Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #3, Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 1/208, položky: 1-10/2079
Stav:
#14844
Užití:
1 1 0
Dotaz: S, nebo z?
Konkrétní dotaz: Píše se správně mechanismy, nebo mechanizmy?
Klíčové slovo: mechanismus
Odpověď: Obě varianty jsou možné, ale doporučujeme užít spíše podobu mechanismy. Ve slovech s příponou vyslovovanou [-izmus] se za základní považují podoby se s, podoba se z je vnímána jako stylově příznaková. Vedle slova mechanismus to platí např. pro výrazy romantismus, organismus, optimismus. Poučení je možné najít v Internetové jazykové příručce v kapitole Pravopis a výslovnost přejatých slov se s – z.
Zvažované varianty:
mechanismus mechanizmus
Poslední užití: 17.7.2025
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14835
Užití:
0 0 0
Dotaz: Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz: Máme v popularizačním měsíčníku užít přídavné jméno fryžský, frýžský, nebo frygický?
Klíčové slovo: fryžský, frýžský, frygický
Odpověď: Obě varianty přídavného jména jsou odvozena od historického zeměpisného jména Frýgie. Je namístě doplnit, že takto je jméno zachyceno např. v seznamu antických jmen v Pravidlech českého pravopisu (PČP) a ve Slovníku spisovného jazyka českého (SSJČ). V některých jiných zdrojích, např. ve slovnících antické kultury, bývá uváděna varianta Frygie. S kolísáním kvantity se setkáváme také u přídavného jména fryžský/frýžský. V tomto případě nejsou jednotné ani zmíněné jazykové zdroje – PČP uvádějí variantu fryžský, SSJČ frýžský. V korpusu SYN v13 jsou doloženy obě možnosti, varianta fryžský je frekventovanější. U přídavného jména frygický jsou zdroje jednotné – doporučují zápis s krátkým y. V Internetové jazykové příručce jsou proto v souladu s doklady z jazykové praxe uvedeny všechny tři možnosti: fryžský i frýžský a grygický. Přestože se obě adjektiva odvozují od stejného základu, není vhodné je libovolně zaměňovat, užívají se v rozdílných kontextech a v praxi se toto rozlišení obvykle respektuje. Fryžský je např. jazyk, kultura, král Midas; frygický se s naprostou převahou užívá ve slovním spojení frygická čapka, což je pokrývka hlavy s kónickým tvarem kužele s ohnutou špicí, která se později během Francouzské revoluce nosila jako symbol nezávislosti. Toto spojení zachycuje i Akademický slovník současné češtiny u hesla čapka. V hudební teorii je pro určitou posloupnost tónů užíván pojem frygický modus (či tónina, stupnice). Analogickou vázanost rozdílných variant přídavného jména (odvozeného od zeměpisného jména) na vžité slovní spojení a kontext známe také z tradičních spojení jako maltézský kříž, maltézští rytíři × maltské pobřeží, maltský přístav, maltská kuchyně nebo pelyněk pontický, sklípkánek pontický (botanické a zoologické názvy) × pontský král, Pilát Pontský, pontská města.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14824
Užití:
1 1 0
Dotaz: Návaznost vět a větných členů
Konkrétní dotaz: Když použiju „jednak“ jako spojku, musí to být vždycky v kombinaci s druhým „jednak“, nebo může být v druhé části věty něco jiného? Je v pořádku napsat třeba „jednak něco, ale také něco“?
Klíčové slovo: jednak
Odpověď: „Jednak“ je původně příslovce, ale v současné češtině se vyskytuje prakticky výhradně jako součást tzv. dvojitého (či zdvojeného) spojovacího výrazu. Dosavadní gramatické příručky počítají pro takovou funkci pouze s opakováním téhož výrazu, tzn. že po prvním „jednak“ následuje druhé „jednak“. Reálné užívání jazyka tak jednoznačné není. Analýzy mluvených dialogů ukazují, že druhý člen spojovacího výrazu bývá vyjádřen jiným výrazem než „jednak“, a to dokonce většinou. Veřejně publikované psané texty jsou v tomto ohledu konzervativnější, ale i v nich druhému „jednak“ silně konkurují jiné výrazy. Poměr párového „jednak“ proti struktuře „jednak + x“ je velmi vyrovnaný. V žánrově vyvážených korpusech současné češtiny (s podílem beletrie a odborné literatury) je mírně častější párové „jednak“, ale tam, kde je více publicistiky nebo textů ze sociálních sítí a diskusních fór, se mírně častěji používá „jednak“ následované jiným výrazem. Např. v korpusu SYN2005 převažuje párové „jednak“ nad strukturou „jednak + x“ v poměru 1,67 : 1 (případně 1,47 : 1, pokud použijeme citlivější výpočet mírnící vliv několika málo textů s mnoha výskyty téže podoby); v podobně složeném, ale novějším korpusu SYN2020 je poměr zhruba 1 : 1; v korpusu ONLINE_ARCHIVE obsahujícím online zpravodajství a příspěvky na sociálních sítích a internetových diskusích a fórech je to 0,45 : 1 ve prospěch nepárového „jednak“. Zdá se tedy, že dvojitý spojovací výraz obsahující „jednak“ prochází vývojem – oslabuje se závaznost druhého „jednak“ ve prospěch významově odstíněnějších výrazů, a to jednak v závislosti na čase, jednak s ohledem na míru očekávané spisovnosti. Sonda do užívání nepárového „jednak“ odhaluje pestrou variabilitu druhé části spojovacího výrazu. Pomocí čárky nebo spojek „a“ či „ale“ bývají připojeny např. výrazy „taky/také, rovněž, současně, zároveň, dále, i, hlavně, pak, navíc, za druhé“. Na základě analýzy úzu můžeme říct, že užití párového „jednak“ je komunikačně bezpečná varianta, neboť u ní není důvod předpokládat vyrušení čtenáře. Pokud chce pisatel použít strukturu „jednak + x“, doporučujeme zvážit povahu textu – čím méně formální, oficiální apod., tím spíš se lze domnívat, že v něm bude takovýto vícečlenný spojovací výraz přijatelný.
Poslední užití: 10.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Psaní čárky ve větě jednoduché, sekce 3 – Větné členy spojené dvojitými spojovacími výrazy (ani – ani, buď – nebo, jednak – jednak apod.)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: § 120, 123

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14783
Užití:
0 0 0
Dotaz: Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména cizí, jednoslovná
Konkrétní dotaz: Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od názvu řeckého ostrova Rhodos? Je správně i rhodoský, nebo jen rhodský?
Klíčové slovo: rhodoský, rhodský
Odpověď: Odpověď na váš dotaz je nutno začít malou oklikou – informacemi o skloňování podstatného jména Rhodos. Z jazykových příruček a slovníků zachycuje slovo Rhodos Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), v seznamu zeměpisných jmen Slovník spisovné češtiny (SSČ) a tamtéž také Pravidla českého pravopisu (PČP), přičemž všechny tyto zdroje u něj uvádí výlučně skloňování typu Rhodos – Rhodu a jako přídavné jméno jen podobu rhodský. V úzu je však velmi běžné i skloňování typu Rhodos – Rhodosu, bez vypouštění řecké nominativní přípony -os-. V korpusu SYN v11 lze po zadání dotazu [lemma="Rhodos"] a zobrazení frekvenčního seznamu napočítat 866 tvarů bez vypuštěného -os- (kromě Rhodosu, Rhodosem, též *Rodosu, *Rodosem) a 944 tvarů s vypuštěným -os- (z 1 810 výskytů lemmatu Rhodos, v nichž se může projevit vypouštění, či nevypouštění přípony -os-). Tvary bez vypuštěného -os- (2., 3. a 6. p. Rhodosu, 5. p. Rhodosi, 7. p. Rhodosem) tak lze bezpečně považovat za uzuální i noremní a z toho důvodu byly doplněny do Internetové jazykové příručky (IJP). Co se odvozeného adjektiva týče, uvádějí SSJČ, SSČ i PČP pouze podobu rhodský, odpovídající skloňovaným tvarům s vypuštěným -os- (Rhodos – Rhodu – rhodský). V SSJČ je užití adjektiva ilustrováno příkladem rhodská města. Vzhledem k vysoké četnosti tvarů jména Rhodos bez vypuštěného -os- je poměrně překvapivé, že v korpusu SYN v11 je jen minimální počet výskytů „odpovídajících“ přídavných jmen typu rhodoský. Zachovává-li se totiž -os- při skloňování, dalo by se očekávat jeho zachovávání i v odvozeném přídavném jméně. V korpusu SYN v11 však nalezneme mezi 443 relevantními výskyty přídavného jména utvořeného od názvu Rhodos pouhých 8 (!) přídavných jmen bez vypuštěného -os-: 7× v podobě rhodoský (4× R/rhodoské (diskusní) fórum, 1× rhodoské Staré Město, 1× rhodoské víno, 1× rhodoský přístav) a 1× v podobě rodoský (rodoský kolos). O tomtéž svědčí i doklady z monitorovacího korpusu ONLINE2_NOW, který se aktualizuje denně a obsahuje data z aktuálního měsíce a 6 měsíců předcházejících. I v tomto korpusu k datu 1. 8. 2023 (tedy už po ničivých požárech) jednoznačně převažují podoby s vypuštěným -os-, a to v poměru 19 : 2. V přídavném jméně tedy jednoznačně převažuje podoba s vypuštěným -os-, a soudě podle dokladů z monitorovacího korpusu na tom zatím nic nezačala měnit ani potřeba psát o ničivých požárech na ostrově, o nichž se zprávy v českých médiích začaly objevovat po 19. 7. 2023 (nutno ale dodat, že mezi zprávami o vypuknutí požárů v českých médiích a zveřejněním tohoto zajímavého dotazu neuběhly v době sondy do monitorovacího korpusu ani dva týdny). Mezi nejčastější spojení s přídavným jménem rhodský patří rhodský kolos (kolos rhodský) a rhodští rytíři, hojně doložena jsou ale i spojení odkazující k současnosti ostrova: rhodský přístav, rhodské fórum/konference, rhodská pláž, rhodské víno, rhodské pobřeží. Stojíme tedy před otevřenou systémovou možností, resp. analogickým rozšířením nevypouštěného -os- z nepřímých pádů slova Rhodos i k odvozeným přídavným jménům typu rhodoský (Rhodos – Rhodosu, a tedy i rhodoský), které uživatelé češtiny zatím – soudě alespoň podle zprostředkovaných korpusových dokladů – překvapivě příliš nevyužívají. Přestože z výskytů podob typu rhodoský v korpusech SYN v11 a ONLINE2_NOW zatím nelze bezpečně usuzovat na to, že by tyto tvary byly uzuální, natož noremní, proti jejich užívání bychom nic nenamítali. Tyto tvary jsou systémově tvořené, nevypouštěním -os- odpovídají tvarům typu Rhodosu, mají tu výhodu, že je z nich jednoznačně poznat jejich odvození z názvu Rhodos (je dost možné, že řada uživatelů češtiny si např. přídavné jméno rhodský ve spojení kolos rhodský vůbec nespojuje s ostrovem Rhodos) a jsou dobře srozumitelné.
Zvažované varianty:
rhodoský rhodský
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14775
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz: V tisku občas narážím na zápis slova expertíza, či dokonce expertýza místo expertiza. Změnilo se něco v přístupu k pravopisu tohoto slova? Která podoba se dnes doporučuje?
Klíčové slovo: expertiza; erpertíza
Odpověď: Nejčastějším zápisem, který jako jediný doporučovala např. Pravidla českého pravopisu či Slovník spisovné češtiny a Nový akademický slovník cizích slov, je podoba expertiza – v korpusu SYN v11 lze najít 20 422 jejich výskytů. Máte však pravdu, že v úzu se vyskytují rovněž pravopisné varianty expertíza a expertýza, reflektující výslovnost dlouhé samohlásky. První z nich je doložena relativně hojně, v korpusu SYN v11 lze nalézt 4 204 jejích výskytů, avšak je v rozporu s tradičním doporučením, že se v přejatých slovech po d, t, n nepíše dlouhé í (kvůli zamezení nežádoucímu měkčení předcházející souhlásky). Vzhledem k tomu, že zde k nenáležitému měkčení v praxi zjevně nedochází (tj. s výslovností [eksperťíza] se nesetkáváme), považujeme grafickou podobu expertíza za přijatelnou, a proto ji nově zachycuje i Akademický slovník současné češtiny a Internetová jazyková příručka. Počet dokladů počeštěné varianty expertýza je v úzu zatím nízký, v korpusu SYN v11 lze nalézt jen 112 jejích výskytů. Lze tedy předpokládat, že ji uživatelé dosud nevnímají jako rovnocennou variantu. Je však pravopisně systémová a jejímu užití nic nebrání. Na závěr ještě dodejme, že se dříve vyskytoval rovněž zápis expertisa, který je v dnešní době již spíše výjimečný, korpus SYN v11 obsahuje jen 54 takových zápisů, a je obvykle pociťován jako archaický či jinak stylově příznakový.
Zvažované varianty:
expertiza expertíza expertýza
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Jazykový zdroj: Kdo se zeptá, ten se dozví. Martin Beneš, Hana Mžourková. 2024.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Expertíza

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#14767
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Při sledování zimních olympijských her mě mimo jiné zaujala nejednotná výslovnost města Cortina. Jakou podobu byste doporučovali?
Klíčové slovo: Cortina
Odpověď: Předpokládáme, že ona nejednotnost spočívala v kolísání délky samohlásky, což je u přejímek v češtině velice častý jev, který obvykle nijak nebrání správnému porozumění. Doporučenou výslovnost lze dohledat v Internetové jazykové příručce. V případě zeměpisného jména Cortina, respektive Cortina d’Ampezzo, doporučujeme vžitou výslovnost [kortýna dampeco], kterou uvádějí i starší zdroje (Pravidla českého pravopisu, Geografický místopisný slovník světa). Druhá slabika názvu Cortina je ve výchozí italštině přízvučná a v takovém případě pravidelně vyslovujeme v češtině danou samohlásku jako dlouhou, tj. [kortýna], nikoli *[kortyna]. Podobně se adaptovala z italštiny např. shodně zakončená slova balerína, krinolína či cukína, jejichž počeštěný pravopis délku i-ové samohlásky zřetelně zachycuje.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14756
Užití:
0 0 0
Dotaz: Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz: Proč se jméno ukrajinského prezidenta Zelenského přepisuje do češtiny jako Volodymyr (nikoli Vladimír) a kde lze daná pravidla nalézt?
Klíčové slovo: Volodymyr
Odpověď: Cyrilský znak и v ukrajinském jméně Володи́мир Зеле́нський transkribujeme podle transkripčních tabulek do češtiny jako y; stejný ruský cyrilský znak и se však přepisuje jako i. Přepis Volodymyr Zelenskyj respektuje ukrajinštinu, pokud bychom jméno přepisovali z ruštiny, psali bychom Vladimir Zelenskij (ruská podoba jména je krátce Vladimir, odpovídající česká varianta se píše s í: Vladimír, avšak v případě prezidenta Zelenského není zvykem jeho jméno takto počešťovat). Dané transkripční zásady najdeme např. v tzv. akademické verzi Pravidel českého pravopisu, a zejména ve výkladové části Internetové jazykové příručky.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=926

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14755
Užití:
1 1 0
Dotaz: Transkripce cizího jména do češtiny
Konkrétní dotaz: Proč se příjmení ukrajinského prezidenta přepisuje do češtiny jako Zelenskyj s ypsilon a kde lze toto pravidlo nalézt?
Klíčové slovo: Zelenskyj
Odpověď: Cyrilský znak и v ukrajinském jméně Володи́мир Зеле́нський přepisujeme podle transkripčních tabulek do češtiny jako y; stejný ruský cyrilský znak и se však přepisuje jako i. Přepis Volodymyr Zelenskyj respektuje ukrajinštinu, pokud by se vycházelo z ruštiny, užila by se podoba Zelenskij. Dané transkripční zásady najdeme např. v tzv. akademické verzi Pravidel českého pravopisu, a zejména ve výkladové části Internetové jazykové příručky.
Poslední užití: 16.2.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=926

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#14708
Užití:
0 0 0
Dotaz: Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz: V Internetové jazykové příručce se uvádí, že jméno Gobi se užívá jak v rodě středním, tak v rodě ženském. Kterému máme dát přednost?
Klíčové slovo: Gobi
Odpověď: Gobi je poušť, která se rozkládá na území Číny a Mongolska. Starší příručky jsou v určení rodu výrazu Gobi nejednotné. Slovník spisovného jazyka českého, SSJČ (1960–1971) i Slovník spisovné češtiny, SSČ (1. vydání 1978, 2. vydání 1994) řadí toto jméno k rodu střednímu, kdežto Pravidla českého pravopisu, PČP (1993) i k rodu ženskému. Internetová jazyková příručka (IJP) při svém vzniku (2004–2008) vycházela především z PČP, a proto má stejnou rodovou charakteristiku jako PČP. Zeměpisná jména zakončená ve výslovnosti na [i], v psané na -i nebo v menší míře na -y, náleží převážně k rodu střednímu, např. Bali, Capri, Fidži, Haiti, Mali, Miami, Nairobi, Soči, Tbilisi, Calgery, Jersey [džerzi], Sydney [sidny] (stranou ponecháváme pomnožná jména jako Andy, Kordillery, Maledivy atp.). Jen výjimečně jsou tato jména jak rodu středního, tak ženského. To platí podle IJP i PČP nejen pro výraz Gobi, ale i pro Mississippi a Missouri, pokud označují řeku. V případě, že pojmenovávají stát, jsou rodu středního. U posledních dvou jmen se slovníky, co se týče rodu, však rozcházejí. SSJČ u výrazu Missipppi uvádí u obou významů rod střední (Missouri v něm chybí), SSČ, 1. i 2. vydání, v hesle Mississippi u označení řeky zmiňuje rod střední i ženský, u jména státu rod střední, u Missouri je v 1. vydání překvapivě u obou významů jen rod střední (nečekané je to proto, že obě hesla jsou umístěna bezprostředně pod sebou), ve 2. vydání už je toto heslo zpracováno stejně jako heslo Mississippi v obou vydáních SSČ. Nahlédli jsme do korpusu SYN v13, abychom zjistili, zda rodové určení, které najdeme v IJP u jmen Gobi, Mississippi a Missouri, se uplatňuje i v praxi. Vzhledem k tomu, že všechny výrazy jsou nesklonné, lze u nich rod nejlépe zjistit podle podoby přívlastku, nebo přísudku. Zvolili jsme první možnost a vyhledali jsme všechna spojení přídavných jmen s příslušným jménem podstatným. Všechny doklady jsme ručně vytřídili a ponechali jen relevantní. U spojení přídavných jmen s podstatným jménem Gobi jsme získali 144 dokladů a z nich jen v 6 spojeních je přídavné jméno užito v rodě středním. Z toho je zřejmé, že v praxi jednoznačně převažuje rod ženský, patrně vlivem výrazu poušť. To se promítlo i do názvu chráněné oblasti, jež zní Velká Gobi. Ze 141 dokladů na spojení přídavných jmen s podstatným jménem Mississippi se jich 72 vztahuje k pojmenování řeky a rod střední se nevyskytl ani jednou. V 69 případech jde o označení státu, z toho 65× je toto jméno rodu středního a jen 4× ženského. Ze 129 dokladů na spojení přídavných jmen a podstatného jména Missouri připadá 120 dokladů na označení státu a jen v 7 je přídavné jméno rodu ženského, pouze v 9 jde o pojmenování řeky, z toto 7× v rodě ženském. Na základě dokladů získaných z korpusu SYN v13 je zřejmé, že v případě jména Gobi rodová charakteristika v IJP již neodpovídá současné praxi, proto jsme heslo upravili a také hesla Mississippi a Missouri, pokud tato jména označují řeku.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: SYN V13
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo Gobi

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Fonetika
Kategorie: Ortoepie
Stav:
#14697
Užití:
0 0 0
Dotaz: Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz: Lze nějak vysvětlit, proč se název města Worcester čte zcela odlišně od worcesteru, tedy tekuté směsi koření?
Klíčové slovo: Worcester; worcester
Odpověď: Jak si lze ověřit v Internetové jazykové příručce, doporučená výslovnost názvu města Worcester je v češtině [vustr], zatímco pojmenování dochucovadla worcester se čte [vorčestr]. Ačkoli spolu obě slova úzce souvisejí, je tedy v jejich zvukové podobě značný rozdíl, který stojí za vysvětlení. Zeměpisné jméno Worcester, které patří britskému městu v hrabství Worcestershire, vzniklo jako keltsko-anglická složenina. První část souvisí s názvem kmene Wigoranů (původní podoba Weogoran se redukovala na počáteční Wor-), druhá část pak vychází ze staroanglického slova ceaster s původem ve známém latinském výrazu castrum ve významu ‚opevněné město‘. Výslovnost vlastního jména Worcester procházela v angličtině změnami, až se ustálila na současné podobě [ˈwʊstə], které v češtině nejlépe odpovídá právě výše doporučovaná varianta [vustr] (případně i [vústr], protože kolísání samohláskové délky je u tohoto typu přejímek běžné). Podobně se chová např. název města Leicester – v angličtině [ˈlɛstə], v češtině [lestr]. Vzhledem k tomu, že v českém prostředí jde o nepříliš frekventovaná pojmenování, jejichž grafická a zvuková forma si jsou značně vzdálené, nejsou jejich výslovnostní podoby pevně vžité, takže se lze v úzu setkat s více různými obměnami (typu *[vorstr], respektive *[lajčestr], *[lejcestr] atp.) a někteří mluvčí váhají, kterou z nich zvolit. Pokud jde o výraz worcester, toto obecné pojmenování vzniklo zkrácením spojení worcesterská (či worcesterová) omáčka, případně přímo z anglického sousloví Worcester(shire) sauce. Zajímavé přitom je, že k této elipse v jazyce původu nedochází, tj. samotné označení worcester se pro danou omáčku v angličtině neužívá. Tento druh tekutého koření začali vyrábět lékárníci z Worcesteru v první polovině 19. století. K nám se začalo dovážet prokazatelně nejpozději ve 20. letech 20. století, kdy znalost angličtiny, respektive anglické nepravidelné výslovnosti jména Worcester nebyla všeobecně rozšířena. Je pravděpodobné, ale dnes již stěží přesně ověřitelné, že zvuková podoba běžně užívaného slova worcester v češtině různě kolísala, až se postupně víceméně ustálila na dnešním [vorčestr]. Jeden z důkazů pro tuto domněnku nalezneme ve starších českých výkladových slovnících. Zatímco v Příručním slovníku jazyka českého z let 1935–1957 je doporučeno číst přídavné jméno worcesterský jako [vorsesterskí], Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) u hesel worcester ani worcesterský žádné výslovnostní doporučení nezachycuje, což by mělo znamenat, že si grafika a zvuk mají odpovídat. Novější zdroje pak obvykle doporučují dubletu: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994) obsahuje heslo worcesterský s podobami [vustrskí] i [vorčestrskí] (totéž, jen v obráceném pořadí, nalezneme i v Pravidlech českého pravopisu z téhož roku), Nový akademický slovník cizích slov (2005) zaznamenává výraz worcester s variantami [vorčestr] i [vustr]. Aktuální výslovnostní výzkum však neprokázal, že by se v případě omáčky (z pohledu češtiny neintuitivní) výslovnost [vustr] užívala, proto ji Internetová jazyková příručka již neuvádí. Na závěr ještě dodejme, že např. v některých receptech se lze setkat i s počeštěným psaním vorčestr, tato pravopisná varianta však příliš obvyklá není a jazykovědné příručky ji nezachycují.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj: Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj: Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj: Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj: Původ zeměpisných jmen. Lutterer – Kropáček – Huňáček. 1976. (platí od 1976)
Jazykový zdroj: Geografický místopisný slovník světa. 1999. (platí od 1999)
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)

Poprvé popsáno zde: Ano.

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.