Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: přechylování obyvatelských jmen, příponou -ka
Konkrétní dotaz:
Jak se přechýlí slovo Čechoslovák? Mám v disertační práci používat pro občanku Československa výraz Čechoslovačka, nebo Čechoslovenka?
Klíčové slovo:
Čechoslovačka, Čechoslovenka
Odpověď:
Výkladové slovníky češtiny (konkrétně Příruční slovník jazyka českého, I. díl z let 1935–1937, a Slovník spisovného jazyka českého, sv. I. A–M z r. 1960) uvádějí jako přechýlenou podobu slova Čechoslovák jedině výraz Čechoslovačka. Tato podoba převažuje i v databázi Českého národního korpusu SYN v8, kde najdeme 57 jejích výskytů, zatímco podoba Čechoslovenka se tu vyskytuje jen 15× (dotaz [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"]). V disertační práci proto doporučujeme používat slovníkovou i převládající podobu Čechoslovačka. Podoba Čechoslovenka je evidentně ovlivněna přechýlením samotného jména Slovenka, z toho důvodu ji nelze považovat za slovotvorně neústrojnou a její užití striktně nedoporučovat; dáváme-li svým doporučením přednost podobě Čechoslovačka, upřednostňujeme podobu, která – snad i díky (už dobové) kodifikaci – převládá v úzu. Pro úplnost je však namístě dodat dvě věci: Vzhledem k malé frekvenci a nevelké potřebě daný výraz používat můžou být pro uživatele potenciálně rušivé obě probírané podoby – odtud naše obhajoba podoby Čechoslovenka. Jistá zdrženlivost při užívání podoby Čechoslovenka pro občanku Československa, tj. pro Češku i Slovenku, je dále namístě ještě z toho důvodu, že výraz Čechoslovenka by mohl evokovat význam vyjádřitelný zhruba jako ‚etnická Slovenka z Čech/Moravy, např. tam narozená, provdaná, usídlená atp.‘ nebo také ‚žena, jejíž jeden rodič je Čech/Česka a druhý Slovák/Slovenka‘.
Zvažované varianty:
Čechoslovačka
Čechoslovenka
Poslední užití:
18.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Čechoslovačka
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="Čechoslovačka|Čechoslovenka"] v SYN v8
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření obyvatelských jmen: příponou -ec
Konkrétní dotaz:
Lze pro obyvatele státu Severní Makedonie použít jednoslovné označení Severomakedonec?
Klíčové slovo:
Severomakedonec
Odpověď:
Podoba Severomakedonec je slovotvorně zcela v pořádku a lze ji používat, ovšem spíš jen pro občana, resp. státního příslušníka státu Severní Makedonie. V případě obyvatel Severní Makedonie je namístě spíš původní etnonymum Makedonec (pro etnické Makedonce), příp. jakékoliv jiné, odpovídající etnonymum (pro etnické Nemakedonce – např. severomakedonský Albánec může být z hlediska své státní příslušnosti označen jako Severomakedonec, ale z hlediska své národnosti nikoliv jako Makedonec, ale jedině jako Albánec).
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Severní Makedonie
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, víceslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Severní Makedonie?
Klíčové slovo:
severomakedonský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Severní Makedonie má správnou podobu severomakedonský.
Poslední užití:
19.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Severní Makedonie
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk? Místní zpravodaj se jmenuje Žamberské listy, ale nemělo by být správně žamberkské, bez vynechání koncového -k-?
Klíčové slovo:
žamberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk má (ve spisovném jazyce) správnou podobu žamberský – bez -k- (po -r-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský atp.
Zvažované varianty:
žamberský
žamberkský
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, 1.1.2 Odsouvání hlásek
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Doporučíte mi knihu diktátů?
Klíčové slovo:
diktát
Odpověď:
Jazyková poradna vám může poradit, jakými jazykovými příručkami se máte řídit, didaktické pomůcky je však vhodnější konzultovat s pedagogy. Doporučujeme vám navštívit stránky Asociace češtinářů (ascestinaru.cz) a zkusit zde vyhledat doporučené cvičebnice.
Dotaz:
Kdy došlo k následující změně jazykových pravidel?
Konkrétní dotaz:
Nevím, kdy naposledy došlo ke změnám pravopisu.
Klíčové slovo:
Pravidla českého pravopisu
Odpověď:
Pravidla českého pravopisu byla naposledy vydána v roce 1993, s tzv. Dodatkem v roce 1994.
Zmíněné vydání PČP v roce 1993 přineslo změny zejména v oblasti psaní velkých písmen, především však změny v psaní přejatých slov. Uvedené změny v PČP rozpoutaly pravopisnou debatu, jejímž výsledkem byl tzv. Dodatek k Pravidlům, který znovu zavedl dříve vyřazené varianty se -s- a v dvojicích dubletních tvarů stanovil variantu základní (neutrální) a stylově příznakovou, tj. nikoli neutrální.
Dotaz:
Najdu v dané příručce určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Kde v Internetové jazykové příručce najdu pravidla psaní-d- a -dd-?
Odpověď:
Internetová jazyková příručka (a tištěná podoba její výkladové části Akademická příručka českého jazyka) není koncepčně pojata ani jako výkladový slovník, ani jako mluvnice. Ve své výkladové části se zaměřuje především na oblasti českého jazyka, které činí uživatelům jazyka obtíže. Problematika psaní -d- a -dd- v Internetové jazykové příručce zastoupena není, právě proto, že většina pisatelů dokáže rozpoznat slova, kdy se dvě -dd- setkávají na tzv. morfematickém švu předpony a kořene slova (oddíl, oddálit ap.) a kde píšeme -d- jen jedno.
Dotaz:
Je možné do určité příručky doplnit danou informaci?
Konkrétní dotaz:
Jsou pro zápis určitého slova do slovníku stanovena nějaká pravidla?
Klíčové slovo:
výkladový slovník
Odpověď:
Výběr výrazů pro slovníkový heslář podléhá určitým odborným kritériím, kterých je více, jedním z nich je například frekvence daného slova v jazyce. Koncepce slovníkových heslářů se pochopitelně odlišují také v závislosti na typu a rozsahu slovníku. Do slovníků menšího rozsahu se přirozeně dostane méně heslových slov. Nové, dosud nevžité výrazy jsou, opět na základě pevně daných kritérií, zařazovány do slovníků speciálních, neologických.
Dotaz:
Stížnost na kvalitu mluveného projevu
Konkrétní dotaz:
Je hrozné, že se nedodržuje shoda ve středním rodě, všude jsou zakončení na -y namísto -a.
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Nesprávné koncovky ve shodě se jmény středního rodu jsou jednou z častých chyb. Pokud mluvíme na veřejnosti, měli bychom užívat vhodné jazykové prostředky. Proti danému problému nelze dělat nic jiného, než se snažit působit ve prospěch kultivovaného projevu. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě vydáváním jazykových příruček.
Dotaz:
Stížnost na špatnou úroveň češtiny v médiích
Konkrétní dotaz:
Jsou nějaké změny v českém jazyce? Vždyť se nikde neskloňuje ani nečasuje, v rádiu, v televizi se běžně mluví špatně.
Klíčové slovo:
změna pravidel
Odpověď:
Můžeme vás ubezpečit, že čeština i nadále zůstává tzv. flektivním jazykem, což znamená, že vyjadřuje gramatické funkce ohýbáním – skloňováním a časováním. Proti nedostatečné kvalitě jazykového projevu užívaného v médiích nelze dělat nic jiného než se snažit pozitivně působit ve prospěch projevu kultivovaného. Ústav pro jazyk český tak činí formou doporučení, ať už v podobě popularizačních textů, či vystoupení v médiích, prostřednictvím přednášek pro veřejnost, v neposlední řadě též vydáváním jazykových příruček. Členové oddělení stylistiky a sociolingvistiky rovněž dlouhodobě spolupracují s veřejnoprávní televizí a vytvářejí pro ni pravidelné analýzy.
Poslední užití:
8.1.2020
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.