Dotaz:
Počet vět v souvětí
Konkrétní dotaz:
Pomůžete mi prosím učit počet vět v následujícím souvětí? „Překontrolujte si všechny prvky kolem domu a přesvědčte se, že jsou všichni seznámeni s bezpečností.“
Klíčové slovo:
souvětí; počet vět
Odpověď:
V uvedeném souvětí se vyskytují tři určité slovesné tvary: „překontrolujte si“, „přesvědčte se“ a „jsou“, které signalizují, že toto souvětí se skládá ze tří vět. První dvě věty jsou hlavní (souřadně spojené v poměru slučovacím), třetí věta je vedlejší, závislá na druhé větě hlavní.
Dotaz:
Odkazování k podmětu
Konkrétní dotaz:
Je správně věta „Řekněte nám o vás něco více“, nebo „Řekněte nám o sobě něco více“?
Klíčové slovo:
o vás; o sobě
Odpověď:
Jestliže zájmeno označuje vztah k osobě nebo věci, která je v dané větě podmětem, je namístě užít zájmeno zvratné. V uvedené větě je nevyjádřený podmět „vy“ a na tento podmět je odkazováno. Správná podoba věty je proto „Řekněte nám o sobě něco více“. Existují však kontexty, kdy zájmeno odkazuje na širší množinu osob než samotný podmět, v nich by pak bylo namístě zájmeno „vás“, např. „Petře, máte velkou rodinu, řekněte nám o vás (= o celé rodině) něco více.“
Poslední užití:
4.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Nauka o českém jazyku. Šmilauer. 1974.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Osobní zájmena, s. 184.
Dotaz:
Vedlejší věta předmětná
Konkrétní dotaz:
Ve škole jsme narazili na souvětí „Z toho lze usoudit, že to z jeho strany nebyl výstřelek“. Nemohu se rozhodnout, zda vedlejší větu v tomto souvětí určit jako větu podmětnou, nebo předmětnou. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
věta bezpodmětná; vedlejší věta předmětná
Odpověď:
Hlavní věta „Z toho lze usoudit“ patří k typu věty, který bývá v mluvnicích hodnocen jako věta jednočlenná (některé mluvnice preferují označení „věta bezpodmětná“). Vedlejší věta v tomto souvětí pak nemůže mít platnost podmětu. Navíc se na uvedenou vedlejší větu ptáme „Koho/co lze usoudit?“, tudíž bychom ji určili jako větu předmětnou. Rádi bychom však dodali, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto typu vět přistupuje současná školská praxe.
Poslední užití:
21.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Bezpodměté větné struktury, s. 113.
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Věty obsahové, s 420.
Dotaz:
Dotaz pro jiné odborníky (lingvisty)
Konkrétní dotaz:
Máte k dispozici německé texty, v nichž se v rámci jazykové korektnosti užívá místo lomítka hvězdička?
Klíčové slovo:
němčina
Odpověď:
Bohužel, práce s německými texty a jejich archivace není součástí praxe jazykové poradny Ústavu pro jazyk český.
Dotaz:
Stížnost na určité jazykové pravidlo
Konkrétní dotaz:
Nelíbí se mi, že je přechylováno jméno předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen.
Klíčové slovo:
přechylování cizích ženských příjmení
Odpověď:
Z povahy jazykového systému češtiny jde v případě přechylování o přirozený způsob zacházení s vlastním jménem. Ve flektivním jazyce, jako je čeština, koncovky vyjadřují různé gramatické významy slov. Příponu -ov(á) připojujeme, abychom jméno mohli skloňovat a zapojit do věty. Ponecháním jména v nepřechýlené, a tudíž nesklonné podobě nelze bez obtíží signalizovat ani rod jména, ani větněčlenské vztahy, do nichž vstupuje. Je však pravda, že přechylování není povinné a není nařízeno zvláštním zákonem, vyhláškou ap., můžete se proto rozhodnout ženská jména nepřechylovat.
Poslední užití:
7.2.2022
Atributy odpovědi
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.