Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo bytelný, proč se v něm píše (v kořeni) "y"?
Klíčové slovo:
bytelný
Odpověď:
Slovo bytelný (s významem ‚pevný, důkladný, trvanlivý‘) je utvořeno od slovesa být – to je i důvod, proč se v něm píše "y".
Poslední užití:
26.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: jiné konkrétní případy/typy
Konkrétní dotaz:
Proč se píše slovo plátěný s jedním "n", zatímco slovo "prkenný" se dvěma "nn"?
Klíčové slovo:
plátěný, prkenný
Odpověď:
Ačkoli slova plátno a prkno vypadají na první pohled (povrchově) jako analogická (obě končí na -no), z hlediska vývoje jazyka, resp. starších vývojových fází analogická nejsou, což je i důvod různého pravopisu jejich odvozenin. Slovo prkno má kořen prkn-, jenž má kvůli usnadnění výslovnosti též variantu s tzv. vkladným -e-: prken-. K této variantě kořene se přidá přípona -n/ý, čímž dostaneme podobu prkenný (kdyby se přípona -n/ý připojila k variantě kořene prkn-, vznikla by nevyslovitelná podoba *prknný; obdobně srov. 2. p. mn. č. prken, nikoliv *prkn). Kořenem slova plátno je ovšem historicky jen plát-, -n/o je historicky slovotvorná přípona (bylo polt-ьn/o > plat-ьn/o > plat-no > plát-n/o); ke kořeni plát- se pak navíc nepřidává přípona -n/ý, ale přípona -ěn/ý, čímž vznikne podoba plátěný. Proniknout do těchto historických poměrů je pro laika nemožné, naštěstí se lze řídit jednoduchou poučkou, že tam, kde je dnes na konci přídavného jména (přípona -ěn/ý), píše se vždy jedno „n“, srov. např. vlněný.
Poslední užití:
23.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo plátno a prkno
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla plátěný a prkenný
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sloveso?
Klíčové slovo:
sloveso
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka se dočtete: „Utvořeno Jungmannem k rozlišení lat. verbum ‚slovo‘ i ‚sloveso‘ na základě starého s-kmenového skloňování (*slovo, gen. *slovese).“
Poslední užití:
3.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Mají slova spěch a úspěch společný původ?
Klíčové slovo:
spěch; úspěch
Odpověď:
Slova spěch i úspěch mají společné kořeny. Spěch má původ v praslovanském spěchъ, které je odvozeno od spěti ‚postupovat, směřovat‘. Úspěch pochází z praslovanského uspěchъ odvozeného od uspěti ‚uspět, prospět‘, složeného z předložky (později předpony) u a (již zmíněného) slovesa spěti.
Poslední užití:
2.6.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova divadlo? Můj profesor mi říkal, že nesouvisí se slovem dívat se, nýbrž divit se.
Klíčové slovo:
divadlo
Odpověď:
Slovo divadlo je odvozeno od slovesa dívat se. Staročeské sloveso dívati sě však mělo více významů, mj. ‚dívat se‘ i ‚divit se‘ – s ohledem na to lze dát divadlo do souvislosti i se slovesem divit se.
Poslední užití:
13.4.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Je slovo myslivec příbuzné se slovem myslet? A pokud ano, tak proč?
Klíčové slovo:
myslivec
Odpověď:
Ano, slova myslet a myslivec jsou příbuzná. Podle etymologických slovníků je motivace slova myslivec v tom, že šlo o někoho, kdo byl v lovení důmyslný, přemýšlivý – vztahuje se na staré způsoby lovu lesní zvěře, tedy kladení důmyslných pastí, ok, návnad atp.
Poslední užití:
15.3.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo myslivec
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova přemítat? Proč se v něm píše měkké í?
Klíčové slovo:
přemítat
Odpověď:
Český etymologický slovník vykládá význam slovesa přemítat jako ‚přehazovat myšlenky‘. Sloveso je příbuzné se slovesy namítat, odmítat, vymítat či zmítat, která obsahují společný základ -mítat, v jehož zápisu je náležité měkké í. Tento komponent má souvislost se slovesy mést a metat. Ta mají původ v indoevropském *met- s významem ‚házet, odměřovat‘.
Poslední užití:
11.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Od jakého slova je odvozeno slovo obvykle?
Klíčové slovo:
obvykle
Odpověď:
Slovo obvykle je utvořeno předponou ob- od základu -vyk-l-, který se v češtině nevyskytuje samostatně, ale jen s různými předponami, srov. navykle, přivykle, uvykle, zvykle.
Poslední užití:
11.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla ob a -vykat
Dotaz:
Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz:
Jsou slova plyn a plynout příbuzná?
Klíčové slovo:
plyn, plynout
Odpověď:
Podstatné jméno plyn bylo přejato v 19. století Preslem z polského płyn ‚kapalina‘. Sloveso plynout pochází z praslovanského slova *plynõti, které je z plyti ve významu ‚plout‘. Odpověď na otázku, zda jde o slova příbuzná, vzhledem k tomu není snadná. Jsou a nejsou. Jsou, protože i ono polské płyn a dnešní české plynout vlastně nakonec pocházejí ze stejného praslovanského slovesa plyti (u polského płyn ‚kapalina‘ je navíc zřejmá i významová souvislost, neboť kapalina plyne, teče, zatímco u českého plyn s významem ‚plyn‘ je významová souvislost rozrušena). A nejsou, protože české plyn – jakkoliv jako přejímka z polského płyn, a tedy i z prasovanského plyti, souvisí se současným českým plynout; viz výše) – se do češtiny dostalo jaksi oklikou, přes polštinu, jde-li tedy ještě vůbec o příbuznost, pak čistě náhodnou, jaksi sekundárně ustavenou; navíc tu došlo ke ztrátě významové souvislosti, neboť české plyn s významem ‚plyn‘ už nesdílí společné významové rysy se slovesem plynout ‚téct‘ (plyn neteče, ale proudí). Odpovědět na otázku, zda jsou slova plyn a plynout příbuzná, dává tedy smysl oběma způsoby – jak kladně, tak záporně. Jak je evidentní z tohoto výkladu, je zcela nesmyslné konfrontovat s touto otázkou žáky ZŠ, kteří pochopitelně nemůžou mít naznačené znalosti o vývoji jazyka.
Poslední užití:
25.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla plyn a plynout
Dotaz:
Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz:
Je slovo mýto odvozeno od slova mýtina?
Klíčové slovo:
mýto, mýtina
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka spolu slova mýto a mýtina nesouvisejí, nejsou příbuzná. Slovník sice doslova uvádí v hesle mýtina: "Ještě méně přesvědčivý je výklad od mýto". I kdyby to ovšem byla pravda, šlo by o souvislost, která je doložitelná jen ve velmi starých fázích vývoje jazyka, a tudíž je dnes pro běžného uživatele češtiny, natož dítě na prvním stupni ZŠ nepostřehnutelná.
Poslední užití:
6.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla mýtina a mýto
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.