Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Neshodneme se s korektorkou, jestli preferovat podobu sezona, nebo sezóna. Vím, že může být obojí, osobně dávám přednost podobě sezona, ale raději si to chci ověřit, abych korektorce nekřivdila.
Klíčové slovo:
sezona; sezóna
Odpověď:
Pravopisnou podobu lze ověřit v IJP. Přestože SSČ i NASCS zachycují jen podobu sezona, je možné v souladu s Dodatkem k PČP psát slovo jak s krátkým o (sezona), tak dlouhým ó (sezóna). Varianty jsou hodnoceny jako rovnocenné, pokud jako autorka textu preferujete podobu s o, není důvod slovo upravovat. Jistě není bez zajímavosti, že výraznou převahu pravopisné podoby s krátkým o ukazuje i ČNK, konkrétně korpus SYN v12. Např. tvar sezona je zachycen 255 071krát, zatímco sezóna 47 322krát. Tvar sezony je doložen 776 305krát, sezóny 131 250krát.
Zvažované varianty:
sezona
sezóna
Poslední užití:
30.5.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz kuriózní synonymní se slovem zvláštní?
Klíčové slovo:
kuriózní
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo kuriózní znamená totéž, co adjektiva zvláštní (v prvním významu slova) a neobvyklý, tedy ‚jiný než ostatní, vymykající se běžnosti, obvyklosti, průměru, mimořádný‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Synonymie
Konkrétní dotaz:
Je výraz potencionální synonymní se slovem možný?
Klíčové slovo:
potenciální, potencionální
Odpověď:
Ano, dané výrazy jsou z hlediska významu zaměnitelné. Slovo potencionální (i jeho běžněji užívaná varianta potenciální) znamená totéž, co adjektivum možný, a to v jeho obou významech: 1. ‚který vůbec může být, stát se, který může být uskutečněn, získán apod.‘ a 2. ‚který může v daném případě nastat a s kterým je třeba počítat‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost).
Poslední užití:
3.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Našel jsem starší dopisy, v nichž bylo užito oslovení „vážení bratři, vážené sestry“. Dnes by se použilo spíše opačné pořadí jmen, tedy „vážené sestry, vážení bratři“, že?
Klíčové slovo:
pořadí rodových variant
Odpověď:
Máte pravdu, že v současnosti je obvyklé oslovit nejprve ženy a následně muže. Nicméně ani opačné pořadí jmen není zcela vyloučené.
Dotaz:
Význam slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je význam slova zaléčit?
Klíčové slovo:
zaléčit
Odpověď:
Slovník spisovného jazyka českého uvádí, že sloveso zaléčit je z hlediska frekvence řidší výraz, který znamená totéž, co druhý význam sloves vyléčit a zahojit, tedy ‚léčením překonat (nemoc) ‘.
Poslední užití:
13.2.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Je z hlediska významu správně věta „Turnaj se dostal do podvědomí“ nebo Turnaj se dostal do povědomí“?
Klíčové slovo:
podvědomí, povědomí
Odpověď:
Mezi výrazy povědomí a podvědomí je významový rozdíl. Daná věta má (velmi pravděpodobně vyjádřit určitou ‚povšechnou, všeobecnou vědomost‘ o turnaji, namístě je tedy užití výrazu povědomí. Slovo podvědomí označuje ‚oblast ne plně vědomé duševní činnosti‘ (viz Slovník spisovné češtiny). Takový význam sice nelze hypoteticky zcela vyloučit, avšak vyžadoval by doplnění o další nutný kontext a související reformulaci věty, např. „Myšlenky na turnaj se dostaly do podvědomí hráčů a (…).“
Zvažované varianty:
podvědomí
povědomí
Poslední užití:
13.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
V pozvánce uvádíme kategorie „žena“ a „muž“ a potřebujeme ještě nazvat nějak kategorii pro osoby, které se jako žena či muž neidentifikují (např. nebinární osoby). Jak máme tuto kategorii nazvat – „ostatní“ nebo třeba „různé“? Nebo je pro tuto kategorii v češtině etablovaný jiný výraz?
Odpověď:
V různých formulářích začíná být přidávána k dvojici možností „muž“ a „žena“ jako třetí možnost „jiné“. Tvar tohoto adjektiva se přitom může lišit v závislosti na formulaci otázky či názvu kategorie (např. je-li kategorie nazvána „genderová identita“, nabízí se užít tvar „jiná“).
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Opravuji text, v němž se vyskytuje spojení „hudebnictvo mi řekli“. Slovo „hudebnictvo“ přitom odkazuje k jedinému, nebinárnímu člověku. Je v tomto případě přijatelné užít v přísudku tvar „řekli“?
Klíčové slovo:
genderová neutrálnost; genderově neutrální vyjadřování
Odpověď:
Za problematické považujeme již užití slova „hudebnictvo“, neboť přípona -(c)tvo (stejně jako -stvo) připojená k názvu osoby má primárně význam ‚úhrn osob‘ (učitelstvo, obyvatelstvo, služebnictvo apod.), příp. se využívá v titulatuře (veličenstvo, lordstvo) (více viz online Slovník afixů: https://www.slovnikafixu.cz/heslar/-stvo/-(c)tvo). V souladu s tím bychom slovu „hudebnictvo“ přičítali význam ‚skupina, kolektiv hudebníků‘. Proto doporučujeme při odkazování k jedinému člověku použít jiné označení, např. opisné vyjádření „hudební osobnost“. Tím se vyřeší i problém shody přísudku s podmětem – „hudební osobnost mi řekla“.
Dotaz:
Citace
Konkrétní dotaz:
Mám uvozovací větu zakončenou dvojtečkou, po níž následuje citace v uvozovkách. Píše se tečka ukončující větu před koncovou uvozovkou, nebo za ní?
Klíčové slovo:
citace
Odpověď:
Pokud citace následuje za větou uvozovací, interpunkce by měla být řešena stejně jako v případě přímé řeči, tzn. koncové interpunkční znaménko (tečka, otazník) by mělo stát před koncovými uvozovkami.
Poslední užití:
19.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Uvozovky
Dotaz:
Vztah „a, až, od ... do, versus“ mezi jednoslovnými výrazy
Konkrétní dotaz:
Užívá se v případě názvu paktu pojmenovaném podle jmen vyjednavačů, Joachima von Ribbentropa a Vjačeslava Molotovauzavřeného, spojovník, nebo pomlčka? A jak to bude s psaním mezer okolo vybraného interpunkčního znaménka?
Klíčové slovo:
pakt Ribbentrop–Molotov
Odpověď:
V uvedeném spojení vyjadřujeme interpunkčním znaménkem vztah s významem „a“, doporučili bychom proto zápis s pomlčkou. Jelikož nejde o víceslovné výrazy, vhodný zápis je bez mezer: „pakt Ribbentrop–Molotov“.
Poslední užití:
23.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce → Pomlčka
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.