Dotaz:
Římské číslice – ostatní
Konkrétní dotaz:
Můžete mi potvrdit domněnku, že římská čísla jsou číslovky?
Klíčové slovo:
slovnědruhová charakteristika římských číslic
Odpověď:
Domníváme se, že takové tvrzení není zcela přesné, protože se jedná o dva pojmy z jiných oblastí. Pojem „číslovka“ užíváme pro jeden ze slovních druhů, zatímco pojem „římská číslice“ se týká otázky způsobu zápisu slova. Lze nicméně říci, že římskými číslicemi bývají v textu označovány číslovky.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 37–38, paragraf 58 c)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=793&dotaz=%C5%99%C3%ADmsk%C3%A9%20%C4%8D%C3%ADslice
Dotaz:
I, nebo y?
Konkrétní dotaz:
Dostáváme se neustále do sporů o pravopis slova syčák – sičák. Prosíme tedy o pomoc a případné zdůvodnění pravopisu.
Odpověď:
Podstatné jméno syčák souvisí se slovesem syčet, které patří mezi vyjmenovaná slova, tedy slova, v nichž se po tzv. pravopisně obojetných souhláskách píše y/ý. V původním významu slovo syčák pojmenovávalo žebravého tuláka, pobudu. Označení vzniklo na základě syčení, které je charakteristické pro polohlasné žebrání – jsou totiž slyšet jen sykavky. Z původního pojmenování žebráků a pobudů se postupně stala nadávka s významem nepěkně jednající člověk, darebák, ničema.
Zvažované varianty:
syčák
sičák
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Podle paní profesorky by se mělo psát „Byl krásný, slunný den“. Avšak já si myslím, že by tam ta čárka být neměla. Slova „krásný“ a „slunný“ nemají přece stejný význam, takže to několikanásobný přívlastek nemůže být. V tom případě by byl postupně rozvíjející. Prosím, napište mi, jak se ta věta píše správně.
Klíčové slovo:
přívlastek
Odpověď:
Rozlišení přívlastku několikanásobného a postupně rozvíjejícího nebývá vždy snadné. Pro přívlastek postupně rozvíjející je charakteristické postupné rozvíjení: „devítiletá škola – základní devítiletá škola“; „hokejové družstvo – české hokejové družstvo, výborné české hokejové družstvo“.
Přívlastek několikanásobný je tvořen dvěma nebo více přívlastky, které jsou navzájem souřadné a patří do jedné významové řady. Jednotlivá přídavná jména rozvíjejí podstatné jméno přímo; v mnoha případech lze mezi ně vložit spojku a jejich pořadí lze zaměnit: „vysoká, štíhlá váza“ (= vysoká a štíhlá váza); „malý, čiperný chlapec“ (= malý, ale čiperný chlapec); „padal hustý, drobný, vytrvalý déšť“;
„byl slunný, teplý, suchý říjen“; „doklad musí být platný, úplný a nepoškozený“; „přidáme čerstvý nebo kompotovaný, dobře okapaný ananas“; „kluci si vybírají krásné, hubené, dlouhovlasé blondýny“;
„první hlas byl vysoký, pisklavý a druhý hluboký, bručivý“. Rozlišování postupně rozvíjejícího přívlastku od přívlastku několikanásobného nemusí být ve všech případech jednoznačné. Pak lze připustit obojí pojetí, záleží na pisateli, jak daný jev vnímá a vyjádří. Např.: „dostal malý(,) žlutý míč“. Buď může jít o přívlastek postupně rozvíjející – malý žlutý (existuje ještě nějaký velký žlutý míč), nebo o přívlastek několikanásobný – malý, žlutý (tj. žlutý míč je malý). V Pravidlech českého pravopisu je jako příklad uvedeno spojení „dlouhé(,) černé vlasy“. O několikanásobný přívlastek jde např. ve větě: „Eva má dlouhé, černé vlasy“ (= její černé vlasy jsou dlouhé). Pokud by šlo o vyjádření kontrastu, půjde o přívlastek postupně rozvíjející: „Myslíš tu dívku s dlouhými černými vlasy, nebo tu s těmi krátkými černými vlasy?“ V uvedeném případě se přikláníme k řešení paní učitelky, tedy k tvrzení, že jde o přívlastek několikanásobný (krásný a slunný). Spojení by šlo chápat i jako přívlastek postupně rozvíjející (za předpokladu, že kromě „krásného slunného dne“ existuje například i „ošklivý slunný den“), ale tato možnost je spíše teoretická.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 5 – Přívlastek několikanásobný a postupně rozvíjející
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Prosím o posouzení, zda je náležitě oddělen výraz „jako správní puberťáci“ v následujícím souvětí: „Přestože, jako správní puberťáci, jen neradi dáváme najevo své pocity, víme dost přesně, že tím, co z naší základky dělá místo snesitelné, a nebojím se říct, že občas až příjemné, je naše vedení a celý učitelský sbor.“
Klíčové slovo:
jako
Odpověď:
Interpunkce u uvedeného výrazu je v principu v pořádku. Jen zvažte, zda opravdu chcete čárkami výraz vydělit. Jde o doplněk, ten podle významu dané věty, popř. podle širšího kontextu, může být do věty vložen těsně a v tom případě se neodděluje čárkou. Jestliže s významem věty naopak souvisí jen volněji, čárkou se odděluje. Ponecháním čárek byste doplněk vyčlenili z věty jakožto volně připojený a pro významové vyznění věty nepříliš relevantní. Záleží na autorském záměru a preferenci pisatele.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 12 – Doplně, volný doplněk
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 133
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Prosím je správně čárka ve větě „Každý, jak uměl“, nebo může být věta i bez čárky?
Klíčové slovo:
jak
Odpověď:
Vedlejší větu, která je uvozena podřadicí spojkou nebo podřadicím spojovacím výrazem, je potřeba oddělit od řídící věty, popřípadě výrazu, který ji zastupuje, čárkou. Vedlejší věta „jak uměl“ má plnohodnotnou formu se slovesem v určitém tvaru, proto ji oddělíme od hlavní věty v níž je elipsa, ale jejíž znění si lze na základě kontextu doplnit (např. „Každý [to dělal], jak uměl“).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Po prostudování mnoha příruček o pravopisu stále nejsem schopná určit, zda se píší čárky před „a přitom“ v následujících souvětích. Prosím Vás o zdůvodnění, proč ji tam napsat, nebo nenapsat.
1. „Ale není to problém jen tohoto programu, i jiné programy jsou stále propagovány(,) a přitom jsou takřka nebo úplně vyčerpané.“
2. „Vím o projektech některých škol, které již v září mají otevřít nové univerzitní výukové programy(,) a přitom nemají ani vyjasněný obor.“
Klíčové slovo:
a přitom
Odpověď:
Roli nehraje to, že za spojkou a následuje příslovce „přitom“, ale to, jaký významový vztah je mezi větami, které výraz a spojuje. Podle našeho názoru jde o vztah spíše odporovací než slučovací (spojku „a“ by šlo nahradit např. spojkou „ale“), proto bychom doporučovali čárku napsat. Variantu bez čárky bychom však nepovažovali za chybnou.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119, 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „a“ ve větě „Rozdíl mezi tím, čím jsme(,) a čím chceme být“?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Vedlejší věty souřadně spojené souřadicími spojkami v poměru slučovacím čárkou neoddělujeme. Pouze pokud zde pisatel cítí jiný obsahový poměr, v souladu s jeho záměrem lze napsat čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
19.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis měkčení
Konkrétní dotaz:
Jde mi o tvar jména Káňa. Zapsala jsem do kroniky, že jsme měli v obci povídání pana Káni. Ale on namítá, že by háček měl být zachován a že by to tedy mělo být Káňi.
Klíčové slovo:
Káňa
Odpověď:
Zápis Káňa – Káni je správně. Měkčení n je ve 2. pádě signalizováno písmenem i. Háček nad ň ze základní podoby jména Káňa se neopakuje. Obdobně se zachází např. se jmény Váňa – Váni, Baťa – Bati, popř. Naďa – Nadi, Nadě.
Zvažované varianty:
Káni
Káňi
Poslední užití:
16.5.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní i, í – y, ý v domácích nebo zdomácnělých slovech
Dotaz:
Odděluje se tato ustálená vsuvka čárkou (čárkami)?
Konkrétní dotaz:
Mám napsat čárky ve větě „Nebo jedou(,) dejme tomu(,) do Německa?“
Klíčové slovo:
dejme tomu
Odpověď:
Vsuvky tohoto typu jsou tvořeny ustáleným jednoslovným či víceslovným spojením. Nepřinášejí zpřesňující či dodatečně připojené informace o žádném větném členu věty, do níž jsou vsunuty, spíše jsou významově samostatným promluvovým pásmem a vyjadřují nejrůznější postoje či komentáře mluvčího k tomu, co je řečeno větou, do níž jsou vsunuty. Ustálené vsuvky mohou mít oslabenou větnou platnost, a proto je možné je do věty včlenit těsně a neoddělovat je čárkou (čárkami), nebo je čárkou (čárkami) naopak oddělit a signalizovat tak jejich větnou povahu. Interpunkční řešení u nich často záleží na kontextu i na preferenci pisatele (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 15 – Výrazy s oslabenou větnou platností (prosím, mimochodem, bohužel, naštěstí, naneštěstí, samozřejmě, upřímně řečeno apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 134
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Odjížděli(,) a aby se ujistili, že je všechno v pořádku, udělali…“
Klíčové slovo:
a aby
Odpověď:
Vedlejší větu je třeba od věty hlavní oddělit čárkou. Jestliže se setkají vedle sebe dva spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, píše se čárka už před prvním z nich. Čárka se tak může dostat i před souřadicí spojky, které spojují věty hlavní v poměru slučovacím (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka ve větě „Studenti se také aktivně zapojují do praktických projektů, laboratorních prací i odborné výuky(,) a to i díky spolupráci s vysokými školami“?
Klíčové slovo:
a to
Odpověď:
Jestliže výrazy „a to“ nejsou vyjádřením slučovacího poměru, nýbrž dodatečně připojují zpřesňující či vysvětlující konstrukci, oddělují se čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
24.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 11. 1 – Konstrukce s "a to"
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se v daném spojení čárka?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka před spojkou „nebo“ v následující větě? „Pište do komentářů(,) nebo rovnou sdílejte fotky.“
Klíčové slovo:
nebo
Odpověď:
Pokud spojka „nebo“ souřadně spojuje věty v poměru slučovacím (resp. tzv. slabě vylučovacím / eventualitním), nepíšeme před ní čárku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
5.8.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
112
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka v následující větě? „Jaký význam má pro pacientky zavedení inhibitoru v péči(,) ukazuje každodenní praxe.“
Klíčové slovo:
jaký
Odpověď:
Podřadně připojené vedlejší věty uvozené vztažnými zájmeny je třeba od řídících vět, popř. řídících výrazů, oddělit čárkami (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
2.4.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 4 – Podřadná spojení vět – vztažná zájmena (kdo, který apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Potřebuju poradit s termínem modro-zelená infrastruktura. Pokud chápu dobře význam, modrá znamená voda a zelená je země, zeleň. Ale v dokumentech na stránkách MŽP je to povětšinou psáno dohromady.
Označují se tak vodní prvky a zároveň zeleň v urbanistice, proto modrá a zelená barva. Je to se spojovníkem, nebo dohromady?.
Klíčové slovo:
modro-zelená
Odpověď:
Termín modro-zelená infrastruktura doporučujeme psát se spojovníkem, přestože v materiálech některých institucí je uváděn zápis modrozelená infrastruktura. Zápis modrozelený bychom užili, pokud bychom popisovali barevný odstín (tj. modrý odstín zelené barvy nebo zelený odstín modré barvy). Jde-li o odstín, pak píšeme složky dohromady, bez spojovníku.
Jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy, píšeme složené přídavné jméno se spojovníkem, např. žluto-zelené pruhované tričko, červeno-modro-bílá vlajka. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Na stránkách MŽP je uvedeno, že takto se v městském prostředí označují soubory modrých prvků, jako jsou rybníky, potoky, jezera, a zelených prvků, což jsou parky, stromy, zahrady. Nepochybně tedy jde o souřadné spojení rovnocenných složek s významem modrá a zelená infrastruktura, jde tedy o modro-zelenou infrastrukturu.
Zvažované varianty:
modro-zelená
modrozelená
Poslední užití:
11.6.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Barvy
Konkrétní dotaz:
Má se psát rudo-zelená koalice se spojovníkem, nebo bez něj? Nebo je to jedno? Je tím myšleno, že je to koalice levicové a ekologické strany.
Klíčové slovo:
rudo-zelený
Odpověď:
Podle doporučení uvedeného na stránkách IJP píšeme mezi částmi složeného přídavného jména označujícího barvy spojovník, jestliže označujeme dvě samostatné (tedy oddělené) barvy. Výjimkou je tradiční psaní slova černobílý.
Pokud je uvedeným složeným přídavným jménem myšleno, že jde o spojení strany označené jako rudá a strany označené jako zelená, pak je náležitý zápis se spojovníkem: rudo-zelená koalice.
Zvažované varianty:
rudo-zelený
rudozelený
Poslední užití:
19.2.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména, sekce 3.2 – Složená přídavná jména označující barvy
Jazykový zdroj:
Akademická příručka českého jazyka. Pravdová – Svobodová. 2019. (platí od 2019)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složená přídavná jména
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Nemohu se rozhodnout, zda napsat čárku před spojkou „a“ ve větě „Blbcem je i ten, kdo to vidí(,) a blbce neupozorní“. Poradíte mi prosím, o který významový poměr jde?
Klíčové slovo:
a
Odpověď:
Významový poměr mezi danými větami je možno chápat různě a v závislosti na chápání významového poměru pak volit různá interpunkční řešení (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
15.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 1 – Souřadné spojení vět spojkami a, i, ani, nebo, či
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 119, 120
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Jak se řeší interpunkce při různovětém postavení spojek?
Konkrétní dotaz:
Jak se prosím správně píší čárky v následující větě? „Věřila jsem, že mi ty prášky pomůžou(,) a že(,) když budu jíst zdravě, budu se cítit líp.“
Klíčové slovo:
a že když
Odpověď:
Stojí-li za sebou spojovací výrazy, z nichž každý náleží jiné větě, čárka se obvykle píše jen (resp. již) před prvním z nich. Mezi těmito spojovacími výrazy čárku píšeme pouze v případě, že pisatel příslušnou vedlejší větu chápe jako vsuvku (viz „konkrétní případ“).
Poslední užití:
6.1.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Heslo Psaní čárky v souvětí, sekce 7 – Dva spojovací výrazy vedle sebe (že když, protože kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 123
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Slovesa a slova od nich odvozená: funkce čistě zdokonavující (moknout – zmoknout)
Konkrétní dotaz:
Píše se ve slově z/skopírovat předpona z-, nebo s-?
Klíčové slovo:
zkopírovat; předpona z-; předpona s-
Odpověď:
U sloves, která tvoří dokonavý protějšek k nedokonavým slovesům a která nemají význam ‚směřování dohromady‘, ‚zmenšení objemu, až zániku‘ či ‚shora dolů‘ nebo ‚z povrchu pryč‘, se píše předpona z(e)-. Protože sloveso zkopírovat je dokonavým protějškem nedokonavého slovesa kopírovat, náležitý je zápis slova zkopírovat s předponou z-.
Zvažované varianty:
zkopírovat
skopírovat
Poslední užití:
29.11.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní předpon s(e)-, z(e)-, sekce 2.2 – Slova s předponou z(e)-; heslo zkopírovat
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Názvy veřejných prostranství
Konkrétní dotaz:
Píše se v názvu ulice Ve Žlíbku u slova žlíbek malé, nebo velké písmeno?
Klíčové slovo:
ulice Ve Žlíbku
Odpověď:
Podle platné kodifikace se píše ulice Ve Žlíbku.
Zvažované varianty:
Ve žlíbku
Ve Žlíbku
Poslední užití:
5.4.2024
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Velká písmena – ulice, třídy, nábřeží, náměstí, mosty, sady, zahrady, aleje, kolonády, bod 2.1 Předložková spojení
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.