Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
V některých sportech (např. ve volejbale, v badmintonu) se běžně používá synonymní označení pro síť výraz sako. Zajímal by mě původ tohoto slova.
Odpověď:
Naprostá většina uživatelů češtiny si výraz sako spojí s druhem oblečení, u nějž Slovník spisovné češtiny (2. vydání, 1994) i Nový akademický slovník cizích slov (2005) podávají shodnou definici: ,krátký kabát jako součást obleku‘. Tento výraz podle Rejzkova Českého etymologického slovníku (2015) pochází z italského výrazu sacco ,pytel‘ a ten má původ v latinském saccus téhož významu. Podle autora byl „název přenesen podle rovného střihu“. Význam, který je předmětem dotazu, výkladové slovníky nezaznamenávají. Lze ho nalézt ve Slovníku nespisovné češtiny od J. Huga a kol. (4. rozšířené vydání, 2020) u hesla sako, s popisem „sport. síť oddělující obě poloviny hřiště (ve volejbalu, tenise apod.), srov. nec“ a s příkladem „Po podání jde vždycky hned na sako“. Stejný význam má nec, s dovětkem, že se obvykle užívá „v tenise či stolním tenise, zejména když se míč dotkne sítě při servisu“; je zde uvedena i německá podoba Netz, kdežto u výrazu sako jakákoli zmínka o možném původu chybí. Tento výraz s významem ,volejbalová síť‘ obsahuje i Výběrový slovník českých slangismů od J. Hubáčka (2003); dále ho zaznamenává M. Terčová v příspěvku Sportovní slang (volejbal a sportovní střelba) uveřejněném v Západočeské vlastivědě (1992) a připojuje ještě další, méně časté slangismy pro označení volejbalové sítě: čeřen, katr a tábor. O výrazu sako se zmiňuje ve své bakalářské práci Sportovní slang se zaměřením na míčové sporty (Univerzita Palackého v Olomouci, 2023) i R. Šmídová. Vedle již uvedeného významu připojuje ještě jeden, který se užívá ve fotbale: ,síť pověšená na bránu‘. Jako jediná se pokusila nastínit etymologii. Domnívá se, že ji lze hledat u všeslovanského výrazu sak ,síť na ryby‘. Tento výklad lze, podle našeho názoru, přijmout. Podle J. Rejzka praslovanská podoba sakЪ „se obvykle považuje za výpůjčku z nějaké román. předlohy (it. sacco) ,pytel‘, která se vyvinula z lat. saccus“. Výraz sako pojmenovávající část oblečení i sako označující v některých sportech síť mají tedy shodný výchozí latinský původ. Významově se od sebe však natolik vzdálily, že je dnes považujeme za homonyma, z nichž první je součástí spisovné slovní zásoby a druhé nespisovné.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Výslovnost a skloňování cizích osobních jmen v češtině. Kučera – Zeman. 1998.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zálety? Předpokládám, že nějak souvisí s létáním, že si záletník takříkajíc zaletí od své partnerky za jinou.
Klíčové slovo:
zálety
Odpověď:
Výklad, jenž spojuje podstatné jméno zálety, tedy ‚milostná dobrodružství, milostné pletky‘ (viz Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost), a od něj odvozená slova s létáním, je pěkným příkladem tzv. lidové etymologie. Naproti tomu odborný výklad nacházíme v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, kde se píše, že slovo zálety a jeho odvozeniny vycházejí ze staročeského přídavného jména letný, jež znamenalo ‚důvěrný, přátelský, milostný‘, a souvisejí též se staroslověnským spojením jestь lětь, tedy ‚je dovoleno, volno‘. V praslovanštině se pak předpokládá existence slova lětь s významem ‚dovolený, přátelsky nakloněný‘. Do geneze slova zálety se tak promítl jednak blízký, důvěrný vztah mezi lidmi, jednak určitá možnost či volnost navazovat vztahy. Za povšimnutí stojí též záznam slova zálety v Jungmannově Slovníku česko-německém (v 5. díle z roku 1839). Autor danému pojmu připisuje význam ‚námluvy, frejování, umílení (sic!) se před manželstvím‘, pojem zálety v dnes rozšířeném významu se tedy užíval již v 19. století. Zajímavé je v tomto kontextu též zmíněné frejování, respektive již staročeské sloveso frejovati, frejěvati, jež dle Elektronického slovníku staré češtiny nese významy 1. ‚sukničkařit, oddávat se záletům‘, 2. ‚nevázaně se bavit‘, 3. ‚dvořit se někomu, ucházet se o něčí lásku‘. Od něj je pak odvozeno pojmenování osoby frejieř, frajieř (viz Slovník staročeský), jež dle slovníku Jiřího Rejzka dalo základ dnešnímu frajerovi.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Při sledování dobrodružného seriálu jsem si uvědomil jednu jazykovou nelogičnost. Postavy hledaly útočiště, kde by se mohly ukrýt – nemělo by však útočiště pojmenovávat spíše místo, odkud někdo útočí, než místo, kde se někdo schovává?
Klíčové slovo:
útočiště
Odpověď:
Abychom mohli tento dotaz zodpovědět, musíme se vrátit do období staré češtiny. Malý staročeský slovník a Slovník staré češtiny, jež jsou oba dostupné v internetové aplikaci Vokabulář webový, zachycují podoby útočišče a útočiščko. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka je slovo doloženo již ve 14. století a autor ho usouvztažňuje s podstatným jménem útok – ovšem poněkud odlišným způsobem, než je naznačen ve vašem dotazu. Ve staré češtině bylo slovo útok užíváno v jiných významech, než je tomu dnes, znamenalo mimo jiné ‚útěk‘, neboť bylo odvozeno od slovesa utéci (srov. vytéct > výtok, otéct > otok). Tento význam je doložen například v povídce o Alexandru Velikém z poloviny 15. století: „I zda toho neviete, že jeden lev mnoho jelenóv zapúzie a zahánie a na útok obrátí?“ V souladu s tím lze tedy chápat útočiště jako ‚místo, kam se utíká‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova pomlázka?
Klíčové slovo:
pomlázka
Odpověď:
České označení pomlázka podle etymologických slovníků souvisí s přídavným jménem mladý, respektive se slovesem omladit/zmladit – pošlehání spletenými proutky má na člověka přenést jarní sílu, má ho omladit. Jde o symbolické předání svěžesti, mladosti, pružnosti, ohebnosti a zdraví mladého proutku. Vokabulář webový zachycuje staročeský výraz pomlázěti sě s významem ‚šlehat se navzájem metlami z mladých vrbových proutků‘ a pomlázěti tedy ‚mrskat pomlázkou‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Holub – Kopečný. 1952. (platí od 1952)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova roráty?
Klíčové slovo:
roráty
Odpověď:
Slovo roráty má původ v latině, v níž rōrāre znamená ‚rosit, zavlažovat‘. Český etymologický slovník vysvětluje, že označení roráty vzniklo podle začátku latinského adventního zpěvu Rorate coeli desuper (v překladu „rosu dejte, nebesa, shůry“).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)