Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak máme psát sociálně patologické jevy – každé slovo zvlášť? Nejsem z oboru, ale vím, že sociální patologie a sociálně patologické jevy je takový obecně vžitý pojem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že v tomto případě přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Jak jste sama řekla, jde o vžité a užívané označení. Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický (sociálněpatologické jevy).
Teoreticky nelze vyloučit ani možnost, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Pak by se přídavné jméno psalo se spojovníkem (sociálně-patologický). Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Četl jsem článek, jehož autorkou byla feministka. V článku byla věta: „Jeleni oloupali kůru, srnci ohryzali stromky.“ A dále tam bylo psáno také: „Vědkyně a vědci přišli na to, že...“ Proč dotyčná píše o vědcích a vědkyních, ale zapomene na laně a srnky?
Odpověď:
Přestože v češtině existuje tzv. generické maskulinum, a název osoby v mužském rodě tak může zahrnovat všechny osoby bez ohledu na jejich pohlaví či gender, někteří lidé mohou považovat za vstřícné či vhodné uvést též přechýlenou podobu názvu osoby a tím zdůraznit zastoupení žen. Naproti tomu pro rozlišování samců i samic zvířat jsou relevantní zcela jiné (nikoliv společenské) důvody – rozdílné pojmenování samců a samic by bylo jistě užitečné např. při popisu jejich odlišného chování či vzhledu. Lze tedy předpokládat, že v rámci daného textu jeho autorka nepovažovala rozlišení zvířat dle pohlaví za opodstatněné. Nicméně nemůžeme zcela vyloučit ani interpretaci, že výrazy jeleni a srnci nejsou v tomto případě užity genericky, nýbrž že slouží právě pro označení samců. Podobně není vyloučené, že autorka textu opomněla doplnit příslušné názvy samic zvířat. Pro výraznější přiklonění se k některému z uvedených výkladů bychom však potřebovali znát širší textový kontext.
Dotaz:
Y = obecné jméno – jiné (nepředvídatelné) příklady
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno vytvořené od obyvatelského jména bosenský Srb? Píše se správně bosenskosrbský dohromady?
Klíčové slovo:
bosenskosrbský
Odpověď:
Ano, přídavné jméno vytvořené od obyvatelského jména bosenský Srb se správně píše dohromady – bosenskosrbský.
Zvažované varianty:
bosenskosrbský
Poslední užití:
25.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo bosenskosrbský
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, bod 1.1 První složka je zakončena na ‑sko, ‑cko, ‑ně nebo ‑ově
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Je správně řídicí, nebo řídící orgán (dotačního programu)?
Klíčové slovo:
řídicí
Odpověď:
Vhodnější a jednoznačně správné je použít ve spojení s podstatným jménem orgán tzv. účelové přídavné jméno řídicí (s krátkým -i- po -d-): řídicí orgán (dotačního programu). Primárně jde totiž o orgán určený k řízení. Přesvědčit se o tom lze náhradou za synonymní přídavné jméno, u nějž se účelový a dějový „tvar“ projeví výraznější změnou kmenotvorné přípony, viz např. účelové přídavné jméno prováděcí orgán vs. dějové přídavné jméno provádějící orgán; je evidentní, že jde daleko spíš a primárně o prováděcí orgán, tj. o orgán určený k provádění, řízení něčeho, a nikoliv o provádějící orgán, tj. o orgán, který právě teď něco provádí, něco řídí. (Tazatelé jazykové poradny sice často argumentují ve prospěch dějového pojetí, a tedy psaní řídící orgán (s dlohým -í- po -d-) formulacemi typu „vždyť to řízení přece probíhá pořád“; vhodnější je však mluvit o tom, že řídicí orgán může být činný v kterémkoli okamžiku, jde tedy o nekonkrétní, obecnou časovou platnost, a proto v těchto případech dáváme přednost pojetí účelovému. Jak se však uvádí v Internetové jazykové příručce, ani dějové pojetí, tj. psaní řídící orgán (s dlouhým -í- po -d-) zde nelze pokládat za jednoznačně chybné.)
Zvažované varianty:
řídicí
řídící
Poslední užití:
29.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo řídicí
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky? Je to holáský, nebo holásecký?
Klíčové slovo:
holásecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky má ve spisovném jazyce správnou podobu holásecký. (Podoba holáský se snad může vyskytovat v místním úzu; je-li tomu tak, není ji třeba odsuzovat a jejímu užívání se důsledně vyhýbat. V místním, neoficiálním, neveřejném, psaném i mluveném úzu je zcela v pořádku, a a priori vyloučená není ani v místní komunikaci oficiální, veřejné – lze si ji představit např. v některých rubrikách místního zpravodaje, kde může sloužit jako stylový prostředek k posílení regionální identity, navození regionální soudržnosti atp.)
Zvažované varianty:
holáský
holásecký
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Holásky a holásecký
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nalezla jsem následující větu: „Vědci se nestačili divit nad tím, že...“ Domnívám se, že náležitá vazba slovesa je „divit se někomu/něčemu“, nikoli „divit se nad někým/něčím“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
divit se
Odpověď:
Ano, slovníky vazeb uvádějí u slovesa „divit se“ pouze vazbu s bezpředložkovým 3. pádem. V uvedené větě se pisatel dopustil tzv. kontaminace (zkřížení) vazeb „divit se něčemu“ a „podivovat se nad něčím“.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Je správně shoda „Já s Erikem jsem šla nakupovat“, nebo „Já s Erikem jsme šli nakupovat“?
Klíčové slovo:
já s Erikem
Odpověď:
Přijatelné jsou obě varianty. Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s, nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově rovnocenné, ale formálně nikoli. V takových případech lze shodu řídit dvojím způsobem – buď pouze podle jména v prvním pádě (Já s Erikem jsem šla nakupovat), nebo oběma jmény (Já s Erikem jsme šli nakupovat). Pokud následuje přísudek za podmětem, jsou obě uvedené varianty rovnocenné.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Přivlastňování podmětu
Konkrétní dotaz:
Jaká je prosím správná podoba přivlastňovacího zájmena ve větě „Loď i se svým / s jejím kapitánem byla...“? Chci tím vyjádřit, že šlo o kapitána dané lodi.
Klíčové slovo:
svůj
Odpověď:
V uvedené větě je podmětem podstatné jméno „loď“ a tomuto podmětu je přivlastňováno. Přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno „svůj“. Věta tedy bude znít takto: „Loď i se svým kapitánem byla...“
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro správné psaní interpunkce u přístavku?
Klíčové slovo:
přístavek
Odpověď:
Podrobné informace k psaní interpunkce u přístavku i s mnoha příklady naleznete v Internetové jazykové příručce. Ta se se věnuje interpunkci komplexně, doporučujeme ji proto i k řešení interpunkčních otázek jiného druhu.
Poslední užití:
13.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Dotaz:
Ediční zásady
Konkrétní dotaz:
Pokud se v editovaném textu často objevují citace, v nichž jsou interpunkční či jiné chyby, doporučujete je komentovat v ediční poznámce nebo spíše v poznámkách pod čarou?
Klíčové slovo:
ediční praxe
Odpověď:
Ediční zásady stojí mimo jazykové otázky, kterými se Ústav pro jazyk český zabývá. Co je nám však známo, v uvedeném případě je obvyklým edičním postupem užití souhrnné ediční poznámky.
Poslední užití:
1.10.2021
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.