Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je správně veřejnoprávní vysílatel, nebo vysilatel? V textu je to jednou krátce, jednou dlouze, nevím, která z podob je vhodná. Existuje nějaká mnemotechnická pomůcka, která by mi pomohla najít správnou podobu?
Klíčové slovo:
vysílatel; vysilatel
Odpověď:
Bohužel mnemotechnická pomůcka pro odvození správné kvantity v určitém slově tohoto typu neexistuje. Podle SSJČ je možné užít jak zápis vysílatel, tak vysilatel (obdobně např. vyzývatel i vyzyvatel). Slovník slovo označuje jako řidší, doklady z ČNK však ukazují, že se stále užívá (obvykle ve spojení se slovy televizní, veřejný, komerční, rozhlasový). V praxi je výrazně častější podoba s í: vysílatel.
Zvažované varianty:
vysílatel
vysilatel
Poslední užití:
9.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Může se psát email místo e-mail? Docela často to tak vídám, ale nezdá se mi to.
Klíčové slovo:
e-mail
Odpověď:
Elektronickou poštu e-mail bychom měli psát podle příruček jen se spojovníkem; email je krycí nátěrová hmota. Přestože s ohledem na kontext asi nemůže ani při nedoporučovaném zápisu dojít k nepochopení náležitého významu, doporučujeme rozdílný zápis obou slov zachovávat.
Zvažované varianty:
e-mail
email
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Co mám uvést na výrobku – „99 % biologicky rozložitelné složení“, nebo „99 % složení je biologicky rozložitelné“?
Odpověď:
Nemůžeme vám doporučit ani jednu variantu. Spojení „99 % biologicky rozložitelné složení“ nedává smysl, spojení „99 % složení je biologicky rozložitelné“ obsahuje chybný tvar přísudkového přídavného jména. Doporučujeme proto úpravu „99 % složení je biologicky rozložitelných“ nebo „z 99 % biologicky rozložitelné složení“.
Zvažované varianty:
99 % složení je biologicky rozložitelné
z 99 % biologicky rozložitelné složení
99 % biologicky rozložitelné složení
99 % složení je biologicky rozložitelných
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Našel jsem ve starých pramenech z 19. století a přelomu století slovo zásylka psané s y. Zajímalo by mě, zda je tento tvar stále použitelný (myslím si, že není). A hlavně mě zajímá, jak a proč ke změně došlo.
Klíčové slovo:
zásilka
Odpověď:
Na první otázku je odpověď jednoduchá: zápis zásylka v současných textech správný není. Podobu zásilka jako jedinou možnou uvádějí všechny výkladové slovníky češtiny, IJP i Pravidla českého pravopisu. Už ve vydání PČP z roku 1902 najdeme slova zásilka, zasílati, zasilatel/zasílatel jedině s -i-. Rovněž Jungmannův slovník (1835–1839) zapisuje s -i-: zásilka, zasilatel. Nelze však zastírat, že v Kottově slovníku (5. díl, 1887) naopak objevíme slova zásylka, zásylkový, zasýlati, zasýlatelský, zasýlání, zasýlač.
Mohlo by se nabízet vysvětlení, že pravopisná změna souvisí s tzv. reformou/opravou analogickou Josefa Dobrovského (podrobněji viz kapitola Obrozenský pravopis v Novém encyklopedickém slovníku češtiny/NESČ), ale ta se týkala jiných jevů. Podle vyjádření kolegů z oddělení vývoje jazyka ÚJČ nejpravděpodobněji jde o pravopisný projev toho typu filologicky podložených puristických snah, který usiloval o reflexi slovanské vzájemnosti (NESČ, kapitola Purismus). Zastánci tohoto směru odvozovali českou formu -sýlati (ve slovese i jeho odvozeninách) od staroslověnského sylati (což vysvětluje Kottovo pojetí). To je ovšem chybné, protože české -sílati vzniklo až ve staré češtině a zapisovalo se -sielati. Na rozpor upozorňuje už Gebauer ve své Historické mluvnici 1: „Odchylka stará je v -sielati, posielati nč. posílati atd., proti stsl. sylati; č. posielati je novotvar, utvořený ku poslati bezpochyby vlivem subst. posel a změkčeného praes. pošlu.“ Pravidla českého pravopisu z roku 1902 potvrdila závaznou podobu zásilka (obdobně např. zasílat, posílat). Není bez zajímavosti, že ještě počátkem 20. století byly formy s -y- v praxi stále někdy užívány. Svědčí o tom např. odpověď na dotaz čtenáře zveřejněná v lingvistickém časopise Naše řeč z roku 1917.
Zvažované varianty:
zásilka
zásylka
Poslední užití:
14.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Obrozenský pravopis: https://www.czechency.org/slovnik/OBROZENSK%C3%9D%20PRAVOPIS
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1939. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický. František Št. Kott. 1878–1893.
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
(http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=145)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Který reklamní slogan je nejlepší: „vše pro inkontinenci a stomie“, „vše pro inkontinenci a stomii“, nebo „vše pro inkontinence a stomie“?
Klíčové slovo:
jednotné vs. množné číslo
Odpověď:
Jelikož inkontinence označuje ‚neschopnost udržet moč nebo stolici‘, doporučujeme, aby byl užit tvar v jednotném čísle. Naproti tomu výraz stomie může být vzhledem k významu ‚umělé vyústění dutého orgánu na povrch těla‘ použit v daném sloganu jak v jednotném, tak množném čísle. Doporučujeme proto vybrat si mezi variantami „vše pro inkontinenci a stomie“ a „vše pro inkontinenci a stomii“.
Zvažované varianty:
vše pro inkontinenci a stomie
vše pro inkontinenci a stomii
vše pro inkontinence a stomie
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo, či
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Složky několikanásobného větného členu spojené souřadicí spojkou v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou. Oddělíme je pouze v případě, že jsou spojeny beze spojky.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky před spojkami nebo, či, sekce 1 – spojka nebo
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 126, 130, 131
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
nebo že
Odpověď:
Vedlejší věty spojené souřadně v poměru slučovacím neoddělujeme čárkou, jsou-li spojeny souřadicími spojovacími výrazy. Jestliže jsou spojeny beze spojky, oddělujeme je čárkou.
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Pracuji jako asistentka učitele a celý život žiju v domnění, že ve větách typu „Koně a kobyly běželi“ musí být v přísudku měkké i, protože „koně“ jsou rodu mužského životného. Nedávno jsem však při vyučování s překvapením zjistila, že je možné shodu řídit i podle „kobyl“ a v přísudku psát ypsilon. Teď jsem z toho celá zmatená, znamená to, že to odjakživa používám špatně?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem
Odpověď:
Ne tak docela. Zásadní roli zde totiž hraje slovosled: pokud stojí přísudek za několikanásobným podmětem („Koně a kobyly běželi“), je skutečně měkké i v přísudku jedinou možností – podle pravidla o přednosti rodů má vždy přednost mužský životný rod. Pokud však přísudek předchází před podmětem („Po louce běželi/y kobyly a koně“), máte dvě možnosti: buď uplatníte stejné pravidlo jako v předchozím případě, nebo můžete shodu řídit podle jména, které stojí přísudku blíže. To jsou v tomto případě „kobyly“, takže v přísudku může být i ypsilon. Protože však pravidlo o přednosti rodů platí univerzálně bez ohledu na slovosled a chybu s ním nikdy neuděláte, učívá se ve škole pro zjednodušení pouze tento přístup.
Poslední užití:
23.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.