Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova chátra? Slyšela jsem, že nějak souvisí s lidmi, kteří dříve pracovali v pařížských kanálech.
Klíčové slovo:
chátra
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku je původ podstatného jména chátra a slov příbuzných nejasný. Tato slova se vyskytují jen v češtině a slovenštině. Slovník zmiňuje možnou souvislost s litevským katėti ‚vadnout, chřadnout‘ a litevským nářečním skototi ‚mít nedostatek‘, hodnotí ji však jako nepřesvědčivou.
Poslední užití:
29.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Proč se lidem, kteří pracují v dolech, říká horníci, a ne dolníci? Jak to vzniklo?
Klíčové slovo:
horník; dolník
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku bylo slovo horník odvozeno od slova hora. To se však v minulosti užívalo i ve významu ‚důl‘ (podle významu německého slova Berg). Tento význam uvádí ještě Slovník spisovného jazyka českého, byť ho hodnotí jako zastaralý.
Poslední užití:
27.9.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zdraví?
Klíčové slovo:
zdraví
Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí podstatné jméno zdraví v hesle zdravý. Toto přídavné jméno má původ v praslovanském sъdorvъ, které se nejspíš vyvinulo z indoevropského hsu-dorṷo- s doslovným významem ‚(jsoucí) z dobrého dřeva‘. Stejnou motivaci mají i obdobné výrazy z jiných jazyků, např. staroperské duruva ‚zdravý‘ bylo utvořeno od téhož základu, latinské rōbustus zase znamená ‚z dubového dřeva‘ i ‚silný, otužilý‘.
Poslední užití:
24.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova člověk?
Klíčové slovo:
člověk
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka pochází slovo člověk z praslovanského čelověkъ, které se chápe jako složenina tvořená komponenty čelo- a věkъ. Část čelo- je příbuzná se slovem čeleď, praslovanská podoba čel’adь měla původní význam ‚členové rodu se služebnictvem‘. Slovo věk mělo v praslovanštině podobu věkъ a původní význam ‚životní síla‘. Vzešlo z indoevropského ṷeik-. Původní význam slova čelověkъ se tak vykládá jako ‚dítě rodu‘, ovšem vzhledem k významu indoevropského ṷeik- ‚síla, bojovat, vítězit‘ též jako ‚bojovník rodu‘. Autor ještě dodává, že existují i další možné výklady.
Poslední užití:
12.2.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slov mudrlant, mudrovat? Souvisejí se slovem moudrý, nebo s titulem MUDr.?
Klíčové slovo:
mudrovat; mudrlant
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je podstatné jméno mudrlant uvedeno v hesle mudrc, z nějž je odkazováno do hesla moudrý. Toto přídavné jméno má původ v praslovanském slově mǫdrъ, které vychází z indoevropského mon-dʰh-ro ‚přemýšlivý, duševně čilý‘, odvozeného od výrazu mendʰ-, doslova ‚položit mysl‘, který se skládá z men- ‚myslet‘ a dʰeh- ‚klást‘. Stejný původ přičítáme i slovesu mudrovat, které je zřejmě příbuzné.
Poslední užití:
18.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova mol?
Klíčové slovo:
mol
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka jsou výrazu mol věnována tři hesla. Zaprvé je uveden mol ‚drobný škodlivý motýlek‘, ten má původ v praslovanském výrazu mol´ь, který je odvozen od indoevropského melh- s významem ‚drobit, mlít‘ – jedná se tedy o toho, ‚kdo rozrušuje, drolí věci‘. Zadruhé je uveden komponent *mol jakožto součást spojení „být namol“, jehož původ souvisí se starším českým výrazem molek, tedy ‚opilec‘. Původ tohoto výrazu není zcela jasný. Může mít souvislost se slovem molek ‚malý motýl‘, respektive se spojeními jako vinný molek, pivní molek. Další teorie spojuje výraz s německými argotickými slovy Molum ‚opilost‘, molum ‚opilý‘, která mají původ v jidiš, konkrétně ve slově mole ‚plný‘. Zatřetí je uveden mol s významem ‚grammolekula‘, jedná se o zkráceninu slova molekula. Ta má původ v latinském mōlēs ‚hmota, masa‘.
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova gruntovník? Nesouvisí nějak s půdou?
Klíčové slovo:
grunt; gruntovník
Odpověď:
Slovo gruntovník, tedy ‚majitel většího statku, sedlák na gruntě‘, je odvozeno od slova grunt s významem ‚základ, podstata‘, ale také zastarale ‚statek‘. Výraz pochází z novohornoněmeckého grunt (v dnešní němčině Grund) s významem ‚základ, půda, pozemek‘.
Poslední užití:
24.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova lempl?
Klíčové slovo:
lempl
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku pochází slovo lempl asi z nějaké nářeční podoby německého výrazu Lümmel s významem ‚klacek, hulvát, mamlas‘.
Poslední užití:
13.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Mají české sloveso tahat a německé ziehen (téhož významu) společný původ?
Klíčové slovo:
tahat; táhnout
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovesa tahat, táhnout a slova příbuzná mají původ v praslovanském slovesu tęgnǫti, které je příbuzné mj. s německým výrazem Deichsel, který nese význam ‚oj‘. Obě slova pak mají původ v indoevropském tengʰ- ‚táhnout, napínat‘. Ovšem v online slovníku Digitales Wörterbuch der deutschen Sprache lze dohledat informaci, že sloveso ziehen pochází z indoevropského základu deuk-. Zdá se tedy, že české tahat a německé ziehen společný původ nemají.
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova turista?
Klíčové slovo:
turista
Odpověď:
Turista je odvozenina slova túra. To se do češtiny dostalo přes německé Tour z francouzského tour s významem ‚(okružní) cesta, procházka‘, původní význam však byl jiný, a to ‚obrat, otáčení‘. Do francouzštiny se slovo dostalo z latiny, vzniklo z výrazu tornus ‚soustruh, dláto‘ pod významovým vlivem odtud odvozeného starofrancouzského slovesa tourner ‚otáčet, obracet‘. Latinský výraz tornus má dále původ v řeckém tórnos s významem ‚kružidlo‘ a ‚řezbářský nůž‘.
Poslední užití:
26.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova poslanec?
Klíčové slovo:
poslanec
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku nalézáme slovo poslanec v hesle poslat. Z něj je odkazováno k předponě po a slovesnému základu -slat. Předpona po- existovala již v praslovanštině, její původ lze hledat ve větším množství indoevropských základů. Komponent -slat pochází z praslovanského sъlati nejasného původu. Spojuje se s gótským saljan ‚obětovat‘, anglickým sell ‚prodat‘ a řeckým heleĩn ‚vzít‘, tedy výrazy odvozenými od indoevropského selh- ‚vzít, uchopit‘. Tato teorie však předpokládá určitý nepravidelný hláskoslovný vývoj.
Poslední užití:
6.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova svatba?
Klíčové slovo:
svatba
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku se píše, že svatba pochází z praslovanského slova svatьba, odvozeného od slova svatъ s významem ‚příbuzný‘. To je pokračováním indoevropského sṷō-to-, utvořeného od kořene sṷo- ‚svůj‘.
Poslední užití:
6.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slov laskavost a laskavý?
Klíčové slovo:
laskavost; laskavý
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka jsou slova laskavost a laskavý zařazena pod heslo láska. Vznik tohoto slova je spjat s praslovanskýmí výrazy laska a laskati, ty mají základ v indoevropském las- či lehs- s významem ‚být žádostivý, chlípný‘.
Poslední užití:
7.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova kostrč?
Klíčové slovo:
kostrč
Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že kostrč měla ve staré češtině podobu kostřec. Slovo pochází z praslovanského kostrьcь, odvozeného od slova kostra. To mohlo mít dvojí motivaci – jednak ve slově kostь ‚kost‘, jednak v kořeni kes- ‚česat, škrabat‘. V češtině (a slovenštině) navíc došlo u slova kostrč pravděpodobně ke kontaminaci se slovesem trčet.
Poslední užití:
17.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova farma?
Klíčové slovo:
farma
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku se slovo farma dostalo do češtiny z anglického výrazu farm téhož významu. Tento výraz má původ ve starofrancouzském slově ferme s původním významem ‚nájem, nájemní smlouva‘, které bylo odvozeno od slovesa fermer ‚stanovit, uzavřít smlouvu‘. Sloveso pochází z latinského firmāre ‚upevnit, ujednat‘ s původem ve slově firmus, tedy ‚pevný‘.
Poslední užití:
10.7.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Mají slova purkmistr a purkrabí, respektive část purk-, společný původ?
Klíčové slovo:
pukrmistr; purkrabí
Odpověď:
Obě slova lze dohledat v Českém etymologickém slovníku. Purkmistr (dříve ‚starosta města‘) vznikl ze středohornoněmeckého burge(r)meister téhož významu. Tato složenina se skládá ze slova burger ‚obyvatel města‘, odvozeného od burc ‚město, hrad‘, a slova meister ‚mistr‘, které má původ v latinském magister. Purkrabí (dříve ‚správce hradu‘) má původ ve středohornoněmeckém burcgrāve téhož významu, složeném z burc ‚hrad‘ a grāve ‚hrabě‘. Výrazy purkmistr a purkrabí tedy obsahují touž první část.
Poslední užití:
22.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova čmýra?
Klíčové slovo:
čmýra
Odpověď:
Čmýra je zastaralý termín s významem ‚menstruace‘. Podle Českého etymologického slovníku není původ slova příliš jasný, snad souvisí s podstatným jménem čemer ‚nevolnost, nechutenství‘.
Poslední užití:
24.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Je rohlík slovo domácího původu?
Klíčové slovo:
rohlík
Odpověď:
Ano, rohlík je slovo domácí. Jak uvádí Rejzkův Český etymologický slovník, nejspíš bylo odvozeno ze staročeského rohel, které má původ v praslovanském výrazu rogъlь, odvozeném od slova rogъ, tedy ‚roh‘.
Poslední užití:
29.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova almara? Myslím, že nějak souvisí s ukládáním zbraní.
Klíčové slovo:
almara
Odpověď:
Máte pravdu. Podle Českého etymologického slovníku jsou kořeny slova almara spjaty se středolatinskými výrazy almaria, armaria, tedy tvary množného čísla latinského výrazu armarium ‚skříň na zbraně‘. To bylo dovozeno od latinského slova arma s významem ‚zbraň‘.
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaká je původ slova skříň?
Klíčové slovo:
skříň
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že ve staré češtině existovaly podoby skříně a škříně. Slovanské skrini bylo přejato ze starohornoněmeckého scrīni (v dnešní němčině Schrein) téhož významu a to zase z latinského scrīnium s významem ‚pouzdro, krabice, skříň‘.
Poslední užití:
6.10.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.