Dotaz:
Obecné principy slabikování
Konkrétní dotaz:
Pokud mám určit počet slabik ve větě, považují se za slabiky i spojky a předložky?
Odpověď:
Slovnědruhová příslušnost s počítáním slabik nijak nesouvisí. Pokud tedy máme spočítat veškeré slabiky ve větě, jejíž součástí jsou i předložky a spojky, není namístě je (ani žádná jiná slova) vynechávat. Existují však i tzv. neslabičné předložky „s“, „z“, „v“, „k“, které neobsahují tzv. slabičné jádro, tj. nejčastěji samohlásku, případně slabikotvornou souhlásku. Netvoří tak samostatnou slabiku, ale připojují se ke slabice následující (např. slovní spojení „v noze“ slabikujeme jako [vno-ze], jde tedy celkem o dvě slabiky; spojení „k nám“ tvoří dohromady pouze jednu slabiku [knám]). Na okraj dotazu upozorňujeme, že dělení slov na slabiky, což je záležitost mluvené řeči, nemusí vždy odpovídat tomu, jak dělíme dané výrazy v písmu, když se ocitnou na konci řádku.
Poslední užití:
29.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zvukové vlastnosti souvislé řeči
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Lze zažádat o zařazení určitého slova do slovníku?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Výběr výrazů pro slovníkový heslář podléhá určitým odborným kritériím, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Přímo zažádat o zařazení určité lexikální jednotky do slovníku nelze.
Dotaz:
Jak funguje daná jazyková aplikace?
Konkrétní dotaz:
Jak lze zařídit, aby pravopisný korektor nepodtrhával určité slovo?
Klíčové slovo:
pravopisný korektor
Odpověď:
Pravopisný korektor podtrhává výrazy, které nezná, toto lze odstranit jedině změnou nastavení korektoru.
Dotaz:
Ediční zásady
Konkrétní dotaz:
Může být autor knihy zároveň jejím editorem?
Odpověď:
V tomto případě nejde o jazykový dotaz, doporučujeme vám danou otázku konzultovat s nakladatelstvím, popřípadě se můžete obrátit s prosbou o informace na Ústav informačních studií a knihovnictví FF UK.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně prací potah, nebo pratelný potah?
Klíčové slovo:
pratelný
Odpověď:
Výkladové slovníky uvádějí jen slovo prací, přičemž jeden ze dvou jeho významů je podle nich ‚takový, který může být prán‘ (jako příklady se uvádí např. prací látka, prací šaty). Rozhodně bychom však nevylučovali ani výraz pratelný, slovníky ho sice nezachycují, je však utvořen v souladu se slovotvornými zásadami češtiny, svým slovotvorným významem (na rozdíl od slova prací) odpovídá (lexikálnímu) významu ‚takový, který může být prán‘, a v úzu se vyskytuje poměrně běžně – v databázi ČNK syn v8 lze nalézt 774 jeho výskytů. Lze tedy použít oba výrazy – jak prací potah, tak pratelný potah. (Není vyloučené, že riskantnější může být užití slova prací, i když ho zachycují slovníky – kvůli tomu, že slovotvorný význam u něj neodpovídá významu lexikálnímu, by mohlo být pro řadu uživatelů problematičtější spíš ono než nekodifikované, ale svým slovotvorným významem odpovídající významu lexikálnímu slovo pratelný.)
Zvažované varianty:
prací
pratelný
Poslední užití:
16.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo prací
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhedávky prací a pratelný
Dotaz:
Stížnost na nedostupnost určitých informací
Konkrétní dotaz:
Vadí mi, že se vzdělanost nepodporuje volným přístupem k učebnicím a že nejsou k dispozici informace, kdy proběhla určitá změna pravidel.
Klíčové slovo:
jazykové pravidlo
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště a tvorbou učebnic se nezabývá, nemůže tedy nijak ovlivnit jejich přístupnost. ÚJČ informace o češtině zpřístupňuje prostřednictvím odborných i popularizačních monografií, slovníků či nejrůznějších elektronických zdrojů o češtině, například prostřednictvím Internetové jazykové příručky. V ní bohužel zatím informace týkající se doby změn pravidel uvedeny nejsou.
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Nenašel jsem na internetu volně dostupné učebnice češtiny.
Klíčové slovo:
učebnice
Odpověď:
Ústav pro jazyk český není didaktické pracoviště a tvorbou učebnic se nezabývá. Učebnice jsou (obvykle) dostupné pouze za úplatu, jejich obsahy jsou chráněny autorskými právy, a proto nejsou na internetu volně zveřejňovány.
Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Má učitel právo označit užití předložky s ve větě Smazala text s tabule jako hrubou chybu?
Klíčové slovo:
didaktické postupy
Odpověď:
Nejsme didaktické pracoviště, a proto na tuto otázku bohužel nedokážeme odpovědět – neznáme kritéria hodnocení dané úlohy. Dotazy týkající se jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na středních školách, můžete vyhledávat v sekci častých dotazů na adrese Asociace češtinářů poradna@ascestinaru.cz nebo je pokládat v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/
Dotaz:
Existuje jazyková aplikace daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je na internetu dostupný program, do nějž vložíte text a program ho sám opraví?
Klíčové slovo:
pravopisný korektor
Odpověď:
K opravě textů slouží tzv. pravopisné korektory, které jsou součástí např. textového procesoru Word. O jiných dostupných nástrojích tohoto typu nám bohužel není nic známo.
Poslední užití:
7.11.2018
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.