Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak psát složené přídavné jméno orientálněkvětinová vůně? Může to být dohromady, nebo jsou to rovnocenné složky?
Klíčové slovo:
orientálně-květinový; orientálněkvětinový
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově se (podle významu) píšou buď dohromady, nebo se spojovníkem. Pokud nejsme autory textu, může být někdy problematické rozhodnout, k čemu se přídavné jméno vztahuje. V tomto případě by mohlo být východiskem slovní spojení orientální květiny, pak by šlo o podřadné spojení, a v tom případě se přídavné jméno píše dohromady: orientálněkvětinová vůně. Nelze však vyloučit ani možnost, že jde o dvě souřadně spojené složky, tedy o vůni se složkou orientální (např. santalové dřevo, ambra) a květinovou. V tom případě píšeme složené přídavné jméno se spojovníkem: orientálně-květinová vůně.
Zvažované varianty:
orientálně-květinový
orientálněkvětinový
Poslední užití:
28.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu, který se týká sluchové percepce, se vyskytuje spojení sluchově percepční. Nemělo by se slovo psát dohromady: sluchověpercepční?
Klíčové slovo:
sluchověpercepční
Odpověď:
Máte pravdu. Psaní zvlášť se u složených přídavných jmen nedoporučuje. Měla by se psát buď se spojovníkem, nebo dohromady. Pokud složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -ově odkazuje k podřadnému spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno percepce je rozvíjeno přívlastkem sluchová), píšeme složené přídavné jméno dohromady: sluchověpercepční.
Zvažované varianty:
sluchověpercepční
sluchově percepční
Poslední užití:
27.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 2 – Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
V textu, který se týká estetické výchovy, se vyskytuje spojení esteticko výchovný. Nemělo by se slovo psát se spojovníkem: esteticko-výchovný?
Klíčové slovo:
estetickovýchovný
Odpověď:
Složená přídavná jména bychom v souladu s platným doporučením měli psát buď se spojovníkem, nebo dohromady, psaní zvlášť se nedoporučuje. Při psaní složených přídavných jmen s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně, -ově vycházíme z věcné znalosti. Psaní esteticko-výchovný (se spojovníkem) signalizuje, že jde o dvě rovnocenné složky: estetickou a výchovnou. Protože však říkáte, že se v textu píše o estetické výchově, pak složené přídavné jméno odkazuje k podřadnému spojení, v němž jedna složka rozvíjí druhou (podstatné jméno výchova je rozvíjeno přívlastkem estetická). Taková složená přídavná jména píšeme dohromady: estetickovýchovný.
Dotaz:
Případy (ne)užití genderové korektnosti
Konkrétní dotaz:
Kamarádka byla požádána, aby ve své bakalářské práci nepoužívala formulace typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“, prý by měla v souladu s genderovou korektností uvádět i přechýlené podoby, tedy „v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“. Je to nutné? V textu je pak spousta takových výrazů (studentů/studentek, respondentů/respondentek...), když to čtu, není mi to vůbec příjemné.
Klíčové slovo:
generické maskulinum; rodové varianty
Odpověď:
Vyjádření typu „v díle většiny autorů panuje shoda v názoru“ je z jazykového hlediska zcela v pořádku, je v něm totiž užito tzv. generické maskulinum (název osoby v mužském rodě zahrnuje všechny osoby nehledě na jejich pohlaví či gender). V češtině je generické maskulinum běžně užíváno. Zároveň se však rozšiřují i prostředky tzv. genderově senzitivního vyjadřování. V jeho rámci se upouští od generického maskulina ve prospěch uvádění tvarů rodu ženského („v díle většiny autorů/autorek panuje shoda v názoru“). Oba tyto přístupy mají své výhody a nevýhody. Čeština jakožto flektivní jazyk vyjadřuje jmenný rod nejen v příponách či koncovkách podstatných jmen, ale i ve všech dalších ohebných slovních druzích: přídavných jménech, zájmenech, číslovkách a slovesech – z toho důvodu může být těžké neopomenout v (delších) textech všechny náležité tvary rodu mužského i ženského. Nadto mohou být psané texty, které tyto tvary důsledně zaznamenávají, graficky přetížené a v důsledku toho hůře čitelné (ostatně tento aspekt sama tematizujete ve svém dotazu). Ve srovnání s tím lze generické maskulinum hodnotit jako úsporné a přehledné. Avšak pro zviditelnění zastoupení žen v různých funkcích, rolích apod. je výhodné pojmenovat je explicitně. Navíc ne ve všech formulacích je třeba (striktně) uvádět tvary obou rodů, je možné využít např. slovesná podstatná jména (namísto tvarů „studentů/studentek“ tvar „studujících“ apod.).
Poslední užití:
11.3.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.