Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Vnučka přišla ze školy s úkolem, v němž měla mimo jiné určit podmět ve větě „Doma je doma“. Marně si tu s tím lámeme hlavu.
Klíčové slovo:
doma je doma
Odpověď:
Jde o specifický typ věty, v níž je podmět tvořen týmž slovem jako přísudkové jméno. V takových případech je přísudkové jméno vždy v prvním pádě, a není tedy možné jednoznačně rozhodnout, které jméno je podmětem a které částí přísudku – i z toho důvodu, že čeština nemá pevný slovosled. Jako podmět je tedy možné určit buď první, nebo druhé „doma“. Jako primární řešení bychom doporučovali určit jako podmět první „doma“, neboť slovosled podmět–přísudek je neutrálnější než slovosled přísudek–podmět. Ještě dodejme, že tato problematika se týká i vět, v nichž v roli podmětu a přísudku figuruje slovní druh, který nemá kategorii pádu (např. adverbium, infinitiv).
Poslední užití:
12.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 404 / odst. 632 (vyd. 2008)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na druhu vedlejší věty. Jedná se o souvětí „Je to zajímavější, než si myslíš“. Kolegyně je přesvědčená, že jde o vedlejší větu podmětnou, já zastávám názor, že jde o větu měrovou. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O podmětnou vedlejší větu zcela určitě nejde, protože pozice podmětu je v hlavní větě již obsazena zájmenem „to“. Nabízí se tedy vedlejší věta příslovečná. A to buď měrová (míra zajímavosti je ještě vyšší, než si myslíš), nebo věta způsobová srovnávací (mluvnice Čeština – řeč a jazyk uvádí příklad „Život je jiný, než jak jsi o něm slýchával“, příručka Skladba češtiny od Grepla a Karlíka „Udělal to jinak, než jsem si představoval“). Jaké pojetí upřednostňuje současná školská praxe, však nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Můžete se zkusit obrátit také na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 337 (vyd. 2011)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 77 (vyd. 1999)
Dotaz:
Tvar přídavného jména v přívlastku shodném v antepozici
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistý, zda mám do reklamy napsat „úžasné dva miliony“, nebo „úžasných dva miliony“.
Klíčové slovo:
úžasné dva miliony
Odpověď:
Přívlastek „úžasné“ se shoduje s řídícím výrazem „miliony“, správně tedy: „úžasné dva miliony“, stejně jako bychom napsali např.: „úžasné dva zážitky“. Tvar „úžasných“ by pak byl náležitým řešením v případech, kdy je množství počítaného předmětu vyjádřeno číslovkou pět a výše, např. úžasných pět (šest, sedm, osmdesát, ...) milionů. U složených číslovek končících na „jeden“, „dva“, „tři“, „čtyři“, máme dvě možnosti, např. vedle „úžasných dvacet dva milionů“ („úžasných dvacet dva lidí“) i „úžasné dvacet dva miliony“ („úžasní dvacet dva lidé“). Ovšem, jak je z příkladů patrné, je třeba, aby tvar přívlastku shodného vždy odpovídal tvaru řídícího jména.
Zvažované varianty:
úžasné dva miliony
úžasných dva miliony
Poslední užití:
3.6.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, jakým větným členem je výraz „často“ ve větě „Tráví často dovolenou...“?
Klíčové slovo:
často
Odpověď:
Daný výraz má platnost příslovečného určení času. Pokud bychom ho chtěli klasifikovat detailněji, jde o tzv. příslovečné určení časově orientující, na které se ptáme otázkami „kdy?“ a „jak často?“.
Poslední užití:
27.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
V jednom cvičení na určování větných členů jsme narazili na větu, s níž si nevíme rady. Věta zní: „Tohle je útěk.“ Co je ve větě podmětem a co přísudkem?
Klíčové slovo:
podmět vs. jmenná část přísudku
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, a proto nevíme, jak se k této problematice staví současná školská praxe. Řešení školských úloh můžete vyhledávat též na stránkách Asociace češtinářů, nebo pokládat vlastní dotazy v online diskusi. Určit větné členy v uvedené větě není jednoduché, protože různé příručky k tomuto typu vět přistupují různě. Podle Vladimíra Šmilauera a jeho Novočeské skladby tento větný typ vyjadřuje prosté ztotožnění; uvádí to na příkladu „To jsou koťata májová“. Podle tohoto pojetí by bylo zájmeno „tohle“ podmětem a „je útěk“ přísudkem jmenným se sponou. Příruční mluvnice češtiny sice také hovoří o „ztotožnění něčeho s něčím“ (příklad „To je palác šlechtičen“), avšak současně uvádí, že „sloveso být zde ovšem není složkou slovesně-jmenného přísudku, nýbrž je samo slovesným přísudkem s významem identifikačním“. S tímto pojetím pracuje i příručka Skladba češtiny a doplňuje, že oba zbývající členy (v našem případě „tohle“ a „útěk“) pojmenovávají touž skutečnost a jsou zaměnitelné. Rozhodneme-li však, že v pořadí první člen („tohle“) je ve větě podmětem, narazíme na terminologickou nesnáz: v současné školské gramatice totiž zatím neexistuje odpovídající název pro druhý člen („útěk“).
Poslední užití:
20.1.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 403 (odst. 632)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 58 (sekce 27)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 157 (odst. 4835)
Dotaz:
Shoda ve větách s přístavkem (přístavek netvoří osoba)
Konkrétní dotaz:
Mám dilema, jak v jedné větě řešit shodu přísudku s podmětem. Věta zní: „Množství (objem) musí být dostatečné/dostatečný.“ Autor textu shodu řídil podle bližšího výrazu „objem“, ale já nevím, jestli mu ty závorky jaksi neubírají na důležitosti a jestli by se shoda neměla řídit spíš výrazem „množství“.
Klíčové slovo:
přístavek v závorce
Odpověď:
Výraz „objem“ bychom v tomto případě hodnotili jako přístavek, jehož oslabená větněčlenská pozice je graficky znázorněna závorkami. Ve větách s přístavkem platí obecné pravidlo, že tvar přísudku je určován podmětem. Tím je ve větě výraz „množství“ a shodu řídíme podle něj: „Množství (objem) musí být dostatečné.“
Poslední užití:
24.9.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Složitější případy shody přísudku s podmětem, sekce 13 – Typ Finanční úřad, oddělení styku s veřejností, rozhodl‑ (shoda ve větách s přístavkem)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
proto
Odpověď:
Mluvčí či pisatel někdy svou myšlenku rozdělí do více větných celků, dodatečně zpřesní apod. Na začátku věty se tak mohou ocitnout výrazy mající různé funkce, nejčastěji významově propojují obsah větného celku, ve kterém stojí příslušný výraz, s předchozími větnými celky, tj. mají funkci mezivětného odkazování či navazování. Interpunkční řešení pak závisí na stavbě daného celku, vůli mluvčího, ale také na zvukových faktorech – pauzy apod.
Poslední užití:
19.12.2016
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výklady o spojení textovém, str. 358 až 359
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Existuje nějaká učebnice pro učitele, která shrnuje podstatné informace o češtině?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Nemáme podrobné informace o učebnicích češtiny, ty by vám doporučil spíše odborník v didaktice. Pro všeobecný přehled vám můžeme nabídnout Internetovou jazykovou příručku, která srozumitelně vysvětluje úskalí z většiny oblastí českého jazyka, zejména pravopisnou a gramatickou problematiku. Podrobnější vhled do syntaktické oblasti pak podává například kniha autorů Grepla a Karlíka Skladba češtiny.
Poslední užití:
13.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
na druhou stranu
Odpověď:
Mluvčí či pisatel někdy svou myšlenku rozdělí do více větných celků, dodatečně zpřesní apod. Na začátku věty se tak mohou ocitnout výrazy mající různé funkce, nejčastěji významově propojují obsah větného celku, ve kterém stojí příslušný výraz, s předchozími větnými celky, tj. mají funkci mezivětného odkazování či navazování. Interpunkční řešení pak závisí na stavbě daného celku, vůli mluvčího, ale také na zvukových faktorech – pauzy apod.
Poslední užití:
6.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výklady o spojení textovém, str. 358 až 359
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
jenomže
Odpověď:
Mluvčí či pisatel někdy svou myšlenku rozdělí do více větných celků, dodatečně zpřesní apod. Na začátku věty se tak mohou ocitnout výrazy mající různé funkce, nejčastěji významově propojují obsah větného celku, ve kterém stojí příslušný výraz, s předchozími větnými celky, tj. mají funkci mezivětného odkazování či navazování. Interpunkční řešení pak závisí na stavbě daného celku, vůli mluvčího, ale také na zvukových faktorech – pauzy apod.
Poslední užití:
7.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výklady o spojení textovém, str. 358 až 359
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Klíčové slovo:
nicméně
Odpověď:
Mluvčí či pisatel někdy svou myšlenku rozdělí do více větných celků, dodatečně zpřesní apod. Na začátku věty se tak mohou ocitnout výrazy mající různé funkce, nejčastěji významově propojují obsah větného celku, ve kterém stojí příslušný výraz, s předchozími větnými celky, tj. mají funkci mezivětného odkazování či navazování. Interpunkční řešení pak závisí na stavbě daného celku, vůli mluvčího, ale také na zvukových faktorech – pauzy apod.
Poslední užití:
8.6.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Výklady o spojení textovém, str. 358 až 359
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná měrová
Konkrétní dotaz:
Užívá se pro vedlejší větu způsobovou – míry také termín vedlejší věta měrová?
Klíčové slovo:
vedlejší věta měrová
Odpověď:
Ano, jedná se o zkrácení spojení „způsobová – míry“.
Poslední užití:
7.2.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Shoda přes hranici věty
Konkrétní dotaz:
V textu mám jednu složitou větu, která končí tímto spojením: „s dobudováním zmíněné dálnice, a především modernizací silnice XY“. Pokud na tuto větu chci navázat, bude z navazující věty znějící „Tato je již vyprojektována“ jasné, k čemu se ukazovací zájmeno tato vztahuje?
Klíčové slovo:
ta, tato
Odpověď:
Ukazovací zájmeno tato bychom doporučili nahradit ukazovacím zájmenem ta. Ačkoli je slovo dálnice i slovo silnice ženského rodu, a ukazovací zájmeno by se tak teoreticky mohlo vztahovat jak k dálnici, tak k silnici, z hlediska vzdálenosti přes hranici věty a z hlediska formulace je na první pohled jasné, k čemu se váže, tedy k naposled jmenované silnici XY.
Poslední užití:
6.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Je věta „Příslušník je identifikovaný nebo podezřívaný z příslušnosti k této skupině“ z hlediska větné stavby správně?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
V této větě se pisatel dopustil syntaktické chyby, takzvaného zeugmatu (zanedbání dvojí vazby). Přídavné jméno identifikovaný by se mělo pojit např. s výrazem jako (identifikovaný jako příslušník nějaké skupiny), zatímco přídavné jméno podezřívaný se pojí s předložkou z.
Poslední užití:
23.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „k narozeninám“ ve větě „Přinesli dárek k narozeninám“?
Klíčové slovo:
přívlastek versus příslovečné určení
Odpověď:
V tomto případě se jedná o sporný větný člen. Spojení „k narozeninám“ je možné hodnotit buď jako přívlastek neshodný k předmětu dárek (jaký dárek – dárek k narozeninám), nebo jako příslovečné určení účelu závislé na přísudku přinesli. Pro první možnost hovoří především slovosled věty a skutečnost, že spojení můžeme přeformulovat do spojení shodného přívlastku a výrazu dárek (tj. dárek k narozeninám – narozeninový dárek). Druhá možnost se však vyloučit nedá (můžeme se zeptat, za jakým účelem přinesli dárek – k narozeninám). Obojí řešení tedy považujeme za možné.
Poslední užití:
27.4.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Nepravé vedlejší věty
Konkrétní dotaz:
O jaké věty se jedná v souvětí „I přes počáteční potíže byla nejlepší a sbírala velké množství cen, které odevzdávala ve škole“?
Klíčové slovo:
rozbor souvětí
Odpověď:
Souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou věty hlavní spojené ve slučovacím poměru a za nimi následuje nepravá vedlejší věta přívlastková („které odevzdávala ve škole“).
Poslední užití:
12.12.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Nominativ jmenovací
Konkrétní dotaz:
Jako jaký větný člen se určuje jméno v nominativu jmenovacím, tedy např. ve spojení město Praha?
Klíčové slovo:
město Praha
Odpověď:
Tyto případy se ve školské praxi doporučují pojímat jako komplexní větný člen a jednotlivé složky nerozkládat. Větněčlensky se však nominativ jmenovací pojímá jako přívlastek neshodný (neshoduje se s řídícím jménem v pádě, rodě a čísle), přívlastkem tedy bude výraz Praha, výraz město bude podmětem. Jedinými případy, u nichž se jako podmět určuje až druhá složka, jsou spojení typu doktor Nováková. Zde je podmětem příjmení Nováková, jímž se také řídí případná shoda přísudku s podmětem („doktor Nováková byla“), přívlastek neshodný je tvořen titulem doktor.
Poslední užití:
30.1.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. muž. neživ.
Konkrétní dotaz:
Jaké y se napíše v přísudku „udělaly“ ve větě „Doufám, že Ti moje e-maily udělaly radost“?
Klíčové slovo:
shoda přísudku s podmětem
Odpověď:
Ve větě „Doufám, že Ti moje e-maily udělaly radost“ se v přísudku píše tvrdé y, protože podmětem je výraz „e-maily“, který je rodu mužského neživotného.
Poslední užití:
3.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Dotaz:
Příslovečné určení
Konkrétní dotaz:
Jaký větný člen je spojení „pro vás“ ve větě „Máme pro vás nový návrh“?
Klíčové slovo:
příslovečné určení prospěchu
Odpověď:
Ve větě Máme pro vás nový návrh je spojení „pro vás“ příslovečné určení prospěchu, ve školské praxi bychom ho doporučovali určit jako předmět.
Poslední užití:
22.3.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)