Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Píšu článek o morovém sloupu. Mám v něm souvětí, které bych chtěla přetvořit do jediné věty: „Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem, který korunuje Pannu Marii, a Boha Otce se žezlem, který tomuto výjevu žehná.“ Můžete mi s tím pomoci?
Odpověď:
Bez vedlejších vět může mít sdělení tuto podobu: „Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem korunujícího Pannu Marii a Boha Otce se žezlem žehnajícího tomuto výjevu.“ Upozorňujeme však, že se tím sdělení stává nepřehledným a neobratně stylizovaným, a proto doporučujeme použít v článku původní formulaci.
Zvažované varianty:
Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem, který korunuje Pannu Marii, a Boha Otce se žezlem, který tomuto výjevu žehná.
Nad ní jsou osazeny sedící postavy Boha Syna s křížem korunujícího Pannu Marii a Boha Otce se žezlem žehnajícího tomuto výjevu.
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Setkávám se se spojovníkem tam, kde bych ho neužila, např. anti-babišovký. Myslím, že by to mělo být bez spojovníku, tedy jako jedno slovo.
Klíčové slovo:
antibabišovský
Odpověď:
Souhlasíme, náležitý zápis je dohromady: antibabišovský. Komponent anti- tvoří první část složených výrazů, píšeme ho dohromady s příslušným slovem, např. antifašistický, antibakteriální, antirežimní.
Zvažované varianty:
antibabišovský
anti-babišovský
Poslední užití:
11.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Setkávám se v odborných textech s tím, že je užíván spojovník tam, kde bych ho nečekala, např. post-lidský. Myslím, že je to vliv angličtiny a že by se to mělo psát jako jedno slovo.
Klíčové slovo:
postlidský
Odpověď:
Máte pravdu, že komponent post- (značící následnost) tvoří první část složených slov a že ho píšeme v češtině dohromady s příslušným výrazem. Slovo postlidský doporučujeme psát bez spojovníku, stejně jako píšeme frekventovanější výrazy jako postpubertální, postglaciální, postgraduální, postmodernismus apod.
Zvažované varianty:
postlidský
post-lidský
Poslední užití:
11.11.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Je nějaký rozdíl mezi vyjádřeními „je mu deset let“ a „má deset let“?
Klíčové slovo:
rok; roky; léta
Odpověď:
Spojení typu „je mu deset let“ považujeme za neutrální, a proto je vhodné ho používat např. v oficiální komunikaci. Naproti tomu spojení typu „má deset let“ je moravismus, který může být vnímán mluvčími z Čech jako příznakový. Nehodnotíme ho však jako nespisovný nebo nesprávný.
Zvažované varianty:
je mu deset let
má deset let
Atributy odpovědi
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Učím Číňany česky a nedovedu jim vysvětlit, proč máme ů (s kroužkem) a ú (s čárkou).
Klíčové slovo:
písmena ú/ů
Odpověď:
Rozdílná grafická podoba písmen ú a ů, která slouží k zachycení výslovnostně totožné hlásky (dlouhého [ú]) je důsledkem historického vývoje češtiny. Původní vyslovované dlouhé [ó] se koncem 14. století postupně měnilo v dvojhlásku uo, která později (v průběhu 15. a v 16. století) pozvolna přešla v dlouhé ů. Grafické zachycení vzniklo vlastně spojením dvou písmen do jednoho: kroužek nad u původně zastupoval o ze zanikající dvojhlásky uo. Do spisovného jazyka byla změna přijata uvnitř domácích slov a na jejich konci, nikoli na začátku (kuoň > kůň, duom >dům). Proto ve slovech domácího původu píšeme na začátku vždy písmeno ú (úkol) a uvnitř slova a na jeho konci vždy písmeno ů (vůl, domů). Výjimkou jsou švy předpon a kořenů slov nebo švy předpon a předpony ú‑ (srov. troj‑úhelník, ne‑úspěch). Přejatá slova mívají ú (fúze, ragú, ocún). Podrobněji viz IJP v kapitole Z historie českého pravopisu.
Zvažované varianty:
ů
ú
Poslední užití:
9.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Z historie českého pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
kapitola Z historie českého pravopisu (https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=148#nadpis2)
Dotaz:
Stylizace formulace
Konkrétní dotaz:
Na výrobku mám popisek „99 % složení je biologicky rozložitelných a bez mikroplastů“. Může takto zůstat, i když výrobek mikroplasty vůbec neobsahuje?
Odpověď:
Uvedená procenta lze vztáhnout jak k biologické rozložitelnosti, tak k části „bez mikroplastů“. Pokud chcete spotřebitele upozornit, že bez mikroplastů je 100 % výrobku, nikoliv jen 99 %, budete muset sdělení přeformulovat.
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Na výrobku je uvedeno: „lahev z 97 % z recyklovaného plastu“. Nebylo by vhodné doplnit tam sloveso, tedy „lahev je z 97 % z recyklovaného plastu“?
Odpověď:
Na etiketách výrobků bývají nevětné popisky, elipsa slovesa je v tomto případě přípustná. Pokud byste však raději použila variantu se slovesem, z jazykového hlediska je to zcela v pořádku.
Zvažované varianty:
lahev z 97 % z recyklovaného plastu
lahev je z 97 % z recyklovaného plastu
Dotaz:
Slovní hříčka
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se dohodnout, jaké i/y psát ve větě. Je to taková hádanka. „Na zahradě u našeho domu jsme měli staré bidlo, na tom jsme klepali koberce. Jednou přiletěl ptáček a zřídil si tam svoje bydlo. Náhle přišla bouře a zničila obě b-dla."
Klíčové slovo:
bidlo, bydlo
Odpověď:
Jde o oblíbenou starou slovní hříčku, která nemá přímočaré řešení. Větu můžeme vyslovit, protože na rozdíl od našich předků ve výslovnosti i a y nerozlišujeme, ale pravopisně ji obvyklým způsobem (tj. napsáním jednoho písmena) řešit nelze. Jde o homofony, tedy slova zvukově shodná, ale graficky odlišná. Každé z nich se jinak píše a má jiný význam, proto je nelze shrnout pod jeden kompromisní pojem. Žádné z i/y nemá v tomto případě přednost. Nabízí se řešení užít lomítko (obě bidla/bydla spadla nebo obě bi/ydla spadla), ale ani to nepovažujeme za vhodné, protože užití množného čísla neodpovídá původnímu zadání. Řešením by byl zápis „spadlo bydlo i bidlo“, který však slovní hříčku ruší.
Zvažované varianty:
bidla
bydla
Poslední užití:
7.3.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova, sekce 5 – Jazykové hříčky: bidlo a bydlo, vír a výr
Dotaz:
Hodnocení formulace
Konkrétní dotaz:
Aplikace na výuku češtiny jako cizího jazyka tvrdí, že je správně věta: „Kateřinu já můžu poslouchat celý den.“ Mně se však nelíbí slovosled této věty, domnívám se, že by mělo být: „Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.“ Co si o ní myslíte?
Odpověď:
Čeština má volný slovosled, obě varianty jsou tedy přijatelné (ovšem ve větě „Kateřinu já můžu poslouchat celý den." dochází ke zdůraznění vlastního jména). Poněkud neobvyklé je užití zájmena já. V češtině osobní zájmeno běžně vypouštíme, na nevyjádřený podmět odkazují koncovky sloves. Užití zájmena může být motivováno např. potřebou zdůraznit informaci (já, nikoliv někdo jiný). Vzhledem k tomu, že se věta objevila ve výukové aplikaci, nemůžeme vyloučit ani možnost, že za užitím zájmena stojí didaktické důvody.
Zvažované varianty:
Kateřinu já můžu poslouchat celý den.
Já můžu poslouchat Kateřinu celý den.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně označí zařízení pro těžbu – je to těžní, nebo těžební zařízení?
Odpověď:
Slova těžní a těžební lze chápat jako synonyma. Některé slovníky jim sice přisuzují netotožné významy (těžní podle nich znamená ‚sloužící, určený k těžbě‘ a těžební ‚týkající se těžby‘), jiné však uvádějí, že jejich významy můžou být i totožné (sice říkají, že těžební znamená obecně ‚týkající se těžby‘, ale slovu těžní přisuzují užší význam ‚sloužící, určený k těžbě‘). I v prvním, netotožném případě je však první význam ‚sloužící, určený k těžbě‘ jen specifičtější součástí obecnějšího významu ‚týkající se těžby‘ (co je k těžbě určené se jí samozřejmě i týká). Obě přídavná jména lze tedy užívat v zásadě záměnně, pouze je třeba brát ohled na to, že s některými podstatnými jmény se bude pojit spíše podoba těžní, s jinými spíše podoba těžební (a s některými stejně dobře a ochotně obě dvě přídavná jména). V případě slova zařízení svědčí doklady z úzu (databáze ČNK syn v8) o poměrně silné tendenci pojit ho s podobou těžební (poměr těžební : těžní zařízení = 505 : 161, tj. cca 3 : 1). Doporučujeme tedy použít spíš spojení těžební zařízení (ovšem s tím, že vyloučeno není ani spojení těžní zařízení).
Zvažované varianty:
těžní
těžební
Poslední užití:
4.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžba
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla těžní a těžební
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky těžní zařízení a těžební zařízení
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.