Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je stále přípustný pouze ten hranolek, nebo i ta hranolka? Myslím si, že je nepopiratelný fakt, že pro označení pokrmu mnozí mluvčí češtiny ženský rod používají.
Klíčové slovo:
hranolka
Odpověď:
Příručky dlouhou dobu uváděly pouze hranolek v rodě mužském neživotném, a to s ohledem na původ slova, který odkazuje k malému hranolu. Nicméně při označování pokrmu, kdy se obvykle užívá množné číslo, je dnes původ slova hranolek již pravděpodobně zastřený a většina mluvčích jej tak zřejmě v komunikaci nevnímá. Stejně tak souhlasíme s tím, že se výraz hranolka v ženském rodě v úzu prosazuje čím dál více, a to i ve formálních textech – v SYN v11 je v množném čísle 1297 dokladů na tvary ženského rodu a 4425 dokladů na tvary mužského rodu, poměr tvarů ženského rodu a tvarů mužského rodu je tedy přibližně 1 : 4, přičemž jde o texty kontrolované korektory. Ve významu ‚pokrm z brambor‘ tak lze podle našeho názoru podobu hranolka v rodě ženském používat již rovnocenně vedle podoby hranolek v rodě mužském, a to i ve spisovných projevech.
Zvažované varianty:
hranolek
hranolka
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo hranolka
Dotaz:
Jaká je koncepce dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Obsahuje kartotéka Novočeského lexikálního archivu lístky jen z beletrie?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Lístkové výpisky uvedené kartotéky byly pořizovány zejména z umělecké literatury, ale i z literatury odborné, výběrově byly excerpovány noviny, časopisy a překladová literatura.
Poslední užití:
13.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu Novočeský lexikální archiv?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Kartotéka lexikálního archivu je přístupná na stránce Příručního slovníku jazyka českého (https://psjc.ujc.cas.cz), neboť daný slovník vznikal právě na základě tohoto excerpčního materiálu.
Poslední užití:
13.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že v televizi užili u zeměpisného jména Buča v 2. pádu „do Buče“.
Klíčové slovo:
Buča
Odpověď:
Zeměpisné jméno Buča skloňujeme podle podtypu „Troja“, které má ve 2., 3. a 6. p. tvary podle vzoru „růže“ a v 1., 4., 5. a 7. p. podle vzoru „žena“. Uvedená podoba 2. pádu je tedy korektní.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se vnucují české výrazy a moravismy se opomíjejí (např. české truhlář a moravské stolař).
Klíčové slovo:
truhlář
Odpověď:
České výkladové slovníky uvádějí výraz stolař jako oblastní moravskou variantu pro podstatné jméno truhlář. Co je nám známo, doporučení, aby mluvčí slovo stolař neužívali, nikde v jazykových příručkách nenajdeme a rovněž nemáme pocit, že by tomu tak bylo u dalších oblastních variant.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že se tvrdí, že Moravané jsou Češi. Ukrajinci také nejsou Rusi. Ze strany Čechů jde o stejnou šikanu.
Klíčové slovo:
Čech
Odpověď:
Podle Akademického slovníku současné češtiny má výraz Čech pět základních významů: 1. význam je ‚obyvatel Česka‘, 2. ‚člověk pocházející z Česka‘, 3. ‚člověk hlásící se k české národnosti, příslušník českého národa‘, 4. obyvatel Čech 1 (historické země českého státu) a 5. mn. Češi ‚(sportovní) reprezentanti Česka‘, přičemž zeměpisné jméno Česko je jednoslovný název pro Českou republiku, kterou tvoří historická území Čechy, Morava a Slezsko. Označení Čech lze (kromě 4. významu) bezpříznakově užít i pro obyvatele Moravy a Slezska. Je tedy mylné se domnívat, že je dané lexikum užíváno k útisku části obyvatel České republiky.
Poslední užití:
10.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Niewiadoma?
Klíčové slovo:
Niewiadoma
Odpověď:
Toto příjmení je evidentně polského původu. Jde o přechýlenou formu od mužské podoby Niewiadomy. Jak uvádí Internetowy słownik nazwisk w Polsce provozovaný Ústavem polského jazyka Polské akademie věd (https://nazwiska.ijp.pan.pl/), vzniklo toto příjmení z adjektiva s významem ‚neznámý‘.
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat ukrajinský název Ivano-frankivská oblast? Má tam být spojovník, nebo se to má psát dohromady?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivská oblast
Odpověď:
Toto pojmenování související s endonymem (tj. podobou v jazyce původu, v tomto případě transkribovanou do latinky) Ivano-Frankivsk doporučujeme v českých textech zapisovat se spojovníkem, tj. Ivano-frankivská oblast (analogicky např. podle frýdecko-místecký od Frýdek-Místek).
Vzhledem k tomu, že pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa, je samozřejmě možné užít rovněž počeštěnou podobu Ivano-frankovská oblast.
Zvažované varianty:
Ivanofrankivská oblast
Ivano-frankivská oblast
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak v češtině zapsat název ukrajinského města Ivano-Frankivsk? Má tam být spojovník, nebo pomlčka?
Klíčové slovo:
Ivano-Frankivsk
Odpověď:
Toto endonymum (tj. podoba v jazyce původu, v tomto případě transkribovaná do latinky) doporučujeme v českých textech zapisovat v souladu s praxí se spojovníkem, tj. Ivano-Frankivsk. Jak však dokládají mj. data z Českého národního korpusu, pro dané ukrajinské město je více vžité české exonymum (tj. domácí podoba cizího názvu) Ivano-Frankovsk (rovněž se spojovníkem), které uvádí i Geografický místopisný slovník světa.
Zvažované varianty:
Ivano-Frankivsk
Ivano–Frankivsk
Poslední užití:
22.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Dotaz:
Konkurence předložek v a na
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli už je dnes přijatelná předložka „na“ ve spojení se slovem „ústav“, například „pracuje na fyzikálním ústavu“.
Klíčové slovo:
v ústavu; na ústavu
Odpověď:
Předložka „na“ v současném jazyce skutečně expanduje na úkor předložky „v“. Ve spojení se slovem „ústav“ však považujeme za základní a neutrální spojení s předložkou „v“, tedy například „pracuje ve fyzikálním ústavu“. Předložku „na“ bychom zde stále vnímali jako příznakovou (tj. stylově nižší); oproti variantě s předložkou „v“ je také v praxi mnohem méně častá.
Poslední užití:
9.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence předložek v(e) – na, do – na, sekce 1 – Předložka + obecné jméno
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.