Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaká zájmena bych měla použít ve větách „Souhlasím se zpracováním mých/svých osobních údajů“ a „Souhlasím se mojí/svojí registrací“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
Základní pravidlo říká, že přivlastňujeme-li podmětu (původci děje), je namístě užít přivlastňovací zájmeno zvratné. V obou uvedených větách je podmětem zájmeno „já“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Podle tohoto pravidla by tedy bylo náležité užít zvratné zájmeno „svůj“. Ze zmiňovaného pravidla však existuje řada výjimek, protože jsou různé větné typy, v nichž se střetává více různých dějů a/nebo více participantů. V takových větách pak lze mluvit o tzv. zanořené (skryté) predikaci, která vynikne, když konstrukci rozvineme např. takto: „Souhlasím s tím, aby byly zpracovány (aby někdo jiný zpracoval) moje údaje“. V pořádku by tedy bylo i řešení s nezvratným zájmenem (mých údajů, s mojí registrací) – to bychom volili zejména tehdy, pokud má být zdůrazněna (je důležitá) informace, že „zpracování“ nebo „registraci“ provedla jiná osoba než ta, která udělila souhlas.
Poslední užití:
5.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, jaký tvar bude mít přísudek v následující větě? „České zákazníky nejvíce odrazuje/odrazují od častějších nákupů na internetu náklady...“
Klíčové slovo:
náklady
Odpověď:
Podmětem uvedené věty je podstatné jméno „náklady“. Toto jméno rodu mužského neživotného je v množném čísle, proto bude náležitý tvar přísudku „odrazují“.
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.2 – Podmět je rodu mužského neživotného
Dotaz:
Věta bezpodmětná
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych si ujasnit, zda věta „Ono prší“ je jednočlenná, stejně jako věta „Prší“, nebo zda je „ono“ podmětem. Pokud jde o větu jednočlennou, kterým větným členem je pak slovo „ono“?
Klíčové slovo:
ono prší
Odpověď:
V případě věty „Ono prší“ se stále jedná o jednočlennou (bezpodmětnou) strukturu. Výraz „ono“ je zde totiž částicí a ta nevstupuje do větněčlenských vztahů.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se rozhodnout, jak bude vypadat určitý slovesný tvar ve větě „Smlouva ani její dodatky nebyla/nebyly platné“. Jak je to prosím správně?
Klíčové slovo:
smlouva ani dodatky
Odpověď:
V případě, že několikanásobný podmět stojí před přísudkem, je třeba řídit shodu oběma složkami tohoto několikanásobného podmětu, nikoli pouze jednou z nich. Zde jsou složkami podmětu jméno rodu ženského (smlouva) a jméno rodu mužského neživotného (dodatky). Namístě je proto tvar „byly“.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 1.3.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu „Dostáli jsme bezpečnostním opatřením“. Nejsem si jistá, zda je užitá vazba slovesa správná. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dostát
Odpověď:
U slovesa „dostát“ uvádějí slovníky vazbu se 3. pádem, tedy „dostát komu/čemu“. Uvedené spojení je tudíž v pořádku.
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Jiné (nepředvídatelné) konkrétní případy (typ letecký vs. letový, létající vs. letový atp.)
Konkrétní dotaz:
Píše se správně video hovor a video konference, nebo videohovor a videokonference?
Klíčové slovo:
videohovor, videokonference
Odpověď:
Správně se píše dohromady: videohovor a videokonference. Video- je tzv. prefixoid (nepravá předpona), který se píše s následujícím segmentem dohromady.
Zvažované varianty:
video hovor
videohovor
video konference
videokonference
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník afixů užívaných v češtině. Šimandl (ed.). (platí od 2016)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – přechylování: příjmení, podstatné jméno zakončené ve výslovnosti na souhlásku: prostý případ
Konkrétní dotaz:
Jaká je přechýlená podoba od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovová
Odpověď:
Přechýlená podoba od ruského příjmení Litvinov je v češtině Litvinovová. Přechylovací přípona -ov/á se připojuje za plnou podobu příjmení, čímž vznikne podoba Litvinov-ov/á > Litvinovová.
Zvažované varianty:
Litvinovová
Litvinová
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – rodiny, manželé, bratři, sestry atp.: příjmení substantivní (Novák)
Konkrétní dotaz:
Jaké je společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov?
Klíčové slovo:
Litvinovovi
Odpověď:
Společné jméno manželů utvořené od ruského příjmení Litvinov má v češtině správnou podobu (manželé) Litvinovovi. Od příjmení Litvinov se přivlastňovací příponou -ův/0 vytvoří přivlastňovací přídavné jméno Litvinov-ův-0 a společná podoba jména manželů pak vznikne vytvořením jeho 1. p. mn. č., tj. (manželé) Litvinov-ov-i > Litvinovovi.
Zvažované varianty:
Litvinovovi
Litvinovi
Poslední užití:
20.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
par. 238 (s. 165–166) Adjektiva posesivní
Dotaz:
Kořen
Konkrétní dotaz:
Co je kořenem slova konec? Celé konec-, nebo jen kon-? Co máme uznávat jako správnou odpověď žákům v 6. třídě ZŠ?
Klíčové slovo:
konec
Odpověď:
Z historického hlediska je kořenem slova konec jen -kon-. Slovo je vytvořeno příponou *(ъ)cь (> -ec) z praslovanského kořene *konъ s významem ‚začátek, kraj, konec‘ – v odvozeném slově konec se pak prosadil poslední uvedený význam. Stejný kořen -kon- (< *konъ) je dnes ve slovech konat, dokonat, skonat, zákon, výkon, úkon atp. Jelikož je však tato souvislost bez naznačených speciálních znalostí z historie vývoje češtiny dnes už zcela neprůhledná, je možné ze současného (synchronního) hlediska za kořen slova konec považovat i celé konec-. Význam původního -kon- ve slově konec a slovech konat atp. a výkon atp. je dnes už natolik rozdílný (ve slovech konat atp. a výkon atp. se prosadily jiné významové rysy původního kořene *konъ), že si je žáci 6. třídy (ale i běžní uživatelé češtiny) jen těžko můžou spojit.
Zvažované varianty:
-kon-
-konec-
Poslední užití:
16.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla konec a konat
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.