Dotaz:
Zápis přejatého slova
Konkrétní dotaz:
Můžete mi poradit, zda se v češtině píše počeštěně klavičembalo, nebo se užívá původní italská podoba clavicembalo? Počeštěnou podobu jsem našla ve starém hudebním slovníku z roku 1946, ale jinak ji nikde nenacházím.
Klíčové slovo:
clavicembalo
Odpověď:
Doporučujeme užívat původní podobu clavicembalo. Tu zachycuje jak starší SSJČ z 60. let minulého století, tak i novější zdroje, jako např. NASCS a IJP. Je rovněž uvedena v nově vznikajícím ASSČ. Zápis [klavičembalo] znamená výslovnost slova – uvádí se v hranatých závorkách. Doplňujeme, že pravopisná podoba klavičembalo se užívá ve slovenštině. Do slovenských jazykových zdrojů je možné nahlédnout na adrese https://slovnik.juls.savba.sk/.
Zvažované varianty:
clavicembalo
klavičembalo
Poslední užití:
7.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Akademický slovník současné češtiny. (platí od 2017)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Krátky slovník slovenského jazyka. Kačala – Pisárčiková – Považaj. 2003.
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Píše se vitamin a multivitamin, nebo vitamín a multivitamín? Krátce, nebo dlouze?
Klíčové slovo:
vitamin; vitamín
Odpověď:
V souladu s Dodatkem k PČP je možné psát jak krátce vitamin, tak dlouze vitamín. Doklady z ČNK syn v 8 ukazují, že podoba vitamin je v praxi výrazně četnější (poměr užití je 8 : 3).
Zvažované varianty:
vitamin
vitamín
Poslední užití:
7.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Psaní samohlásek v zakončení přejatých slov
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
I/y rozlišuje význam slova či předpony
Konkrétní dotaz:
Je dnes ve vyjmenovaných slovech po b slovo býlí?
Klíčové slovo:
býlí
Odpověď:
O tom, zda výraz býlí uvádějí školní učebnice, nemáme přehled. V PČP je výraz býlí uveden jako příbuzné slovo ke slovu bylina. Do stejné skupiny patří i býložravec, černobýl a zlatobýl.
Poslední užití:
6.12.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Vyjmenovaná slova
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - akademická, Academia. 1994. (platí od 1993)
Jazykový zdroj:
Pravidla českého pravopisu - školní, Fortuna. 1999. (platí od 1993)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova kopřiva?
Klíčové slovo:
kopřiva
Odpověď:
Český etymologický slovník uvádí, že kopřiva má původ v praslovanském kopriva, možná i kropiva. Původ slova se spojuje se slovesem kropit v původním významu ‚přelévat vroucí vodou‘, protože se tak kopřivy připravovaly k dalšímu zpracování. Jako pravděpodobnější se však zdá, že došlo k přesmyku z kopr- na krop- (spíše než naopak), slovo tak mohlo vzniknout z výrazu koprъ. Kopřiva i kopr totiž byly hojně užívané, a to jak v kuchyni, tak v léčitelství. Přesná motivace jejich spojení však není jistá.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Krátce, nebo dlouze?
Konkrétní dotaz:
Je možné psát slovo třídič (např. uhlí nebo biomasy) s dlouhým i krátkým prvním i, nebo je tam platná jen jedna možnost?
Klíčové slovo:
třídič
Odpověď:
IJP v souladu se slovníky (SSČ a SSJČ) uvádí pouze možnost třídič (tedy s dlouhým í), a to jak pro označení člověka, tak stroje.
Zvažované varianty:
třídič
třidič
Poslední užití:
30.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova špendlík?
Klíčové slovo:
špendlík
Odpověď:
Podle výkladu v Českém etymologickém slovníku pochází slovo špendlík (ve významu ‚spínací pomůcka‘) ze středohornoněmeckého spendel, spenel téhož významu. To vychází ze starohornoněmeckého spenula ‚jehla, špendlík‘, jež má původ v latinském spīnula, zdrobnělině od výrazu spīna s významem ‚trn, bodlina‘, ale také ‚páteř‘.
Poslední užití:
28.4.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ frazému
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slovního spojení „na první dobrou“?
Klíčové slovo:
na první dobrou
Odpověď:
V dostupných tištěných zdrojích se nám původ spojení nepodařilo dohledat. Při vyhledávání na internetu jsme zjistili, že se slovnímu obratu „na první dobrou“ věnoval Jaromír Slomek. Podle něj daný obrat vznikl ze širšího spojení „na první dobrou klapku“, užívaného ve filmové branži. (Více viz https://www.tyden.cz/rubriky/nazory/komentatori/prvni-dobra_427616.html.) Tuto teorii považujeme za věrohodnou.
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Jaký je původ slova sinalý?
Klíčové slovo:
sinalý
Odpověď:
Původ slova lze dohledat v Českém etymologickém slovníku. Přídavné jméno sinalý ‚mrtvolně bledý‘ je odvozeno od knižní varianty siný. Slovo má původ v praslovanském sin’ь, které neslo původní význam asi ‚mající barvu jasné oblohy‘. Slovo se pravděpodobně vyvinulo z indoevropského sḱeHi-ni od sḱeH(i)- s významem ‚svítit, lesknout se‘, v němž mají původ i staroslověnské sijati téhož významu, gótské skeirs ‚jasný‘ či anglické shine ‚svítit‘.
Poslední užití:
21.3.2015
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Český etymologický slovník. Rejzek. 2015. (platí od 2015)
Dotaz:
Původ slova
Konkrétní dotaz:
Odkdy se v češtině užívá slovo makronka?
Klíčové slovo:
makronka
Odpověď:
Tento dotaz bohužel nedokážeme uspokojivě zodpovědět. V Novočeském lexikálním archivu je doložen tvar makronky v textu z roku 1912, nelze však zaručit, že se jedná o první výskyt slova v češtině.