Dotaz:
Shoda jen s jednou částí několikanásobného podmětu
Konkrétní dotaz:
Nedávno jsem psala do dopisu rodině jednoho zemřelého kamaráda tuto větu: „Petra znaly nejen moje děti, ale i malí vnuci.“ Jenomže mě to tvrdé y bilo do očí, takže jsem nakonec napsala „Petra znali nejen moje děti, ale i malí vnuci“. Mám jen syny a vnuci jsou také samí kluci… Neměli by tedy nad tvrdým y „zvítězit“? Vnímám to ale opravdu jen pocitově, poraďte, prosím, jak to je správně.
Klíčové slovo:
děti a vnuci
Odpověď:
V případech, kdy přísudek (ve Vašem případě „znaly/i“) stojí před několikanásobným podmětem („děti i vnuci“), je možná shoda dvojí: lze se řídit buď podmětovým jménem, které stojí nejblíž přísudku („děti“), nebo obecným pravidlem o přednosti rodů, podle nějž má vždy přednost jméno rodu mužského životného („vnuci“). V prvním případě by tedy shoda byla „děti znaly“, ve druhém „vnuci (i děti) znali“.
Poslední užití:
24.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Slovesné tvary
Konkrétní dotaz:
Mám dotaz na učivo 4. třídy ZŠ. V učebnici z nakladatelství Nová škola Brno je na s. 98 uvedeno, že „všechny tvary sloves v čase minulém považujeme za složené. Tedy i tvary 3. os. č. j. např. šel, nesl.“ Je to pravda? Prosím o uvedení na pravou míru, případně o definici jednoduchých a složených slovesných tvarů.
Klíčové slovo:
složený slovesný tvar
Odpověď:
Podle Základní mluvnice českého jazyka (s. 114) jsou složené slovesné tvary „vyjádřeny více slovy – jsou složeny z neurčitých tvarů slovesa plnovýznamového a z tvarů pomocného slovesa být (budu volat, volal jsem, je volán, bude volán, volal bych, byl by volán, byl bych volal, byl bych býval volal, buď volán, být volán apod.)“. V poznámkách mluvnice dále dodává: (1) tvary 3. osoby minulého času jako volal, volali užité ve větách jsou od původu součásti tvarů složených (původně volal jest, volali jsou) a mají význam tvarů určitých (dochovaly se např. v některých koledách [zelená se louka, na té louce chvojka, pásli jsou tam pastuškové, jedli kaši z hrnka]). (2) Řidčeji bývá též pomocné sloveso vynecháno ve spojení se zájmenem já nebo my (Já to věděl. My to nevěděli). (3) Jednoduchý tvar zvratného slovesa za složený tvar nepokládáme (ptal se, myslí si). Z toho tedy vyplývá, že od původu jsou 3. osoby minulého času tvary složené, Základní mluvnice však nedodává, jak s těmito tvary naložit ve škole v současnosti. Doktor Jiří Kostečka ve webové poradně Asociace češtinářů doporučuje určovat ve školách tyto tvary jako jednoduché. Současně dodává, že by se úkol na tento jev neměl objevovat v testech z důvodu nejednotného přístupu jazykových autorit (celý výklad zde: https://www.ascestinaru.cz/jiri-kostecka-interpretace-a-misinterpretace-umeleckeho-textu/).
Poslední užití:
22.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, co je přísudkem věty „Mám ráda černý čaj“. Je to celé spojení „mám ráda“, nebo jen „mám“?
Klíčové slovo:
mít rád
Odpověď:
Jako přísudek doporučujeme chápat celé spojení „mám ráda“, a to i proto, že spojení „mít rád“ vyžaduje další doplnění předmětem, např. právě „Mám ráda černý čaj“. Jak k tomuto jevu přistupuje současná školská praxe, však nevíme, protože nejsme didaktické pracoviště. Doporučujeme konzultovat látku s přímo s učitelem, případně se obrátit na Asociaci češtinářů (http://ascestinaru.cz/).
Dotaz:
Mužský rod neživotný
Konkrétní dotaz:
V poslední době mě přímo tahá za uši nyní široce používaný výraz „kurzarbeit“. Český jazyk nezná tolik složených slov jako němčina a výraz „kurzarbeit“ je nutno opsat třemi slovy - zkrácená pracovní doba, nebo spíše jen krátká pracovní doba. Přebírání cizích slov je dnes prostě trend. Ale řekněte mi, prosím, proč „ten kurzarbeit“, když v němčině je „die Arbeit“ a nakonec také v češtině je překlad tohoto slova „práce“ rodu ženského. Kde je logika? Váš názor by mě opravdu velmi zajímal.
Klíčové slovo:
kurzarbeit
Odpověď:
Čeština přejatá slova upravuje tak, aby dobře zapadla do jejího gramatického i pravopisného systému. To je případ i zmíněného kurzarbeitu. Sama jste uvedla, že čeština žádný vhodný ekvivalent nemá a skutečnost by se musela opisovat minimálně třemi slovy, což je z hlediska jazykové ekonomie problematické. V takových případech je přirozené, že čeština sáhne k již hotové přejímce – dnešní rychlá doba si na rozdíl od národního obrození ani nemůže dovolit dlouze vymýšlet české ekvivalenty, nemluvě o způsobech jejich plošného prosazení. Máte pravdu, že die Arbeit je v němčině rodu ženského, nicméně čeština při přejímání na cizí morfologické chrakteristiky nehledí (např. kšeft: v němčině das Geschäft, v češtině jednoznačně maskulinum). Mnohem běžnější je začlenění do morfologického systému podle hláskového zakončení. Kurzarbeit se přirozeně zařadil k mužskému rodu, a přestože se výjimečně objevují i případy, kdy je po vzoru němčiny zachován ženský rod, doporučujeme se držet mužského rodu a skloňovat podle vzoru „hrad“.
Poslední užití:
20.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vzniká centrum, které bude sloužit vzdělávání i informování veřejnosti o určitém tématu. Všechny grafické návrhy jsou psány s mezerou: informačně-edukační centrum. Jsem přesvědčená, že by to mělo být psané se spojovníkem: informačně-edukační centrum. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
informačně-edukační
Odpověď:
Souhlasíme s vámi. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Psaní zvlášť (informačně edukační centrum) se nedoporučuje. Jestliže centrum bude sloužit jak informování, tak vzdělávání/edukaci, pak jde o souřadně spojené složky. Máte pravdu, že takové složené přídavné jméno se píše se spojovníkem: informačně-edukační centrum.
Zvažované varianty:
informačně-edukační
informačně edukační
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, sekce 1.1 – První složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 1.1 – První složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně samolepicí, nebo samolepící?
Klíčové slovo:
samolepicí
Odpověď:
Jde o přídavné jméno účelové – správně je tedy s krátkým "i": samolepicí.
Zvažované varianty:
samolepicí
samolepící
Poslední užití:
31.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo samolepicí
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Rád bych si ověřil, jak psát polonekonečný pancíř. Psal bych to jako jedno slovo, stejně jako třeba poloautomatický, ale v textu je uvedeno psaní zvlášť: polo nekonečný pancíř. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
polonekonečný
Odpověď:
Výraz polonekonečný slovníky ani ČNK nezachycují, ale souhlasíme s vámi, že přídavné jméno polonekonečný (pancíř) je vhodné psát dohromady. Polo sice může stát samostatně jako příslovce (např. tvářil se polo udiveně, polo tázavě), ale zároveň komponent polo- tvoří první část složených slov. Stejně jako poloautomatický píšeme tedy i polonekonečný.
Zvažované varianty:
polonekonečný
polo nekonečný
Poslední užití:
22.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Zeměpisná jména: víceslovná
Konkrétní dotaz:
Z nějakého důvodu je historiky skloňováno město Nové Dvory takto: na Nových Dvořích, může být důvod pro tuto podobu, nemělo by být prostě Dvorech?
Klíčové slovo:
Nové Dvory
Odpověď:
Pravděpodobně jde o nějaký místní/historický úzus. Za výchozí, systémovou a neutrální podobu bychom však považovali tvar Dvorech.
Zvažované varianty:
Nových Dvořích
Nových Dvorech
Poslední užití:
16.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zeměpisná jména víceslovná - 3 Jména mužského rodu
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Je v pořádku skloňování cizího jména Schwarzenberg s „k“ na konci? Protesty knížete ze Schwarzenberku... pro Schwarzenberky...Podobně kníže Fürstenberg, ale zasláno knížeti Fürstenberkovi
Klíčové slovo:
Schwarzenberg; Fürstenberg
Odpověď:
Je-li výchozí podoba Schwarzenberg, Fürstenberg, doporučujeme koncové „g“ zachovat i při skloňování. Jiná situace by nastala, kdyby bylo jméno počeštěno i v prvním pádě Schwarzenberk, Fürstenberk.
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od místního jména Homolka (které je v nemocnici Na Homolce)?
Klíčové slovo:
homolecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od místního jména Homolka (které je v nemocnici Na Homolce) není v žádné příručce uvedeno a doloženo není ani v úzu (databáze ČNK syn v8 neobsahuje žádný jeho výskyt). Na základě analogií typu Skalka – skalecký, Kyselka – kyselecký, tj. podle obecných slovotvorných zásad češtiny, by mělo mít – je-li už nutné ho tvořit – podobu homolecký.
Zvažované varianty:
homolecký
homolský
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka homolecký
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.