Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Jsou v pořádku názvy jako Hostovlice u Čáslavě nebo Březno u Mladé Boleslavě? Nemělo by být správně u Čáslavi a u Mladé Boleslavi?
Klíčové slovo:
Čáslavě; Boleslavě
Odpověď:
U místních jmen typu Čáslav, (Mladá) Boleslav, Soběslav, Chrudim, Příbram je ve druhém pádě kodifikována nejen koncovka -i (Čáslavi, Boleslavi, Soběslavi, Chrudimi, Příbrami), která je dnes běžnější, ale také koncovka -ě (Čáslavě, Boleslavě, Soběslavě, Chrudimě, Příbramě). Tyto podoby uvádí např. publikace Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat (2007). Užívání koncovky -ě vedle obvyklejšího -i připouští i Internetová jazyková příručka.
Vámi zmíněné podoby Hostovlice u Čáslavě a Březno u Mladé Boleslavě nejsou oficiální názvy obcí (ty znějí pouze Hostovlice a Březno), formy s přívlastkem jsou užívány jako názvy pošt. S podobnými „rozšířenými“ místními jmény se dále setkáváme také u pojmenování železničních stanic. Tyto názvy byly zaváděny v železniční a poštovní přepravě za účelem zcela jednoznačného určení pošty, respektive železniční stanice. Je však třeba dodat, že jména železničních stanic a názvy pošt se ne vždy shodují (srov. např. poštu Březno u Mladé Boleslavě, ale železniční stanici Březno u Mladé Boleslavi, nebo dokonce poštu Hranice u Aše a železniční stanici Hranice v Čechách).
Existují rovněž případy, kdy se tvar 2. pádu s koncovkou -ě vyskytuje i v oficiálním názvu obce, např. Lhota u Příbramě. Přestože tvary 2. pádu jako Boleslavě, Chrudimě, Příbramě mohou být dnes považovány za poněkud zastaralé, rozhodně je nelze odmítat jako chybné.
Zvažované varianty:
Boleslavě
Boleslavi
Čáslavě
Čáslavi
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Náležitá/oficiální podoba jména
Konkrétní dotaz:
Pracujeme s databází adres a zarazily nás v některých názvech tvary jako Chrudimě a Boleslavě. Jde o negramotnost autorů, nebo o nějakou výjimku?
Klíčové slovo:
Chrudimě; Boleslavě
Odpověď:
U místních jmen typu Chrudim, (Mladá) Boleslav, Soběslav, Čáslav, Příbram je ve druhém pádě kodifikována nejen koncovka -i (Chrudimi, Boleslavi, Soběslavi, Čáslavi, Příbrami), která je dnes běžnější, ale také koncovka -ě (Chrudimě, Boleslavě, Soběslavě, Čáslavě, Příbramě). Tyto podoby uvádí např. publikace Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat (2007). Užívání koncovky -ě vedle obvyklejšího -i připouští i Internetová jazyková příručka.
Vámi zmíněné tvary s koncovým -ě se vyskytují např. ve jménech Chrast u Chrudimě a Březno u Mladé Boleslavě. Nejde ovšem o oficiální názvy obcí (ty znějí pouze Chrast a Březno), formy s přívlastkem jsou užívány jako názvy pošt. S podobnými „rozšířenými“ místními jmény se dále setkáváme také u pojmenování železničních stanic. Tyto názvy byly zaváděny v železniční a poštovní přepravě za účelem zcela jednoznačného určení pošty, respektive železniční stanice. Je však třeba dodat, že jména železničních stanic a názvy pošt se ne vždy shodují (srov. např. poštu Chrast u Chrudimě, ale železniční stanici Chrast u Chrudimi, stejně tak poštu Březno u Mladé Boleslavě, ale železniční stanici Březno u Mladé Boleslavi). Existují rovněž případy, kdy se tvar 2. pádu s koncovkou -ě vyskytuje i v oficiálním názvu obce, např. Lhota u Příbramě. Přestože tvary 2. pádu jako Boleslavě, Chrudimě, Příbramě mohou být dnes považovány za poněkud zastaralé, rozhodně je nelze odmítat jako chybné.
Zvažované varianty:
Chrudimě
Chrudimi
Boleslavě
Boleslavi
Poslední užití:
26.4.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Zeměpisná jména: kolísání v rodě nebo v čísle
Konkrétní dotaz:
Jaký zní název obce Želiv v 6. pádě? Bude to v Želivi, nebo v Želivě?
Klíčové slovo:
Želiv
Odpověď:
Internetová jazyková příručka uvádí, že Želiv je rodu mužského neživotného a 6. pád zní: Želivě. SSJČ i SSČ připouští u místního jména Želiv pouze mužský rod. A. Polívková však ve své publikaci Naše místní jména a jak jich užívat (Praha 1985) připouští i ženský rod tohoto místního jména (2., 3. a 6. pád: Želivi a 7. pád: Želiví). Tvary ženského rodu se navíc v úzu vyskytují velmi často, a proto je nelze považovat za chybné.
Zvažované varianty:
Želivi
Želivě
Poslední užití:
15.5.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Želiv
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno vytvořené ze zeměpisného jména Vrbátky (obec v okr. Prostějov s velkým cukrovarem)? Je vedle vrbátecký správná i podoba vrbatecký?
Klíčové slovo:
vrbátecký
Odpověď:
Přídavné jméno vytvořené ze zeměpisného jména Vrbátky má správnou podobu vrbátecký (s dlouhým -á-). Tuto podobu uvádějí jazykové příručky (Internetová jazyková příručka, Alena Polívková: Naše místní jména a jak jich užívat) a jako jediná se také podle databáze Českého národního korpusu syn v9 vyskytuje v úzu (podoba vrbatecký s krátkým -a- nemá v korpusu syn v9 žádný výskyt).
Zvažované varianty:
vrbátecký
vrbatecký
Poslední užití:
20.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Vrbátky
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo Vrbátky a vrbátecký
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávka [lemma="vrb[a|á]tecký"]
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky? Je to holáský, nebo holásecký?
Klíčové slovo:
holásecký
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od názvu brněnské městské čtvrti Holásky má ve spisovném jazyce správnou podobu holásecký. (Podoba holáský se snad může vyskytovat v místním úzu; je-li tomu tak, není ji třeba odsuzovat a jejímu užívání se důsledně vyhýbat. V místním, neoficiálním, neveřejném, psaném i mluveném úzu je zcela v pořádku, a a priori vyloučená není ani v místní komunikaci oficiální, veřejné – lze si ji představit např. v některých rubrikách místního zpravodaje, kde může sloužit jako stylový prostředek k posílení regionální identity, navození regionální soudržnosti atp.)
Zvažované varianty:
holáský
holásecký
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla Holásky a holásecký
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu by mělo mít adjektivní obyvatelské jméno utvořené od názvu (části) obce Solopisky? Je správně Solopiští, nebo Solopisečtí?
Odpověď:
V současné době existuje kromě Solopisk, části obce Třebotov (okr. Praha-západ), i několik dalších částí obce s názvem Solopysky či Solopisky. Jelikož jde ve všech případech právě o části obce, není od nich utvořené přídavné jméno uvedeno v příručce Naše místní jména a jak jich užívat, kde se jinak uvádějí – až na nečetné výjimky – pouze přídavná jména tvořená od názvů samostatných obcí (nikoliv jejich částí). Nelze se tedy opřít o literaturu. V případě tvorby přídavných jmen se bohužel nelze opřít ani o slovotvorné analogie, neboť i od stejně zakončených názvů obcí se tvoří různé typy přídavných (a tedy i adjektivních obyvatelských) jmen. A problematické je opírat se i o místní úzus či doklady v databázích Českého národního korpusu (ČNK), neboť zaprvé není často jasné, ke kterým Solopiskům/Solopyskům se vztahují (místní úzy se přitom můžou lišit), a pokud ano, není je zadruhé možné přímočaře vztahovat na ostatní části obce téhož jména. Jak místní úzus, tak databáze ČNK však – zdá se – svědčí pro podobu solopiský. Na internetu se lze hojně setkat např. s tzv. solopiskou koulí, tj. maskotem hokejového týmu TJ Sokol Solopisky (část obce Třebotov, okr. Praha-západ), v databázi ČNK syn v8 lze pak najít 7 dokladů podoby solopyský (zatímco ani jediný doklad podoby solop[iy]secký), z toho se však 5 dokladů objevuje ve spojení Horní solopyský rybník (část obce Sedlčany, okr. Příbram). Na základě těchto skrovných indicií je možné jako vhodnější pro Solopisky, část obce Třebotov (okr. Praha-západ), opatrně doporučit podobu solopiský, a tedy adjektivní obyvatelské jméno Solopiští; jako chybnou však nelze vyloučit ani podobu solopisecký, a tedy ani adjektivní obyvatelské jméno Solopisečtí – je tvořeno náležitě a není „proti němu“ dostatek dokladů.
Zvažované varianty:
Solopiští
Solopisečtí
Poslední užití:
27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
vyhledávky [lemma="solop[iy]ský"] a [lemma="solop[iy]secký"]
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Y = vlastní jméno – tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných (Brandýs > brandýský, Aš > ašský aj.): jména domácí, jednoslovná
Konkrétní dotaz:
Jakou podobu má přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk? Místní zpravodaj se jmenuje Žamberské listy, ale nemělo by být správně žamberkské, bez vynechání koncového -k-?
Klíčové slovo:
žamberský
Odpověď:
Přídavné jméno utvořené od zeměpisného jména Žamberk má (ve spisovném jazyce) správnou podobu žamberský – bez -k- (po -r-). U jmen zakončených na ‑berk (příp. ‑berg), ‑perk, ‑burk (příp. ‑burg) se koncové ‑k (příp. ‑g) odsouvá, srov. Rožmberk – rožmberský, Kašperk – kašperský, Vimperk – vimperský atp.
Zvažované varianty:
žamberský
žamberkský
Poslední užití:
20.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Tvoření přídavných jmen od jmen zeměpisných, 1 Tvoření přídavných jmen od jmen domácích, 1.1 Tvoření od jednoslovných místních jmen, 1.1.2 Odsouvání hlásek
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Ve které příručce najdu informace o místních jménech, například o názvu vesnice?
Klíčové slovo:
onomastika
Odpověď:
Poučení o místních jménech najdete buď publikaci Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat, nebo můžete zkusit dané jméno vyhledat v Internetové jazykové příručce.
Poslední užití:
10.8.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Jakou doporučujete literaturu pro správné psaní názvů obcí, řek, hor a rybníků?
Klíčové slovo:
místní jména
Odpověď:
Jména obcí můžete vyhledávat například v Internetové jazykové příručce (prirucka.ujc.cas.cz), dále v publikaci Naše místní jména a jak jich užívat od Aleny Polívkové (zde naleznete především názvy obcí a měst), popřípadě v knize Geografická jména České republiky (Jiří Martínek a kol.).
Poslední užití:
2.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Geografická jména České republiky. 2016. (platí od 2016)
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Která publikace je novější? Naše místní jména a jak jich užívat, nebo Statistický lexikon obcí?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Kniha Aleny Polívkové Naše místní jména a jak jich užívat byla vydána nejprve v roce 1985, poté v roce 2007; Statistický lexikon obcí vychází pravidelně, vždy po několika letech, naposledy v roce 2013.
Poslední užití:
7.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše místní jména a jak jich užívat. Polívková. 2007. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.