Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova gurmán?
Klíčové slovo:
gurmán
Odpověď:
Dle Českého etymologického slovníku vychází slovo gurmán (tj. ‚labužník‘) z francouzského slova gourmand téhož významu, které má však nejistý původ. Bývá
spojován s francouzským slovem gourmet ‚znalec vína, labužník‘, jež vzniklo ze starofrancouzského gromet ‚chlapec, sluha‘. Význam ve francouzštině se tedy postupně proměňoval od úžeji vymezeného ‚pomocníka obchodníka s vínem‘ přes ‚obchodníka s vínem, koštéra‘ až k dnešnímu významu.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova neřest?
Klíčové slovo:
neřest
Odpověď:
Slovo neřest označuje v dnešní češtině ‚nízkou vášeň nebo její projev‘. Podle Českého etymologického slovníku Jiřího Rejzka však toto slovo mělo dříve i významy ‚soužení, neštěstí, bída‘, ‚obtížný hmyz‘, ‚trní a bodláčí‘ či ‚neduh, vyrážka‘ (tak jej definuje ještě Jungmannův Slovník česko-německý). Podle Rejzka však slovo neřest zcela původně, ve staré češtině, označovalo ‚tření ryb‘. Podobně Staročeský slovník zachycuje pro neřest význam ‚trdliště, místo tření ryb‘ a dokládá jej mj. příkladem „s dvory, s rybníky, s mlýny, s břehy i s řekami, potoky, neřesty, s lesy, s háji, s horami“. Spojení původního významu ‚tření ryb‘ s dnešním významem je sice obtížné, ale ne nemožné: vnímání tření ryb jakožto ‚něčeho ošklivého, slizkého‘ a vliv mylně vydělené záporky ne- přispěly k vytvoření významu ‚nemravnost, něco nepříjemného vůbec‘. Nicméně vyloučená není ani souvislost se slovem neřád.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova lajdák?
Klíčové slovo:
lajdák
Odpověď:
Rejzkův Český etymologický slovník uvádí, že slovo lajdák (ale i lajdat, lajdáctví atd.) vychází z výrazů landat ‚toulat se‘ a landák ‚tulák‘, jež mají původ v německém výrazu Landstreicher (taktéž ‚tulák‘).
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Odpověď:
O původu slova prosinec se můžeme dočíst v Rejzkově Českém etymologickém slovníku. Přestože jsou interpretace původu slova různé, autor slovníku se kloní k hypotéze, že se slovo vyvinulo z praslovanského slovesa prosinǫti, které znamenalo ‚problesknout‘ a bylo odvozeno od slovesa sinǫti či sijati s významem ‚svítit, zářit, blýskat se‘. Tato slovesa vycházejí z indoevropského výrazu sḱeH(i), nesoucího význam ‚svítit, lesknout se‘. Slovo prosinec tedy pravděpodobně označuje dobu, kdy slunce probleskuje mezi mraky. Jiní autoři kladou slovo prosinec do souvislosti s přídavným jménem siný, tedy ‚modravý, šedivý‘, to má však stejný původ jako již zmíněná slovesa sinǫti či sijati. Pro úplnost dodejme, že se slovo prosinec někdy mylně spojuje se slovesem prosit, či dokonce s podstatným jménem prase, neboť prosinec – staročesky též prasinec – býval tradičně časem zabijaček. Jedná se však o případy tzv. lidové etymologie.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ pozdravu ahoj? Odkdy se užívá v češtině?
Klíčové slovo:
ahoj
Odpověď:
Podle nejnovějšího vydání Rejzkova Českého etymologického slovníku z roku 2015 byl tento původně námořnický pozdrav přejat do češtiny z angličtiny, a to zřejmě přes dolnoněmeckou podobu ahoi. Anglické ahoy je přitom varianta citoslovce hoy – podobně máme v češtině hoj, hej. (Pro úplnost dodejme, že ve starším vydání daného slovníku z roku 2001 dává autor původ slova do souvislosti též s anglickým a hoy, tj. ‚loďka, člun‘.) V minulosti se výraz ahoj používal v češtině pro pobízení tažných zvířat (koní, dobytka), jako pozdrav jej u nás rozšířili ve 20. letech minulého století trampové a vodáci jakou určitou protiváhu k sokolskému pozdravu nazdar.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Domácí vs. přejaté
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova zavazadlo, má něco společného se slovesem zavázat?
Klíčové slovo:
zavazadlo
Odpověď:
Podle Českého etymologického slovníku je slovo zavazadlo, mající dříve též podobu zavazedlo, odvozeno od staršího slovesa zavázeti s významem ‚překážet, vadit‘. (V témže významu se sloveso zavazet užívá dodnes na Moravě.) Slovo zavazadlo užíval již v 17. století J. A. Komenský, jak dokládají záznamy z Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny a taktéž Jungmannův Slovník česko-německý, jenž pracuje s citací ze spisu Labyrint světa a ráj srdce: „Ryňk pln byl jam, dolů, a výmolů jakýchsi, též kamení a kládí, příčkem a na kříž lecjaks ležícího, a jiných zavazadel.“ Slovo zavazadlo ve významu ‚co překáží‘ nacházíme též ve Slovníčku staré češtiny, není tak vyloučené ještě dřívější užití. Zavazadlo je dohledatelné též v Elektronickém slovníku staré češtiny, avšak s významem ‚pruh látky sloužící k zavázání nebo obvázání, zvláště obinadlo, obvaz‘. Co se dnešního významu slova zavazadlo ‚cestovní taška, kufr apod.‘ týče, svou roli sehrála patrně asociace právě se slovesem zavazovat, zavázat.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Lexikální databáze humanistické a barokní češtiny.
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Jazykový zdroj:
Vokabulář webový. oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR. (platí od 2006)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sekta?
Klíčové slovo:
sekta
Odpověď:
V odborné literatuře nalézáme dva výklady původu tohoto slova. Český etymologický slovník dává slovo sekta, přejaté přes německé Sekte téhož významu, do souvislosti s latinským podstatným jménem secta, znamenajícím ‚filozofický směr, politická strana‘. Toto slovo je odvozeno od secare, tj. tvaru trpného příčestí slovesa sectus s významem ‚sekat, řezat‘, původně tedy ‚co je odděleno, odštěpeno‘. Podobně původ slova pojímá např. i starší Stručný etymologický slovník jazyk českého. Naproti tomu Stručný etymologický slovník slovenčiny vykládá latinské secta jako ‚cesta, způsob konání‘, doslova ‚(to) následované‘, vycházející ze slovesa sequī ‚následovat‘. Podobnou interpretaci nabízí též např. německý slovník Duden (viz https://www.duden.de/rechtschreibung/Sekte). O konzultaci jsme proto požádali odborníka na teologii. Podle něj teologové neodmítají ani jeden z představených etymologických výkladů. Nicméně se domnívají, že první výklad je ideologicky zatížený negativním hodnocením ze strany církve, zatímco druhý výklad zdůrazňuje spíše aspekt sociologický.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Stručný etymologický slovník jazyka českého. Holub – Lyer. 1967. (platí od 1967)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slovo kelímek?
Klíčové slovo:
kelímek
Odpověď:
Český etymologický slovník Jiřího Rejzka uvádí, že slovo kelímek bylo převzato v 19. století z polského kielimka s významem ‚rendlík‘. Předpokládá se, že se dané slovo dostalo do polštiny z turečtiny, nicméně není jisté, které turecké slovo by bylo možno považovat za výchozí. Za převzetím slova do češtiny pak stojí Jan Svatopluk Presl, který patřil k významným tvůrcům českého (nejen) chemického názvosloví. Jak dokládá i Jungmannův Slovník česko-německý, kelímek se v češtině původně užíval ve významu ‚nádoba chemičná‘.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník česko-německý. Jungmann. 1835–1839. (platí od 1835 do 1839)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ výrazu sakumprdum?
Klíčové slovo:
sakumprdum
Odpověď:
Vedle výrazu sakumprdum či sakumperdum se v češtině objevují či objevovaly i podoby sakumprásk, sakumpikum, sakum pakum a další. Všechny jsou přitom obměnami původnějšího sakumpak, který podle Českého etymologického
slovníku Jiřího Rejzka vychází z německého slovního spojení „(mit) Sack und
Pack“ s významem ‚se vším všudy‘ (doslova ‚s pytlem a balíkem‘). Tento význam má daný výraz i v češtině.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Jsme v češtině doma. 2012. (platí od 2012)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Prosím vás, kde se vzal název ping-pong pro stolní tenis? Studenti mi tvrdí, že je z čínštiny, mně se to však zdá příliš jednoduché.
Odpověď:
Jak se lze dočíst v Českém etymologickém slovníku Jiřího Rejzka, slovo ping-pong má ve skutečnosti původ v angličtině. Do češtiny se dostalo po 1. světové válce. Vychází z anglického slovesa ping, jež znamená ‚zabzučet, plesknout‘ a bylo využito pro zvukomalebné zdvojení, s jakým se setkáváme např. u spojení bim bam či pif paf.
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.