Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
V naší zemi existuje cca 50 vsí začínajících na vše-, tedy Všetaty, Všeň, Všechlapy, Všestary atp. Lze zjistit, co toto pojmenování znamená a jak takové názvy vznikají?
Klíčové slovo:
názvy obcí začínající na vše-
Odpověď:
Mnoho místních jmen tohoto typu bylo utvořeno k původnímu prvnímu pádu množného čísla výrazu vši ve významu ‚všichni‘. Za něj se pak připojuje další element, srov. Všechlapy: všichni chlapi (tj. nešlechtici, poddaní, sedláci, prostí lidé); Všepadly: všichni padli (tj. místo, kde všichni padají/padli); Všestary: všichni staří (tj. pojmenování podle toho, jako by ve vsi byli všichni staří); Všetaty: všichni + jinak nedochované podstatné jméno tatь čili ‚zloděj‘ (tj. vesnice, kde všichni kradou, kde jsou samí zloději) atp.
Některá místní jména začínající na vše- však mají původ v osobních jménech, srov. Všeboř: Všeborův dvůr (od osobního jména Všebor); Všechov: Všechův dvůr (od osobního jména Všech); Všemily: ves Všemilů, tj. rodiny Všemilovy (od osobního jména Všemil) atp. Komponent vše- však i v těchto staročeských osobních jménech pochází z praslovanského vьsь, tj. všechen. Etymologie náslovného vše- je u obou skupin stejná; rozdíl je v motivaci – přezdívková obyvatelská místní jména versus jména odvozená z osobních jmen.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Rád bych se zeptal, od čeho je odvozen název města Benátky, když ve světě je toto město známé pod názvem Venezia.
Klíčové slovo:
Benátky
Odpověď:
Pojmenování Benátky je v češtině tradiční. Tendence počešťovat cizí zeměpisná jména byla velice silná na přelomu 19. a 20. století, kdy česká společnost prožívala všestranné zapojení kulturního a ekonomického života do širších evropských souvislostí. Tzv. exonymum Benátky je ale v češtině pevně ustáleno už mnohem déle. Najdeme ho např. v Jungmannově Slovníku česko-německém (díl 1., Praha 1835), a dokonce i ve staročeských zdrojích. Do češtiny se dostalo prostřednictvím slovinské podoby Benetke a je doloženo už kolem roku 1300. Tradice užívání jména Benátky je tedy opravdu dlouhá. Proč česká podoba názvu vznikla právě takto, vysvětlit nedovedeme. Jak můžeme ověřit ve slovnících, nejen velké světové jazyky, ale i bulharština, polština, ruština, ukrajinština a rumunština vycházejí při pojmenování daného města přímo z původní italské podoby Venezia.
Pro úplnost ještě doplňme, že jméno Benátky coby označení města mezi Čechy odedávna proslulého prostřednictvím obchodních a kulturních styků Čech s oblastí Středomoří nabylo v češtině záhy obecného významu ‚mokré, bažinaté místo při vodě‘ a byla jím označena řada míst na našem území, např. středočeské město, které dnes známe jako Benátky nad Jizerou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název pražské městské části Vysočany?
Klíčové slovo:
Vysočany
Odpověď:
Toto jméno patří k typu obyvatelských jmen dávaných podle místa, kde osadníci bydleli nebo odkud se přistěhovali, a znamená tedy ves vysočanů, tj. lidí bydlících na vysokém místě, popřípadě přišlých sem z některé vsi Vysoké.
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název města Svitavy?
Klíčové slovo:
Svitavy
Odpověď:
Toto město leží téměř u pramene řeky Svitavy, přejalo tedy její jméno a kvůli odlišení obce od vodního toku se začal název užívat v množném čísle.
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ zeměpisného jména Haná?
Klíčové slovo:
Haná
Odpověď:
Haná byla pojmenována podle pravého přítoku řeky Moravy (přenesení jména řeky na krajinu není nic neobvyklého, srov. názvy Morava či Orava). Jméno řeky Hané je velice starobylé a patří mezi nejstarší říční jména v Evropě. Je odvozeno od neslovanského základu „ganna“, který je znám z názvů hor a řek ve Francii a Itálii, kde označuje kamenitou neúrodnou půdu. Tento zdánlivý rozpor je dán právě tím, že původně se tak nazývala řeka, nikoli naopak okolní úrodná krajina. Kamenitá řeka přinášející z hor kamennou suť byla ve srovnání s úrodnou půdou na jejích březích nápadná, a proto se tento protiklad stal motivací daného pojmenování (což není u zeměpisných jmen neobvyklé). Podle jiného výkladu je však jméno Haná odvozeno z germánského slova „gana“ ve významu bohatý.
Poslední užití:
29.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu obce Kopřivnice?
Klíčové slovo:
Kopřivnice
Odpověď:
Za nejpravděpodobnější považujeme výklad, který podává příručka Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Uvádí se zde, že místní jméno Kopřivnice vzniklo zpodstatňující příponou -ice z přídavného jména kopřivná, tj. říčka, voda, louka, ves ležící v kopřivovém porostu.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jak je možné, že Češi italskému městu Venezia říkají Benátky? Považuji to za nepřijatelné, žádný jiný národ to nedělá, dané město se přece jmenuje Venezia, nikoli Benátky.
Klíčové slovo:
Benátky
Odpověď:
Pro město Venezia se opravdu velmi často užívá název Benátky, který je v češtině oficiální. Jde o tzv. exonymum, tj. domácí podobu cizího jména. Existence exonym je nejen v češtině, ale i v jiných jazycích zcela přirozená, není důvod se jí bránit a označovat tato pojmenování za nepřijatelná, zejména jsou-li zcela vžitá a dobře srozumitelná jako v tomto případě. Odmítání exonym by znamenalo, že by se v češtině mluvilo o *Wienu, *Münchenu, *Berlinu či *Parisu místo o Vídni, Mnichově, Berlínu a Paříži, což se v praxi neděje. U celkově méně známých, málo frekventovaných, z historického hlediska nevýznamných atp. názvů se samozřejmě žádné exonymum nevžilo, od užíváních některých dříve běžných exonym se postupně upouští, avšak v tomto případě stále v českém úzu naprosto převažuje pojmenování Benátky. Není pravda ani to, že exonyma žádné jiné národy neužívají, srov. německé pojmenování Prag, anglické a francouzské Prague, polské, španělské, italské Praga atd. pro naše hlavní město. I pro Benátky mají jednotlivé jazyky svá exonyma, srov. německé Venedig, anglické Venice, španělské Venecia, polské Wenecja atp. Ze slovinské podoby Benetke se pak vyvinulo i české exonymum Benátky.
Zvažované varianty:
Benátky
Venezia
Poslední užití:
15.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Index českých exonym. Beránek a kol.. 2011. (platí od 2011)
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)