Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Lze přídavné jméno pečující ve spojení pečující produkt nebo pečující přísada nahradit přídavným jménem pečovací?
Klíčové slovo:
pečovací
Odpověď:
Ano, přídavné jméno pečující ve spojení pečující produkt nebo pečující přísada lze nahradit přídavným jménem pečovací. Daná spojení pak nebudou mít "dějový" význam ‚produkt či přísada, která o něco právě pečuje‘, ale "účelový" význam ‚produkt či přísada určená, sloužící k péči (o něco)‘.
Zvažované varianty:
pečující
pečovací
Poslední užití:
12.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně pečujicí, nebo pečující přípravek či látka?
Klíčové slovo:
pečující
Odpověď:
Správně je pouze pečující (přípravek či látka). Podoba *pečujicí (s krátkým "i") je nesprávná. U sloves 3. třídy vzoru kupuje (kupovat) se rozdíl mezi tzv. účelovým a tzv. dějovým přídavným jménem neprojevuje délkou (od původu) kmenotvorné přípony -i- vs. -í- (jako je tomu u sloves 4. třídy vzoru prosit; srov. účelové čisticí s krátkým "i" vs. dějové čistící s dlouhým "í"), ale výrazněji odlišnými (od původu) kmenotvornými příponami -ova- vs. -uj/í-. Účelové přídavné jméno utvořené od slovesa pečovat má podobu pečovací (s původem kmenotvornou příponou -ova-), zatímco dějové přídavné jméno utvořené od slovesa pečovat má podobu pečující (s původem kmenotvornou příponou -uj/í-). Nesprávná podoba *pečujicí vzniká mylnou analogií se slovesy 4. třídy vzoru prosit: Máme tedy sice (účelové) čisticí, ale jedině (dějové) pečující – přípravek nebo látka.
Zvažované varianty:
pečujicí
pečovací
pečující
Poslední užití:
12.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Nevím si rady s větou „Ve válce zemřelo pět milionů vojáků“. Není mi jasných několik věcí: co je podmětem (nebo jde o větu jednočlennou?), dále jakou roli hraje číslovka „pět milionů“ (snad přívlastek?) a konečně jestli můžeme slovo „vojáků“ považovat za předmět.
Klíčové slovo:
komplexní podmět
Odpověď:
Při rozboru tohoto typu vět záleží na úhlu pohledu, odborná literatura je v tohto ohledu nejednotná: různé mluvnice se kloní k různým pojetím. Shoda panuje pouze v tom, že se nejedná o jednočlennou větu. Jinak máme v zásadě tři možnosti: některé zdroje považují celé spojení „pět milionů vojáků“ za tzv. komplexní podmět a dále ho nerozebírají, jiné považují za podmět číslovku a počítaný předmět za přívlastek neshodný, jiné říkají, že podmětem je genitiv substantiva a číslovka je kvantitativní přívlastek. Rozdíl je v syntaktické teorii, tedy ve způsobu lingvistické klasifikace; jde tedy jen o metodologickou otázku, kterému pohledu chceme dát přednost. Protože se školní výuce nevěnujeme a neznáme doporučované postupy výkladu, doporučujeme na poradenských stránkách tazatelům, aby odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, vyhledávali na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládali v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
21.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Jméno ve funkci předmětu
Konkrétní dotaz:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ chápu jako mluvnický předmět infinitiv „řídit“. Není mi ale jasné, jakou větněčlenskou platnost má tedy slovo „kolo“? Je také součástí předmětu? Nebo je to jiný větný člen?
Klíčové slovo:
řídit kolo
Odpověď:
Ve větě „Naučil jsem se řídit kolo“ jsou dva předměty: infinitiv „řídit“ a substantivum „kolo“ (závislé na „řídit“).
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Teď jsem slyšel v televizi z úst moderátorů zajímavou jazykovou formulaci: „Do testovacích stanů je přivedla obava o své zdraví.“ Myslel jsem, že zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“ přivlastňuje vždy podmětu, což by v tomto případě byla „obava“. Z věty by tedy plynulo, že se jedná o zdraví té obavy, nikoli lidí. Nebo se mýlím?
Klíčové slovo:
své; jejich
Odpověď:
Užití zájmena „jejich“ je v každém případě v pořádku. Se zvratným zájmenem „své“ to však není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případech, kdy přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se volba přivlastňovacího zájmena nemusí řídit podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem. Lze tu uvažovat o tzv. zanořené predikaci, o níž psala např. Světla Čmejrková v Naší řeči: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7740. Závěrem: primárně doporučujeme užít zájmeno „jejich“, avšak užití zvratného zájmena „své“ nelze zcela vyloučit.
Poslední užití:
29.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Zajímá mě zápis spojení sociálně-ekonomický / sociálněekonomický ve spojení se slovy problémy, situace. Pravidlo znám, ale z kontextu nepoznám, co má autor na mysli.
Klíčové slovo:
sociálně-ekonomický; sociálněekonomický
Odpověď:
Máte pravdu, že některá přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově je teoreticky možné zapsat dvěma způsoby, (ne)psaním spojovníku rozlišujeme různé významy (což je i tento případ). Pokud je základem složeného přídavného jména podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – sousloví sociální ekonomika/ekonomie –, pak píšeme adjektivum dohromady: sociálněekonomický. Jedná-li se o souřadné spojení, jehož složky jsou na stejné úrovni a mohly by být spojeny spojkou a (sociální a ekonomické problémy), pak je namístě zápis se spojovníkem: sociálně-ekonomický. Tato možnost se nám zdá být pravděpodobnější, ale protože při zápisu vycházíme z věcné znalosti, pak pokud neznáme přesné východisko, není bohužel možné jednoznačně rozhodnout, které z podob dát přednost. Doporučujeme obrátit se na autora textu.
Zvažované varianty:
sociálně-ekonomický
sociálněekonomický
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 3.1 Spojovník rozlišuje význam
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Při popisu složení výrobku používáme slovo mikrohyaluron. Máme ho psát s pomlčkou, nebo jako dvě slova?
Klíčové slovo:
mikrohyaluron
Odpověď:
Pomlčka ani spojovník se u tohoto typu složených slov neužívá, psaní zvlášť (které se někdy objevuje na internetu) rovněž nedoporučujeme. Doporučujeme psát jako jedno slovo: mikrohyaluron. Komponent mikro- (s významem malý, malo-, málo) funguje jako první část mnohých složených slov (např. mikrobus, mikroampér, mikroelektronika, mikroklima). Jejich množství je v podstatě neomezené.
Zvažované varianty:
mikrohyaluron
mikro-hyaluron
mikro hyaluron
Poslední užití:
29.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Dovolil bych se vás zeptat na zvratné zájmeno „svůj“, resp. na jeho použití. Existuje nějaká (výjimečná) situace, kdy je možné tento tvar zájmena použít i v případech, kdy jeho „hybatel“ není ve větě podmětem, avšak z kontextu věty je posluchači víceméně zřejmé, komu zvratné zájmeno „patří“? Mám na mysli případy vět jako „Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech“ nebo „Umožnilo mi to rozšířit si své obzory“. Nebo se jedná o nepřípustnou chybu?
Klíčové slovo:
svůj; můj
Odpověď:
To, že zvratné zájmeno „svůj“ užíváme v případě, když přivlastňujeme podmětu, je sice funkční (a ve většině případů dostačující), avšak poněkud zjednodušené pravidlo. Ve skutečnosti existuje celá řada větných typů, v nichž se střetává více různých dějů a více participantů. V takových případech se většinou řídí volba přivlastňovacího zájmena nikoli podle participantu gramaticky vyjádřeného podmětem, ale podle toho, který stojí nejblíže k přivlastňované věci. Někdy pomůže, rozložíme-li si větu na segmenty, případně opíšeme-li konstrukci vedlejší větou: Donutilo mne to si udělat pořádek ve svých věcech: Něco mě donutilo – já jsem si udělal pořádek ve věcech – věci jsou moje > ve svých věcech / Donutilo mne to, abych si udělal pořádek ve svých věcech. Umožnilo mi to rozšířit si své obzory: Něco mi něco umožnilo – já jsem si rozšířil obzory – obzory jsou moje. / Umožnilo mi to, abych si rozšířil své obzory. (Upozorňujeme, že v této větě je přivlastňovací zájmeno nadbytečné, protože přivlastňujete už zvratným zájmenem si.) O chybu se tedy nejedná.
Poslední užití:
28.4.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Úvodní jazykový seminář: výklad a cvičení. R. Adam, M. Beneš, I. Bozděchová, P. Jínová, F. Martínek, H. Prokšová, L. Saicová Římalová. 2014.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně stínicí pigment buňky, nebo stínící pigment buňky?
Klíčové slovo:
stínicí
Odpověď:
V případě stínicího/stínícího pigmentu buňky jde o to, zda jde o pigment určený k stínění (vlastně zastiňovací; tzv. účelové přídavné jméno), nebo o pigment, který v buňce právě/neustále (něco) stíní (vlastně zastiňující; tzv. dějové přídavné jméno). Nejde-li mezi těmito významy rozhodnout, např. proto, že pigment je v buňce určen ke stínění (má zastiňovat), ale zároveň v ní i neustále něco stíní (zastiňuje), dává se přednost pojetí účelovému – doporučujeme tedy užít podobu stínicí pigment buňky.
Zvažované varianty:
stínicí
stínící
Poslední užití:
2.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Je správně kortikoidy vázající, nebo vážící hormony? Je správně vázající? Jakou podobu by měl tento tvar od slovesa vážit? Bylo by to taky vážící?
Klíčové slovo:
vázající, vážící
Odpověď:
Přídavná jména typu vázající, vážící atp. jsou tzv. zpřídavnělé přechodníky přítomné, tvoří se tedy od (ž. a s. tvaru j. č.) přechodníku slovesa vázat. Ten může mít jak podobu vázajíc, tak podobu vážíc – správné jsou tedy obě podoby: jak vázající, tak vážící. Zpřídavnělý přechodník přítomný od slovesa vážit by měl podobu vážící (od vážíc), byl by tedy homonymní s jednou možnou variantou zpřídavnělého přechodníku přítomného od slovesa vázat (obdobná homonymie není v češtině nijak neobvyklá věc).
Zvažované varianty:
vázající
vážící
Poslední užití:
21.10.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla vázat a vážit
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.