Dotaz:
Přivlastňování jinému větnému členu než podmětu
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem na větu: „Představte si, že by příjem organizace náhle vzrostl, dramaticky by vzrostl její vliv na své město“. Myslím si, že místo zájmena „své“ by mělo být užito „její“. Můžete mi to prosím potvrdit?
Klíčové slovo:
její
Odpověď:
Základní pravidlo nám říká, že přivlastňujeme-li podmětu, je namístě užít zvratné přivlastňovací zájmeno, a přivlastňujeme-li jinému větnému členu než podmětu, zvratné zájmeno neužíváme. Z tohoto pravidla existují výjimky, například pokud se ve větě vyskytne tzv. zanořená (skrytá) predikace – je otázkou, zda právě toto nevedlo pisatele k užití zvratného zájmena v dané větě (tj. mohli bychom napsat „vzrostlo to, že organizace ovlivnila své město“). Je však nutno poznamenat, že zvratné zájmeno v uvedeném souvětí vytváří jistou významovou nejednoznačnost, protože podmětem dané vedlejší věty je „vliv“, nikoli „organizace“, a na mnohé čtenáře může působit rušivě. Proto doporučujeme v souladu se základním pravidlem užít zájmeno „její“, tedy: „její vliv na její město“. Pokud by například z kontextu bylo zřejmé, o které město se jedná, ze stylistických důvodů bychom doporučovali druhé přivlastňovací zájmeno úplně vynechat.
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Konkurence přivlastňovacích zájmen
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Ve slovníku jsem našel jen podobu belvedér, není možné psát i krátce belveder?
Klíčové slovo:
belvedér; belveder
Odpověď:
Je možné užít jak podobu belvedér, tak belveder. Ačkoliv některé slovníky (NASCS, SSČ, SSJČ) uvádějí pouze podobu belvedér, v úzu je frekventovanější zápis belveder. IJP a nový ASSČ proto hodnotí obě možnosti (belvedér i belveder) jako rovnocenné.
Zvažované varianty:
belvedér
belveder
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://slovnikcestiny.cz/heslo/belveder/0/2064
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Když napíšu panoráma, mám psát slovo panoramatický s krátkým a?
Klíčové slovo:
panoramatický
Odpověď:
Přídavné jméno panoramatický píšeme v souladu se slovníky s krátkým a. Při odvozování dochází v tomto případě ke krácení samohlásky (obdobně např. schéma – schematický).
Zvažované varianty:
panoramatický
panorámatický
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se panorama, nebo panoráma? Nebo je možné obojí?
Klíčové slovo:
panoráma; panorama
Odpověď:
Přestože NASCS, PČP, SSČ i SSJČ uvádějí v prvním pádě jedině podobu panoráma, je zápis panorama (s krátkým a) v praxi natolik frekventovaný, že IJP připouští podobu panorama jako rovnocennou.
Doplňujeme, že ve středním rodě je možné i u pravopisné podoby panoráma ve 2. 3. 6. a 7. pádě jednotného čísla a v čísle množném (tedy tvarech s kmenotvornou příponu ‑at) vedle dlouhého á použít rovněž krátké a (panorámatu i panoramatu apod.).
Zvažované varianty:
panoráma
panorama
Poslední užití:
27.7.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=panor%C3%A1ma_1&ref=panor%C3%A1ma
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Jak se správně píše [týmlídr]? Snažila jsem se slovo najít v IJP, ale marně. Není tam ani foneticky týmlídr nebo tým lídr, ani teamleader, ani team-leader, ani team leader.
Klíčové slovo:
team leader
Odpověď:
IJP obsahuje asi 102 000 hesel, najdete v ní tedy jen část užívané slovní zásoby. Vámi hledaný výraz (zatím) není uveden. Výraz není doložen ani ve výkladových slovnících. Zaznamenané doklady užití ukazují, že jeho pravopisná podoba není ustálená. Přestože slova tým a lídr (stojící samostatně) užíváme v počeštěné podobě a jsou takto zachycena v IJP a slovnících, označení profese se podle dokladů z ČNK a internetu obvykle zapisuje v původní anglické podobě team leader (v českém prostředí však s malými počátečními písmeny). Další varianty, které jste uvedla (team-leader, teamleader, tým lídr, týmlídr) jsou v praxi doloženy rovněž, ale objevují se jen ojediněle.
Pokud z nějakého důvodu není užit český ekvivalent „vedoucí týmu“ (popř. vedoucí provozu/směny/oddělení, mistr), pak lze doporučit zápis team leader. Varianty pojmenování jsou čerpány ze stránek Národní soustavy povolání (https://nsp.cz/jednotka-prace/vedouci-tymu).
Zvažované varianty:
team leader
teamleader
team-leader
týmlídr
tým lídr
Poslední užití:
19.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit muže, který je plukovníkem a zároveň lékařem?
Klíčové slovo:
plukovník; lékař; doktor
Odpověď:
Můžete si vybrat mezi variantami „pane plukovníku“ a „pane doktore“. Záleží především na tom, v jaké situaci dotyčného oslovujete. Pacienti zvolí pravděpodobně oslovení „pane doktore“, v komunikaci mezi vojáky se objeví spíše oslovení „pane plukovníku“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Píšu dopis a nejsem si jistá formou oslovení. Kombinuje se titul s příjmením, např. „Vážený pane profesore Nováku“?
Klíčové slovo:
profesor
Odpověď:
Ne, běžně oslovujeme samotným titulem, tedy „Vážený pane profesore“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Posílám dopis profesorovi, který je zároveň děkanem, a docentovi, který je zároveň vedoucím katedry. Mohu dotyčné oslovit „Vážený pane profesore, vážený pane docente“?
Klíčové slovo:
profesor; docent; děkan; vedoucí katedry
Odpověď:
Pokud se na dotyčné obracíte v pracovní záležitosti, nabízí se užít v oslovení funkce dotyčných – „Vážený pane děkane, vážený pane vedoucí“. Ovšem ani navrhované oslovení vědecko-pedagogickými tituly nepovažujeme za nevhodné.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Je pravda, že pokud má někdo titul, který se dnes už neužívá, např. akademický sochař (akad. soch.), nesmí ho u svého jména uvádět?
Klíčové slovo:
akad. soch.; ak. soch.
Odpověď:
Žádné takové nařízení neexistuje, naopak se běžně tituly, které se sice dnes již neudělují, ale které dotyční v minulosti právoplatně získali, u jmen jejich nositelů uvádějí.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Jsem diplomovaný specialista (DiS.) v oboru zdravotnictví. Na jedné univerzitě jsem vystudoval bakaláře (Bc.) v jiném oboru, na další univerzitě jsem vystudoval magistra (Mgr.), opět ve zdravotnictví. Tam jsem složil také rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. Nyní můj zaměstnavatel uvádí u mého jména tituly PhDr., Bc. a DiS. Je to tak správně?
Klíčové slovo:
Bc.; Mgr.; PhDr.; DiS.
Odpověď:
Uvádění titulů není stanoveno zákonem, a proto s nimi můžete zacházet dle svého uvážení. Na druhou stranu se běžně a obvykle uvádějí pouze nejvyšší tituly. Proto bychom Vám doporučili používat před jménem pouze titul PhDr., který je nadřazen titulům Bc. a Mgr. Dále bychom Vám doporučili za jménem neuvádět titul DiS., neboť jakožto titul vyššího odborného studia má mnohem nižší váhu než vysokoškolský titul PhDr.
Poslední užití:
24.5.2019
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.