Telefon: (+420) 257 531 793

Pondělí až pátek 10–12 hodin

Vyhledávání odpovědí

Oblast:
Kategorie dotazu:
Dotaz:
Klíčové slovo dotazu:
Konkrétní znění dotazu:
Odpověď nebo zvažovaná varianta:
Konkrétní případ dotazu či jeho odpověď/komentář:
Hledání odpovědí dle jejich základních údajů
Klíčové slovo dotazu konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%ce" pro nalezení všech odpovědí, které používají klíčové slovo končící na "ce".
Odpověď nebo zvažovaná varianta konkrétně: Konkrétní vyhledávání hledá přesnou shodu, ale lze využít znak '%', který zastupuje libovolný počet libovolných znaků, a znak '_', který zastupuje jeden libovolný znak, např. lze použít "%věty%čárk%" pro nalezení všech odpovědí, které v textu odpovědi nebo zvažovaných variantách obsahují slova "věty" a "čárk" v tomto pořadí, přičemž mezi slovy může být libovolný počet libovolných znaků.
ID odpovědi:
ID zadejte buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Varianty:
Hledat v odpovědi:
Stav anotace:
Zkontrolováno odborníkem:
S detailní anotací:
Vytvoření od data:
Vytvoření do data:
ID klíčového slova:
ID související odpovědi:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Hledání odpovědí dle jejich atributů
Jazykový zdroj:
Poprvé popsáno zde:
Poprvé popsáno v odpovědi s ID:
Vyhledat
Zadejte ID odpovědi buď jen číslem (např. 36), nebo číslem, které předchází znak '#' (např. #36).
Kdy poprvé popsáno, není-li v příručkách:
Kde popsáno:
Historie a změny popisu tohoto jevu:
Kam odkazujeme:
Hledání odpovědí dle jejich detailní anotace
Volba okna:
Volba tabulky: Nejprve zvolte okno.
Volba položky: Nejprve zvolte tabulku.
Volba hodnoty: Nejprve zvolte položku.
Zvolte pouze úroveň, kterou požadujete. Např.: volba položky bez vyplnění její hodnoty vyhledá všechny odpovědi, které používají v detailní anotaci danou položku s libovolnou hodnotou.
Možnosti řazení odpovědí
Způsob řazení:
Sloupec řazení:
Použitý filtr Jazyková příručka: #21, Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015) .
Použité řazení Řadit: Sestupně. Dle: Datum vložení do systému.


položek: 5, 10, 20,
strana:
strana: 2/21, položky: 11-20/205
Stav:
#12130
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Učím se se synem z 5. třídy určovat kořeny slov. V učebnici jsou na jedné stránce slova kreslíř, kreslení, výkres, nakreslený, nedokreslit a jako kořen je u nich určeno kres-, ale hned na protější stránce jsou slova nakreslím, nakreslíš, nakreslíme, kreslíře, kreslířem, kreslíři a jako kořen je u nich určeno kresl-. Jak je to možné? Neměla by mít všechna tato evidentně příbuzná slova stejný kořen? A pokud ano, tak jaký?
Klíčové slovo: kreslit, výkres
Odpověď: Ano, všechna uvedená slova jsou příbuzná, a proto musí mít jediný kořen, který se u nich ovšem vyskytuje ve dvou variantách kresl- (kreslit, kreslení, kreslíme, kreslíř atp.) a kres- (výkres, nákres atp., kresba). Z historického, etymologického hlediska je kořenem slova kreslit kresl-. Toto slovo bylo za národního obrození převzato z polského kreślić, jež pochází z polského kresa ‚čára, črta‘, které je buď z německého Kreis ‚kružnice, obvod‘ (tak Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku), nebo ze středodolnoněmeckého krisselen ‚škrábat, škrtnout napsané‘ (tak Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny). Ve slově kresba a ve slovech nákres, výkres se ovšem tento kořen kresl- vyskytuje ve variantě kres-. V případě slova kresba je tato varianta důsledkem zjednodušené výslovnosti původního *kreslba – hláska l mezi souhláskami s a b zanikla. Podoby nákres a výkres jsou pak buď opakováním či využitím kořenové varianty kres- v nových slovech (Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého (s. 292) uvádí: „podle toho [= podle slova kresba] pak postv.[erbále] výkres, nákres“), anebo vznikly obdobným zjednodušením výslovnosti původních podob *výkresl a *nákresl (Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny (s. 300) píše: „podobne aj nákres, výkres (namiesto *-kresľ, od nakresliť, vykresliť)“). Z hlediska současné češtiny však lze – zejména ve školské praxi – jako kořen slova kreslit chápat také jen kres-, a to právě kvůli existenci výrazů kresba, výkres a nákres. Bez specializovaných znalostí nemůže být současným uživatelům češtiny zřejmé, že i slova kresba, výkres a nákres měla původně kořen kresl-. (Budeme-li jako kořen slova kreslit chápat jen kres-, zůstává ovšem z hlediska současné češtiny otázka, jak hodnotit segment -l-, musíme pak totiž předpokládat členění kres-l-i-t.) Jak je z uvedeného výkladu snad dobře zřejmé, je otázka po kořenu slova kreslit z hlediska školské praxe zcela nevhodná.
Zvažované varianty:
kres- kresl-
Poslední užití: 19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kreslit

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Oblast: Ostatní
Kategorie: Příručky
Stav:
#12101
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz: Je na internetu dostupný nějaký etymologický slovník?
Klíčové slovo: jazyková příručka
Odpověď: Co je nám známo, nikoli. Český etymologický slovník (2012, rozšířené vydání 2015) Jiřího Rejzka vyšel pouze v knižní podobě.
Poslední užití: 24.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#12005
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Co je kořenem slova kreslit? Je to kresl-, nebo kres-, když kresba je bez -l-?
Klíčové slovo: kreslit
Odpověď: Z historického, etymologického hlediska je kořenem slova kreslit kresl-. Toto slovo bylo za národního obrození převzato z polského kreślić, jež pochází z polského kresa ‚čára, črta‘, které je buď z německého Kreis ‚kružnice, obvod‘ (tak Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku), nebo ze středodolnoněmeckého krisselen ‚škrábat, škrtnout napsané‘ (tak Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny). Ve slově kresba a ve slovech nákres, výkres se ovšem tento kořen kresl- vyskytuje ve variantě kres-. V případě slova kresba je tato varianta důsledkem zjednodušené výslovnosti původního *kreslba – hláska l mezi souhláskami s a b zanikla. Podoby nákres a výkres jsou pak buď opakováním či využitím kořenové varianty kres- v nových slovech (Václav Machek v Etymologickém slovníku jazyka českého (s. 292) uvádí: „podle toho [= podle slova kresba] pak postv.[erbále] výkres, nákres“), anebo vznikly obdobným zjednodušením výslovnosti původních podob *výkresl a *nákresl (Ľubor Králik ve Stručném etymologickém slovníku slovenčiny (s. 300) píše: „podobne aj nákres, výkres (namiesto *-kresľ, od nakresliť, vykresliť)“). Z hlediska současné češtiny však lze – zejména ve školské praxi – jako kořen slova kreslit chápat také jen kres-, a to právě kvůli existenci výrazů kresba, výkres a nákres. Bez specializovaných znalostí nemůže být nepoučeným současným uživatelům češtiny zřejmé, že i slova kresba, výkres a nákres měla původně kořen kresl-. (Budeme-li jako kořen slova kreslit chápat jen kres-, zůstává z hlediska současné češtiny otázka, jak hodnotit segment -l-, musíme pak totiž předpokládat členění kres-l-i-t.) Jak je z uvedeného výkladu snad dobře zřejmé, je otázka po kořenu slova kreslit z hlediska školské praxe zcela nevhodná.
Zvažované varianty:
kresl- kres-
Poslední užití: 23.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kreslit
Jazykový zdroj: Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo kreslit
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11979
Užití:
1 2 0
Dotaz: Kořen
Konkrétní dotaz: Co je kořenem slova otvor?
Klíčové slovo: otvor
Odpověď: Z historického (diachronního) hlediska je kořenem slova otvor nepochybně -vor-. Segment ot- je původní varianta předpony od-, která se běžně vyskytovala ve staré češtině, ale dodnes se dochovala jen v izolovaných slovech, zatímco kořen -vor- pochází z praslovanské opětovací podoby slovesa *voriti (od *verti), která je dodnes dobře patrná např. ve slovenském ot-vor-iť (či polském ot-worz-yć). Kořenový morfém -VOR- se v dnešní češtině kvůli různým historickým hláskovým změnám vyskytuje v mnoha variantách; patří mezi ně nejen probírané -vor- (závora, závorka), ale např. též -vír- (zavírat, otevírat, uzavírka), -vří- (otevřít, zavřít) či -vře- (zavřeno). Z hlediska současné češtiny je však (zejména pro žáky a studenty) tato historická stavba slova otvor značně neprůhledná, historickým vývojem zastřená, a není proto vyloučené – z pohledu současného jazyka – jako kořen chápat též celé otvor-.
Poslední užití: 27.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla -vřít a od

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11977
Užití:
1 1 0
Dotaz: Jsou slova X a Y příbuzná?
Konkrétní dotaz: Jsou slova sluch a slyšet příbuzná?
Klíčové slovo: sluch, slyšet
Odpověď: Jakkoliv se to nemusí zdát, jde o velmi složitou otázku. Český etymologický slovník J. Rejzka pojednává oba výrazy v samostatných heslech. Oba výrazy podle těchto hesel sice pocházejí ze stejného indoevropského kořene, nicméně už v praslovanštině vedle sebe existovala dvě samostatná slovesa *slyšati (z něhož je dnešní slyšet) a *slušati/*sluchati s významem ‚poslouchat‘ (z něhož je dnešní sluch, poslouchat atp.). Odpověď na otázku, zda jsou slova sluch a slyšet příbuzná, pak závisí na tom, jak hluboko v historii budeme chtít tuto příbuznost vidět. Vzhledem k tomu, že se obě slova od sebe formálně (a trochu i významově: slyšet vs. poslouchat) vzdálila ještě předtím, než se čeština vydělila z praslovanštiny jako samostatný jazyk, chápali bychom je v souladu s etymologickým slovníkem spíš jako nepříbuzná. Vzhledem k jejich společnému indoevropskému kořeni však dává smysl i opačná odpověď. Jako školní úloha je tato otázka zcela nevhodná, vzhledem k významové blízkosti obou slov jednoznačně doporučujeme uznávat jako správné obě možné odpovědi.
Poslední užití: 19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla sluch a slyšet

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11921
Užití:
1 1 0
Dotaz: Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz: Je ve slově zkouška předpona z- (nebo je -z- součást kořene)?
Klíčové slovo: zkouška
Odpověď: Z historického (vývojového, diachronního) hlediska je ve slově zkouška předpona z-. Slovo zkouška je utvořeno od slovesa zkoušet, a to od zkusit, které vzniklo přidáním předpony z- ke slovesu -kusiti (původem z gótského kausjan s významem ‚zkoušet, ochutnávat‘). Z hlediska současné češtiny, a zejména ve školní praxi, je však možné chápat slovo zkouška i jako bezpředponové, s kořenem -zkouš-, a to zejména proto, že dnes neexistuje bezpředponová podoba -kusiti a že kořeni -kus- (který je např. v okusit, pokusit, zakusit) nelze připsat jednotný význam (a pokud ano, tak jen velmi obecný, abstraktní). Vzhledem k uvedenému je zřejmé, že jako školní úloha je otázka přítomnosti předpony z- ve slově zkouška zcela nevhodná.
Poslední užití: 10.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo -kusit
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: Morfematika

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11771
Užití:
1 1 0
Dotaz: Od jakého slova je utvořeno slovo X?
Konkrétní dotaz: Od jakého slova je utvořeno slovo ovar? Jaká slovotvorná řada k němu vede? A jak je to se slovem var – je var od vařit, nebo je vařit od var?
Klíčové slovo: ovar
Odpověď: Slovo ovar je utvořeno od slovesa ovařit a to pak od slovesa vařit – ke slovu ovar tedy vede řada vařit > ovařit > ovar (srov. vařit > vyvařit > vývar). Slovo var je utvořeno od slova vařit (nikoliv naopak), tedy – obdobně jako v případě slova ovar výše – vařit > var.
Poslední užití: 18.12.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Mluvnice češtiny 1. 1986. (platí od 1986)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: bod 1.1.1.3 Názvy výsledků děje
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo vařit

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11733
Užití:
1 1 0
Dotaz: Kompletní rozbor slova X
Konkrétní dotaz: Jak morfematicky rozebrat slovo lavička?
Klíčové slovo: lavička
Odpověď: Z hlediska vývoje češtiny je kořenem slova lavička jen lav- (v církevní slovanštině existovalo a v českých nářečích existuje slovo lava, od nějž je slovo lavička formálně zdrobnělinou). Z tohoto pohledu vývoje jazyka je pak slovo lavice dále tvořeno příponami -ic-, -k- a pádovou koncovkou -a. Z hlediska současné spisovné češtiny je však kvůli zániku církevněslovanské podoby lava, resp. neexistenci podoby lava ve spisovném jazyce nutno považovat za kořen celé lavič-, jelikož neexistuje komponent lav-, který by u sebe neměl zároveň -ic/-ič. Z pohledu současné spisovné češtiny je pak tedy slovo lavička kromě kořene lavič- tvořeno zdrobňující příponou -k- (srov. lavice vs. lavička) a pádovou koncovkou -a.
Poslední užití: 1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo lavice

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11729
Užití:
1 1 0
Dotaz: Stupňování adjektiv
Konkrétní dotaz: Jaký je druhý stupeň od přídavného jména zlý? Proč není zlejší? A proč je u slova zlý druhý stupeň horší, když horší je druhý stupeň (též) od slova špatný?
Klíčové slovo: zlejší, horší
Odpověď: 2. stupeň přídavného jména zlý má dvě možné podoby – horší a zlejší. Podobu zlejší je však podle výkladových slovníků možné používat jen ve významu ‚který (úmyslně) ubližuje, škodí (× dobrý, hodný)‘. V ostatních významech přídavného jména zlý (tedy: 1. ‚svědčící o takovém jednání, mravně nevyhovující, špatný‘; 2. ‚nevyhovující kvalitou, nevhodný pro daný účel, špatný‘; 3. ‚oznamující něco nedobrého, nepříjemného, špatný‘; 4. ‚nepříjemně postihující, hrozný‘) je podle výkladových slovníků třeba používat podobu horší. V případě slova špatný má 2. stupeň také dvě podoby – horší a špatnější: Podobu špatnější však výkladové slovníky označují za řidší. Vztah dobrý – horší (kdy druhý stupeň není tvořen od kořene/kmene stupně prvního) se označuje jako supletivismus, vztahy zlý – horší vs. špatný – horší (resp. horší – špatný/zlý) jsou pak případem polysémie/víceznačnosti.
Poslední užití: 2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: hesla zlý a špatný
Jazykový zdroj: Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo zlý
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.: heslo horší

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
Stav:
#11701
Užití:
1 1 0
Dotaz: Původ slova
Konkrétní dotaz: Jaký je původ slova amnestie?
Klíčové slovo: amnestie
Odpověď: Původ slova amnestie ‚prominutí trestu‘ lze dohledat v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Do češtiny se slovo dostalo přes latinské amnēstia z řeckého amnēstíā ‚zapomenutí (provinění apod.)‘, odvozeného od amnēstéō ‚upadám v zapomenutí‘, které se skládá ze záporné předpony a- a slova mnēstis ‚vzpomínka‘, vycházejícího z mimnēskō ‚vzpomínám si‘.
Poslední užití: 29.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj: Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)

Graf užití odpovědi

Poprvé odpovězeno: ? Naposledy odpovězeno: ?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.