Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Kugler, které patří malíři narozenému ve Vídni?
Klíčové slovo:
Kugler
Odpověď:
Výslovnost příjmení Kugler by podle obecných pravidel adaptace německých jmen do češtiny měla být [kúgler].
Poslední užití:
27.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovit rodné jméno Marjane Satrapiové, francouzské umělkyně narozené v Íránu?
Klíčové slovo:
Marjane
Odpověď:
Pro výslovnost jmen cizinců platí, že se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka. Protože výslovnost vlastních jmen se nejen v češtině ne vždy řídí obecnými výslovnostními pravidly, ale často hraje roli i rodinný úzus, je nutno zjistit zvukovou podobu konkrétního jména nejlépe u jeho samotného nositele. Zde situaci navíc komplikuje fakt, že není jasné, z jakého jazyka primárně vycházet. Vzhledem k tomu, že toto konkrétní jméno nezachycují žádné dostupné výslovnostní příručky, jediným možným informačním zdrojem jsou doporučení na internetu, a zejména nahrávky rozhovorů s M. Satrapiovou. Z nich vyplývá, že jméno Marjane se obvykle vyslovuje v souladu s pravidly francouzštiny. Do češtiny by se pak adaptovala jako [maržan], případně [maržán]. Český úzus není v současnosti ustálený, protože nejde o příliš frekventované jméno, výše doporučené podoby jsou však běžné, dále se vyskytuje i výslovnost podle grafiky (evidentně také na základě analogie s obvyklým jménem Mariana).
Zvažované varianty:
[maržan]
[maržán]
[marjane]
Poslední užití:
10.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se má v češtině správně vyslovovat příjmení M. R. Štefánika?
Klíčové slovo:
Štefánik
Odpověď:
Obecně platí, že u jmen cizího původu se do češtiny adaptuje zvuková podoba z výchozího jazyka, avšak nejsou výjimečné případy, kdy se vžije výslovnost poněkud odlišná (např. na základě grafiky nebo různých analogií, někdy i mylných). Spisovná (kodifikovaná) výslovnost daného příjmení ve slovenštině zní [šťefáňik], avšak jak uvádí i slovenská jazyková poradna, v běžném úzu se vyskytují rovněž jiné varianty (kolísají hlásky [ť] vs. [t] i [ň] vs. [n], více viz https://jazykovaporadna.sme.sk/q/9253/). Situaci v češtině komplikuje nejen tento fakt, ale i nedostatečná znalost vztahu mezi písmem a zvukem u slovenských jmen, neboť tato pravidla jsou ve srovnání s českými odlišná.
Příručka Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině kromě obecných zásad čtení slovenských jmen uvádí explicitně i doporučení užívat v češtině stejně jako ve slovenštině podobu [šťefáňik] (tj. s „měkkými“ souhláskami [ť] a [ň]). Na základě průzkumu nahrávek v mediálních archivech však lze konstatovat, že tato varianta se v českém úzu prakticky nevyskytuje (pomíjíme zde pochopitelně pořady, v nichž se o dotyčném mluví slovensky). Naprosto totiž převažuje výslovnost [štefányk], méně často se lze setkat s podobou [štefáňik], přičemž jsme analyzovali řeč profesionálních mluvčích a také např. historiků, kteří se danou osobností dlouhodobě zabývají. Pozoruhodné pak je, že výslovnost [štefányk] užívali i čeští mluvčí, kteří debatovali se Slovákem dodržujícím spisovnou slovenskou podobu, dále pak např. český zpravodaj působící na Slovensku, případně byl na začátku pořadu o M. R. Štefánikovi rozdíl mezi náležitou slovenskou a vžitou českou výslovností [štefányk] přímo tematizován. Domníváme se, že posluchači jsou na určité kolísání výslovnosti tohoto jména zvyklí a nečiní jim komunikační problémy, obvykle jej zřejmě ani nevnímají. Doporučujeme být v tomto ohledu proto tolerantní.
Zvažované varianty:
[šťefáňik]
[štefáňik]
[štefányk]
Poslední užití:
26.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen. Podle původních jazykových pramenů a prací českých lingvistů. Strahl. 1999. (platí od 1999)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 109
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje příjmení Zimmel?
Klíčové slovo:
Zimmel
Odpověď:
Příjmení Zimmel pochází evidentně z němčiny, proto by jeho výslovnost měla být [ciml], případně [cimel]. U vlastních jmen však do značné míry záleží i na rodinné tradici. Pokud je nositelem daného příjmení Čech a je zvyklý ho vyslovovat na základě grafiky např. jako [zimel], nelze proti tomu nic namítat, a pokud tuto tradici známe, měli bychom ji respektovat. Na druhou stranu by však měl být tolerantní i sám nositel takového jména, protože informace o přesné výslovnostní podobě nemusí být pochopitelně známa všem uživatelům jazyka a výslovnost příjmení může v úzu kolísat.
Zvažované varianty:
[ciml]
[cimel]
[zimel]
Poslední užití:
24.6.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve smlouvě je psáno: „Nájemce se seznámil se stavem předmětu nájmu, při čemž obě smluvní strany konstatují...“. Psal bych přičemž dohromady. Jak to má být?
Klíčové slovo:
přičemž
Odpověď:
Souhlasíme, zájmenné příslovce přičemž s významem ‚a zároveň, a přitom‘ píšeme v souladu s IJP a SSJČ dohromady. Psaní dohromady je podle dokladů v ČNK naprosto převažující.
Zvažované varianty:
přičemž
při čemž
Poslední užití:
20.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuji se ujistit, že nezáviděníhodná situace se píše dohromady.
Klíčové slovo:
nezáviděníhodný
Odpověď:
Slovo nezáviděníhodný píšeme dohromady. Záporku ne- píšeme dohromady s příslušným slovem (pravda – nepravda; jasný – nejasný). Výraz záviděníhodný patří mezi tzv. spřažená přídavná jména, která píšeme v obráceném slovosledu dohromady: hodný závidění/závisti – záviděníhodný; podobně např. schopný usnášení – usnášeníschopný; pravděpodobný – podobný pravdě; politováníhodný – hodný politování apod.
Zvažované varianty:
nezáviděníhodný
nezávidění hodný
ne záviděníhodný
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V našem kulturně-komunitním centru bude provozována kulturně-sociální činnost. Nikde jsem toto spojení nenašla, jen na stránkách obce je to uvedeno zvlášť: kulturně sociální činnost. Předpokládám, že by to ale mělo být spíše se spojovníkem. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
kulturně-sociální
Odpověď:
Psaní zvlášť (kulturně sociální činnost) opravdu není v souladu se současným pravopisným doporučením. Složená přídavná jména píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady. Náplní vašeho centra bude nesporně kulturní a sociální činnost. Složky složeného přídavného jména jsou spojeny souřadně (mohli bychom je vyjádřit i zápisem kulturní a sociální činnost); taková složená přídavná jména píšeme se spojovníkem: kulturně-sociální činnost.
Pokud bychom psali dohromady kulturněsociální činnost, pak by adjektivum vycházelo z podřadného spojení, např. sociální kultura, kulturní sociálnost (?). Toto možnost se však jeví jako nepravděpodobná.
Zvažované varianty:
kulturně-sociální
kulturně sociální
kulturněsociální
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 1 Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Máme v textu označení kulturně-komunitní centrum. Je to centrum, ve kterém bude kultura a je to určené pro komunitu naší obce. Na stránkách obce je to uvedeno jako dvě samostatná slova, ale někdo radí psát označení se spojovníkem. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
kulturně-komunitní
Odpověď:
Přestože s psaním složek složeného přídavného jména zvlášť se v praxi stále setkáváme, neměli bychom se tím nechat ovlivnit. Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově píšeme buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť není v souladu se současným pravopisným doporučením.
V tomto případě se nesporně jedná o přídavné jméno, jehož složky jsou spojeny souřadně – mohli bychom je vyjádřit i zápisem kulturní a komunitní centrum. Taková složená přídavná jména píšeme se spojovníkem. Doporučujeme proto psát kulturně-komunitní centrum.
Zvažované varianty:
kulturně-komunitní
kulturně komunitní
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Kapitola Složená přídavná jména, bod 1 Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jestli mám v jedné větě použít zvratné, nebo nezvratné přivlastňovací zájmeno. Věta zní takto: „Spatřil tvář dívky přibližně svého/jeho věku.“
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
První možností je uplatnit formální pravidlo pro užití zvratného přivlastňovacího zájmena, které říká, že přivlastňuje-li se podmětu (původci děje), je namístě právě zvratné zájmeno. Ve vaší větě je podmětem „on“ a „věk“ je jeho. Věta by tedy zněla „Spatřil tvář dívky přibližně svého věku“. Některé typy vět (včetně té vaší) jsou však poněkud komplikovanější, protože do děje vstupují dva subjekty. Mluví se zde o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která je prostřednictvím různých jazykových prostředků (elipsa, nominalizace) zhuštěna tak, že není na první pohled patrná. Vaši větu můžeme rozvést např. takto: „Spatřil tvář dívky, která byla přibližně jeho věku.“ Kromě čistě formálního pojetí popsaného výše lze tedy zvolit i tuto interpretaci a užít nezvratné přivlastňovací zájmeno „jeho“: „Spatřil tvář dívky přibližně jeho věku.“
Zvažované varianty:
svého věku
jeho věku
Poslední užití:
26.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Marně hledám v IJP a ve slovnících slovo kril/krill. Užívá se běžně v každém přírodovědném dokumentu. Píše se častěji s jedním l, nebo se dvěma ll? Už je nějak kodifikováno? V publikaci, kterou připravujeme, máme v textu podobu kril a v poznámce uvádíme i podobu krill a vysvětlení, že se tak označuje skupina drobných korýšů. Vím, že angličtina zachovává podobu krill (její původ je v norštině) a že korýš krunýřovka krillová se píše se dvěma ll.
Klíčové slovo:
kril; krill
Odpověď:
Nám dostupné slovníky bohužel slovo nezachycují. Doklady z ČNK ukazují lehkou převahu podoby kril. Protože pravopisná podoba výrazu zatím není ustálená, lze připustit obě možnosti psaní: kril i krill. Řešení, které jste zvolili, považujeme za vhodné; odpovídá i řešení ve Wikipedii: „Kril či krill je souhrnné označení pro malé mořské korýše žijící ve světových oceánech především v polárním pásu. Slovo krill pochází z norštiny, kde označuje mladé rybky neboli potěr. Obecně se používají názvy antarktický kril, severský kril a tichomořský kril... Objevuje se ve velkých a hustých rojích, které mohou pokrývat až několik stovek kilometrů čtverečních. Tito malí bezobratlí korýši představují společně s planktonem nejpočetnější složku biomasy na světě.“
Zvažované varianty:
kril
krill
Poslední užití:
27.8.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Poprvé popsáno zde: Ano.
Kde popsáno: Wikipedie.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.