Dotaz:
Y = obecné jméno – přechylování: časté konkrétní případy/typy, pracovní pozice/funkce
Konkrétní dotaz:
Máme u nás skupinu mažoretek – mužů, můžeme pro ně používat označení mažoreti?
Klíčové slovo:
mažoret
Odpověď:
Slovníky spojují slovo mažoretka výhradně se ženami a dívkami a v definicích se s možností, že by šlo o muže, vůbec nepočítá. Proto se nikde ani neuvádí mužská podoba. Jde o termín převzatý z francouzského majorette (ten si čeština přizpůsobila přidáním přípony -ka). Přípona -ette ve francouzštině značí ženský rod. To znamená, že k základu major- byla přidána koncovka -ette pro ženy a toto slovo pak získalo svůj specifický význam. Užívání slova mažoret bychom v češtině raději nedoporučovali. V úzu jsme nenašli jediný výskyt tohoto slova (ani v jazykovém korpusu, ani na internetu), tudíž je evidentní, že se v praxi vůbec neužívá. Kromě toho výraz mažoret by vzhledem ke své neobvyklosti mohl být chápán jako nežádoucí ironie. U specifických profesí vyhrazených (alespoň zpočátku) pouze ženám je obtížné utvořit mužskou podobu a ze slovotvorných i jiných důvodů většinou nevystačíme s tím, že odtrhneme koncovku -ka. Někde si pomůžeme cizím slovem, např. letuška – stevard. Někde musíme použít slovo s podobným významem: hosteska – informátor, pořadatel, uvaděč, průvodce, příp. společník apod. (i když význam není zcela identický s původním slovem hosteska). Existují i případy, kdy se pro muže užívá pojmenování původně pouze ženské, např. akvabela (užívá se pro muže i ženy). V některých případech nám však nezbývá než užít opisu, případně vymyslet či převzít jiné slovo, které bychom v daném významu užili. Není vyloučeno, že s přibývajícím počtem mužů věnujících se této činnosti vznikne nějaké jednoslovné pojmenování nebo se jako u akvabel vžije pojmenování mažoretka i pro muže. Ale prozatím bychom byli raději s užíváním pojmu mažoret opatrní.
Zvažované varianty:
mažoret
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení starý paprika?
Klíčové slovo:
starý paprika
Odpověď:
Slovní spojení starý paprika obecně označuje staršího, usedlého muže a má dvě možná vysvětlení původu. Nový akademický slovník cizích slov obsahuje výraz paprika s významem ‚starší, příliš usedlý muž‘ a uvádí, že se jedná o slovo původem srbské a že do češtiny se dostalo přes maďarštinu.
Slovník nespisovné češtiny uvádí původ papriky, s významem ‚starý člověk‘, zcela jinde. Spojuje ho se slovem páprda, které v tomto významu zdůrazňuje slabost starého člověka a které je odvozeno od podstatného jména pápěrka, které zase podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka mohlo vzniknout přikloněním ke slovesu prdět.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník nespisovné češtiny. 2009. (platí od 2009)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Odpovědi, které na tuto odpověď odkazují jako na související:
Dotaz:
Význam frazému
Konkrétní dotaz:
Co znamená, když se říká „Fouká tu jako na vidrholci?“
Klíčové slovo:
vidrholec; vídrholec
Odpověď:
Podle Slovníku spisovného jazyka českého označuje vidrholec/vídrholec (obě podoby jsou možné) ‚osamělé, opuštěné, pusté, zpravidla větrné místo‘. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka se prý původně jednalo o název lesa na cestě z Českého Brodu do Prahy, který býval skrýší loupežníků. Původ jména je nejasný, pochází zřejmě z němčiny, základem druhé části je výraz Holz (dřevo). Na dnešní význam možná působila i lidová etymologie – asociace se slovy vítr a holý.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Slovní druh
Konkrétní dotaz:
Prosím o sdělení, jaké mluvnické kategorie má slovo viď, případně k jakému slovesu ho přiřadit. Rozkazovací způsob slovesa vidět zní přece viz.
Klíčové slovo:
viď
Odpověď:
Slovo viď je citoslovce, které podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka vzniklo patrně ustrnutím starobylého slovesného tvaru vědě (s významem ,vím'). Se slovesem vidět citoslovce viď tedy z pohledu vývoje jazyka nijak nesouvisí. Určitá souvislost mezi oběma tvary však přesto je. Psaní písmene i uprostřed slova viď (namísto písmene ě, které je obsaženo v motivujícím tvaru vědě) je podle Jiřího Rejzka způsobeno procesem tzv. kontaminace, tj. prostřednictvím jakéhosi „mylného“ připodobnění obou tvarů na základě jejich formální podobnosti i významové blízkosti („viděl jsem, tedy vím“).
Vzhledem k tomu, že v současné češtině funguje výraz viď jako citoslovce (takto jej hodnotí i české výkladové slovníky), není dost dobře možné ani účelné – přestože jde o tvar původem slovesný – uvažovat o jeho mluvnických kategoriích.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova vidrholec?
Klíčové slovo:
vidrholec; vídrholec
Odpověď:
Možný původ slova vidrholec (dle Internetové jazykové příručky též vídrholec) zaznamenává J. Jungmann ve svém Slovníku česko-německém. V něm se nacházejí tři podoby slova: vidrholec, fidrolec a fidrholec. Původně se tak prý jmenoval les na Kouřimsku, ležící mezi Českým Brodem a Prahou, v němž se skrývali loupežníci. (Ostatně i dnes nese několik lesů v ČR jméno Vidrholec.) Podle Českého etymologického slovníku není původ slova zcela jasný, nicméně jeho autor považuje za pravděpodobnou souvislost s německým Holz ‚dřevo‘. Přesnější výklad přináší publikace Jsme v češtině doma? Ta uvádí jako východisko slova německé Witerholz, složeninu z výrazu Witer (dnes Gewitter) ‚bouřka, vichřice, hromobití‘ a již zmíněného Holz. Závěrem dodejme, že dnešní význam slova mohl být ovlivněn tzv. lidovou etymologií, spojující vidrholec/vídrholec se slovy vítr a holý.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Geoportál Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.