Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Ráda bych požádala o pomoc s původem jména zaniklé obce Zátory, která je známá spíše pod názvem Staré Holešovice. V neodborných publikacích jsem dohledala tvrzení, že je odvozeno od pojmenování místa, kde se v minulosti zadíraly ledové kry, protože Vltava tehdy nebyla regulovaná. Je to pravda? A kdy tento název vznikl?
Klíčové slovo:
Zátory
Odpověď:
Název osady v oblasti dnešní pražské čtvrti Holešovice je poprvé doložen v zakládací listině Vyšehradské kapituly datované k roku 1088, a to v podobě Nazatore. V publikaci Místní jména v Čechách IV (Praha 1957, s. 738) je místní jméno Zátory vyloženo na základě polského podstatného jména „zator“ s významem ‚ucpání řeky, záplava, tůň, hlubina s bahnitým nánosem, nové řečiště‘. Slovo „zátor“ s podobnými významy je doloženo i z českých nářečí; bylo utvořeno od slovesa třít a označovalo místo vyhloubené silným třením. Tento výklad je všeobecně přijímaný a je třeba zdůraznit, že se nemuselo zdaleka jednat pouze o ledové kry, ale jakýkoli materiál, který vodní tok přinesl. Obdobný původ má i název obce Zátor na Krnovsku, kterému byl v roce 2002 věnován jazykový sloupek v časopise Vesmír (viz https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2002/cislo-7/osemetne-jmeno-zator.html). V tomto případě jde o názornou ukázku, jak věrně mohou zeměpisná jména odrážet realitu – tato obec, ležící na řece Opavě, byla totiž opakovaně silně poškozena při povodních (zejména v letech 1997 a 2024).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
V naší zemi existuje cca 50 vsí začínajících na vše-, tedy Všetaty, Všeň, Všechlapy, Všestary atp. Lze zjistit, co toto pojmenování znamená a jak takové názvy vznikají?
Klíčové slovo:
názvy obcí začínající na vše-
Odpověď:
Mnoho místních jmen tohoto typu bylo utvořeno k původnímu prvnímu pádu množného čísla výrazu vši ve významu ‚všichni‘. Za něj se pak připojuje další element, srov. Všechlapy: všichni chlapi (tj. nešlechtici, poddaní, sedláci, prostí lidé); Všepadly: všichni padli (tj. místo, kde všichni padají/padli); Všestary: všichni staří (tj. pojmenování podle toho, jako by ve vsi byli všichni staří); Všetaty: všichni + jinak nedochované podstatné jméno tatь čili ‚zloděj‘ (tj. vesnice, kde všichni kradou, kde jsou samí zloději) atp.
Některá místní jména začínající na vše- však mají původ v osobních jménech, srov. Všeboř: Všeborův dvůr (od osobního jména Všebor); Všechov: Všechův dvůr (od osobního jména Všech); Všemily: ves Všemilů, tj. rodiny Všemilovy (od osobního jména Všemil) atp. Komponent vše- však i v těchto staročeských osobních jménech pochází z praslovanského vьsь, tj. všechen. Etymologie náslovného vše- je u obou skupin stejná; rozdíl je v motivaci – přezdívková obyvatelská místní jména versus jména odvozená z osobních jmen.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Lutterer – Šrámek. 1997. (platí od 1997)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Natáčíme rozhlasový pořad o příbramském dole. Jaká je správná výslovnost názvu Bytíz: s [t], nebo s [ť]?
Klíčové slovo:
Bytíz
Odpověď:
Výslovnost jména Bytíz žádné příručky neuvádějí, a to zjevně také proto, že jde o název domácího původu (slovník Místní jména v Čechách uvádí, že vychází z osobního jména Bytěd). Zvuková podoba by tedy měla odpovídat grafice podle běžných pravidel, tj. psané -tí- se čte jako [ťí]. Navzdory tomu v průzkumu provedeném v archivu českých médií převážila varianta [bitýs] (15 z celkových 21 aktuálně dohledatelných výskytů). Důvodem je zřejmě to, že zeměpisné jméno Bytíz působí na české mluvčí neprůhledně nebo přímo cize, přestože u přejímek není obvyklé (s výjimkou výrazu expertíza), aby se v nich vyskytovala kombinace písmen -tí- (srov. např. deskriptiva, adjektivum). Jednotnou podobu nebudou pravděpodobně užívat ani ti, kteří s názvem Bytíz přicházejí běžně do styku (odlišné varianty jsme totiž zaznamenali i u dvou zaměstnanců místního Hornického muzea Příbram). Na některých nahrávkách čtených textů je pak patrné zaváhání před jeho vyslovením.
Ačkoli vzhledem k etymologii a grafické podobě jména Bytíz doporučujeme preferovat výslovnost [biťís], převažující podobu [bitýs] nelze pokládat za nepřípustnou (nejen kvůli frekvenci užívání, ale také protože není možné očekávat všeobecnou obeznámenost s jeho domácím původem). Zcela jednoznačné řešení zde tedy neexistuje, doporučujeme být tolerantní v obou případech, protože vlivem kontextu pravděpodobně nehrozí nedorozumění.
Zvažované varianty:
[biťís]
[bitýs]
Poslední užití:
18.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
V textu z roku 1521 zapsaném spřežkovým pravopisem se vyskytuje název Czernicze. Jde o dnešní Černice?
Klíčové slovo:
Černčice
Odpověď:
Nikoli, nejedná se v tomto případě o Černice, ale o Černčice. Antonín Profous ve svém díle Místní jména v Čechách v hesle Černčice (1), vztahující se k obci v dnešním okrese Louny, doklad Czernicze z roku 1521 uvádí s poznámkou, že jde o chybný zápis názvu Černčice.
Poslední užití:
31.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=I&heslo=0322&useregexp=no
Dotaz:
Přepis konkrétního jevu/slova atp.
Konkrétní dotaz:
Potřebuji nechat strojově přečíst text z roku 1521 zapsaný spřežkovým pravopisem, ale nevím, zda zde chápu vztah mezi písmeny a hláskami vždy správně. Můžete mi pomoci se správným výslovnostním přepisem? Jde o tyto úryvky: Czernicze ves celú – lesu kus, kterýž leží v žlabích po Milessowsku horu – les w Milessowske horze – s rybníčkem, kterýž leží pod Milessowsku horu.
Klíčové slovo:
čtení staršího českého textu
Odpověď:
Domníváme se, že náležitý (zjednodušený) fonetický přepis by byl: [čerňice ves celú – lesu kus, kteríš leží v žlabích po milešovskú horú – les v milešovské hoře – s ribňíčkem, kteríš leží pod milešovskú horú]. Celou problematiku by však bylo dobré konzultovat ještě i s odborníky na vývoj jazyka. Upozorňujeme také, že v citovaném dokladu z roku 1521 je chyba, podle Antonína Profouse nemá jít o Černice, ale o Černčice, srov. heslo Černčice (1), vztahující se k obci v dnešním okrese Louny, v jeho díle Místní jména v Čechách.
Poslední užití:
31.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Kdy vyšla publikace Místní jména v Čechách od Antonína Profouse?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Pětisvazkový slovník Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny, který napsal Antonín Profous ve spolupráci s Janem Svobodou a Vladimírem Šmilauerem, vyšel v letech 1947–1960.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
V jaké publikaci je uveden původ zeměpisného jména Strážnice?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Původu zeměpisných jmen, mezi nimiž nalezneme i Strážnici, se věnuje pětisvazkový slovník Místní jména v Čechách: jejich vznik, původ, význam a změny, který napsal Antonín Profous ve spolupráci s Janem Svobodou a Vladimírem Šmilauerem.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ a výklad názvu vodního toku Kocába?
Klíčové slovo:
Kocába
Odpověď:
V tomto případě bohužel není výklad příliš jistý. J. Malenínská v kapitole „K hydronymii Čech. O jménech tekoucích vod“, která je součástí knihy kolektivu autorek „Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest“ (1995), zařazuje název Kocába mezi jména s nejasnou (neprokázanou) motivací, která vznikla už ve starých dobách. Předpokládá, že původní podoba názvu byla *Chocava (zde by se pravděpodobně ukrývalo u hydronym časté zakončení -ava, které etymologicky souvisí mj. s latinským aqua), první část by byla nejasná.
Hydronymum Kocába vykládá i A. Profous ve 2. svazku svého díla „Místní jména v Čechách“ (1949), a to v souvislosti s názvem zaniklé vsi Kocába, která se nacházela nad stejnojmennou říčkou někde východně od Dobříše. Na základě nejstarších písemných dokladů předpokládá, že název říčky zněl původně Chocova, což byl tvar přivlastňovacího přídavného jména od osobního jména Choc, které i dnes existuje jako příjmení (vzniklo jako zkrácenina složeného osobního jména Chotěbor nebo Chotimír). Název by označoval Chocovu vodu.
Poslední užití:
26.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Jazykový zdroj:
Pomístní jména v Čechách. O čem vypovídají jména polí, luk, lesů, hor, vod a cest. Olivová-Nezbedová – Knappová – Malenínská – Matúšová. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Zajímám se o výklad názvu obce Věštín. Domnívám se, že slovník Místní jména v Čechách Antonína Profouse uvádí nesmysly. Nezdá se mi zejména to, že by název vycházel ze jména vlastníka Vieška a že by v češtině nastala změna kmenové souhlásky -k- na -t-.
Klíčové slovo:
Věštín
Odpověď:
Domníváme se, že Profousův výklad názvu Věštín je z jazykového hlediska zcela v pořádku a nic nesmyslného na něm nespatřujeme. Přivlastňovací příponou -ín vznikaly názvy obcí z osobních jmen zcela běžně. Profous uvádí, že majitelem mohla být osoba jména Vieška či Věsta (a upozorňuje na paralely s názvy obcí Věšín či Věstín). Změnu -k- na -ť- (nikoli -t-) lze vysvětlit zcela jednoduše pravidelným hláskoslovným vývojem: při odvozování příponou -ín se -k- měkčilo na -č- (tj. Věščín). Následně se souhlásková skupina -šč- změnila na -šť- (srov. obdobný proces např. ve slově ščestie = štěstí).
Poslední užití:
10.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vznikl název příbramské lokality Hatě?
Klíčové slovo:
Hatě
Odpověď:
Tento název zcela jistě souvisí s obecným jménem hať, tj. svazek proutí k zpevňování břehů, cest atp. či stezka v močálu apod. upravená z klestí.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Místní jména v Čechách. Profous. 1954-1960. (platí od 1954)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.