Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #42, Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/10, položky: 1-10/91
Stav:
#14626
Užití:
0 0 0
Dotaz: Tvar přísudku
Konkrétní dotaz: Lze ve spisovné češtině používat sousloví „bude bývat“, a to pro vyjádření děje, který očekáváme v budoucnosti a je jasné, že bude probíhat nějaký delší čas? Jako příklad bych uvedl větu „Mistrovství světa v ledním hokeji bude bývat ve Švýcarsku“. Je mi jasné, že tento výraz působí již na první pohled dost kostrbatě a obsah sdělení se dá vyjádřit o poznání libozvučnější větou, ale zajímá mě, jestli je sousloví „bude bývat“ jako takové ve spisovné češtině teoreticky vůbec možné.
Klíčové slovo: bude bývat
Odpověď: Věty uvedeného typu nejsou v úzu sice příliš časté, ale doklady najít lze, například 34 výskytů v korpusu SYN v13: „Od dubna do konce srpna bude bývat u nás“; „Sraz všech brigádníků bude bývat každou sobotu v půl deváté ráno“; „Každou středu tu bude bývat Zumba party“, „V roce 1964 pak režim rozhodl, že jízda bude bývat pouze jednou za tři roky“; „Pohádka bude bývat na programu v neděli odpoledne“ atd. Zdá se, že jazykoví uživatelé takové konstrukce občas „potřebují“, a to tehdy, chtějí-li vyjádřit, že děj se bude opakovat. V jazykovědné literatuře byla jejich gramatická přijatelnost obhajována P. Karlíkem v teoreticky velmi propracované stati Pasivum v češtině (Slovo a slovesnost 65, 2004, s. 83–112).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 20
Jazykový zdroj: Český národní korpus.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14624
Užití:
0 0 0
Dotaz: Kontaminace
Konkrétní dotaz: Je přípustné spojení „bez toho, aniž by“? Nebo lze říci pouze „bez toho, že (by)“, resp. „aniž (by)“ samostatně? V morfologii jsme se učili, že varianta „bez toho, aniž by“ je dnes už sémanticky totožná s „aniž by“. Mně osobně podoba „bez toho, aniž (by)“ vůbec nevadí…
Klíčové slovo: bez toho, aniž by
Odpověď: Spojovací výraz „bez toho, aniž by“ i přes jeho stoupající frekvenci v současném vyjadřování užívat nedoporučujeme, jedná se o logicky rozporný, hybridní výraz, vzniklý zkřížením spojky „aniž“ a synonymního spojovacího výrazu „bez toho, aby“. Zajímavé je, že ještě v devadesátých letech byl výraz „bez toho, aby“ odmítán jako nadbytečný neologismus. Dnešní norma už nicméně tento výraz z okruhu přípustných spojovacích prostředků nevylučuje. Spojení „bez toho, aniž by“ ale skutečně nepovažujeme za žádoucí ve spisovném projevu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 15

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Elipsa
Stav:
#14623
Užití:
0 0 0
Dotaz: Případy užití elipsy
Konkrétní dotaz: Jak mám rozumět informaci, která prošla v titulcích pod obrázky v TV a která zní „nikdo nezraněn“? Byl tedy někdo zraněn nebo nebyl nikdo zraněn nebo byli všichni zraněni? Mám dojem, že byla tato informace formulována špatně.
Klíčové slovo: elipsa; sloveso být; zápor
Odpověď: Spojení „nikdo nezraněn“ vzniklo vypuštěním sponového slovesa „být“, respektive „nebýt“. Celá věta by patrně zněla „nikdo nebyl zraněn“. Kvůli zkrácení názvu se často v podobných typech zpravodajských titulků sloveso vypouští (podobně např. „20 lidí zraněno“ místo „20 lidí bylo zraněno“). Autoři chtěli patrně nahradit slovesný zápor „nebýt“, který ve zkrácené podobě chybí, záporem ve jmenném tvaru – „nezraněn“. Pouhým vypuštěním slovesa bychom totiž měli dostat spojení „nikdo zraněn“, nikoli „nikdo nezraněn“. V češtině máme v případě použití zájmena dvojitý zápor (podobné je to např. ve francouzštině). V záporné větě není tedy v záporném tvaru pouze zájmeno, ale také slovesný přísudek. Aby byla tato dvojnost zachována, zvolili autoři uvedenou podobu. Problém je v tom, že přísně vzato je v takové podobě zápis skutečně významově dvojznačný. Spojení „nikdo nezraněn“ může znamenat, že nikdo nebyl zraněn, což je v daném kontextu pravděpodobnější, ale může znamenat i to, že všichni byli zraněni (v daném kontextu je však tento význam spíše na rovině spekulace, protože v takovém případě by titulek zněl „všichni zraněni“). Existují však i užití, ve kterých význam opravdu dvojznačný je: „nepřítomen nikdo“ (všichni byli přítomni? nikdo nebyl přítomen?), „plánovány byly tři úkoly, nesplněn žádný“ (splněny všechny? nic nebylo splněno?). Dvojznačnost je v takových zápisech způsobena právě absencí přísudkového slovesa „(ne)být“. V případech užití záporu, kde hrozí významová dvojznačnost, bychom měli raději užít celou větu včetně přísudkového slovesa, čímž se významová nejasnost odstraní.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 125

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14621
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ostatní
Konkrétní dotaz: Ve všech příručkách se uvádí tvar číslovky „půldruhého“ jako nesklonný. Zajímalo by mě, zda se jedná o nějaký ustrnulý tvar (nebo proč se uvádí tato číslovka ve druhém pádě)? Přece lze normálně říci „půldruhý milion“, „půldruhá hodina“? Čím se liší např. od „půlmiliontý“? V akademické Mluvnici češtiny je navíc uvedeno, že nesklonné jsou číslovky typu „půldruha“, ale častější jsou „skloňované“ podoby s dlouhými tvary. Lze psát „půl druhý“ i „půldruhý“, „půl miliontý“ i „půlmiliontý“?
Klíčové slovo: půldruhý; půl druhý; půldruhého
Odpověď: Spojení „půldruhého“ + podstatné jméno ve 2. pádě se v příručkách skutečně uvádí, avšak podle našeho názoru tento kodifikační záznam nemá naznačovat, že jde o ustrnulý, nesklonný tvar, kterého by se jako ustrnulého dalo používat ve všech kontextech, které vyžadují různé pádové tvary podstatného jména po výrazu půldruhého. Gramatičnost takových spojení souvisí s tím, jaký tvar počítaného předmětu vyžaduje samotné ustrnulé číselné podstatné jméno půl (v 1. a 4. pádě po něm následuje podstatné jméno ve druhém pádě). Proto se jako gramatické jeví tvary uvedeného spojení v následujících větných kontextech (pro jednoduchost volíme pouze zápis dohromady, totéž však platí i pro zápis oddělený): 1) „Bylo použito půldruhého metru plátna“ (srov. půle/půlka/polovina druhého metru) – zde je spojení „půldruhého metru“ podmětem, užití odpovídá situaci, v níž je výraz „půl“ v 1. pádě, a proto se jeví půldruhého metru jako přijatelné. Shoda přísudku je zde však neosobní, podle 3. os. j. č. 2) „Koupím půldruhého metru plátna“ (srov. půli/půlku/polovinu druhého metru) – zde je spojení „půldruhého metru“ předmětem, užití odpovídá situaci, v níž je „půl“ ve 4. pádě, a proto se jeví spojení půldruhého metru jako přijatelné. Shodu u přísudku zde řídí podmět věty. Nelze však patrně říci např.: * k půldruhého metru plátna přikoupím ještě metr, * řeč je o půldruhého metru plátna, * počítali jsme s půldruhého metru plátna. Taková spojení by byla gramatická pouze v případě, že bychom užili podstatná jména „půle/půlka/polovina“, která mají všechny pádové tvary a jimiž by byly řízeny tvary přídavným jménem druhý a podstatným jménem označujícím počítaný předmět: k „půli/půlce/polovině druhého metru plátna přikoupím ještě metr“, „řeč je o půli/půlce/polovině druhého metru plátna“, „počítali jsme s půlí/půlkou/polovinou druhého metru plátna“. Kromě toho se užívá také přívlastkové spojení, v němž mezi slovem „půldruhý“ a následujícím podstatným jménem nastává gramatická shoda, podstatné jméno po výrazu „půldruhý“ má tvar vyžadovaný větným kontextem, do něhož je zapojeno, takto popsané přívlastkové spojení využívá plné paradigma (má tvary pro všechny pády). Je-li toto přívlastkové spojení podmětem, shoda u přísudku se řídí podle gramatických kategorií podstatného jména po slově „půldruhý“: „byl použit půldruhý metr plátna“, „bez půldruhého metru plátna se neobejdeme“, „k půldruhému metru plátna přikoupil další metr“, „koupím půldruhý metr plátna“, „řeč byla o půldruhém metru plátna“, „počítali jsme s půldruhým metrem plátna“. Podle Mluvnice češtiny 2 je „půlmiliontý“ řadová číslovka, kdežto „půldruhý/půldruhého“ neudává pořadí, nýbrž prostý počet jevů (celky + jejich části), proto výraz „půldruhý/půldruhého“ řadíme k číslovkám základním. Podle téhož zdroje by se tento rozdíl měl odrážet v pravopisu (půl druhého = číslovka řadová: dám ti půl druhého melounu, tenhle nechci krájet). Není však bohužel jasné, zda totéž má na mysli také slovník, nebo zda podoby „půl druhého“ / „půldruhého“ považuje za zaměnitelné ve všech kontextech a významech.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 171
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Jazykový zdroj: Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo půl

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14619
Užití:
0 0 0
Dotaz: Shoda v nominativu jmenovacím
Konkrétní dotaz: Pročítám si jakýsi propagační materiál k festivalu Mezi ploty. S názvem festivalu se tam pracuje, jako by to bylo podstatné jméno v množném čísle, např.: „Mezi ploty jsou unikátní festival, který…“, „Letos na Mezi plotech vystoupí tito přední umělci...“ Chtěl bych se zeptat, zda je to jazykově přípustné. Pokud není, jaký by byl správný postup?
Klíčové slovo: Mezi ploty; číslo; shoda
Odpověď: Gramaticky náležité by bylo pracovat s jménem festivalu jako se jménem v 7. pádě s předložkou „mezi“. Bylo by tedy náležité napsat „Letos Mezi ploty vystoupí tito umělci“. První uvedenou větu by však tímto způsobem bylo nemožné vytvořit, protože sedmý pád nemůže být v češtině v roli podmětu – bylo by nutné používat opěrné substantivum, např. festival: „Festival Mezi ploty je unikátní.“ Domníváme se, že zacházení s názvem Mezi ploty jako s 1. pádem v množném čísle vychází z potřeby tento název používat v různých funkcích v rámci věty a že není stylově únosné používat neustále opěrné substantivum festival. Proto doporučujeme, zejména v textech méně prestižního typu, být v tomto případě tolerantní. Nepovažujeme však za vhodné ve spisovné komunikaci jméno „ploty“ dále skloňovat, jako tomu bylo např. ve spojení „Na Mezi plotech vystoupí…“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 96

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#14618
Užití:
0 0 0
Dotaz: Tvar zájmena ve vztažné větě
Konkrétní dotaz: Renomovaný český spisovatel Josef Škvorecký napsal: „Na Štědrý den odpoledne sešla se s nimi popořadě a obdržela od každého z nich dárek, s nimiž radostně spěchala domů.“ Respektoval zákonitosti českého jazyka?
Klíčové slovo: distributivní užití čísla; jenž
Odpověď: Ve větě: „a obdržela od každého z nich dárek“ jde o tzv. distributivní užití jednotného a množného čísla. Při takové formulaci je jasné, že od každého obdržela právě jeden dárek. Pokud užijeme množné číslo: „a obdržela od každého z nich dárky“, říkáme tím, že dárků bylo od každého obdarovávajícího více. Podobně ve větě „Žáci si přinesou vlastní sešit“ sdělujeme, že každý žák si přinese jeden vlastní sešit. V dalších větách je pak namístě užít shodu podle smyslu a zájmena, která se vztahují k předmětu předcházející věty, dát do množného čísla: „bez nich (tj. beze svých sešitů) by nemohli ve škole pracovat“. Ve výše uvedené větě proto i Josef Škvorecký napsal správně „s nimiž radostně spěchala domů“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 33

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14617
Užití:
0 0 0
Dotaz: Jiné
Konkrétní dotaz: V televizní sportovní ukázce jsem zaslechla zajímavou větu: „Hokejisté chtěli zopakovat výhru z před dva zápasy“. Je tato vazba správná? Dá se použít podobně i „z před tři zápasy“ apod?.
Klíčové slovo: z před; dvě předložky za sebou
Odpověď: Váš doklad je zajímavý především tím, že zdaleka není ojedinělý. Vyjádření sledu dějů nebo násobenosti událostí pomocí předložkového spojení z + před je v praxi doloženo řadou dokladů. Z internetových dokladů můžeme vyčíst dva základní rysy daného vyjádření. (1) Doklady pocházejí převážně z textů, které zřejmě neprošly (odbornou) jazykovou korekturou, tj. z blogů, stránek zájmových klubů, z diskusních fór apod. Nutno přiznat, že menší množství dokladů se nachází i v textech oficiálnější povahy, např. v propagačních textech firem, v seriózněji založených internetových novinách apod. V každém případě lze tvrdit, že texty s vyššími kulturními ambicemi se podobnému vyjádření vyhýbají, tedy jinými slovy do plně spisovného projevu jej nelze doporučit. (2) Není zcela ustálený pád číslovkového výrazu a podstatného jména, které následují po předložce „před“. Přesvědčivě zde dominuje druhý pád, odpovídající vazebnosti předložky „z“: „bude hájit vítězství 1:0 z před dvou týdnů“, „porovnat nynější výkon s koncertem z před dvou let“, „britský zástupce v soutěži Eurovize z před čtyř let“ apod. V daleko menší míře je zastoupen sedmý pád, daný naopak vazbou výrazu „před“: „občanská iniciativa z před třemi lety dospěla k zablokování prodeje pozemků“, „pomník motorkáře z před dvěma roky“, „taky dobrá příhoda z před čtrnácti dny“ apod. První pád číslovkového výrazu a podstatného jména je zcela okrajový: „už nebyla tak strhující jako v případě 240 z před devět let“. Podle našeho názoru je uvedený typ spojení motivován vypuštěním podstatného jména, k němuž se vztahuje předložka z: „iniciativa z [doby] před třemi lety“, „příhoda z [období] před čtrnácti dny“ atd. Právě jen plné vyjádření patří do spisovného jazyka. Jak je vidět z výkladu bodě 2, vynecháme-li podstatné jméno doba/období, vazebnost obou předložek se začne křížit, a vazba jedné z předložek tak bývá potlačena, přičemž v praxi se evidentně dává přednost vazebnosti předložky „z“; patrně proto, že stojí na prvním místě, a tudíž v mysli mluvčího získává vrch. Navíc k vyjádření typu „příhoda z před čtrnácti dny“ je třeba další operace – mluvčí si musí uvědomit, že předložky „z“ a „před“ se vztahují každá k jinému větnému členu. Nejistota při volbě správného pádu pak ojediněle ústí i ve volbu základního tvaru, tj. prvního pádu. Ačkoli je dané vyjádření výhodné svou úsporností, nelze ho považovat za bezvýhradně přijatelné a nelze rovněž doporučit tvoření analogických vazeb. Do neutrálního, plně spisovného jazyka patří spíše plná vyjádření s předložkami u příslušných podstatných jmen: „v období před dvěma zápasy“, popř. vyjádření jinou větnou strukturou: „stejnou formou, jakou prokázal před dvěma zápasy / v utkání (z) 12. května“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 248

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Syntax
Kategorie: Shoda dvou jmen
Stav:
#14615
Užití:
0 0 0
Dotaz: Shoda dvou jmen – ostatní
Konkrétní dotaz: Chtěla bych se Vás zeptat, jak by se skloňovala číslovka „tři“ např. ve spojení s „nohama“ (ve smyslu částí těla). Pokud vím, tak správné skloňování číslovky „tři“ je v tomto pádu „třemi“, ale věta „kočka se třemi nohama“ mi nepřijde správná. Je tedy možné usuzovat, že se použije tvar „třema“, podobně jako je tomu u číslovky „čtyři“ (tzn. „kočka se čtyřma nohama“)?
Klíčové slovo: číslovky; tři; čtyři; noha
Odpověď: V daném případě jde o končetiny živé bytosti, proto je přirozenější užít tvar „nohama“, přestože tento tvar je zakončen na duálovou koncovku -ma, která od původu označuje výskyt jevu v páru. Spojení podstatného jména „noha“ označujícího končetinu živé bytosti a jiné číslovky než číslovek „dva“ či „oba“ je tedy vlastně nelogické. Tvar s koncovkou podle vzoru „žena“, tj. „se třemi nohami“, by však označoval neživou skutečnost: starý stůl se třemi polámanými nohami. Užití tvaru „nohama“ je tedy nevyhnutelné a musí mít nutně důsledky i pro koncovku číslovky: „kočka se třema nohama“.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: s. 179

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14612
Užití:
0 0 0
Dotaz: Přechodníky
Konkrétní dotaz: Kolega tvrdí, že stále ještě existuje, kromě přechodníku přítomného, resp. minulého odvozovaného ze slovesa nedokonavého, resp. dokonavého ještě přechodník tzv. budoucí, který má tvar přechodníku přítomného odvozeného od slovesa dokonavého. O existenci takového tvaru tuším (stejně jakožto o přechodníku tvarem minulém odvozovaném od slovesa nedokonavého), ale měl jsem za to, že se jedná o velmi silné archaismy, které dnešní kodifikace (natožpak norma) již nepovažuje za gramaticky správné. Český národní korpus (jak SYN2000, tak SYN2005) na toto téma mlčí (resp. po zadání dotazu na přechodník přítomný slovesa dokonavého nic nenajde), akorát v Diakorpu se mi povedlo nalézt pár příkladů dotazem na konkrétní tvary (z nichž jeden byl ještě podle anotace použit špatně), vesměs ze 14.–16. století. Kolega argumentuje příklady z jazyka právního, vědeckého a církevního (který považuji v zásadě za irelevantní). Rád bych měl názor nějaké autority, abychom debatu mohli jakž takž uzavřít.
Klíčové slovo: přechodník, přechodník budoucí
Odpověď: Situace je poněkud složitější, ale lze říci, že se Váš kolega nemýlí. V češtině rozlišujeme tyto typy přechodníků: 1. Přechodník přítomný od nedokonavých sloves – vyjadřuje současnost dvou dějů (tj. něco se děje a zároveň se děje něco jiného). Například Pokuřujíc píše dopis (tj. pokuřuje a píše dopis), Pokuřujíc psala dopis (tj. pokuřovala a psala dopis). 2. Přechodník minulý od sloves dokonavých – vyjadřuje předčasnost (tj. něco se dělo a potom se dělo něco dalšího). Např. Dokouřivši cigaretu, šla otevřít okno (tj. dokouřila cigaretu a šla otevřít okno). 3. Přechodník přítomný od sloves dokonavých (někdy též nazývaný přechodník budoucí) – vyjadřuje předčasnost budoucího nebo časově nezařazeného děje (tj. něco se stane a pak bude následovat něco dalšího). Např. Dokouříc cigaretu, půjde otevřít okno (tj. až dokouří cigaretu, půjde otevřít okno). Problém je však v tom, že se přechodníky obecně používají jen okrajově. Přechodník budoucí již v podstatě zanikl, neužívá se. Minimálně užívané jsou rovněž přechodníky minulé. Hojnější množství výskytů mají pouze přechodníky přítomné, a to ještě jen v určitých specifických typech textů (např. právnických).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 165
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Tvarosloví – slovesa → Přechodníky

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14611
Užití:
0 0 0
Dotaz: Ženský rod
Konkrétní dotaz: V odpovědi na můj dotaz, zda je správně mozaik nebo mozaiek, jste uvedli, že správný tvar slova mozaika je mozaik, stejně jako třeba banka – bank. U podobných slov (krajka, kazajka, baňka) by správný tvar podle mého názoru ale byl krajek, kazajek, baněk. Matně si ze školy pamatuji, že na tvar slova mají vliv samohlásky, znělé a neznělé souhlásky. Nebo na tvar mozaik má vliv to, že se jedná o cizí slovo? Jsem smířená s výrazem mozaik, jen bych chtěla vědět proč.
Klíčové slovo: mozaika
Odpověď: Máte pravdu, že náležité tvary 2. p. mn. č. slov krajka, kazajka, baňka jsou krajek, kazajek, baněk, přesto jsme u podstatného jména mozaika doporučili v tomto pádě podobu mozaik. Není to však proto, že jde o slovo cizího původu, roli nehraje ani (ne)znělost souhlásky. Podstatná jména skloňovaná podle vzoru „žena“ mají ve 2. p. mn. č. nulovou koncovku. Po odstranění -a zůstává u některých jmen na konci slova obtížně vyslovitelná souhlásková skupina. Kvůli snazší výslovnosti se proto mezi členy některých skupin vsouvá vkladné -e-. Podmínky tohoto jevu však nelze stanovit jednoznačně, u některých slov se proto setkáváme s kolísáním (např. jachta – jachet i jacht). Vkladné -e- mají jednoslabičná slova: hra – her (proher), kra – ker, mzda – mezd, msta – mest (tvar je teoretický, v praxi se neužívá). Pravidelně bývá rovněž u víceslabičných slov se skupinou alespoň tří souhlásek: jiskra – jisker, kostra – koster, pastva – pastev, sestra – sester, tundra – tunder, vrstva – vrstev, vyjížďka – vyjížděk; výjimkou je pomsta – pomst. U víceslabičných jmen se skupinou dvou souhlásek nelze stanovit jednoznačné pravidlo, u některých slov vkladné -e- bývá: baňka – baněk, barva – barev, cihla – cihel, lebka – lebek, loďka – loděk, sirka – sirek; u jiných ne: banka – bank, bomba – bomb, konzerva – konzerv, plomba – plomb, rezerva – rezerv, salva – salv, želva – želv. Vkladné -e- se obvykle nevyskytuje u slov se slabikotvorným r, l v první slabice: chrpa – chrp, sprcha – sprch, vrba – vrb, slza – slz a u jmen zakončených na -da, -ta, -za, -sa, -pa, -cha, -ša, -fa, ale i zde jsou výjimky: hvězda – hvězd, vražda – vražd, afta – aft, busta – bust, cesta – cest, kasta – kast, lišta – lišt (ale buchta – buchet, plachta – plachet), burza – burz, brynza – brynz, řimsa – říms, elipsa – elips (ale kapsa – kapes), lampa – lamp (ale výspa – výsep), valcha – valch, gejša – gejš, harfa – harf. Abychom však nezapomněli na slovo mozaika. Vkladné -e- se týká slov se skupinou alespoň dvou souhláskových písmen: krajka – krajek, bajka – bajek, baňka – baněk. Ve slově mozaika sice [j] vyslovujeme: [mozajka], avšak píšeme -i-. Není tedy důvod -e- vkládat.
Zvažované varianty:
mozaiek mozaik
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: 104
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Skloňování obecných jmen → Skloňování ženských jmen vzoru „žena“ – 2. p. mn. č.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.