Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
nicméně
Odpověď:
Mluvčí či pisatel někdy svou myšlenku rozdělí do více větných celků, dodatečně zpřesní apod. Na začátku věty se tak mohou ocitnout výrazy mající různé funkce, nejčastěji významově propojují obsah větného celku, ve kterém stojí příslušný výraz, s předchozími větnými celky, tj. mají funkci mezivětného odkazování či navazování. Interpunkční řešení pak závisí na stavbě daného celku, vůli mluvčího, ale také na zvukových faktorech – pauzy apod.
Poslední užití:
8.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výklady o spojení textovém, str. 358 až 359
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná měrová
Konkrétní dotaz:
Užívá se pro vedlejší větu způsobovou – míry také termín vedlejší věta měrová?
Klíčové slovo:
vedlejší věta měrová
Odpověď:
Ano, jedná se o zkrácení spojení „způsobová – míry“.
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Shoda přes hranici věty
Konkrétní dotaz:
V textu mám jednu složitou větu, která končí tímto spojením: „s dobudováním zmíněné dálnice, a především modernizací silnice XY“. Pokud na tuto větu chci navázat, bude z navazující věty znějící „Tato je již vyprojektována“ jasné, k čemu se ukazovací zájmeno tato vztahuje?
Klíčové slovo:
ta, tato
Odpověď:
Ukazovací zájmeno tato bychom doporučili nahradit ukazovacím zájmenem ta. Ačkoli je slovo dálnice i slovo silnice ženského rodu, a ukazovací zájmeno by se tak teoreticky mohlo vztahovat jak k dálnici, tak k silnici, z hlediska vzdálenosti přes hranici věty a z hlediska formulace je na první pohled jasné, k čemu se váže, tedy k naposled jmenované silnici XY.
Poslední užití:
6.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je věta „Příslušník je identifikovaný nebo podezřívaný z příslušnosti k této skupině“ z hlediska větné stavby správně?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V této větě se pisatel dopustil syntaktické chyby, takzvaného zeugmatu (zanedbání dvojí vazby). Přídavné jméno identifikovaný by se mělo pojit např. s výrazem jako (identifikovaný jako příslušník nějaké skupiny), zatímco přídavné jméno podezřívaný se pojí s předložkou z.
Poslední užití:
23.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „k narozeninám“ ve větě „Přinesli dárek k narozeninám“?
Klíčové slovo:
přívlastek versus příslovečné určení
Odpověď:
V tomto případě se jedná o sporný větný člen. Spojení „k narozeninám“ je možné hodnotit buď jako přívlastek neshodný k předmětu dárek (jaký dárek – dárek k narozeninám), nebo jako příslovečné určení účelu závislé na přísudku přinesli. Pro první možnost hovoří především slovosled věty a skutečnost, že spojení můžeme přeformulovat do spojení shodného přívlastku a výrazu dárek (tj. dárek k narozeninám – narozeninový dárek). Druhá možnost se však vyloučit nedá (můžeme se zeptat, za jakým účelem přinesli dárek – k narozeninám). Obojí řešení tedy považujeme za možné.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Nepravé vedlejší věty
Konkrétní dotaz:
O jaké věty se jedná v souvětí „I přes počáteční potíže byla nejlepší a sbírala velké množství cen, které odevzdávala ve škole“?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou věty hlavní spojené ve slučovacím poměru a za nimi následuje nepravá vedlejší věta přívlastková („které odevzdávala ve škole“).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jako jaký větný člen se určuje jméno v nominativu jmenovacím, tedy např. ve spojení město Praha?
Klíčové slovo:
město Praha
Odpověď:
Tyto případy se ve školské praxi doporučují pojímat jako komplexní větný člen a jednotlivé složky nerozkládat. Větněčlensky se však nominativ jmenovací pojímá jako přívlastek neshodný (neshoduje se s řídícím jménem v pádě, rodě a čísle), přívlastkem tedy bude výraz Praha, výraz město bude podmětem. Jedinými případy, u nichž se jako podmět určuje až druhá složka, jsou spojení typu doktor Nováková. Zde je podmětem příjmení Nováková, jímž se také řídí případná shoda přísudku s podmětem („doktor Nováková byla“), přívlastek neshodný je tvořen titulem doktor.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Jaké y se napíše v přísudku „udělaly“ ve větě „Doufám, že Ti moje e-maily udělaly radost“?
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Ve větě „Doufám, že Ti moje e-maily udělaly radost“ se v přísudku píše tvrdé y, protože podmětem je výraz „e-maily“, který je rodu mužského neživotného.
Poslední užití:
3.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „pro vás“ ve větě „Máme pro vás nový návrh“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení prospěchu
Odpověď:
Ve větě Máme pro vás nový návrh je spojení „pro vás“ příslovečné určení prospěchu, ve školské praxi bychom ho doporučovali určit jako předmět.
Poslední užití:
22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.