Dotaz:
Školní výuka
Konkrétní dotaz:
Je správný termín přísudek citoslovečný? Jde mi o jeho užití ve školní výuce.
Klíčové slovo:
přísudek
Odpověď:
V příručkách, které máme v jazykové poradně k dispozici, například v Základní mluvnici českého jazyka, je tento druh přísudku pojmenován jako „přísudek vyjádřený citoslovcem“. Ústav pro jazyk český však není pedagogické pracoviště, proto je lepší dotazy na terminologii užívanou při výuce konzultovat například s Asociací češtinářů (ascestinaru.cz).
Poslední užití:
6.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak se oslovují osoby, které mají dvě příjmení, např. paní Dvořáková Prchlíková? Oběma příjmeními, nebo jen jedním z nich?
Odpověď:
Pokud má někdo dvě příjmení, je vhodné ho při oficiální či formální komunikaci oslovit oběma, tedy např. „paní Dvořáková Prchlíková“.
Dotaz:
Oslovování
Konkrétní dotaz:
Jak mám oslovit pana doktora Nováka – „Vážený pane doktore“, nebo „Vážený pane doktore Nováku“?
Klíčové slovo:
doktor
Odpověď:
Kombinace vysokoškolského titulu a příjmení se při oslovování nepoužívá, náležitá podoba je tedy „Vážený pane doktore“.
Dotaz:
Užívání titulů, hodností, funkcí a jejich konkurence
Konkrétní dotaz:
Dělám korekturu podnikového časopisu. V jednom článku jsou uvedena jména vysokoškolských vyučujících včetně titulů a dále je zde uvedeno jméno vedoucí čínské delegace, ovšem bez titulů. Vím, že by se v rámci jednoho textu mělo postupovat jednotně. Mám tedy vysokoškolské tituly u pedagogů odstranit? Třeba bych mohla uvést jen jejich funkce – děkan apod.
Odpověď:
Za vhodnější řešení považujeme doplnit vysokoškolský titul či vysokoškolské tituly vedoucí delegace. Pokud se vám nepodaří zjistit, které tituly dotyčná získala, je jistě možné aplikovat vámi navrhované řešení, tedy uvést jen funkce, které jednotlivé osoby vykonávají.
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná přípustková
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jakou platnost mají souřadně spojené vedlejší věty v následujícím souvětí. „Ať chce, nebo nechce, stejně bude muset do školy.“ Jde o vedlejší věty přípustkové?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Obě vedlejší věty, které jsou souřadně spojené dvojitým spojovacím výrazem „ať – nebo“, mají jako celek význam (podmínkově) přípustkový.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Píše se dané spojení s čárkou?
Konkrétní dotaz:
Píše se čárka za výrazem „nechce“ ve větě „Ať chce, nebo nechce(,) stejně bude muset do školy“?
Klíčové slovo:
ať – nebo
Odpověď:
Souřadné vedlejší věty spojené dvojitými spojovacími výrazy „ať – nebo“ je třeba oddělit od řídící věty čárkou. Spojka ať zde totiž zároveň plní funkci podřadicí spojky připojující vedlejší větu.
Poslední užití:
24.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní čárky v souvětí, sekce 3 – Podřadná spojení vět – podřadicí spojky (že, aby, kdyby apod.)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 121
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
§ 114
Jazykový zdroj:
Novočeská skladba. Šmilauer. 1966. (platí od 1966)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 326–328 (odst. 7753–7755), vydání 1969
Dotaz:
Komplexní podmět (např. typ více než jedna třetina byla)
Konkrétní dotaz:
Objevila jsem následující větu: „Vodník Volšoveček a jeho kapr vyhnali zlého sládka.“ Pochopila jsem, že v dané větě je několikanásobný podmět, ale zamýšlela jsem se nad tím, co bychom určili jako podmět, kdyby věta zněla takto: „Vodník Volšoveček vyhnal zlého sládka.“ Byl by podmětem jen „vodník“, nebo celé spojení „vodník Volšoveček“?
Klíčové slovo:
komplexní větný člen
Odpověď:
Naprosto jednoznačné řešení vám bohužel nemůžeme poskytnout, protože české mluvnice se na něm neshodnou. Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena několika slovy s toutéž syntaktickou platností, se ale obvykle analyzují jako jeden, takzvaný komplexní větný člen. Doporučovali bychom tedy určit celé spojení „vodník Volšoveček“ jako podmět. V některých mluvnicích bývají ovšem spojení tohoto typu chápána jako určitý typ přístavku, jiné je označují jako specifický případ tzv. determinační souřadnosti.
Poslední užití:
1.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Dotaz:
Jednoduchý podmět – mn. č. r. ž.
Konkrétní dotaz:
Je správně měkké „-i“ v přísudku ve větě „Osobnosti z řad klientů obdrželi nové klíče“?
Klíčové slovo:
osobnosti
Odpověď:
Nikoli. Protože podmět „osobnosti“ je rodu ženského, je náležité napsat v přísudku tvrdé y, tedy „obdržely“.
Poslední užití:
2.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, sekce 2.3 – Podmět je rodu ženského
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.