Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit název hory K2?
Klíčové slovo:
K2
Odpověď:
Číslu 2 odpovídají v češtině tvary dva i dvě. Pokud za tímto číslem následuje počítaný předmět, musí se s ní shodovat (např. dva psi, dvě kočky, dvě kuřata, nikoli *dvě psi, *dva kočky, *dva kuřata). V tomto případě však žádný předmět nenásleduje, proto lze vyslovit [ká dva] i [ká dvje]. Podobně kolísá tvar čísla 2 např. v matematických úlohách (jedna plus dvě/dva jsou tři) nebo v jiných zkratkách (např. ČT2 [čé té dva] i [čé té dvje]). Podle našich zjištění nejsou při výslovnosti názvu K2 jednotní ani profesionální mluvčí v médiích, přičemž občas se u nich vyskytuje také realizace [ká dvojka], která naprosto převažuje např. v mluvě horolezců. Tu bychom však doporučovali užívat spíše v méně formálních projevech. Domníváme se, že kolísání [ká dva] versus [ká dvje] posluchačům nijak nevadí a srozumitelnost či snadné vnímání textu nesnižuje. Lze pouze doporučit, aby např. v rámci jednoho pořadu byla výslovnost pokud možno sjednocena, protože případná variantnost by mohla zbytečně upoutávat pozornost. Na okraj doplňme, že např. při horších akustických podmínkách se doporučuje volit spíše tvar dva, protože je slovo [dvje] snadno zaměnitelné s číslem [pjet].
Zvažované varianty:
dva
dvě
Poslední užití:
7.8.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Boháč a kol.. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „proboha živého“, nebo „pro boha živého?“
Klíčové slovo:
proboha
Odpověď:
Samotné citoslovečné zvolání proboha doporučují SSČ a SSJČ psát dohromady (Proboha, co mám dělat?). Tento způsob je v praxi běžný, což potvrzuje 25 000 dokladů užití slova proboha v ČNK. Zároveň však z příkladů užití vyplývá, že ve spojení s přídavným jménem živý (živého) se členy expresivního zvolání obvykle píšou zvlášť: pro boha živého (poměr zápisu proboha živého : pro boha živého je 2 : 3).
Zvažované varianty:
proboha
pro boha
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Když píšu dopis statutárnímu náměstkovi, mám ho oslovit „Vážený pane statutární náměstku“, nebo jen „Vážený pane náměstku“?
Odpověď:
V tomto případě se domníváme, že by postačilo užít oslovení „Vážený pane náměstku“, ovšem ani variantu „Vážený pane statutární náměstku“ nepovažujeme za vyloučenou.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám v dopise oslovit náměstka, která je pověřen zastupováním ředitele – pane náměstku, pane řediteli, nebo snad pane zastupující ředitele?
Klíčové slovo:
náměstek
Odpověď:
Pokud dotyčný není ředitelem, jen ředitele dočasně zastupuje, nejvhodnější oslovení je „Vážený pane náměstku“.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Pracuji u soudu a často potřebuji napsat větu typu „žalovaný a správní orgán posoudili“, přičemž „žalovaný“ nemusí být jen fyzická osoba, ale i třeba úřad a podobně. Nikdy si pak nejsem jistá, jaké i/y má v přísudku být.
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Vycházíme z interpretace, že věta má několikanásobný podmět: „žalovaný“ a „správní orgán“ (pokud by totiž hypoteticky přídavné jméno „žalovaný“ rozvíjelo výraz „orgán“, byla by situace jiná). „Žalovaný“ je formálně jméno rodu mužského životného a nezáleží na tom, kdo se za „žalovaným“ ve skutečnosti skrývá, jestli muž, žena či nějaká instituce – shoda se řídí formálním rodem podmětu. V případě několikanásobného podmětu platí pravidlo o přednosti rodů, podle nějž má mužský životný rod přednost před ostatními rody. Ve větě „žalovaný a správní orgán posoudili“ je tedy namístě měkké i.
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.2.1 – Mezi složkami několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Existují v češtině kromě určitých tvarů slovesa „být“ ještě nějaké další případy, kdy je spisovné v mluvené řeči vypouštět počáteční souhlásku „j“?
Klíčové slovo:
vypouštění hlásky j
Odpověď:
Ortoepické příručky se shodují, že vypuštění počáteční hlásky „j“ je spisovné pouze v případě určitých tvarů slovesa „být“ (např. ve spojení „byl jsem“; ani u určitých tvarů slovesa „být“ však toto pravidlo však neplatí univerzálně). Všude jinde je doporučeno „j“ nevypouštět.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – vypouštění a vkládání hlásek
Jazykový zdroj:
Fonetika a fonologie češtiny. Palková. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Základy české ortoepie. Zeman. 2008. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká výslovnostní norma. Hůrková. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu melatonin? V reklamách v současnosti slýchám [melatoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo:
melatonin
Odpověď:
Příručky opravdu doporučují slovo melatonin vyslovovat v češtině jako [melatonyn] či [melatonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [melatoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [melatoňin] či [melatoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [melatonyn] či [melatonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená.
Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[melatonyn]
[melatonýn]
[melatoňin]
[melatoňín]
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit rozvedenou ženu – paní, nebo slečno?
Klíčové slovo:
slečna; paní
Odpověď:
Doporučujeme zvolit oslovení „paní“, které je neutrální a lze použít pro ženu bez ohledu na její věk nebo rodinný stav. Výraz slečna se někdy používá pro oslovení dívek nebo velmi mladých žen, zpravidla (ještě) neprovdaných.
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název hormonu serotonin? V reklamách v současnosti slýchám [serotoňin], což si myslím, že je špatně.
Klíčové slovo:
serotonin
Odpověď:
Příručky opravdu doporučují slovo serotonin vyslovovat v češtině jako [serotonyn] či [serotonýn]. K měkčení souhlásky [n] na [ň] by zde podle obecných pravidel docházet nemělo, protože jde o přejímku, v níž se skupina „ni“ čte odlišně od domácích slov. Výslovnost tohoto výrazu však v současném českém úzu kolísá (a to i u profesionálních mluvčích a u odborníků z oboru lékařství atp., tj. nejen v současných reklamách), přičemž spíše převládá podoba [serotoňin]. Nejen z tohoto důvodu nelze výslovnost [serotoňin] či [serotoňín] odmítat. Užívají je i mluvčí vyššího věku, z čehož je patrné, že se v češtině vyskytují již delší dobu, posluchači na ně budou pravděpodobně zvyklí a k nedorozumění nedojde. Je samozřejmě možné, že těm, kteří si uvědomují přesný původ daného výrazu, bude měkčení vadit, naopak méně časté varianty [serotonyn] či [serotonýn] pak mohou u jiných uživatelů jazyka, kteří na ně nejsou zvyklí, vyvolat údiv. Většina posluchačů však s největší pravděpodobností kolísání [n] versus [ň] vůbec nezaznamená.
Dodejme ještě, že např. u názvů látek chinin či tanin, které mají analogické zakončení a jsou rovněž cizího původu (avšak nikoli latinského či řeckého), již současná kodifikace měkčení připouští. A existují i další přejímky z cizích jazyků, u nichž je kolísání výslovnosti ve skupinách „di“, „ti“, „ni“ zcela noremní.
Zvažované varianty:
[serotoňin]
[serotonyn]
[serotonýn]
Poslední užití:
4.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Bylo nám vytčeno, že jsme v inzerátu použili slovo sekretářka, protože tím prý diskriminujeme muže. Ale když se použije mužský rod, třeba právník, tak to prý nevadí. Jak je to možné?
Odpověď:
Pokud se v inzerátu objeví např. slovo právník, jedná se o tzv. generické maskulinum, které „se používá zvláště při přičleňování ženy či muže n. skupiny osob k určité profesní, statusové, funkční n. jiné skupině“ (Nový encyklopedický slovník češtiny). Výraz právník tedy může zahrnovat jak muže, tak ženy (podobně jako je tomu větách typu „učitelé stávkovali“ – myslí se učitelé i učitelky), naproti tomu výraz právnička se vztahuje pouze k ženám. Na závěr doplňme, že z hlediska genderové korektnosti je nejvhodnější v inzerátu uvést jak výraz v mužském rodě, tak jeho přechýlenou podobu, např. „hledáme právníka/právničku“.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Generické maskulinum
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.