Dotaz:
Skupina souhláska + l v jiné než slabikotvorné pozici
Konkrétní dotaz:
Jak se správně na konci řádku dělí slovo komplikace? Dělí se správně komp-likace, nebo kom-plikace?
Klíčové slovo:
komplikace
Odpověď:
Slovo komplikace se na konci řádku správně dělí takto: kom-plikace. Pokud má slovo slabičnou vícepísmennou předponu, provádíme dělení za ní (rovněž u latinských a řeckých předpon). Ve slově komplikace je předpona kom- (z lat. com-, které pochází z lat. předložky cum s významem ‚s‘ a které si před b, p a m zachovává – na rozdíl od jiných hláskových okolí – podobu kom-; druhá část slova pochází z lat. plicāre s významem ‚svíjet, skládat‘), odtud tedy uvedené dělení kom-plikace.
Zvažované varianty:
komp-likace
kom-plikace
Poslední užití:
2.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Dělení slov na konci řádku, 2 Konkrétní způsoby dělení, 2.1 Předpony, bod b)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo komplikace
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla kom- a komplikovat
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Mám před sebou text z období 1. republiky, ve kterém je psáno gabriolet. Myslím si, že jde o neznalost, že se tak slovo nikdy nepsalo. Poradíte?
Klíčové slovo:
kabriolet
Odpověď:
Souhlasíme, nejpravděpodobněji jde o omyl pisatele, popř. o vliv nesprávné výslovnosti (obdobně jako se občas můžeme setkat s výslovností [balgón]). Žádný z výkladových slovníků češtiny podobu gabriolet nezachycuje. Náležitá podoba je kabriolet, v Příručním slovníku jazyka českého je zaznamenán i původní zápis cabriolet, který se zpočátku užíval i v češtině. Slovo je přejato z francouzského výrazu cabriolet. Pro psaní g není žádný jazykový důvod, náležitá výslovnost je s počátečním k.
Zvažované varianty:
kabriolet
gabriolet
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Příruční slovník jazyka českého. 1935-1957. (platí od 1935)
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaká je geneze slova „spravedlnost“?
Klíčové slovo:
spravedlnost
Odpověď:
„Spravedlnost“ je podle etymologických slovníků zjednodušeně řečeno něco, co je „s pravdou“ – z tohoto slovního spojení vzniklo ve staré češtině přídavné jméno „spravedlný“ (původně „spravedný“) a od něj je pak příponově odvozeno podstatné jméno „spravedlnost“.
Poslední užití:
1.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Etymologický slovník jazyka českého. Machek. 1997, 2010. (platí od 2010)
Dotaz:
Významový rozdíl mezi slovy
Konkrétní dotaz:
Jak by se dal vysvětlit rozdíl mezi „korekturou“ a „korekcí“?
Klíčové slovo:
korekce vs. korektura
Odpověď:
Obě slova sdílejí původ v latinském corrēctiō ‚oprava, napravení‘ od corrigere ‚opravovat, rovnat‘ (podle Českého etymologického slovníku), významově se však liší. Význam podstatného jména „korekce“ je širší, obecnější – např. Slovník spisovné češtiny ho vykládá jako ‚opravu, úpravu‘, přičemž neshodným přívlastkem může být leccos od údajů přes dráhu družice až po oční vadu. Dalším, specifičtějším významem je ‚zostřené vězení; cela se zhoršenými podmínkami‘.
„Korektura“ je naproti tomu významově užší, konkrétnější – podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená ‚opravování, opravu sazečských chyb; opravování, opravu chyb v psaném textu vůbec‘ nebo v druhém významu ‚otisk sazby k opravě‘ a pojí se pouze s přívlastky jako autorská, jazyková, stránková; sazby, knihy apod. Pouze třetí význam (neuvedený však v novějším Slovníku spisovné češtiny) zachycuje ‚jakýkoli opravný zásah; úpravu‘.
Pokud vůbec významový překryv obou slov je reálný, pak je nejspíš okrajový. Zjednodušeně se dá říct, že „korekce“ je jakákoli oprava či úprava a v textové a publikační sféře se pro ni používá významově specifičtější výraz „korektura“.
Poslední užití:
25.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Polysémie vs. homonymie
Konkrétní dotaz:
Může být slovo „líčení“ (jako make-up a jako soudní líčení) metonymie? Nebo homonymie?
Klíčové slovo:
líčení
Odpověď:
Oba významy, tedy ‚úprava líčidlem‘ i ‚soudní jednání, přelíčení‘ mají společný původ. Český etymologický slovník uvádí, že sloveso „líčit“ (odvozené od podstatného jména „líce“) znamená ‚upravovat obličej; popisovat‘ a že už dávno ustálený přenesený význam lze vyložit jako ‚dávat něčemu tvářnost‘. S ohledem na významovou a genetickou souvislost je tedy slovo „líčení“ nikoliv homonymní, nýbrž polysémní.
Za metonymii bychom vztah obou významů neoznačili, neboť ta se vykládá (např. v Novém encyklopedickém slovníku češtiny) jako přenesení pojmenování na základě místní, časové nebo příčinné souvislosti – a nic z toho se zde nezdá být splněno.
Poslední užití:
12.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Jazykový zdroj:
Nový encyklopedický slovník češtiny online. Karlík – Nekula – Pleskalová. 2012–2018. (platí od 2012)
Dotaz:
Slovotvorná předpona
Konkrétní dotaz:
Ve škole jsme narazili na úkol vybrat ze slov předmět, předpona, přednáška a převýšení takové, které neobsahuje předponu. Je ale mezi uvedenými výrazy nějaké slovo bez předpony?
Klíčové slovo:
předmět, předpona, přednáška, převýšení
Odpověď:
Každé ze slov předmět, předpona, přednáška a převýšení obsahuje předponu. Ve slově předmět je předpona před- (srov. pod-mět, prů-mět), kořen -mět- souvisí se slovesem metat ‚házet‘. Ve slově předpona je kořen před- (srov. pří-pon-a, pře-pon-a), kořen -pon- souvisí se slovesem pnout (-pínat), přípona je dosl. ‚něco připnutého‘. Ve slově přednáška je přípona před- (srov. do-náš-k-a, vy-náš-k-a), kořen -náš- souvisí se slovesem nést – jde o kalk z německého der Vortrag, které je z vor-, dosl. před, a tragen, dosl. nést. Ve slově převýšení je předpona pře- (srov. na-výš-en-í, po-výš-en-í), kořen -výš- souvisí se slovem výška. Daná školní úloha je tak sestavena špatně, nemá správné řešení.
Poslední užití:
23.10.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla předmět, podmět, metat, mést, předpona
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Mají slova X a Y stejný kořen?
Konkrétní dotaz:
Připravujeme klíč k učebnici pro třetí třídu ZŠ a máme otázku: Jsou slova úvod, závod a návod příbuzná?
Klíčové slovo:
úvod, závod, návod
Odpověď:
Ano, slova úvod, závod a návod jsou příbuzná, mají stejný kořen -vod-, který je ve slovese vodit. Jde o variantu kořene -vés- ze slovesa vést (vedu, vedeš atp.), který je z původního praslovanského *ved-ti – -dt- se tu změnilo v -st-. Jako školní úloha je tato otázka ovšem velmi nevhodná. Kořen -vod- je sice ve všech třech slovech dobře patrný, každá z předpon ho však významově modifikuje do té míry, že je (zejména pro děti, navíc na prvním stupni ZŠ) obtížné identifikovat u něj v daných slovech stejný, invariantní význam.
Poslední užití:
28.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
hesla závod, vést
Dotaz:
Slovotvorná přípona
Konkrétní dotaz:
Myslím si správně, že -n- ve slově zákeřný je tvarotvorná nefinální přípona a že pochází z příčestí trpného?
Klíčové slovo:
zákeřný
Odpověď:
Segment -n- ve slově zákeř-n-ý nepochází z příčestí trpného, a nemůže tedy být nefinální tvarotvornou příponou; jde o slovotvornou příponu, neboť slovo zákeřný není odvozeno od slovesa, ale od spojení za keřem – znamenalo původně ‚kdo číhá za keřem‘.
Poslední užití:
23.10.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Morfematika
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Tvarotvorná finální přípona – pádová koncovka
Konkrétní dotaz:
Pomáhám synovi při distanční výuce. Měl za úkol označit koncovku ve slovním tvaru krásného, označil -ého, ale paní učitelka takovou odpověď označila za nesprávnou a napsala k ní „označil jsi příponu“. Co je tedy přípona a koncovka v tvaru krásného?
Klíčové slovo:
krásného
Odpověď:
Slovní tvar krásného se člení na kořen krás- (je krása, krasohled atp.), slovotvornou příponu -n- a tzv. finální tvarotvornou příponu – pádovou koncovku -ého. Problém může být v rozdílech mezi tím, jak se slovo podrobně člení podle zásad vědeckého popisu morfematické stavby slov, a jak se tento popis zjednodušuje pro školské účely. Z hlediska vědeckého popisu je např. koncovka druhem přípony (přípony se dělí mj. na tvarotvorné nefinální a tvarotvorné finální, kterých je několik druhů a označují se jako koncovky: pádové, rodové, infinitivní, osobní). Bez ohledu na to je však odpověď vašeho syna správná – -ého je ve tvaru krásného primárně pádová koncovka, teprve sekundárně i přípona (mezi příponou, resp. tvarotvornou finální příponou, a koncovkou, resp. pádovou koncovkou, je stejný vztah jako mezi slovy ryba a kapr).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
heslo krása
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)