Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. živ.
Konkrétní dotaz:
Píše se ve spojení „aby nájemníci nedělal_“ tvrdé y, nebo měkké i?
Klíčové slovo:
nájemníci
Odpověď:
Podmětem dané vedlejší věty je jméno rodu mužského životného „nájemníci“, proto je náležitý tvar s měkkým i: „aby nájemníci nedělali“.
Poslední užití:
21.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.1 – Podmět je rodu mužského životného
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu není jméno r. muž. živ. (slovosled podmět – přísudek)
Konkrétní dotaz:
Napsala jsem větu „Židle a křesla jsou důležitá“, ale korektor mi opravil tvar v přísudku na „důležité“? Opravil mi to správně?
Klíčové slovo:
shoda s několikanásobným podmětem; židle a křesla
Odpověď:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno rodu ženského („židle“), které má „přednost“ před jménem rodu středního („křesla“). Náležité znění věty je tedy skutečně „Židle a křesla jsou důležité“. Tvar „důležitá“ by byl namístě pouze v případě, že by složkami několikanásobného podmětu byla jména rodu středního v množném čísle, např. „Svítidla a křesla jsou důležitá“.
Poslední užití:
21.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.2 – V několikanásobném podmětu není jméno rodu mužského životného
Dotaz:
Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz:
Napsal jsem větu „V čestných prohlášeních, které byly přílohou...“, ale kolega mi to opravil následovně: „V čestných prohlášeních, která byla přílohou...“. Čí verze je prosím správná?
Klíčové slovo:
který; prohlášení
Odpověď:
Zájmeno „který“ ve vedlejší větě se vztahuje k podstatnému jménu rodu středního v množném čísle („prohlášeních“). Proto je jeho náležitý tvar „která“ (ta prohlášení, která...). Od toho se pak odvíjí i tvar přísudku ve vedlejší větě: „V čestných prohlášeních, která byla přílohou...“.
Poslední užití:
1.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.4 – Podmět je rodu středního
Dotaz:
Psaní u/ú/ů
Konkrétní dotaz:
Můžeme psát štrůdl (s kroužkem nad ů), nebo píšeme štrúdl?
Klíčové slovo:
štrúdl; štrůdl
Odpověď:
Jde o přejaté slovo (z něm. Strudel), proto ho ve starších jazykových příručkách najdete pouze v podobě štrúdl. S čárkovaným ú píšeme i další přejatá slova, např. skútr, pedikúra, medúza, túje. Synonymní výraz pro závin však v češtině už natolik zdomácněl, že je jeho cizí původ pro mnohé uživatele češtiny již zastřený. V praxi se postupně prosadila i pravopisně počeštěná podoba štrůdl. Je natolik rozšířená, že byla nově zařazena i do IJP. Je tedy možné psát jak štrúdl, tak štrůdl.
Zvažované varianty:
štrúdl
štrůdl
Poslední užití:
20.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní ú – ů
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se vyslovuje příjmení básníka Wolkera/Wolkra? Vypouští se samohláska [e], nebo se ponechává?
Klíčové slovo:
Wolker
Odpověď:
Příjmení německého původu zakončená na ‑er nebo ‑el (Richter, Schlegel, Wolker atp.) ve výslovnosti často kolísají. Pro tyto případy nelze stanovit jednoznačné pravidlo, z hlediska ortoepických zásad je obojí podoba možná, záleží především na rodinné tradici a přání nositele. V případě básníka Jiřího Wolk(e)ra uvádí např. příručka Čteme je správně? obojí výslovnostní podobu [volkr] i [volker].
Zvažované varianty:
[volkr]
[volker]
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Čteme je správně?. Honzák – Honzáková – Romportl. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak se správně v češtině vyslovuje název stromu tis (např. tis červený)? V Internetové jazykové příručce je uvedena výslovnost [ťis], ale na Moravě se setkávám pouze s podobou [tys].
Klíčové slovo:
tis
Odpověď:
Vzhledem k tomu, že jde o slovo domácího původu, doporučujeme vyslovovat [ťis]. Kombinace písmen -ti- se čte jako [ty] pouze v přejatých výrazech. Máte pravdu, že někteří uživatelé češtiny vyslovují [tys] s počátečním [t], nikoli s [ť], avšak nedomníváme se, že by tento jev souvisel např. s moravskými nářečími, lze se s ním setkat zcela jistě i v Čechách.
Zvažované varianty:
[ťis]
[tys]
Poslední užití:
31.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše řeč.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Štěpánová, V. (2013). Fonetická problematika v jazykové poradně. Naše řeč, 96, s. 61–77.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Obecné principy spisovné výslovnosti
Konkrétní dotaz:
Jak se vyslovují slova typu „povinnost“ či „denní“, v nichž se píší za sebou dvě „n“?
Klíčové slovo:
povinnost; denní
Odpověď:
Ortoepická kodifikace doporučuje ve spojeních dvou stejných souhlásek v kořeni slova nebo na méně zřetelných morfologických švech zjednodušenou výslovnostní podobu, tj. např. slovo „povinnost“ se tak vysloví jako [povinost]. Zdvojená výslovnost je přijatelná pouze ojediněle, a to ve zvlášť pečlivé výslovnosti např. při recitaci, navíc ještě zejména u knižních, básnických nebo zřídka užívaných slov. Ve slovech typu „denní“ se sice píší rovněž dvě písmena „n“ za sebou, avšak odpovídají souhláskové kombinaci [nň], nikoli skupině [nn]. Z příkladu „činně“ [čiňe] uvedeného v ortoepické kodifikaci lze vysoudit (podrobněji viz Štěpánová, V. 2019. Vývoj kodifikace české výslovnosti. Praha: Academia, s. 166), že i zde se za základní spisovnou považuje zjednodušená podoba, tj. „denní“ [deňí]; plná výslovnost [denňí] by pak připadala v úvahu zřejmě pouze výjimečně ve zvlášť pečlivém stylu.
Zvažované varianty:
[povinost]
[povinnost]
[deňí]
[denňí]
Poslední užití:
21.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny I. Hála. 1967. (platí od 1967)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 45–46
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnostní pravidla – spojení dvou stejných souhlásek
Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je stále přípustný pouze ten hranolek, nebo i ta hranolka? Myslím si, že je nepopiratelný fakt, že pro označení pokrmu mnozí mluvčí češtiny ženský rod používají.
Klíčové slovo:
hranolka
Odpověď:
Příručky dlouhou dobu uváděly pouze hranolek v rodě mužském neživotném, a to s ohledem na původ slova, který odkazuje k malému hranolu. Nicméně při označování pokrmu je dnes původ slova hranolek již pravděpodobně zastřený a většina mluvčích jej tak zřejmě v komunikaci nevnímá. Stejně tak souhlasíme s tím, že se výraz hranolka v ženském rodě v úzu prosazuje čím dál více, a to i ve formálních textech (např. v syn v11 je poměr spojení s hranolkami vs. s hranolky přibližně 1 : 5, jde přitom o texty kontrolované korektory). Ve významu ‚pokrm z brambor‘ tak lze podle našeho názoru podobu hranolka v rodě ženském používat již rovnocenně vedle podoby hranolek v rodě mužském, a to i ve spisovných projevech.
Zvažované varianty:
hranolek
hranolka
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hranolka
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Dotaz:
Součástí několikanásobného podmětu je jméno r. muž. živ. (slovosled přísudek – podmět)
Konkrétní dotaz:
Máme větu „V jejich práci jim pomáhali koně i krávy.“ V práci se dohadujeme, jestli by ve slově „pomáhali“ nemělo být spíše tvrdé y. Můžete nám poradit?
Klíčové slovo:
koně i krávy
Odpověď:
Jestliže je součástí několikanásobného podmětu jméno rodu mužského životného, píšeme v přísudku měkké i. V uvedené větě je jménem rodu mužského životného slovo „koně“, proto je tvar „pomáhali“ v pořádku. Ve větách, v nichž přísudek předchází několikanásobnému podmětu, můžeme vedle základného pravidla uplatnit také shodu podle členu, který stojí nejblíže přísudku. Ovšem vzhledem k tomu, že je zde slovo „koně“ na prvním místě, nic se v tomto ohledu nemění a i v takovém případě by bylo namístě pouze řešení s měkkým i: „V jejich práci jim pomáhali koně i krávy.“ Pouze pokud by v této větě na prvním místě stály „krávy“, byl by vedle tvaru s měkkým i („V jejich práci jim pomáhali krávy i koně“) v pořádku také tvar s tvrdým y („V jejich práci jim pomáhaly krávy i koně“).
Poslední užití:
13.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 2.1 – Složkou několikanásobného podmětu je jméno rodu mužského životného
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.