Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Píše se visutý, nebo vysutý most? Jaké je vysvětlení?
Klíčové slovo:
visutý
Odpověď:
Ve slově visutý píšeme měkké i, nejde o předponu vy- (jak se mnozí mylně domnívají), ale o to, že most visí, je zavěšený, upevněný shora. Ve stavebnictví se slovo užívá ve spojeních visutý most, visuté schody a visutá klenba.
Zvažované varianty:
visutý
vysutý
Poslední užití:
30.9.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Stylová charakteristika slova
Konkrétní dotaz:
Lze považovat slovo rytíř za historismus?
Klíčové slovo:
rytíř
Odpověď:
V určitých významech se slovo rytíř za historismus, tedy pojmenování označující jev už zaniklý, spjatý s minulostí, považuje. Konkrétně jde o tyto významy uváděné ve Slovníku spisovné češtiny: ‚šlechtic, kt. byl pasováním zavázán k určitým povinnostem‘ a ‚(později) příslušník jednoho z nižších stupňů šlechtictví‘. V ostatních významech (např. ‚nositel urč. stupně někt. řádu, vyznamenání‘ ad.) výraz rytíř historismem není.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Vytvořila jsem větu, ale nejsem si jistá, jestli jsem použila správné zájmeno. Věta zní takto: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat vašich cílů.“ Jde mi o to zájmeno „vašich“.
Klíčové slovo:
jejich
Odpověď:
Zájmeno „vašich“ zde skutečně není užito správně. Výraz „cíle“ se vztahuje k „podnikatelům“ z první části hlavní věty, nikoli k zájmenu „vy“ z vedlejší věty vložené. Namístě je proto přivlastňovací zájmeno „jejich“: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat jejich cílů.“ Případně můžete přivlastňovací zájmeno zcela vypustit, nedorozumění zde nehrozí: „Pomáhám podnikatelům, jako jste vy, dosahovat cílů.“
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Mám dvě věty a myslím si, že na sebe dobře nenavazují: „V důsledku protežování kontroverzního projektu tzv. západní varianty středočeské dálnice D3 byla část rozhodovacího procesu odejmuta Krajskému úřadu [anonymizováno]. Ministerstvo životního prostředí mu pověřilo Krajský úřad [anonymizováno].“ Neměla by být ve druhé větě užita jiná zájmena? „Ministerstvo životního prostředí ní jí pověřilo Krajský úřad [anonymizováno].“
Odpověď:
Ani v jedné z uvedených variant si nejsme jisti, k čemu mají tvary zájmen "mu", "ní" a "jí" odkazovat. Doporučujeme použít místo zájmen odpovídající výrazy z první věty (opakování slov je s ohledem na srozumitelnost sdělení přijatelné).
Zvažované varianty:
V důsledku protežování kontroverzního projektu tzv. západní varianty středočeské dálnice D3 byla část rozhodovacího procesu odejmuta Krajskému úřadu [anonymizováno]. Ministerstvo životního prostředí mu pověřilo Krajský úřad [anonymizováno].
V důsledku protežování kontroverzního projektu tzv. západní varianty středočeské dálnice D3 byla část rozhodovacího procesu odejmuta Krajskému úřadu [anonymizováno]. Ministerstvo životního prostředí ní jí pověřilo Krajský úřad [anonymizováno].
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Sulkovec (obec v okrese Žďár nad Sázavou)? Je to sulkovský, nebo sulkovecký?
Klíčové slovo:
sulkovecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Sulkovec má (ve spisovném jazyce) správnou podobu sulkovecký. (Podoba sulkovský by odpovídala názvu Sulkov.)
Zvažované varianty:
sulkovský
sulkovecký
Poslední užití:
20.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Sulkovec a sulkovecký
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Pod tabulkou popisuji, jaké informace obsahují jednotlivé řádky. Od čtvrtého řádku dál se uvádí totéž, a proto píšu: „Čtvrtý a další řádky zobrazují průměrné hodnoty měření.“ Je to tak v pořádku?
Odpověď:
Uvedená formulace je problematická, protože přívlastek „čtvrtý“ se neshoduje s tvarem podstatného jména „řádky“. Tento problém je možné vyřešit např. odstraněním daného přívlastku: „Další řádky zobrazují průměrné hodnoty měření.“
Zvažované varianty:
Čtvrtý a další řádky zobrazují průměrné hodnoty měření.
Další řádky zobrazují průměrné hodnoty měření.
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
2.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120, 124
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Při určování větných členů jsme s dětmi narazili na větu „Do divadla přišlo málo lidí“. Jde o slovo „málo“. Můžu se na něj zeptat „kolik?“ nebo „jak moc?“, což by ukazovalo na příslovečné určení, jenže příslovečné určení snad nemůže rozvíjet podstatné jméno, nebo ano?
Klíčové slovo:
málo
Odpověď:
Výraz „málo“ skutečně může být příslovcem a plnit ve větě funkci příslovečného určení (např. ve větě „Málo čte“). Zároveň však může ve spojení s počítaným předmětem fungovat i jako číslovka neurčitá (podobně jako např. výrazy „mnoho“ nebo „pár“, které původně číslovkami nejsou). To je i váš případ. Co se týče větněčlenského rozboru, nemůžeme vám bohužel poskytnout jednoznačné řešení, a to ze dvou důvodů: jednak nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k této problematice přistupuje současná školská praxe, a jednak proto, že pohled na věc není jednotný ani v odborné literatuře. Některá pojetí chápou celé spojení „málo lidí“ jako tzv. komplexní podmět a dále ho syntakticky nerozkládají, jiná pojetí upřednostňují formální hledisko („málo“ je podmětem, „lidí“ přívlastkem neshodným) a ještě jiná naopak hledisko sémantické (podmětem je výraz „lidí“ a „málo“ je přívlastkem). S dotazy školního typu se doporučujeme obracet na Asociaci češtinářů.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ ve spojení „na velkém počtu gruntů zkažených, tj. buď vypálených(,) nebo ... zanedbaných“?
Klíčové slovo:
buď – nebo
Odpověď:
Jsou-li složky několikanásobného větného členu spojeny dvojitými spojovacími výrazy, píše se před spojovacím výrazem u druhé (či další) složky čárka.
Poslední užití:
8.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Volám přímo z vyučování. Probíráme s žáky příslovečná určení a narazili jsme na větu „Voda mu sahala po kolena“. Spojení „po kolena“ bych osobně určila jako příslovečné určení míry, ale nešlo by to pojmout také jako příslovečné určení místa? Někteří žáci to tak určili a mně to dává smysl: Voda mu sahala kam? Po kolena.
Klíčové slovo:
po kolena
Odpověď:
Nejprve musíme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jak k takovýmto jevům přistupuje současná školská praxe. Dotazy školního rázu proto doporučujeme směřovat spíše na Asociaci češtinářů. Spojení „po kolena“ bychom primárně také určili jako příslovečné určení míry. I příslovečné určení místa je však zcela jistě přijatelné, jelikož hranice mezi druhy příslovečných určení jsou mnohdy neostré. Např. Vladimír Šmilauer ve své Novočeské skladbě k této problematice píše: „Při určování druhu příslovečného určení [je] třeba míti na mysli, že se z původního významu místního nebo časového vyvíjejí významy další, a to v různém stupni, takže někde je kolísání mezi dvěma významy, event. má příslovečné určení význam dvojí.“ V jedné z rozsáhlých tabulek předložkových vazeb, v níž Šmilauer zachycuje předložky původně místního významu, je uveden i příklad „Zabořoval se až po kolena do čerstvého hnoje“. Z našeho hlediska jsou tedy obě interpretace v pořádku.
Poslední užití:
19.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 266 (vyd. 1969)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.