Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jde mi o spojení sociálněterapeutická práce. Myslím se, že je to odvozeno od sociální terapie, proto bych psala slovo dohromady. Ale v různější literatuře vidím velice často psaní zvlášť (sociálně terapeutický) nebo se spojovníkem (sociálně-terapeutický). Kterou z možností mám zvolit?
Klíčové slovo:
sociálněterapeutický
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993 (kdy vyšla poslední verze PČP), s psaním zvlášť se bohužel setkáváme stále. Máte pravdu, že zápis sociálně terapeutický je podle dokladů v ČNK hojný, přesto ho nedoporučujeme volit.
Při rozhodování, zda psát adjektivum s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) dohromady, nebo se spojovníkem, vycházíme z věcné znalosti.
Psaní sociálně-terapeutický (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a terapeutickou. Tato možnost sice není úplně vyloučená, ale je méně pravděpodobná.
Jestliže potvrzujete, že složené přídavné jméno odkazuje k oblasti nazvané sociální terapie (tento termín je užívaný), pak je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno terapie je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálněterapeutický. Vaše řešení je tedy správné – náležitý zápis je sociálněterapeutická práce.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se spojení sociálně tržní hospodářství (nebo společnost) jako dvě slova? Nebo jinak?
Klíčové slovo:
sociálnětržní; sociálně-tržní
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Přestože toto doporučení platí už od roku 1993, v některých textech se s psaním zvlášť setkáváme stále. Doklady z ČNK ukazují, že je tomu tak i v tomto případě.
Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -ně (a rovněž na -sko, -cko, -ově) se neobejdeme bez věcné znalosti. Bohužel v tomto případě není jednoduché určit, k čemu se adjektivum vztahuje, to by měl vědět autor textu.
Psaní se spojovníkem (sociálně-tržní) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: sociální a tržní. Tato možnost sice není vyloučená, ale zdá se nám méně pravděpodobná.
Pravděpodobněji se jeví možnost, že složené přídavné jméno odkazuje k pojmu sociální trh. V tom případě je východiskem podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno trh je rozvíjeno přívlastkem sociální). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: sociálnětržní.
Zvažované varianty:
sociálnětržní
sociálně tržní
sociálně-tržní
Poslední užití:
27.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Mám psát „po tom“ zvlášť, nebo dohromady „potom“? Jde o větu „Oznamujete mi to hodinu potom / po tom, co jste odešla z domu.“ V tomto případě si umím zdůvodnit obě možnosti řešení, proto váhám, kterou použít.
Klíčové slovo:
po tom; potom
Odpověď:
Máte pravdu, že v této větě lze připustit obě možnosti zápisu, významový rozdíl je dosti jemný. Obrat v uvedené větě můžeme chápat jako spojení předložky „po“ a ukazovacího zájmena „tom“ odkazujícího k určitému úseku (po tom odchodu). Psaní dohromady (s časovým příslovcem potom), analogické k psaní blízkého spojovacího výrazu „poté(,) co“, je v praxi poměrně obvyklé.
Záleží tedy na Vás, zda zvolíte variantu Oznamujete mi to hodinu po tom, co jste odešla z domu, nebo Oznamujete mi to hodinu potom, co jste odešla z domu.
Zvažované varianty:
potom co
po tom co
Poslední užití:
18.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Řešíme, jak napsat finančněporadenský. Zda dohromady, nebo zvlášť, popř. s pomlčkou.
Klíčové slovo:
finančněporadenský
Odpověď:
Složená přídavná jména nepíšeme zvlášť. Pokud je základem složeného přídavného jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově podřadné spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou – v tomto případě jde nepochybně o slovní spojení finanční poradenství –, píšeme adjektivum dohromady. Zápis se spojovníkem (nikoli s pomlčkou) by odkazoval k souřadnému spojení dvou rovnocenných položek: finanční a poradenský, což však neodpovídá skutečnosti.
Zvažované varianty:
finančněporadenský
finančně-poradenský
Poslední užití:
16.5.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
S, nebo z?
Konkrétní dotaz:
Můžu psát turismus i turizmus? Nebo je podoba se „z“ chybná?
Klíčové slovo:
turismus
Odpověď:
Můžete volit obě podoby. Je však třeba připomenout, že ve slovech s příponou vyslovovanou [-izmus] se za základní považují podoby se -s-. Základní, stylově neutrální je tedy zápis turismus, podoba turizmus je sice také možná, ale může být vnímána jako stylově příznaková.
Zvažované varianty:
turismus
turizmus
Poslední užití:
24.8.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z, sekce 1. 4 – Přípona -ismus/-izmus (typ optimismus – optimizmus) a slova zakončená ve výslovnosti na [-zmus], [-zma] (typ spasmus – spazmus, charisma – charizma)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá pravopisem přejatého slova offsetový/ofsetový v technickém kontextu. Našla jsem pouze termín z oblasti tiskařství: ofsetový tisk (tedy s jedním f). V našem případě se nejedná o tisk, ale o pojmenování přejaté z angličtiny: offsetové antény. Ponechala bych dvě ff kvůli rozlišení významů.
Klíčové slovo:
offsetový; ofsetový
Odpověď:
Polygrafické termíny ofset, ofsetový, s významem technika tisku z plochy, mají rovněž původ v angličtině, ale jejich pravopis v češtině (s jedním f) je již řadu desetiletí ustálený. Zachycuje je nejenom IJP a NASCS, ale už i SSJČ, a dokonce i PSJČ.
NASCS zachycuje nadto i výrazy offset, offsetový, užívané v ekonomii pro popis formy průmyslové kooperace mezi výrobcem a odběratelem. Tento slovník vyšel v roce 2007, proto nemůže zaznamenat případné novější významy, tedy např. užití v technickém prostředí. V ČNK (korpus syn v12) najdeme cca 1500 dokladů užití výrazu offsetový, a to převážně ve spojení se slovy program, hypotéka, projekt, což odpovídá významu uváděnému v NASCS. Spojení adjektiva ofsetový/offsetový se slovem antény v ČNK zachyceno není. Internetové doklady ukazují, že ve spojení se slovem anténa má jednoznačnou převahu zápis se dvěma f: offsetová anténa. S vaším řešením proto souhlasíme a doporučujeme podobu offsetová anténa.
Zvažované varianty:
offsetový
ofsetový
Poslední užití:
13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
V textu jsou věty: „z ničeho nic vyrazilo auto; zničeho nic se vrátil z Anglie“. Psala bych z ničeho nic vždy zvlášť. Nebo se to může psát i dohromady (zničehonic)? Ve Slovníku spisovné češtiny jsem to nenašla.
Klíčové slovo:
zničehonic; z ničeho nic
Odpověď:
Přestože SSČ spřežku zničehonic neuvádí, jsou obě možnosti zápisu v pořádku – zničehonic vyrazilo auto, zničehonic se vrátil i z ničeho nic vyrazilo auto, z ničeho nic se vrátil. Spřežku zničehonic zachycuje vedle IJP už i SSJČ, psaní zvlášť (z ničeho nic) je ve slovnících (SSČ a SSJČ) uvedeno rovněž (u hesla nic). V obou případech má výraz (či slovní spojení) význam ‚znenadání, bez příčiny, náhle‘. Podle dokladů v ČNK (syn v12) se obě možnosti hojně užívají především v beletrii, psaní dohromady převažuje (17 557 : 11 732).
Zvažované varianty:
zničehonic
z ničeho nic
Poslední užití:
13.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Ve své práci mám několikrát slovo postkvantová kryptografie. Nevím, jestli to má být s pomlčkou, s mezerou, nebo dohromady.
Klíčové slovo:
postkvantový
Odpověď:
Psaní zvlášť nedoporučujeme. Pomlčka se pro zápis slov neužívá, v angličtině se v obdobných výrazech užívá spojovník (post-quantum cryptography). V češtině však komponent post- (značící následnost) tvoří první část složených slov, tzn. že ho píšeme dohromady s příslušným výrazem. Stejně jako píšeme např. postmoderna; postpubertální, postgraduální, doporučujeme psát dohromady i adjektivum postkvantový (postkvantová kryptografie).
Zvažované varianty:
postkvantový
post-kvantový
post kvantový
Poslední užití:
9.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Tvar zájmena – ostatní
Konkrétní dotaz:
Pokud je jméno „noha“ v 7. pádě množného čísla rozvito tvarem zájmena „ten“, bude správný tvar „těmi nohama“, nebo „těma nohama“? V Internetové jazykové příručce jsem tvar „těma“ nikde nenašla.
Klíčové slovo:
těma nohama
Odpověď:
Pro podstatná jména „ruce“, „nohy“, „oči“, „uši“, označují-li části těla, platí, že jsou v 7. p. mn. č. zakončena na ‑a. Pokud jsou tato podstatná jména rozvita přídavnými jmény, zájmeny či číslovkami, budou také tyto výrazy zakončeny v 7. p. mn. č. na ‑a. Proto je náležité spojení „těma nohama“, stejně jako by bylo např „velkýma nohama“, „čtyřma nohama“ apod.
Poslední užití:
23.1.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Číslo podstatných jmen (dvoje housle, hromady listí), sekce 3.1 – Ruce, nohy, oči, uši, ramena, kolena
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Citoslovce vyjadřující bučení krávy píšeme s kroužkem, nebo s čárkou?
Klíčové slovo:
bú; bů
Odpověď:
Starší jazykové příručky (slovníky i PČP z roku 1993) doporučovaly psát v citoslovcích pouze ú (např. vrkú, bú, cukrú). Nověji se prosadila i varianta s ů – jsou tedy možné obě podoby: bú i bů. Doporučení lze ověřit v IJP, a to jak u hesla bú/bů, tak ve výkladové části v kapitole Psaní ú – ů, popř. v elektronickém ASSČ.
Zvažované varianty:
bú
bů
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní ú – ů.
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.