Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V textu z roku 1521 zapsaném spřežkovým pravopisem se vyskytuje název Czernicze. Jde o dnešní Černice?
Klíčové slovo:
Černčice
Odpověď:
Nikoli, nejedná se v tomto případě o Černice, ale o Černčice. Antonín Profous ve svém díle Místní jména v Čechách v hesle Černčice (1), vztahující se k obci v dnešním okrese Louny, doklad Czernicze z roku 1521 uvádí s poznámkou, že jde o chybný zápis názvu Černčice.
Poslední užití:
31.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0322&useregexp=no
Dotaz:
Přepis konkrétního jevu/slova atp.
Konkrétní dotaz:
Potřebuji nechat strojově přečíst text z roku 1521 zapsaný spřežkovým pravopisem, ale nevím, zda zde chápu vztah mezi písmeny a hláskami vždy správně. Můžete mi pomoci se správným výslovnostním přepisem? Jde o tyto úryvky: Czernicze ves celú – lesu kus, kterýž leží v žlabích po Milessowsku horu – les w Milessowske horze – s rybníčkem, kterýž leží pod Milessowsku horu.
Klíčové slovo:
čtení staršího českého textu
Odpověď:
Domníváme se, že náležitý (zjednodušený) fonetický přepis by byl: [čerňice ves celú – lesu kus, kteríš leží v žlabích po milešovskú horú – les v milešovské hoře – s ribňíčkem, kteríš leží pod milešovskú horú]. Celou problematiku by však bylo dobré konzultovat ještě i s odborníky na vývoj jazyka. Upozorňujeme také, že v citovaném dokladu z roku 1521 je chyba, podle Antonína Profouse nemá jít o Černice, ale o Černčice, srov. heslo Černčice (1), vztahující se k obci v dnešním okrese Louny, v jeho díle Místní jména v Čechách.
Poslední užití:
31.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Kdy vyšla publikace Místní jména v Čechách od Antonína Profouse?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pětisvazkový slovník Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny, který napsal Antonín Profous ve spolupráci s Janem Svobodou a Vladimírem Šmilauerem, vyšel v letech 1947–1960.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
V jaké publikaci je uveden původ zeměpisného jména Strážnice?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Původu zeměpisných jmen, mezi nimiž nalezneme i Strážnici, se věnuje pětisvazkový slovník Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny, který napsal Antonín Profous ve spolupráci s Janem Svobodou a Vladimírem Šmilauerem.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ a výklad názvu vodního toku Kocába?
Klíčové slovo:
Kocába
Odpověď:
V tomto případě bohužel není výklad příliš jistý. J. Malenínská v kapitole „K hydronymii Čech. O jménech tekoucích vod“, která je součástí knihy kolektivu autorek „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995), zařazuje název Kocába mezi jména s nejasnou (neprokázanou) motivací, která vznikla už ve starých dobách. Předpokládá, že původní podoba názvu byla *Chocava (zde by se pravděpodobně ukrývalo u hydronym časté zakončení -ava, které etymologicky souvisí mj. s latinským aqua), první část by byla nejasná.
Hydronymum Kocába vykládá i A. Profous ve 2. svazku svého díla „Místní jména v Čechách“ (1949), a to v souvislosti s názvem zaniklé vsi Kocába, která se nacházela nad stejnojmennou říčkou někde východně od Dobříše. Na základě nejstarších písemných dokladů předpokládá, že název říčky zněl původně Chocova, což byl tvar přivlastňovacího přídavného jména od osobního jména Choc, které i dnes existuje jako příjmení (vzniklo jako zkrácenina složeného osobního jména Chotěbor nebo Chotimír). Název by označoval Chocovu vodu.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Zajímám se o výklad názvu obce Věštín. Domnívám se, že slovník Místní jména v Čechách Antonína Profouse uvádí nesmysly. Nezdá se mi zejména to, že by název vycházel ze jména vlastníka Vieška a že by v češtině nastala změna kmenové souhlásky -k- na -t-.
Klíčové slovo:
Věštín
Odpověď:
Domníváme se, že Profousův výklad názvu Věštín je z jazykového hlediska zcela v pořádku a nic nesmyslného na něm nespatřujeme. Přivlastňovací příponou -ín vznikaly názvy obcí z osobních jmen zcela běžně. Profous uvádí, že majitelem mohla být osoba jména Vieška či Věsta (a upozorňuje na paralely s názvy obcí Věšín či Věstín). Změnu -k- na -ť- (nikoli -t-) lze vysvětlit zcela jednoduše pravidelným hláskoslovným vývojem: při odvozování příponou -ín se -k- měkčilo na -č- (tj. Věščín). Následně se souhlásková skupina -šč- změnila na -šť- (srov. obdobný proces např. ve slově ščestie = štěstí).
Poslední užití:
10.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název příbramské lokality Hatě?
Klíčové slovo:
Hatě
Odpověď:
Tento název zcela jistě souvisí s obecným jménem hať, tj. svazek proutí k zpevňování břehů, cest atp. či stezka v močálu apod. upravená z klestí.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Standardizace zeměpisného jména
Konkrétní dotaz:
Proč zní oficiální název obce Černíny (rod muž. neživ.), kdy je zde vžito Černiny (žen. rod) s krátkým „i“?
Klíčové slovo:
Černíny
Odpověď:
Proč byla v tomto případě standardizována podoba, která je hláskoslovně i morfologicky v rozporu s místním územ, lze stěží zjistit. Je možné, že roli hrály historické doklady, z nichž vyplývá, že prvotní tvar tohoto místního jména byl Črnín či Černín (rod muž. neživ.); šlo tedy o pojmenování podle majitele atp.
Poslední užití:
5.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ názvu obce Chyňava?
Klíčové slovo:
Chyňava
Odpověď:
Podle slovníku A. Profouse Místní jména v Čechách jméno Chyňava zřejmě vzniklo příponou -ava ze slovesa chyniti (s významem ‚oklamati, přetvářeti se, lichotiti se‘), avšak mohlo se jednat také o přenesení jména podle prvního usedlíka (srov. existenci příjmení Chyňava).
Poslední užití:
9.7.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Má název Borová Lhota (u Pyšel) něco společného s borovicemi a kdy toto pojmenování přibližně vzniklo?
Klíčové slovo:
Borová Lhota
Odpověď:
Příručka Místní jména v Čechách zmiňuje, že tato Lhota měla původně přívlastek Březná podle své polohy u březových lesů. Ty byly časem nahrazeny lesy borovými, a proto byla ves přejmenována. Tamtéž se uvádí první doklad na pojmenování Borová Lhota z roku 1654, starší doklady jsou na Březnou Lhotu.
Poslední užití:
18.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.