Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda bych u slovesa „využít“ měla volit vazbu s druhým, nebo se čtvrtým pádem: „Ke splnění oznamovací povinnosti je možno využít služby/službu.“ Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
využít
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „využít“ obě vazby, tedy jak s druhým, tak se čtvrtým pádem. Spojení s druhým pádem může být uživateli hodnoceno jako stylově vyšší. Naopak čtvrtý pád je obvyklejší tehdy, pokud se jedná o podstatné jméno konkrétní, tedy např. „využít auto k převozu“ nebo „využít peníze ke koupi dovolené“. V uvedeném případě jsou však naprosto přijatelné obě varianty, tedy jak „využít služby“, tak „využít službu“.
Poslední užití:
16.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Slovesné a jmenné vazby, sekce 8 – Užít, použít, využít co/čeho
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsme si jistí vazbou slovesa ve větě „... podmínky, ke kterým / na které jsme přizpůsobeni“. Můžete nám prosím poradit?
Klíčové slovo:
přizpůsobit
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „přizpůsobit“ pouze vazbu „přizpůsobit někoho/něco někomu/něčemu“. V uvedené větě je tedy náležitý jedině tvar bezpředložkového 3. pádu: „... podmínky, kterým jsme přizpůsobeni.“
Poslední užití:
25.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na náležitou vazbu podstatného jména „reflexe“. Měla bych spíše říkat „reflexe něčeho“, nebo „reflexe nad něčím“? Nebo jsou správně obě vazby?
Klíčové slovo:
reflexe
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „reflexe“ tři možné vazby: reflexe o něčem (reflexe o životě), reflexe nad něčím (reflexe nad uměleckým dílem) a reflexe něčeho (reflexe pocitů). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
9.12.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence ostatní
Konkrétní dotaz:
Potřebovala bych vědět, s jakým pádem se správně pojí zvolání při přípitku „na zdraví“: „na zdraví Jardovi, na zdraví novomanželům“, nebo „na zdraví Jardy, na zdraví novomanželů“? Osobně bych volila druhý pád, zdá se mi, že třetí pád by byl namístě pouze v případě, kdybych použila i sloveso „připíjíme“. Okolí mě ale přesvědčuje, že je správně pouze třetí pád, setkala jsem se také s oficiální kampaní výrobce alkoholických nápojů, jejímž ústředním heslem bylo „na zdraví zdravému rozumu“. Tak už sama nevím.
Klíčové slovo:
na zdraví
Odpověď:
Jádro problému tkví v tom, že zde mluvíme o dvou, resp. třech různých vazbách, z nichž každá se pojí k jinému slovu. Přestože většinou říkáme pouze „na zdraví“, původ frazému je třeba hledat ve spojení „připít (někomu) na zdraví“. U slovesa „připít“ uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení vazby „připít někomu, něčemu“ a „připít na koho, na co“. Sloveso tedy může mít dva předměty, ve třetím a ve čtvrtém pádě, např. „připít Jardovi/novomanželům na zdraví“. Třetí pád se pak do spojení dostává i v případech, kdy je sloveso formálně elidováno (vypuštěno): „(připíjíme) na zdraví Jardovi, na zdraví novomanželům“. Uváděná vazba s druhým pádem se naproti tomu nepojí se slovesem „připít“, ale s podstatným jménem „zdraví“: na zdraví koho, čeho (na čí zdraví)? „Na zdraví Jardy/novomanželů (na Jardovo zdraví)“. Zcela v pořádku je tedy i vazba s druhým pádem. Jinými slovy: obě vazby jsou náležité, záleží pouze na tom, zda pisatel/mluvčí formálně obsadí pozici předmětu ve třetím pádě (sloveso její obsazení nevyžaduje), nebo rozvine podstatné jméno zdraví.
Zvažované varianty:
na zdraví čeho
na zdraví čemu
Poslední užití:
21.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Pracuji v poradně, která pomáhá lidem zbavit se různých závislostí, a často se setkávám se spojeními typu „odvykání drog“, „odvykání léků“ apod. To na mě ale působí, jako by si měly odvykat ty drogy, případně léky, a ne dotyční lidé. Osobně používám vazby „odvyknout od něčeho“ nebo „odvyknout něčemu“. Jaká vazba je tedy vlastně správně?
Klíčové slovo:
odvykání, odvyknout
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení (SSSAVS) slovesné podstatné jméno „odvykání“ přímo neuvádí, uvádí však sloveso „odvykat“, resp. „odvyknout“, z něhož je podstatné jméno odvozeno. Na prvním místě slovník uvádí vazbu se třetím pádem, tedy „odvyknout něčemu, někomu“: Znám několik mladých lidí, kteří odvykli drogám. Stařík za ta léta, co žije na samotě, odvykl lidem. Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ) zachycuje kromě zmíněných vazeb také vazbu s infinitivem: Odvykli nazývat věci pravými jmény. SSSAVS dále uvádí vazbu s předmětem ve čtvrtém pádě, tedy „odvyknout někoho něčemu / něco dělat“: Přísný učitel odvykl žactvo neposlušnosti a odmlouvání. Odvykněte děti mlaskat při jídle, dokud jsou malé. SSJČ nadto uvádí také vámi zmíněnou předložkovou vazbu, ovšem pouze při použití s předmětem ve čtvrtém pádě – „odvyknout někoho od něčeho“: Od veškeré společnosti jej odvykl. Nutno ovšem dodat, že samotný SSJČ tuto vazbu hodnotí jako řídkou, což potvrzuje i nízký výskyt v současném úzu, doložený v Českém národním korpusu. Závěrem: jednoznačně doporučujeme užívat vazbu se třetím pádem: „odvyknout drogám, lékům“, resp. „odvykání drogám, lékům“. Bezpředložkovou vazbu s druhým pádem („odvykání drog, léků“) slovníky neuvádějí a ani není relevantně doložena v úzu, doporučit ji tedy určitě nelze. Užití vazby s předložkou „od“ a druhým pádem sice nelze vyloučit, je však třeba počítat s tím, že jde o vazbu spíše řídkou, takže může některé uživatele přinejmenším zarazit.
Poslední užití:
8.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence sloves ostatní (včetně valenčního rámce)
Konkrétní dotaz:
Jaké i/y mám napsat ve slově „útočníkovi/y“ ve spojení „vypíchnout útočníkovi/y oči“?
Klíčové slovo:
vypíchnout
Odpověď:
Obě varianty jsou možné, rozdíl je ve větněčlenském uspořádání. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „vypíchnout“ vazby se čtvrtým i se třetím pádem (vypíchnout něco někomu). Pokud použijete čtvrtý pád, bude v daném slově tvrdé y, protože slovo „útočníkovy“ je zde přivlastňovacím přídavným jménem v pozici přívlastku shodného k předmětu „oči“: vypíchnout koho, co? > oči > čí oči? > útočníkovy. Pokud zvolíte třetí pád, bude v daném slově měkké i, protože výraz „útočníkovi“ je zde předmětem skloňovaným podle vzoru pán: vypíchnout koho, co? > oči > komu, čemu? > útočníkovi.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Prosím pěkně, je správně věta „K této prodlevě došlo z obavy před protesty“? Jde mi o tu vazbu s předložkou „před“. Nemělo by tam být „z obavy z protestů“?
Klíčové slovo:
obava
Odpověď:
Obě předložkové vazby jsou náležité. Pod heslem „obava“ je uvádí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení – obava před někým, před něčím; z někoho, z něčeho: obava před policií, obavy před pronásledováním, obava z neznámých lidí, obava ze msty. Obě vazby uvádí i valenční slovník substantiv NomVallex I.
Zvažované varianty:
obava před protesty
obava z protestů
Poslední užití:
27.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Konkurence jiných předložkových spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „obrátit pozornost na něco“, nebo „obrátit pozornost k něčemu“? Osobně bych použila spíš předložku „k“, ale ve Slovníku spisovné češtiny jsem našla jen příklad „obrátit pozornost na něco“.
Klíčové slovo:
obrátit pozornost
Odpověď:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost i Slovník spisovného jazyka českého skutečně uvádějí pod heslem „obrátit“ pouze vazbu „obrátit pozornost na“, SSJČ též pod heslem „pozornost“: „obrátit něčí pozornost na něco, jinam“. Naopak Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí pouze příklad „Nyní obrátíme pozornost k programové nabídce“. Data z Českého národního korpusu ukazují, že v úzu se užívají obě vazby, převažuje však vazba s předložkou „k“ v poměru 933:406 výskytům (korpus syn v8). Obě varianty považujeme za správné, užít můžete kteroukoli z nich.
Zvažované varianty:
obrátit pozornost na
obrátit pozornost k
Poslední užití:
4.11.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Jaká je správná vazba podstatného jména „dopad“ ve významu „vliv“? Měla bych napsat „dopad na rodinný život“, nebo spíše „dopad do rodinného života“?
Klíčové slovo:
dopad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „dopad“ ve významu „důsledek, vliv“ pouze vazbu „dopad na někoho/něco“. Naopak ve významu „dopadnutí předmětu“ je možná jak vazba „na něco“, tak „do něčeho“, případně „někam“ (dopad do písku, do pilin apod.). V uvedeném případě je namístě napsat „dopad na rodinný život“.
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nalezla jsem následující větu: „Vědci se nestačili divit nad tím, že...“ Domnívám se, že náležitá vazba slovesa je „divit se někomu/něčemu“, nikoli „divit se nad někým/něčím“. Mám pravdu?
Klíčové slovo:
divit se
Odpověď:
Ano, slovníky vazeb uvádějí u slovesa „divit se“ pouze vazbu s bezpředložkovým 3. pádem. V uvedené větě se pisatel dopustil tzv. kontaminace (zkřížení) vazeb „divit se něčemu“ a „podivovat se nad něčím“.
Poslední užití:
6.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.