Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se nashledanou nebo taky naviděnou dohromady, nebo zvlášť?
Klíčové slovo:
na shledanou
Odpověď:
Přestože se někdy setkáváme i s psaním dohromady (nashledanou), správně je jen psaní zvlášť: na shledanou. Zpodstatnělá přídavná jména, která se užívají pouze či převážně s předložkou na a pojí se se 4. pádem, píšeme zvlášť. Vedle na shledanou k nim patří např. spojení na viděnou, na slyšenou, na pováženou, na srozuměnou, (jako) na zavolanou.
Zvažované varianty:
na shledanou
nashledanou
Poslední užití:
22.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní spřežek a spřahování, sekce 6 – Časté chyby – výrazy nesprávně považované za spřežky
Dotaz:
Zápis domácího slova
Konkrétní dotaz:
Pořád váhám, jestli mám psát přijet, nebo přijed. Třeba ve větě „Mohl bych jet zítra ráno“. Já tam slyším d, ale někdo mi říká, že je to rozkazovací způsob a je tam t. Jak je to správně?
Klíčové slovo:
jet
Odpověď:
Správný zápis je jedině s t: „Mohl bych jet zítra ráno“. Na to, co slyšíme, se nedá vždy při zdůvodnění pravopisné podoby spoléhat. Nejde o rozkazovací způsob, ale o infinitiv slovesa. Infinitivy sloves nekončí na -d, ale na -t (dříve -ti), např. jet, přijet, psát, pracovat, sedět, myslet, číst, dělat.
D má toto sloveso (a předponová slovesa od něj odvozená) v tvarech přítomného času: jedu, přijedu, vyjedu, odjedu, jedeš, jede, jedeme, jedete, jedou... V rozkazovacím způsobu jsou náležité podoby jeď, jeďme, jeďte.
Zvažované varianty:
jet
jed
Poslední užití:
22.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Mám psát aromalampy, nebo aroma lampy?
Klíčové slovo:
aromalampa
Odpověď:
Doporučujeme psát dohromady aromalampa. Komponent aroma- může tvořit první část složených slov, např. aromaterapie, aromamasáž, aromaterapeutka. Slovo aromalampa psané dohromady je zachyceno v IJP, NASCS i ASSČ.
Zvažované varianty:
aromalampa
aroma lampa
Poslední užití:
17.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Vím, že můžu psát dohromady ještěže i zvlášť ještě že. Platí to i pro zápis jistěže? Je možné napsat jistě že?
Klíčové slovo:
jistěže
Odpověď:
Obě možnosti zápisu (jistěže i jistě že) zachycuje SSJČ. Výraz podle slovníku „vyjadřuje subjektivní přesvědčení o něčem; pravděpodobně, patrně; zajisté“. SSČ zachycuje u modální částice jistě i spřežku jistěže (užívá se ve spojení se slovesem nebo s částicemi ano, ne) s významem určitosti; zajisté, určitě.
Psaní jistě že zvlášť není vyloučené, ale počítejte s tím, že může některé čtenáře poněkud překvapit, protože v současných textech zcela jednoznačně převažuje psaní dohromady (jistěže), např. Jistěže nikdo nezasáhl. Jistěže je les nebezpečný. Ano, jistěže se cítí lépe. V ČNK syn v8 je doloženo 11 000 dokladů zápisu jistěže a 1 500 dokladů psaní jistě že.
Je vhodné ještě doplnit, že psaní zvlášť s interpunkční čárkou vyjadřuje jiný význam, je namístě např. ve formulaci „Věděl teď docela jistě, že by bylo jeho povinností udělat to. Vím jistě, že přijdu“.
Zvažované varianty:
jistěže
jistě že
Poslední užití:
5.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Ve výpovědi je užita formulace „... na což lektorka navazovala“. Psala bych na což zvlášť, ale nedokážu to odůvodnit. Je možné někdy psát nacož dohromady?
Klíčové slovo:
na což
Odpověď:
Výraz na což píšeme jedině zvlášť, a to nejenom v citované větě. Nejde o spřežku, ale o předložku na a vztažné zájmeno co(ž). Je možné, že k psaní dohromady pisatele „inspiruje“ příslovce načež. Doklady z ČNK syn v8 ukazují, že psaní dohromady je opravdu jen ojedinělé. Bylo užito 36x, zatímco náležitý zápis zvlášť má 27 500 dokladů.
Zvažované varianty:
na což
nacož
Poslední užití:
24.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se powerpointová prezentace dohromady jako jedno slovo, nebo je to zvlášť? A mám pravdu, že přídavné jméno píšeme s malým písmenem?
Klíčové slovo:
powerpointový
Odpověď:
Přídavné jméno powerpointový píšeme dohromady jako jedno slovo. Při odvozování přídavného jména z produktu nazvaného PowerPoint postupujeme obdobně jako při odvozování přídavných jmen ze jmen zeměpisných – např. od jména Praha tvoříme přídavné jméno pražský (s malým počátečním písmenem), od dvouslovného názvu New York tvoříme adjektivum newyorský (s malým písmenem a dohromady).
Zvažované varianty:
powerpointový
power pointový
Poslední užití:
24.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných
Dotaz:
Tvar přivlastňovacího přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici (Novákovi kolegové)
Konkrétní dotaz:
Mám za to, že ve spojení „mámini rodiče“ bych měla napsat ve tvaru přídavného jména měkké i, jestliže se jedná o 1. pád množného čísla. Kolegové se mnou ale nesouhlasí a psali by tvrdé y. Jak je to prosím správně?
Klíčové slovo:
mámini rodiče
Odpověď:
Máte pravdu, ve spojení „mámini rodiče“ napíšeme tvar přídavného jména skutečně s měkkým i, podle vzoru „matčin“ (matčini rodiče). Tvrdé y bychom psali pouze ve 4. pádě, např. „navštívili jsme máminy rodiče“.
Poslední užití:
19.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména individuálně přivlastňovací
Dotaz:
Podmět několikanásobný podřadný
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, jaké i/y bych měla napsat v přísudku ve větě „Včely se čmeláky létal_“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
včely se čmeláky
Odpověď:
Jestliže se ve větě vyskytuje několikanásobný podmět s předložkou s (se), nastává zvláštní situace, kdy jsou složky tohoto podmětu významově rovnocenné, ale formálně nikoli. V takových případech lze shodu řídit dvojím způsobem – buď pouze podle jména v prvním pádě, tedy „Včely se čmeláky létaly“, nebo oběma jmény: „Včely se čmeláky létali“. Obě varianty jsou rovnocenné. Pokud by ale stál přísudek před podmětem, je obvyklejší shoda podle bližšího jména: „[Na zahradě] létaly včely se čmeláky“.
Poslední užití:
28.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem několikanásobným, sekce 3.1 – Přísudek následuje za několikanásobným podmětem
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – přídavná jména zakončená na -ní/-ný
Konkrétní dotaz:
Je správně zábavný, nebo zábavní pořad, program či park?
Klíčové slovo:
zábavní
Odpověď:
Mezi přídavnými jmény zábavní a zábavný je významový rozdíl. Přídavné jméno zábavní znamená ‚určený, sloužící k zábavě‘, zatímco přídavné jméno zábavný znamená ‚poskytující zábavu‘. Správně je tedy zábavní pořad, program či park, neboť pořad, program či park mají sloužit zábavě, a poskytovat zábavu přitom vůbec nemusí.
Zvažované varianty:
zábavní
zábavný
Poslední užití:
18.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -ní, -ný
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo fotoprodukce dohromady, nebo zvlášť? Je chyba, když to napíšu zvlášť?
Klíčové slovo:
fotoprodukce
Odpověď:
Psaní zvlášť nelze považovat za vysloveně chybné, slovo foto s významem fotografie může stát i samostatně. Vhodnější by pak bylo užít slovosled produkce fota. Část foto- je běžnou součástí mnohých složených slov, např. fotodokumentace, fotocentrum, fotokamera, fotolaboratoř.... Výraz fotoprodukce proto doporučujeme psát dohromady jako jedno slovo.
Zvažované varianty:
fotoprodukce
foto produkce
Poslední užití:
1.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Píše se slovo videoprodukce dohromady, nebo zvlášť? Je chyba, když to napíšu zvlášť?
Klíčové slovo:
videoprodukce
Odpověď:
Psaní zvlášť nelze považovat za vysloveně chybné, přídavné jméno video může stát i samostatně. Část video- je však běžnou součástí mnohých složených slov, např. videocentrum, videodokumentace, videoklub, videokazeta... Výraz videoprodukce proto doporučujeme psát dohromady jako jedno slovo. Popř. je možné užít i formulaci produkce videa.
Zvažované varianty:
videoprodukce
video produkce
Poslední užití:
1.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Jaké dotazy lze klást jazykové poradně?
Konkrétní dotaz:
Mohu se s vámi poradit o korektuře interpunkce v poezii?
Klíčové slovo:
poezie
Odpověď:
Texty uměleckého stylu je obtížné hodnotit kritérii jazykových pravidel, neboť určujícím činitelem je v jejich případě umělecký záměr. V poezii bývají často interpunkční zásady různou měrou upravovány, někdy jsou členicí znaménka zcela vynechávána, jindy užívána tam, kde by podle běžných interpunkčních pravidel stát neměla. Ani jeden způsob však v rámci uměleckého textu nelze označit za jazykovou chybu.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Vzniká nový odbor, který je pojmenovaný „komise pro bezpečnost a prevenci sociálně patologických jevů“. Jsou to dvě rozdělená slova. Myslím, že by se takováto přídavná jména měla psát se spojovníkem nebo dohromady. A protože se to vztahuje k pojmu patologických jevů v sociální oblasti, tedy sociální patologie, psal bych to jako jedno slovo (sociálněpatologický). Je možnost psát takováto označení zvlášť, jako se píše třeba sociálně nepřizpůsobivý?
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom skutečně měli v souladu s významem psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť poměrně často.
Jak však potvrzujete, přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis „komise pro prevenci sociálněpatologických jevů“.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Dohromady, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Potřebuju vědět, jestli se prevence sociálně-patologických jevů píše se spojovníkem, nebo bez něho. Autoři to mají v textu zvlášť, se spojovníkem i dohromady. Psala bych to se spojovníkem.
Klíčové slovo:
sociálněpatologický; sociálně patologický
Odpověď:
Složená přídavná jména s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově bychom měli podle jejich významu psát podle platných doporučení dohromady nebo se spojovníkem. Zápis zvlášť se většinou nedoporučuje, ale v některých případech není vyloučeno určité spojení slov chápat jako volné spojení příslovce a přídavného jména. Platí to např. pro výrazy sociálně přizpůsobivý, sociálně znevýhodněný, sociálně slabý. Také označení sociálně patologický se v praxi píše zvlášť velice často.
Je však velice pravděpodobné, že přídavné jméno souvisí s oblastí nazývanou sociální patologie. Tu definuje Sociologický slovník jako „souhrnné označení pro nezdravé, abnormální a obecně nežádoucí společenské jevy, tzn. společensky nebezpečné, negativně sankciované formy deviantního chování, které není v souladu s morálními, sociálními či právními normami společnosti.“ Jestliže odvozujeme složené přídavné jméno s první složkou zakončenou na -sko, -cko, -ně nebo -ově od ustáleného slovního spojení, které má strukturu podřadného spojení (v tomto případě je podstatné jméno patologie rozvíjeno přídavným jménem sociální), pak by se složené přídavné jméno mělo v souladu s platnými jazykovými doporučeními psát dohromady jako jedno slovo: sociálněpatologický. Pak bychom doporučili zápis prevence sociálněpatologických jevů.
Zápis se spojovníkem (sociálně-patologický) naznačuje, že přídavné jméno tvoří dvě rovnocenné souřadně spojené složky – sociální a patologický. Tato možnost se však nezdá příliš pravděpodobná.
Dotaz:
Stížnost na určitý jazykový prostředek
Konkrétní dotaz:
Nejsem Čech, jsem Moravák a vadí mi, že je nám u jména Olomouc českým konceptem vnucován ženský rod.
Klíčové slovo:
jmenný rod
Odpověď:
Jazykové příručky (výkladové slovníky češtiny) u zeměpisného jména Olomouc doporučují skloňování podle ženského vzoru „píseň“. Internetová jazyková příručka ještě doplňuje, že v místním úzu se užívá i mužské skloňování podle vzoru „stroj“.
Poslední užití:
9.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Časté konkrétní případy/typy – dějové vs. účelové tvoření (rozjasňující vs. rozjasňovací, kropící vs. kropicí)
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově ošetřující (např. lékař) píše dlouhé -í- (po -j-)? Očekával bych krátké -i- – ošetřujicí.
Klíčové slovo:
ošetřující
Odpověď:
Kontrastem krátkého -i- a dlouhého -í- se rozdíl mezi tzv. účelovými (-icí) a tzv. dějovými přídavnými jmény (-ící) projevuje jen u přídavných jmen odvozených od sloves 4. prézentní třídy vzoru „prosit“. Sloveso ošetřovat k tomuto vzoru nepatří, zmíněný rozdíl se u něj projevuje jinak, konkrétně jinými kmenotvornými příponami -uj- vs. -ova-, srov. ošetř-uj-ící (dějové přídavné jméno) vs. ošetř-ova-cí (účelové přídavné jméno). Domnělá účelová podoba *ošetřujicí je proto nesprávná, vzniká mylnou analogií s dvojicemi přídavných jmen typu lepící vs. lepicí, které jsou odvozeny od sloves patřících ke vzoru „prosit“. Jediná správná varianta je proto ošetřující lékař (s dlouhým -í- po -j-).
Zvažované varianty:
ošetřující
ošetřujicí
Poslední užití:
15.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Přídavná jména zakončená na -icí, -ící
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Píše se ve větě namístě, nebo na místě? Věta zní: Ochota vzdát se protijaderných zbraní i raketového programu je namístě.
Klíčové slovo:
namístě
Odpověď:
Ve větě by mělo být užito příslovce namístě s významem ‚vhodné, náležité, v pořádku, patřičné‘: Ochota je namístě. Psaní předložky a podstatného jména zvlášť má jiný význam, např. za hodinu byli na místě; dělali poskoky na místě.
Zvažované varianty:
namístě
na místě
Poslední užití:
14.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Dohromady, zvlášť, nebo se spojovníkem?
Konkrétní dotaz:
Jak se píše nízkoobohacený uran? Zvlášť, nebo dohromady?
Klíčové slovo:
nízkoobohacený
Odpověď:
Příslovce nízko odvozené z přídavného jména nízký vyjadřuje různé významové odstíny, např. letět nízko, zpívat nízko, nízko postavené osoby. Přestože v praxi je v souvislosti s uranem poměrně často doloženo i psaní zvlášť (nízko obohacený uran), doporučujeme psát dohromady nízkoobohacený uran. Komponent nízko- funguje jako první část složených slov, často termínů, viz např. nízkofrekvenční, nízkonapěťový, nízkotlaký. Příklady z ČNK ukazují, že se výraz nízkoobohacený v textech užívá.
Zvažované varianty:
nízkoobohacený
nízko obohacený
Poslední užití:
14.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Dohromady, nebo zvlášť?
Konkrétní dotaz:
Máme v knihovně citát „Dobrá kniha hovoří i poté, co jsme ji zavřeli“. Psala bych poté dohromady, ale nevím, jak to mám zdůvodnit.
Klíčové slovo:
poté
Odpověď:
Psaní dohromady je v pořádku, ve větě „Dobrá kniha hovoří i poté, co jsme ji zavřeli“ je užito příslovce poté s významem nato, potom, pak. Psaní předložky po a zájmena té (tedy zvlášť) vyjadřuje jiný význam, např. Po té knize se nikdo neptal. Jdi po té cestě, která vede kolem trati.
Zvažované varianty:
poté
po té
Poslední užití:
10.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen přivlastňovacích: individuálně přivlastňovací přídavná jména, ze jmen ženských
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přivlastňovací přídavné jméno utvořené od jména Jessica?
Klíčové slovo:
Jessičin
Odpověď:
Tzv. individuálně přivlastňovací přídavné jméno utvořené od rodného jména Jessica má v češtině správnou podobu Jessičin.
Poslední užití:
29.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen, bod 1 Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [a], [e], [o], [u], [ú], [ou]
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.