Dotaz:
Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz:
Jaké je gramatické číslo obce Řepiště na Frýdecko-Místecku? V Internetové jazykové příručce uvádíte pouze tvary jednotného čísla, ale místní zase používají pouze číslo množné. Je tedy správně to Řepiště, ta Řepiště, nebo dokonce ty Řepiště?
Klíčové slovo:
Řepiště
Odpověď:
Název obce Řepiště nezachycují s výjimkou knihy Místní jména na Moravě a ve Slezsku žádné jazykové příručky. Zmíněná kniha je primárně věnována původu místních jmen, u Řepiště uvádí, že je odvozeno z obecného jména řepiště, což je ‚místo, kde se pěstuje řepa‘. Od původu je tedy jednotné číslo náležité, nicméně autoři knihy dodávají, že se užívá pouze ve vzdálenějším okolí. U místního úzu uvádí jako základní podobu ty Řepiště. Když nahlédneme do korpusu SYN v11, zjistíme, že se užívají jak tvary jednotného, tak tvary množného čísla, přičemž množné číslo je obvyklejší v regionálním tisku, nicméně proniká i do tisku celostátního: např. pro 6. p. je doloženo 121 výskytů tvaru j. č. Řepišti (z toho 56 výskytů, tj. 41 %, v regionálním tisku) a 478 výskytů tvarů mn. č. Řepištích (z toho 388 výskytů, tj. 81 %, v regionálním tisku). Za náležité proto považujeme jak tvary jednotného čísla (to Řepiště), tak tvary čísla množného (ta Řepiště; podoba ty Řepiště má své místo pouze v nespisovných, neformálních textech). Ostatně není náhodou, že u jména sousedící obce Sedliště jsou rovněž přípustné tvary obou čísel.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Řepiště
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
SYN v13
Jazykový zdroj:
Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Hosák – Šrámek. 1970, 1980. (platí od 1970)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ zeměpisného jména Úlehla (u Žabčic)?
Klíčové slovo:
Úlehla
Odpověď:
Nedaleko Žabčic se skutečně nachází místo zvané Úlehla, případně Oulehla nebo Oulehly. Tento název nesla dřívější osada, nyní jde tedy o pomístní jméno. Pojmenování souvisí s obecným jménem úlehle ve významu několik let neorané pole, úhor. V Česku najdeme mnoho stejně označovaných míst, která se mohou drobně hláskově odlišovat (např. Úlehle nebo výše zmíněné Oulehly a Oulehla), původ však mají totožný.
Poslední užití:
29.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Hosák – Šrámek. 1970, 1980. (platí od 1970)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu obce Jamolice?
Klíčové slovo:
Jamolice
Odpověď:
Název této obce vychází z osobního jména Jamol nebo Jamola, které bylo do češtiny přejato z německého Amal či Amol (ve staré češtině bylo běžné, že se u přejímek před počáteční a- předsouvala hláska „j“).
Poslední užití:
2.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Hosák – Šrámek. 1970, 1980. (platí od 1970)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jméno dnešního Rožnova pod Radhoštěm je prý prvně doloženo ve 13. století v podobě Rosenaw. Jak se toto jméno tehdy vyslovovalo?
Klíčové slovo:
Rosenaw
Odpověď:
Přesnou a jistou odpověď na tuto otázku již dnes zjistit nelze, je také navíc pravděpodobné, že zápis daného jména různě kolísal a rychle se proměňoval. Dané jméno Rožnov, které původně patřilo místnímu hradu, pochází z německého Rosenau ve významu ‚růžová niva‘ a šlo o dobové módní německé jméno. Písmeno „w“ v historickém dokladu nahrazuje hlásku [u]. Vzhledem k těmto okolnostem se tedy dobová výslovnost jména zapsaného jako Rosenaw blížila zřejmě podobě, kterou můžeme nejlépe zachytit jako [rózenau].
Zvažované varianty:
[rozenaf]
[rózenau]
[rozenau]
Poslední užití:
19.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Hosák – Šrámek. 1970, 1980. (platí od 1970)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Proč se obec jmenuje Štítná nad Vláří, když název řeky zní Vlára?
Klíčové slovo:
Štítná nad Vláří
Odpověď:
V době, kdy byl zaveden název obce Štítná nad Vláří, se řeka oficiálně nazývala Vlář, nikoli Vlára. Existovala domněnka, že Vlář je původní česká podoba jména; ta je však mylná. Původní podoba je Vlára a ta je užívána i v místním úzu. Proto byl ve 2. polovině 20. století název řeky změněn. Názvy obcí však zůstaly beze změny.
Poslední užití:
27.10.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Hosák – Šrámek. 1970, 1980. (platí od 1970)