Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo příjmení Vydlák? Zaráží mě, proč se píše s ypsilon. Jde o chybu? Znám případ obce, kde se vyskytuje jak příjmení Vydlák, tak i Vidlák, přičemž zápis toho druhého je z mého hlediska dobře pochopitelný.
Klíčové slovo:
Vydlák
Odpověď:
Máte pravdu, že existuje jak příjmení Vidlák, tak Vydlák. Domníváme se, že původ obou dvou je totožný, čemuž nasvědčuje i zpracování příslušných hesel v příručce Naše příjmení (dodejme, že tato pojmenování vznikla z obecného jména vidlák s významy ‚výrobce vidlí; mladý jelen s jednoduchým parožím; dospívající výrostek‘, případně z místního jména Vidlák). Je pravděpodobné, že podoba Vydlák souvisí s dávným chybným matričním zápisem (jeho autor nemusel umět dobře česky, mylně považoval vy- za předponu, přehlédl se atp.). Existují totiž analogické dvojice příjmení, např. Zima – Zyma, případně naopak Lysý – Lisý. Z dnešního pohledu však již nelze tvrdit, že daní nositelé mají ve svých příjmení „chybu“, kterou by bylo záhodno opravit.
Poslední užití:
15.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výslovnost konkrétního slova (hláskového spojení, spojení slov atp.)
Konkrétní dotaz:
Jak by se mělo v českých médiích vyslovovat příjmení slovenského premiéra Eduarda Hegera?
Klíčové slovo:
Heger
Odpověď:
Výslovnost cizích příjmení v češtině by měla vycházet ze zvukové podoby v jazyce původu s ohledem na rodinnou tradici daného nositele. Podle našich zjištění převažuje ve slovenštině výslovnost [heger], 2. pád j. č. [hegera] atp., podobnou tendenci jsme již zaznamenali i v médiích českých. Z čistě jazykového hlediska však není nesprávná ani podoba [hegr] či [hégr], která se může vyskytovat u mluvčích, kteří si uvědomují německý původ daného příjmení. V praxi proto může výslovnost kolísat, což však v tomto případě zřejmě srozumitelnost a plynulost komunikace příliš nenaruší.
Zvažované varianty:
[heger]
[hegr]
[hégr]
Poslední užití:
31.3.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výslovnost přejatých slov a vlastních jmen
Jazykový zdroj:
Výslovnost spisovné češtiny: Výslovnost slov přejatých. Romportl. 1978. (platí od 1978)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad a původ příjmení Koziel? Souvisí s polštinou a s názvem zvířete kozel?
Klíčové slovo:
Koziel
Odpověď:
Toto příjmení opravdu pravděpodobně souvisí s obecným jménem kozel. Vzhledem k jeho hláskové skladbě a k tomu, že naprostá většina jeho současných nositelů žije na Ostravsku, je souvislost s polštinou více než pravděpodobná. Polsko-český slovník od K. Olivy a kol. (2012) u hesla kozieł uvádí, že jde o zastaralé slovo s významem kozel (zvíře) či kozlík (na voze), v dnešní polštině se užívá podoba kozioł. Doplňme, že v současnosti se v Česku vyskytuje rovněž příjmení Kozieł či Koziol, která jsou stejného původu.
Poslední užití:
6.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Souvisí nějak příjmení Palasová s Pallas Athénou?
Klíčové slovo:
Palasová
Odpověď:
Nikoli. Ačkoli původ příjmení Palas, od něhož je přechýlená ženská podoba Palasová utvořena, lze vyložit více způsoby, tato souvislost je z jazykového hlediska zcela vyloučená. Dodejme, že příjmení Palas může vycházet ze slezského obecného jména palas ve významu ‚vinopalník‘, dále z obecného jména pala ‚silná hůl‘ (ve slezském nářečí se tímto slovem navíc označuje člověk s velkou hlavou), případně vzniklo z osobního jména Pavel.
Poslední užití:
17.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ příjmení Palasová?
Klíčové slovo:
Palasová
Odpověď:
Původ příjmení Palas, od něhož je přechýlená ženská podoba Palasová utvořena, lze vyložit více způsoby. Může vycházet ze slezského obecného jména palas ve významu ‚vinopalník‘, dále z obecného jména pala ‚silná hůl‘ (ve slezském nářečí se tímto slovem navíc označuje člověk s velkou hlavou), případně vzniklo z osobního jména Pavel.
Poslední užití:
17.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad příjmení Úlehla?
Klíčové slovo:
Úlehla
Odpověď:
Příjmení Úlehla (stejně jako Ulehla, Oulehel či Oulehla) vychází z místního jména Úlehle nebo také z obecného jména úlehle ve významu několik let neorané pole, úhor.
Poslední užití:
29.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad příjmení Hemerka? Nejde o něco hanlivého?
Klíčové slovo:
Hemerka
Odpověď:
Ačkoli toto příjmení mohlo vzniknout různými způsoby, hanlivý původ pravděpodobně nemá. Zcela jistě je německého původu a vychází buď z místních jmen zakončených na -heim, nebo z německých rodných jmen typu Heimeram, Hemeram.
Poslední užití:
20.2.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Německá příjmení u Čechů. Beneš. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jaký je výklad příjmení Tarant?
Klíčové slovo:
Tarant
Odpověď:
Toto příjmení pravděpodobně souvisí s obecným jménem tarant, které může označovat druh vína nebo kapra lysce. Středohornoněmecké slovo tarant pak mělo význam „beran na zarážení kůlů“. Existovalo rovněž sloveso tarantovat, které znamenalo chodit žebrotou a mohlo také stát za vznikem příjmení Tarant.
Poslední užití:
26.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Dotaz:
Výklad jména
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo příjmení Nešpor? Je pravděpodobné, že toto příjmení vzniklo nezávisle na sobě na více místech, nebo všichni jeho nositelé mají společného předka?
Klíčové slovo:
Nešpor
Odpověď:
Příjmení Nešpor vzniklo ze staročeského obecného jména nešpor latinského původu, které označovalo čas mezi polednem a večerem. Vzhledem k tomu, že šlo o poměrně běžné slovo, mohlo být motivací pro vznik příjmení i na více místech v různé době, avšak nelze vyloučit ani druhou možnost, že existoval jediný společný předek. Tuto otázku by však mohli lépe zodpovědět genealogové než jazykovědci.
Poslední užití:
14.5.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Naše příjmení. Moldanová. 2004. (platí od 2004)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)