Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se měl správně vyslovovat název české firmy Unicorn?
Klíčové slovo:
Unicorn
Odpověď:
Výslovnost názvů firem není nikde kodifikována, obvykle se vžije taková podoba, kterou používá sama daná společnost (např. v reklamě). Tato firma sice sídlí v Česku, ale její název je evidentně cizí (výraz unicorn znamená v angličtině jednorožec), není proto divu, že např. její majitel užívá v médiích zásadně výslovnost [junykorn], tj. anglickou zvukovou formu adaptovanou do češtiny. V případě profesionálních mluvčích v rozhlase a v televizi pak podle našich zjištění převažuje tatáž výslovnostní podoba, občas se však vyskytne i varianta [unykorn], která více koresponduje s grafikou a je rovněž ovlivněna analogií s četnými latinismy s komponentem uni- ve významu jedno- (např. unifikace, uniforma). Z jazykového hlediska nelze proti daným podobám nic namítat, v praxi bychom doporučovali spíše respektovat zažitou firemní tradici.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje slovo vapování související s elektronickými cigaretami? Na základě angličtiny by to mělo být [vejpováňí], avšak i u mladých mluvčích se setkávám s podobou [vapováňí].
Klíčové slovo:
vapování
Odpověď:
Toto slovo je v češtině velmi nové, proto není divu, že dosud nebylo v žádných příručkách zachyceno a jeho výslovnostní norma se pravděpodobně teprve ustaluje (podobně jako je to s dalšími příbuznými přejímkami souvisejícími s elektronickými cigaretami, např. vaping, vapovat, vaper). Je sice pravda, že k nám tyto výrazy přišly z anglofonního prostředí (výchozí anglické slovo vapour označuje páru nebo výpary), avšak mají původ v latině. Přímo z latinského vapor (pára) pak vycházejí např. odborné termíny vaporizace či vaporimetr, které existují v češtině již poměrně dlouho a zachycují je starší slovníky. Všechny tyto skutečnosti mohou mít podíl na tom, že jsme v současném úzu u profesionálních mluvčích ani např. u lidí pohybujících se v daném oboru nedohledali jediný doklad výslovnosti [vejpováňí] (ani [vejpink], [vejpovat] atp.), která by vycházela ze zvukové formy v angličtině, ale výhradně podoby [vapováňí], [vapink], [vapovat] atd., které odpovídají latině, respektive jde o čtení podle grafiky. Tento způsob adaptace není nijak výjimečný a zejména v tomto případě proti němu nelze nic namítat.
Zvažované varianty:
[vejpováňí]
[vapováňí]
Poslední užití:
4.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebujeme napsat citronovopepřový. Dává se mezi členy pomlčka, nebo jak je to?
Klíčové slovo:
citronovopepřový
Odpověď:
Pomlčka se ve složených přídavných jménech nepíše vůbec, ale ani zápis se spojovníkem (citronovo-pepřový) v pořádku není, přestože jde o dvě složky. Spojovník používáme pro oddělení obou souřadných složek tehdy, je-li první část složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -ově. Pokud je zakončení první části -(ov)o, pak píšeme složené přídavné jméno dohromady. První část složeného výrazu může být někdy tvořena jak zkráceným, tak celým kmenem přídavného jména, např. ořechovotvarohový (i ořechotvarohový), tvarohovomakový (i tvarohomakový). Můžete tedy psát jak citronovopepřový (tento způsob je běžnější), tak citronopepřový, v obou případech ale dohromady.
Zvažované varianty:
citronovopepřový
citronovo-pepřový
Poslední užití:
18.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.5 – Typ tvarohomakový – tvarohovomakový
Dotaz:
Číslovka základní
Konkrétní dotaz:
Jak je to správně? Teď poslouchám paní ministryni a ona říká „V důsledku třech opatření...“ Je tento tvar vůbec spisovný? Nás učili 2. p. číslovek tři a čtyři v tvaru „tří, čtyř“ a 6. p. „třech, čtyřech“ .
Klíčové slovo:
tři; čtyři
Odpověď:
Podoba třech a čtyřech je v 2. p. spisovná. Jen je hodnocena ve slovnících jako hovorová, což znamená vhodná spíše pro méně formální (např. častěji mluvené než psané) projevy. Viz Internetová jazyková příručka (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=t%C5%99i).
Zvažované varianty:
tří
třech
čtyř
čtyřech
Poslední užití:
27.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zeměpisná jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, zda není chyba, když máte v Internetové jazykové příručce v hesle Svatý Jiří ve 4. p. j. č. tvar Svatý Jiří, a ne Svatého Jiřího.
Klíčové slovo:
Svatý Jiří
Odpověď:
Nejedná se o chybu. Ve spisovných textech doporučujeme zeměpisné názvy tohoto typu skloňovat jako neživotné (např. ostrov Sv. Kryštof, město Martin, Liptovský Mikuláš atd.). Měli bychom psát navštívil Svatý Jiří, nikoli Svatého Jiří. Jednak proto, že životné zacházení se zeměpisnými názvy je samo o sobě nestandardní, jednak lze tvarem rozlišit význam: navštívil Svatý Jiří (místo) - navštívil svatého Jiřího (osobu).
Zvažované varianty:
Svatý Jiří
Svatého Jiřího
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Dovolím si požádat o vyjasnění tvaru „co se týče“ vs. „co se týká“. Osobně zastávám „co se týče“, nicméně moje paní vedoucí práce uvádí doporučení „co se týká“ jako spisovné.
Klíčové slovo:
týkat se
Odpověď:
Obě podoby jsou v pořádku: co se týče i co se týká. Viz IJP: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=t%C3%BDkat .
Zvažované varianty:
týká
týče
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Osobní jména: mužský rod
Konkrétní dotaz:
mám otázku ohledně skloňování jména Pavel. Ač je toto jméno obvyklé, nejsem si jist s použitím tvaru Pavlu. Jde o to, že se běžně v konverzaci používá tvar Pavlovi. Pokud bych chtěl použít tvar Pavlu, je pravdou, že by mělo následovat příjmení? Příklad: „Mluvilo se o Pavlu (Novákovi). “
Klíčové slovo:
Pavel
Odpověď:
Spisovné jsou oba tvary, Pavlu i Pavlovi, avšak v textu nejsou volně zaměnitelné, jejich užití je do značné míry záležitostí stylistické konvence. Máte pravdu, že kratší tvar Pavlu se obvykle používá pouze ve spojení s dalším jménem. Podrobně se o konkurenci obou tvarů dočtete v naší Internetové jazykové příručce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=224.
Zvažované varianty:
Pavlu
Pavlovi
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Prosím o upřesnění, jaká je správná podoba sloves vidět a slyšet v budoucím čase. Konkrétně vedeme spor o uvidím/uslyším vs. budu vidět/budu slyšet, a to ve smyslu, že já vidím/slyším, nikoliv jsem viděn/slyšen.
Klíčové slovo:
vidět; slyšet
Odpověď:
Alternativní tvar budoucího času budu vidět uvádí pouze Slovník spisovné češtiny (Slovník spisovného jazyka českého naopak uvádí pouze podobu uvidím). Tvar budu vidět však není ve slovníku nijak komentován. Je sice utvořen slovotvorně správně (od nedokonavého slovesa), avšak možnosti užití tohoto složeného tvaru jsou omezené. Lze jej v podstatě užívat pouze ve významu smyslového počitku, tedy schopnosti vidět (analogicky u slovesa slyšet). I zde je však pouze komplementárním tvarem k tvaru uvidím. Mohu říci "po operaci očí budu opět vidět" i "po operaci očí opět uvidím". Ale nemohu říci "kamarádku budeme vidět za týden", avšak "kamarádku uvidíme za týden" ano. Zde už nejde o pouhou „schopnost vidět“, význam slovesa vidět se tedy v tomto případě rozšiřuje od pouhého smyslového vjemu (vidět – budu vidět) na setkání (vidět – uvidím). Obdobně lze uvažovat i v případě slovesa slyšet, přestože ve slovnících alternativní podobu budu slyšet ani nenajdeme.
Zvažované varianty:
budu slyšet
uslyším
budu vidět
uvidím
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše „zaútočil z boku“? Je možné to psát dohromady i zvlášť, stejně jako třeba zpočátku / z počátku?
Klíčové slovo:
z boku
Odpověď:
Přestože v uživatelské praxi se občas s psaním dohromady setkáváme, jazykové příručky spřežku zboku nezachycují. V souladu s nimi proto píšeme jen zvlášť: z boku (zaútočil z boku). Podle ČNK zápis zvlášť výrazně převažuje (zhruba 9 500 : 500).
Zvažované varianty:
z boku
zboku
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Uvádím ve své práci u slovesa vědět vždy ve 3.os. mn. č. tvar vědí, např. zaměstnanci vědí... Vedoucí práce mi doporučila opravit veškeré tyto výskyty na tvar ví, který mně osobně však více pasuje ke 3.os. j. č. Můžete mi prosím poradit, co je správně, příp. mi potvrdit, že se tvar „vědí“ více hodí pro akademickou práci?
Klíčové slovo:
vědět
Odpověď:
Ve 3. osobě mn. č. slovesa vědět je spisovný pouze tvar vědí (https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=v%C4%9Bd%C4%9Bt). Vaše vedoucí zřejmě měla na mysli skutečnost, že slovesa vzoru „sázet“ (což není případ slovesa vědět) mají od r. 1993 ve 3. os. mn. č. kodifikované dva tvary: sázejí i sází (více viz v naší Internetové jazykové příručce: https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=s%C3%A1zet#bref2). Sloveso vědět má ve 3. os. mn. č. kodifikovaný jen tvar (oni) vědí.
Zvažované varianty:
ví
vědí
Poslední užití:
24.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.