Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo záludný?
Klíčové slovo:
záludný
Odpověď:
Slovo záludný bylo utvořeno z předložky za a slovesa loudit (ve významu ‚klamat, mámit‘). V Jungmannově slovníku z 19. století se nachází pouze podstatné jméno záluda (‚sofisma, tj. zdánlivě správný, ale logicky chybný úsudek k oklamání jiných‘), přídavné jméno záludný je novější.
Poslední užití:
13.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Odkud pochází slovo specifický?
Klíčové slovo:
specifický
Odpověď:
Slovo specifický (‚příznačný, osobitý‘) bylo do češtiny přejato vlivem moderních evropských jazyků (německy spezifisch, francouzsky spécifique, anglicky specific), nicméně pochází ze středolatinského specificus (‚osobitý‘). To bylo odvozeno od specificare (‚udělat, označit zvlášť‘) z latinského speciēs (‚druh‘) a facere (‚dělat).
Poslední užití:
4.1.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova tiptop?
Klíčové slovo:
tiptop
Odpověď:
Hovorový výraz tiptop (‚bezvadný, prvotřídní‘) byl přejat z anglického tip-top téhož významu. Tento výraz vznikl spojením slov tip (‚špička‘) a top (‚vrchol‘).
Poslední užití:
31.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo top (‚vrcholný, špičkový‘)?
Klíčové slovo:
top
Odpověď:
Slovo top bylo dle Českého etymologického slovníku přejato z anglického top (ve stejném významu, a to ‚špičkový, prvotřídní‘), které pochází od top ve významu ‚vrchol, vršek, nejvyšší bod‘.
Poslední užití:
31.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Proč se liší slova absorbovat a absorpční? Proč je tam b a p?
Klíčové slovo:
absorbovat; absorpce
Odpověď:
Slova se neliší pouze v češtině, rozdíl je už v latině, z níž jsou slova přejata. Sloveso absorbovat je z latinského absorbēre, zatímco podstatné jméno absorpce je přejato z latinského absorption; p zachovává i odvozené přídavné jméno absorpční.
Případů slov přejatých z latiny, u nichž se sloveso a odvozené podstatné či přídavné jméno od sebe hláskově liší, najdeme v češtině více, např. preskribovat – preskripce, transkribovat – transkripce, redigovat – redakce, abstrahovat – abstrakce.
Zvažované varianty:
absorbovat
absorpce
Poslední užití:
23.3.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Z kterého jazyka pochází slovo diplomat?
Klíčové slovo:
diplomat
Odpověď:
Slovo diplomat (‚pověřený zástupce svého státu; obratný vyjednavatel‘) pochází z francouzštiny, konkrétně z francouzského diplomate od přídavného jména diplomatique (‚týkající se (úředních) listin‘).
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Z jakého jazyka pochází slovo relikvie?
Klíčové slovo:
relikvie
Odpověď:
Slovo relikvie (‚ostatky svatých; vzácná památka‘) pochází z latiny, konkrétně ze slova reliquiae (‚zbytky, ostatky‘). To bylo odvozeno z přídavného jména reliquus (‚zbylý‘), které pochází z relinquere (tvar od slovesa relīquī s významem ‚zanechat, opustit‘).
Poslední užití:
23.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Z jakého jazyka se do češtiny dostalo slovo bronz?
Klíčové slovo:
bronz
Odpověď:
Slovo bronz (‚slitina mědi s cínem, popř. s jiným kovem‘) se do češtiny dostalo přes německý výraz pro bronz Bronze z italského bronzo téhož významu. Další původ je nejistý, možná pochází z perského pirinǧ, birinǧ (‚měď‘).
Poslední užití:
13.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo hamburger?
Klíčové slovo:
hamburger
Odpověď:
Slovo hamburger je přejímkou z angličtiny (hamburger ve významu ‚hamburský řízek‘). Později se využila shoda začátku slova s anglickým slovem ham (‚šunka‘) a začaly se tvořit složeniny jako cheeseburger (‚sýrový hamburger‘) a podobně.
Poslední užití:
7.6.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo gauner?
Klíčové slovo:
gauner
Odpověď:
Gauner (‚darebák, lump‘) pochází z německého Gauner, které je ze staršího Joner (‚falešný hráč‘). To má původ asi v jidiš, ve slově jowen s významem ‚Řek‘. Podle Českého etymologického slovníku byla totiž Řekům přisuzována zvláštní obratnost při falešné hře v karty.
Poslední užití:
19.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Z jakého výrazu vzniklo slovo naděje?
Klíčové slovo:
naděje
Odpověď:
Slovo naděje je odvozeno od slovesa nadít se (‚pojmout nebo mít naději, doufat, očekávat‘). Nejstarší doklad slova naděje pak podle Českého etymologického slovníku pochází již ze 13. století.
Poslední užití:
10.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Pochází slovo holt z němčiny, nebo se jedná o slovo domácí?
Klíčové slovo:
holt
Odpověď:
Slovo holt (‚zkrátka a dobře, inu, tedy, ovšem‘) bylo přejato z německého halt (‚inu, zrovna‘), které pochází ze středohornoněmeckého, respektive starohornoněmeckého halt (‚víc, spíš‘), jehož původ není jasný.
Poslední užití:
16.9.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Je slovo barva přejaté, nebo domácí?
Klíčové slovo:
barva
Odpověď:
Slovo barva (též v podobě barba) se vyskytovalo již ve staré češtině ve 14. století. Jedná se však o výpůjčku ze středohornoněmeckého varwe, případně ze starohornoněmeckého far(a)wa (dnes Farbe).
Poslední užití:
9.11.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jak vzniklo slovo nosorožec? Souvisí s nosem, nebo se slovesem nosit (protože dané zvíře nosí roh)?
Klíčové slovo:
nosorožec
Odpověď:
Nosorožec vznikl podle Českého etymologického slovníku jako kalk podle německého Nashorn (Nase = nos; Horn = roh). Německý výraz pro nosorožce patrně vznikl rovněž jako kalk, a to z latinského rhīnocerus, které pochází z řeckého rhīnókerōs (rhīs = nos; kéras = roh).
Poslední užití:
31.10.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova harant?
Klíčové slovo:
harant
Odpověď:
Původ slova harant není příliš jasný. Se staročeským osobním jménem Harant (z německého Herrand) spíše nesouvisí, i když Český etymologický slovník nevylučuje, že formou bylo k tomuto jménu přikloněno. Pravděpodobně se ale jedná o novější slovo odvozené od slovesa hárati (‚prudce, skokem jít či jet‘).
Poslední užití:
1.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Z jakého jazyka pochází adjektivum hezký?
Klíčové slovo:
hezký
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že slovo hezký se vyskytuje pouze v češtině. Vykládá se z praslovanského gъd-jь-kъ(jь), což je oslabená varianta kořene god- (např. ve slově hodit se), nicméně struktura slova je neobvyklá a praslovanské stáří pochybné. Nejstarší doloženou podobou je hejský – je proto možné uvažovat o souvislosti se slovy hejsek či hesovati, hejsovati (‚hýřit, počínat si světácky‘).
Poslední užití:
22.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.