Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Souvisí původ slova syčák se syčením?
Klíčové slovo:
syčák
Odpověď:
Ano, Český etymologický slovník dává podstatné jméno syčák do souvislosti se slovesem syčet. Podstatné jméno mělo původní význam ‚žebravý tulák, pobuda‘ a vzniklo na základě syčení, které je charakteristické pro polohlasné žebrání, kdy jsou slyšet jen sykavky.
Poslední užití:
12.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova solidní?
Klíčové slovo:
solidní
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku se přídavné jméno solidní ‚spolehlivý, řádný, důkladný‘ dostalo do češtiny přes německé a francouzské solide téhož významu. Slovo má původ v latinském solidus ‚pevný, tvrdý, trvalý, pravý‘.
Poslední užití:
12.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova naivní?
Klíčové slovo:
naivní
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že přídavné jméno naivní ‚prostoduchý, dětinský‘ se do češtiny dostalo přes německé naiv, které pochází z francouzského naïf téhož významu, mělo však původně význam ‚přirozený, opravdový‘. To pochází z latinského nātīvus ‚přirozený‘, odvozeného od nātus, trpného příčestí slovesa nāscī ‚rodit se‘.
Poslední užití:
12.9.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Dočetl jsem se, že původní označení rostliny, kterou dnes běžně nazýváme růží, bylo šípek. Je to pravda?
Odpověď:
V Etymologickém slovníku jazyka českého od Václava Machka se můžeme v hesle šípek dočíst, že šípek ‚plod šípkové růže‘, respektive starší podoba šipъ označovala původně rostlinu, a dále, že růže je název pozdní, který přišel do češtiny ze Západu. Zdá se tedy, že v češtině opravdu mohl být dříve jako označení rostliny používán šípek a až později růže. Pro úplnost dodejme, že Jiří Rejzek v Českém etymologickém slovníku uvádí praslovanskou podobu šipъkъ, která je odvozena od šipъ ‚trn, růže‘.
Poslední užití:
5.5.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zmátořit se?
Klíčové slovo:
zmátořit se
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku lze sloveso zmátořit se ‚vzchopit se‘ nalézt v podobě zmatořiti se v Jungmannově Slovníku česko-německém, kde je mu připsán význam ‚přijít k sobě‘. Slovo je asi příbuzné se staročeským přídavným jménem matorný ‚zralý, dospělý, vážný‘. Další souvislosti jsou nejisté, ovšem nápadná je podobnost s latinským mātūrus ‚zralý, včasný, dospělý‘, které má původ v indoevropském meh-tu- ‚dobrý, včasný‘.
Poslední užití:
6.6.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sofistikovaný?
Klíčové slovo:
sofistikovaný
Odpověď:
Podle Rejzkova Českého etymologického slovníku se přídavné jméno sofistikovaný ‚složitý, rafinovaně propracovaný‘ dostalo do češtiny přes angličtinu. Slovo bylo utvořeno od podstatného jména sofistika ‚záměrné vyvozování klamných myšlenkových závěrů‘, které pochází ze středolatinského sophistica z řeckého sophistiké od sophistikós ‚sofistický, klamný‘ od sophistés s významem ‚učenec, mudrc‘, ale i ‚nepravý filozof, podvodník‘. To bylo odvozeno od sophízō ‚činím moudrým, chytře uvažuji‘ a to od sophíā ‚moudrost‘.
Poslední užití:
10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Proč se ve slově mlít píše í, ale ve slově mlýn ý?
Klíčové slovo:
mlít; mlýn
Odpověď:
Pravopisná různost je v tomto případě dána rozdílným původem a následujícím hláskovým vývojem obou slov. Sloveso mlít pochází z praslovanského melti (které má dále původ v indoevropském melh- ‚drtit, mlít, drobit‘). Naproti tomu hláskově podobné slovo mlýn pochází z praslovanského mъlinъ, přejatého ze starohornoněmecké podoby mulīn, z níž vznikl dnešní německý výraz Mühle (a která má původ v pozdnělatinském molīna, molīnum téhož významu, které zase vychází z latinského molere ‚mlít‘).
Poslední užití:
27.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova úpol?
Klíčové slovo:
úpol
Odpověď:
Český etymologický slovník slovo úpol ‚zápas, zápolení‘ neobsahuje. Ovšem v hesle zápolit jsou zmíněna staročeská spojení v poly, u poly s významem ‚uprostřed, v pase‘. Elektronický slovník staré češtiny zase zaznamenává příslovce upoly ‚vejpůl, napůl‘. Původ slova úpol tedy zřejmě souvisí právě s výrazem upoly / u poly.
Poslední užití:
12.1.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova plískanice?
Klíčové slovo:
plískanice
Odpověď:
Český etymologický slovník odvozuje podstatné jméno plískanice ‚déšť se sněhem za větrného počasí‘ od slovesa plískat, které podle Slovníku spisovného jazyka českého nese význam ‚pleskat, plácat, bít (zvláště o dešti)‘. Sloveso pochází z praslovanského pl’uskati, které je zvukomalebného původu.
Poslední užití:
19.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ spojení fata morgána?
Klíčové slovo:
fata morgána
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku jsme slovní spojení fata morgána ‚vzdušný přelud‘ přejali z italského fata morgana, které má původ ve fata Morgana s významem ‚víla Morgana‘. Morgana byla kouzelnice z artušovských legend a byly jí připisovány atmosférické jevy, které byly pozorovány nejprve v Messinském průlivu a později především na poušti. Italské slovo fata ‚víla‘ pochází z latinského fātum ‚osud‘, které má původ v latinském fārī ‚mluvit‘.
Poslední užití:
10.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova jurodivý?
Klíčové slovo:
jurodivý
Odpověď:
Původ přídavného jména jurodivý (s významem ‚slabomyslný, bláznivý, bigotními věřícími považovaný za tzv. božího člověka s prorockým darem‘) není zaznamenán v žádném etymologickém slovníku. Nový akademický slovník cizích slov pouze uvádí, že se jedná o výraz přejatý z ruštiny. Původ slova však vykládá v jazykovém sloupku na webu Českého rozhlasu Michal Novotný (viz https://region.rozhlas.cz/jurodivy-7290308). Ten spojuje slovo jednak s přídavným jménem divý, které nese tři významy: 1. ‚nezkrocený, divoký‘, 2. ‚prudký, zuřivý, zběsilý‘, 3. ‚dychtivý a posedlý‘, jednak s přídavným jménem jarý, respektive járyj, které má v ruštině význam ‚zuřivý, horlivý‘. Český etymologický slovník pak původ slova jarý ‚mladě svěží, bujný‘ vyvozuje z praslovanského jarъ s negativními významy jako ‚zuřivý‘ či ‚přísný‘ a zároveň ho spojuje se slovem jaro. Zřejmě došlo k vývoji významu: ‚jarní‘ > ‚svěží, čilý‘ > ‚prudký, horlivý‘. Co se slova divý týče, to je připojeno k heslu divoký. Jeho původ je spojován s praslovanskými výrazy divъ a dikъ, které oba nesou význam ‚divoký‘. Existuje však i teorie, která přídavné jméno spojuje se slovem div. Praslovanské slovo divъ vychází z indoevropského deiṷ-ó-, které se uplatnilo např. v litevském diẽvas ‚ bůh‘ či latinském dīvus ‚božský‘ a je odvozeno od indoevropského dei- ‚zářit‘. V případě přídavného jména divoký tedy zřejmě došlo k významovému posunu ‚boží‘ > ‚volně žijící‘ > ‚divoký‘.
Poslední užití:
22.11.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova nádraží? Nevymyslel ho Jungmann?
Klíčové slovo:
nádraží
Odpověď:
Český etymologický slovník odkazuje z hesla nádraží k předložce na a podstatnému jménu dráha, žádného autora slova neuvádí, lze tedy předpokládat, že slovo vzniklo přirozeně. Slovo dráha pak pochází z praslovanského dorga, které souvisí se slovesy drhnout a drát. Původní význam slova dráha byl ‚cesta mezi poli, kudy se vyháněl dobytek‘, byla vlastně ‚vydrhnutá (dobytkem)‘. Později se slovo dráha začalo užívat také ve významu ‚železnice‘. Nádraží své jméno tedy získalo zřejmě podle umístění na dráze.
Poslední užití:
8.1.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova majlant?
Klíčové slovo:
majlant; majland; majlont
Odpověď:
Dle Českého etymologického slovníku má slovo majlant původ ve starší podobě českého názvu města Milána Majland či Majlant, která pochází z německého Mailand. Město ztotožnili s bohatstvím a blahobytem čeští vojáci za rakousko-italských válek.
Poslední užití:
7.6.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Kolik předpon je ve slově nebezpečný, jedna, nebo dvě?
Klíčové slovo:
nebezpečný
Odpověď:
Historicky jsou ve slově nebezpečný bezpochyby předpony dvě: slovo bezpečí (a tedy i slovo ne-bezpečný) souvisí se slovem péče, které původně znamenalo ‚starost, trápení‘. Bezpečí pak označovalo ‚stav bez starosti, trápení‘. Z tohoto hlediska jsou ve slově nebezpečný dvě předpony ne- a bez-. Vzhledem k tomu, že význam slova péče se proměnil, dané slovo samo o sobě už dnes neznamená ‚starost, trápení‘ (neexistuje např. *bezpéče), ale ‚pečování‘, je z hlediska současné češtiny toto řešení problematické. Ve slově bezpečí (nebezpečný) je sice snadno identifikovatelná předpona bez-, po jejím odtržení však zůstane kořen -peč-, který pro současného uživatele češtiny (a tím spíše žáka ZŠ) znamená jen ‚pečování‘, nikoliv ‚starost, trápení‘. Jednotlivé segmenty -bez- a -peč- pak neodpovídají významu celého -bezpeč- (které neznamená ‚bez pečování‘, ale ‚bez starosti, trápení‘; slovotvorný význam tu dnes neodpovídá významu lexikálnímu, význam celku je nekompozicionální, nelze ho vysoudit z významu jeho částí). Dává proto dobrý smysl vnímat celé -bezpeč- jako kořen. Z hlediska současné češtiny má pak slovo nebezpečný jen jednu přeponu ne-. Jak je snad z uvedeného výkladu zřejmé, tato otázka je zcela nevhodná pro žáky ZŠ; pokud jim už byla zadána, je třeba jako správnou odpověď – vzhledem k uvedeným hlediskům – chápat jak to, že slovo nebezpečný má dvě předpony, tak i to, že má jen předponu jednu.
Poslední užití:
24.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova kopřiva?
Klíčové slovo:
kopřiva
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že kopřiva má původ v praslovanském kopriva, možná i kropiva. Původ slova se spojuje se slovesem kropit v původním významu ‚přelévat vroucí vodou‘, protože se tak kopřivy připravovaly k dalšímu zpracování. Jako pravděpodobnější se však zdá, že došlo k přesmyku z kopr- na krop- (spíše než naopak), slovo tak mohlo vzniknout z výrazu koprъ. Kopřiva i kopr totiž byly hojně užívané, a to jak v kuchyni, tak v léčitelství. Přesná motivace jejich spojení však není jistá.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova špendlík?
Klíčové slovo:
špendlík
Odpověď:
Podle výkladu v Českém etymologickém slovníku pochází slovo špendlík (ve významu ‚spínací pomůcka‘) ze středohornoněmeckého spendel, spenel téhož významu. To vychází ze starohornoněmeckého spenula ‚jehla, špendlík‘, jež má původ v latinském spīnula, zdrobnělině od výrazu spīna s významem ‚trn, bodlina‘, ale také ‚páteř‘.
Poslední užití:
28.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sinalý?
Klíčové slovo:
sinalý
Odpověď:
Původ slova lze dohledat v Českém etymologickém slovníku. Přídavné jméno sinalý ‚mrtvolně bledý‘ je odvozeno od knižní varianty siný. Slovo má původ v praslovanském sin’ь, které neslo původní význam asi ‚mající barvu jasné oblohy‘. Slovo se pravděpodobně vyvinulo z indoevropského sḱeHi-ni od sḱeH(i)- s významem ‚svítit, lesknout se‘, v němž mají původ i staroslověnské sijati téhož významu, gótské skeirs ‚jasný‘ či anglické shine ‚svítit‘.
Poslední užití:
21.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova rek?
Klíčové slovo:
rek
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že rek ‚hrdina‘ má původ ve středohornoněmeckém recke ‚potulný bojovník, psanec, dobrodruh, hrdina‘. Zajímavé je, že je toto slovo příbuzné s anglickým výrazem wretch, u nějž se však vyvinul záporný význam ‚lump, darebák, ubožák‘.
Poslední užití:
25.7.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova gró?
Klíčové slovo:
gró
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo gró ‚většina, jádro‘ pochází z francouzského gros téhož významu, které má původ v přídavném jméně gros ‚tlustý značný‘. To vzniklo z latinského grossus téhož významu.
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký původ má slovo skopčák?
Klíčové slovo:
skopčák
Odpověď:
V Českém etymologickém slovníku je uvedeno, že skopčák je původně hanlivý název německých obyvatel sídlících v severočeském hornatém pohraničí. Slovo vzniklo ze spojení „(přicházející) s kopců“, ale svou roli jistě sehrála i zvuková podobnost s výrazem skopec, tedy ‚vykastrovaný beran‘.
Poslední užití:
15.8.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.