Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Nejsem si jistá, zda je správně spojení „dosahuje vyššího výdělku“, nebo „dosahuje vyšší výdělek“. Můžete mi poradit?
Klíčové slovo:
dosáhnout
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „dosáhnout“ ve významu „úsilím nabýt“ pouze vazbu s druhým pádem (např. dosáhnout uznání, slávy apod.). Valenční slovník českých sloves (též VALLEX 3.0) připouští také vazbu se čtvrtým pádem (např. dosáhnout určitou rychlost). V praxi je však mnohem častější druhý pád – v Českém národním korpusu (SYN v11) je více než 400 000 dokladů vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něčeho, zatímto u vazby dosáhnout/dosahovat někoho/něco nalezneme pouze 19 327 dokladů. Spíše bychom tedy doporučili spojení „dosahuje vyššího výdělku“, ačkoli vazbu „dosahuje vyšší výdělek“ nelze hodnotit jako chybnou.
Poslední užití:
27.4.2023
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
V odborném textu jsem viděl spojení „exponovat nanočásticím“. Je možné použít toto sloveso ve spojení se 3. pádem, tj. „exponovat něco někomu“ ve významu „vystavit“?
Klíčové slovo:
exponovat
Odpověď:
Slovníky češtiny uvádějí u slovesa „exponovat“ buď význam „umisťovat, umístit na místě význačném, neobyčejně důležitém, popř. vystaveném nebezpečí, riziku“, nebo „vystavovat, vystavit (citlivou vrstvu fot. materiálu) působení světla“. V prvním případě na sebe sloveso předmět ve 3. pádě neváže, ve druhém případě je potenciální předmět ve 3. pádě už součástí samotného významu slovesa. Ve Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení nalezneme u slovesa „exponovat“ jako vhodnou pouze vazbu se 4. pádem: exponovat film, exponovat sériové snímky; exponovat téma. Vámi uvedenou vazbu tedy nedoporučujeme a z významového i stylistického hlediska považujeme za vhodné formulovat dané vyjádření jiným způsobem.
Poslední užití:
6.12.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Mám větu „Pomůžeme vám s optimalizací nákladů na pronájem kancelářských prostor“. Neměl by autor napsat spíše „nákladů za pronájem“?
Klíčové slovo:
náklad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „náklad“ pouze vazbu s předložkou „na“ (náklady na studium, na vědeckou expedici apod.). Věta „Pomůžeme vám s optimalizací nákladů na pronájem kancelářských prostor“ je tedy v pořádku.
Poslední užití:
18.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
V rámci reklamního spotu jsme použili větu „Zachraňujeme svět od studené vody“. Klientka nás upozornila, že vazba „zachránit/zachraňovat od“ není vhodná a že bychom měli užít vazbu s předložkou „před“ (Zachraňujeme svět před studenou vodou). Je to pravda?
Klíčové slovo:
zachraňovat
Odpověď:
Vazba „zachránit/zachraňovat něco/někoho od někoho/něčeho“ se v současném úzu vyskytuje, a to nikterak mizivě – v Českém národním korpusu nalezneme vazbu „zachránit od někoho/něčeho“ 2 794x; naproti tomu výskytů s předložkou „před“ je 10 778. Ovšem Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí jako náležitou pouze vazbu „zachránit/zachraňovat něco/někoho před někým/něčím“. Proto bychom skutečně doporučili volit řešení s předložkou „před“: „Zachraňujeme svět před studenou vodou“.
Poslední užití:
11.8.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně „porozumění něčemu“, nebo „porozumění něčeho“?
Klíčové slovo:
porozumění
Odpověď:
Slovesné podstatné jméno „porozumění“ se pojí se 3. pádem, stejně jako sloveso, od kterého bylo utvořeno, tedy „porozumět něčemu“ – „porozumění něčemu“ (porozumění textu, porozumění stanovisku apod.). Vedle toho se také může pojit s předložkovým 4. pádem: „porozumění pro něco“ (porozumění pro děti, porozumění pro jejich zájmy apod.). Vazba „porozumění něčeho“ tedy není náležitá.
Poslední užití:
19.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Kontaminace
Konkrétní dotaz:
Kolegové napsali větu „Zapojte se ke kampani“. Věta mi zní divně. Je možno takovou vazbu použít?
Klíčové slovo:
zapojit se; připojit se
Odpověď:
V dané větě došlo k tzv. kontaminaci (smíšení, resp. křížení vazeb), což je považováno za syntaktický nedostatek. Náležité je užít buď vazbu „zapojit se do“ (Zapojte se do kampaně), nebo „připojit se k“ (Připojte se ke kampani).
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, zda je vhodnější spojení „předpoklad procesu“ nebo „předpoklad pro proces“. Můžete mi prosím poradit?
Klíčové slovo:
předpoklad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „předpoklad“ dokonce tři možné vazby: předpoklad něčeho (předpoklady vývoje), předpoklad k něčemu (předpoklady k povolání) a předpoklad pro něco (předpoklad pro výkon činnosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž v pořádku.
Poslední užití:
7.7.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je slovník vazeb dostupný online?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení existuje pouze v tištěné podobě. On-line lze slovesné vazby vyhledávat ve Valenčním slovníku českých sloves (též VALLEX 3.0) na adrese https://ufal.mff.cuni.cz/vallex/3.0/, popřípadě lze přes Internetovou jazykovou příručku vstupovat do výkladových slovníků, jako jsou Slovník spisovné češtiny a Slovník spisovného jazyka českého.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 1994. (platí od 1994)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kde najdu, s jakou předložkou se pojí slovo průvodce?
Klíčové slovo:
vazebnost
Odpověď:
Z tištěných publikací vám dále můžeme doporučit Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. Doklady k užití slova průvodce (i patřičné vazby) uvádějí i výkladové slovníky, konkrétně Slovník spisovného jazyka českého a Slovník spisovné češtiny.
Poslední užití:
11.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „nadšenec do historie“, nebo „nadšenec pro historii“?
Klíčové slovo:
nadšenec
Odpověď:
Slovníky vazeb podstatné jméno „nadšenec“ neuvádějí. U slovesa „nadchnout se“ je však uvedena vazba „pro někoho, pro něco“, u podstatného jména „nadšení“ vazba „pro něco, z něčeho“. Spojení „nadšenec pro historii“ je zcela jistě v pořádku. V praxi je však u podstatného jména „nadšenec“ mnohem častěji užívána předložka do: „nadšenec do někoho/něčeho“ – v Českém národním korpusu se tato vazba vyskytuje 2827x, zatímco spojení „nadšenec pro někoho/něco“ pouze 1906x. Proto je namístě akceptovat obě varianty, tedy jak „nadšenec pro historii“, tak „nadšenec do historie“.
Poslední užití:
2.5.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je přípustná vazba „účtovat o něčem“?
Klíčové slovo:
účtovat
Odpověď:
Slovníky vazeb uvádějí u slovesa „účtovat“ vazbu „účtovat něco“, případně (expresivně) „účtovat s někým/něčím“. Vazba „účtovat o něčem“ se ve slovnících nevyskytuje, proto doporučujeme se jí ve spisovném projevu vyhnout.
Poslední užití:
8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „dopad na účetnictví“, nebo „dopad do účetnictví“?
Klíčové slovo:
dopad
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u podstatného jména „dopad“ ve významu „důsledek, vliv“ pouze vazbu „dopad na někoho/něco“. Naopak ve významu „dopadnutí předmětu“ je možná jak vazba „na něco“, tak „do něčeho“, případně „někam“ (dopad do písku, do pilin apod.). V uvedeném případě je však namístě užít spojení „dopad na účetnictví“.
Poslední užití:
8.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Můžete mi prosím poradit, zda je správně spojení „soustrast nad něčím“, „soustrast k něčemu“, nebo „soustrast při něčem“?
Klíčové slovo:
soustrast
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „soustrast“ tři možné vazby: „soustrast s někým/něčím“ (s. s pozůstalými, s utrpením bližního), soustrast nad něčím“ (s. nad úmrtím) a „soustrast k něčemu“ (s. k tragédii). Vazba „soustrast při něčem“ kodifikována není a v úzu se téměř nevyskytuje.
Poslední užití:
12.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, jestli je vedle vazby „informace o něčem“ přijatelné i spojení s předložkou „k“, tj. „informace k něčemu“.
Klíčové slovo:
informace
Odpověď:
Možné jsou obě vazby. Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení u hesla „informace“ uvádí jak vazbu „o něčem“ („informace o zahájení výstavy“), tak „k něčemu“ („informace k projednávané kauze“).
Poslední užití:
5.4.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jaká je správná vazba sloves „manifestovat“ a „demonstrovat“. Myslím si, že správně by se mělo užívat spojení „manifestovat za něco“, ale „demonstrovat proti něčemu“. Přijde mi, že to ale lidé často chybně zaměňují a říkají či píšou také „manifestovat proti něčemu“ a „demonstrovat za něco“. Můžete mi prosím na tuto otázku odpovědět?
Klíčové slovo:
manifestovat; demonstrovat
Odpověď:
Pokud jde o sloveso „manifestovat“, slovníky vazeb považují za jedinou náležitou předložkovou vazbu pouze vazbu „manifestovat za něco“ („manifestovat za zrušení KSČ“). Vedle toho lze toto sloveso užívat i ve spojení s bezpředložkovým 4. pádem, tedy „manifestovat něco“ („manifestovat svou nespokojenost“). U slovesa „demonstrovat“ ve významu „vyjadřovat nespokojenost“ se ovšem připouští jak spojení s předložkou „proti“ („demonstrovat proti vládním opatřením“), tak s předložkou „za“ („demonstrovat za svobodu slova“). V praxi se hojně užívají obě varianty, přestože vámi navrhovaná vazba („demonstrovat proti“) je mnohem frekventovanější – v Českém národním korpusu se sloveso „demonstrovat“ s předložkou „proti“ vyskytuje 3718x, zatímco s předložkou „za“ 1983x.
Poslední užití:
17.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Dotaz:
Valence podstatných jmen – konkurence předložkového a bezpředložkového spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně vazba „osvědčení odborné způsobilosti“, nebo „osvědčení o odborné způsobilosti“?
Klíčové slovo:
osvědčení
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u hesla „osvědčení“ tři možné vazby: osvědčení o něčem (osvědčení o státním občanství), osvědčení k něčemu (osvědčení k distribuci léčiv) a osvědčení něčeho (mj. i osvědčení způsobilosti). Obě vazby, na které se ptáte, jsou tudíž přijatelné.
Poslední užití:
8.3.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je vhodnější vazba „dělat něco jednodušším“, nebo „dělat něco jednodušší“?
Klíčové slovo:
dělat
Odpověď:
Valenční slovníky uvádějí u slovesa „dělat“ ve významu „působit změnu“ pouze vazbu se 7. pádem: dělat někoho/něco nějakým. Stejně tomu je i u slovesa „činit“. Náležité je tedy pouze spojení „dělat něco jednodušším“.
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Vallex 3.0. Lopatková a kolektiv. 2016.
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Rozporné případy v určování větných členů ve školském pojetí
Konkrétní dotaz:
Marně si lámeme hlavu nad rozborem věty „Žáci chtěli uspět v prvním kole“. Nemůžeme se rozhodnout, zda výraz „v prvním kole“ určit jako předmět, nebo příslovečné určení místa. Poradíte nám?
Klíčové slovo:
předmět vs. příslovečné určení
Odpověď:
Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, proto nemůžeme s určitostí říci, jak k tomuto problému přistupuje školská praxe. Z našeho pohledu však v uvedené větě jde o hraniční jev, neboť na daný větný člen se lze zeptat jak „Uspět v kom/čem?“ (slovníky vazeb uvádějí u slovesa „uspět“ přímo vazbu „v kom/čem“), tak „Uspět kde?“. Dokonce nelze vyloučit ani pojetí, že daný výraz je odpovědí na otázku „Kdy?“, tudíž by mohlo jít i o přísloveční určení času. Ani jedno řešení bychom proto nehodnotili jako chybné.
Poslední užití:
18.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Skladba spisovné češtiny. Grepl – Karlík. 1986.
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
Předmět, s. 271; Příslovečné určení, s. 281.
Dotaz:
Valence sloves – bezpředložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je správně spojení „plýtvat potravinami“, nebo „plýtvat s potravinami“?
Klíčové slovo:
plýtvat
Odpověď:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa „plýtvat“ pouze vazbu bezpředložkového 7. pádu: „plýtvat něčím“. V současném úzu pozorujeme u vazeb se 7. pádem tendenci užívat předložku „s“, a to i ve spojeních, kde je náležitá pouze vazba bezpředložková („kochat se s něčím, zametat s koštětem“ apod.).
Zvažované varianty:
plýtvat potravinami
plýtvat s potravinami
Poslední užití:
31.1.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Dotaz:
Valence podstatných jmen – předložková spojení
Konkrétní dotaz:
Je prosím možné v odborném kontextu (konkrétně jde o fyziku) použít vazbu „závislost od“ (například „závislost od teploty“), nebo je jediným správným řešením vazba „závislost na“?
Klíčové slovo:
závislost
Odpověď:
Vazba „záviset od“ (potažmo „závislý od / závislost od“) vznikla patrně zkřížením vazeb „záviset na“ a „odviset od“. Slovník spisovného jazyka českého hodnotí vazbu s předložkou „od“ jako zastaralou a nevhodnou, proto ji pro běžný text nedoporučujeme. Avšak data Českého národního korpusu ukazují, že v některých odborných oblastech, jako je například ekonomie či právě fyzika, není vazba „záviset od“ nikterak neobvyklá. Proto je možné ji v takových textech tolerovat, ačkoli je třeba počítat s tím, že na některé čtenáře může působit rušivě.
Zvažované varianty:
závislost od teploty
závislost na teplotě
Poslední užití:
14.2.2022
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Český národní korpus.
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.