Dotaz:
Značky jednotek
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má značka průtoku litr za minutu? Píše se za zkráceným zápisem slova minuta tečka, nebo ne?
Klíčové slovo:
l/min; průtok
Odpověď:
Minutu lze označit zkratkou min., jež se uvádí s tečkou, ale také značkou min, kterou zapisujeme bez tečky. Jelikož ve vašem případě je minuta součástí značky označující průtok, doporučujeme zvolit značku min, která se běžně užívá v techničtěji zaměřených textech, a psát tedy průtok v podobě l/min bez tečky.
Zvažované varianty:
l/min
l/min.
Poslední užití:
26.3.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Zkratky, značky, čísla a číslovky: Značky, čísla a číslice; Dopisy a grafická úprava písemností: Časové údaje
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
9.6.1 Čas jako denní doba (s. 26)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník zkratek. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Pravopisná úprava výčtu
Konkrétní dotaz:
Koriguji standardizovaný dotazník, u něhož respondent vybírá z předem daných odpovědí. Tyto odpovědi mají nevětný charakter, autorka přesto u jednotlivých odpovědí píše počáteční velké písmeno. Je to správně?
Klíčové slovo:
dotazník
Odpověď:
Pravopisnou úpravu dotazníku jazykové ani typografické příručky neřeší, nicméně je možné vyjít z obecných pravidel platících pro zápis výčtů, které mají ke grafické podobě standardizovaného dotazníku poměrně blízko. Nevětné položky výčtu by měly začínat malým písmenem. Domníváme se, že toto doporučení je vhodné aplikovat i pro případ nevětných odpovědí v dotazníku. Naopak větné položky bychom doporučovali začínat velkým počátečním písmenem a ukončovat tečkou. V rámci jednotlivých výčtů, pokud se v nich střídají položky povahy nevětné a větné, je přitom vhodné zápis sjednotit.
Poslední užití:
26.9.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.4.1 Psaní výčtů (s. 32)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Psaní výčtů
Dotaz:
Pomlka v řeči
Konkrétní dotaz:
Pracuji s textem, kde se objevuje nedokončená řeč, přičemž tato nedokončenost není značena trojtečkou, ale pomlčkou, v některých případech dokonce spojovníkem. Někdy není dokončena věta, tzn. je vynecháno nějaké slovo (příp. více slov), jindy ale není dokončeno ani celé slovo. Je vhodné používat pro tyto případy pomlčku, spojovník, nebo tři tečky? A má být mezi posledním výrazem a interpunkcí mezera?
Klíčové slovo:
nedokončená řeč; přestávka v řeči; pomlčka; spojovník; tři tečky
Odpověď:
Internetová jazyková příručka (IJP) uvádí, že tři tečky obecně označují vynechání určité části textu. Ačkoliv ani IJP, ani Česká státní norma 01 6910 neobsahují příklad, v němž by nebylo dokončeno slovo, domníváme se, že nejvhodnější způsob řešení vámi popsané situace je oba případy (kdy není dokončena věta nebo slovo) sjednotit a uvádět na konci výpovědi tři tečky natěsno bez mezery. Další teoretickou možností by zřejmě mohlo být uvádět za nedokončenou větou mezeru a pomlčku (podle IJP totiž pro přestávku v řeči lze užít pomlčku oddělenou mezerou) a za nedokončeným slovem bez mezery spojovník (podle IJP po nedokončeném slovu následuje spojovník v případech jako dvou- až třílůžkový, případ nedokončené výpovědi nicméně není zmíněn). Toto řešení však spíše nedoporučujeme, protože by grafická nejednotnost mohla být pro čtenáře matoucí a domníváme se, že obecně jsou tato znaménka pro naznačení nedokončené výpovědi v úzu užívána zřídka.
Poslední užití:
8.10.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Pravopis – interpunkce
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
6.3 Spojovník a pomlčka; 6.6 Tři tečky
Dotaz:
Výraz na konci řádku
Konkrétní dotaz:
Může být spojení „zákon č. 1/2023 Sb.“ na konci řádku zalomeno s tím, že by zkratka Sb. stála na řádku následujícím?
Klíčové slovo:
konec řádku; Sb.
Odpověď:
V uvedeném spojení zalomení řádku nedoporučujeme. Je to spojení ustálené, jehož rozdělením by mohla být narušena plynulost čtení.
Poslední užití:
16.11.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
12.6 Pevná spojení a výrazy, které nemají stát na konci řádku (s. 38)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dopisy a grafická úprava písemností – Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci
Dotaz:
Úprava odstavců
Konkrétní dotaz:
Jak se člení odstavce v textech, které vznikají ve školním prostředí, např. v žákovských slohových pracích?
Klíčové slovo:
odstavec
Odpověď:
ČSN 01 6910, která se vztahuje primárně na oblast psaní obchodních a úředních dopisů, říká, že odstavce se člení mezerou mezi odstavci, popřípadě odstavcovou zarážkou; mezera a zarážka by se neměly pro vyznačení odstavce užívat současně. Pravidlo týkající se členění odstavců je podle našeho názoru nicméně dobře aplikovatelné i v jiných oblastech. O žádné normě, která by se týkala psaní školních prací, nevíme, jednotlivé školy však mohou mít svá interní pravidla pro psaní prací, která je vhodné respektovat.
Poslední užití:
7.12.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
ČSN 01 6910. 2014. (platí od 2014)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
11.3 Odstavce (s. 31)