Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jako učitelka jsem zaslala žákům souvětí, které mělo mít původně jen výchovný charakter, ale pak mě napadlo zadat jim jako úkol rozbor tohoto sdělení. Měla jsem za to, že poslední dvě věty jsou stejného rázu (způsobové), a proto jsem mezi nimi nenapsala čárku. V přicházejících řešeních se však často objevuje věta přísl. účelová. Začala jsem to tedy zkoumat do hloubky a už jsem se do toho tak zamotala, že si opravdu nejsem jistá. Prosím tedy o podání pomocné ruky z vaší strany a moc děkuji. Dané souvětí zní: „Doufám (1VH), že jste všichni rozumní(2VV předmětná) a neberete pobyt doma jako další prázdniny (3VV předmětná), že si dokážete zorganizovat svůj čas tak (4VV předmětná), abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch (5VV přísl. způsobová) a dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku (6VV ?).“
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Jak jistě víte, v české syntaxi neexistuje výhradně jediný „správný“ přístup k určování druhů vedlejších vět, jejich repertoár se v různých zdrojích liší a výsledek často záleží např. na tom, zda jako hlavní kritérium upřednostníme formu, nebo naopak význam. Na základě výkladu ve známé a ve školách hojně využívané mluvnici M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk (Praha 2011) se domníváme, že jde o věty příslovečné účinkové. Příklad na vedlejší větu uvozenou „tak, aby“ najdete však také ve výkladu o vedlejších větách způsobových. Tento zdroj rovněž pracuje s VV způsobově-účinkovými jako speciálním typem vět způsobových. V jiné odborné syntaktické literatuře se pak setkáme rovněž s VV měrově-účinkovými (viz např. J. Štěpán: Souvětí současné češtiny, Liberec, 2013, s. 57 aj.; tato část Moderní mluvnice češtiny je k dispozici i on-line: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxtbHV2bmljZWNlc3Rpbnl8Z3g6NTA0MDQyNGM2ZmYyMmY3Yw). Podle našeho názoru lze v případě daného souvětí uvažovat o všech jmenovaných druzích VV. I vzhledem k nutnosti konzultovat řešení s jazykovou poradnou bychom však byli tolerantní i k určení VV jako účelových, neboť zejména jejich forma (tj. uvození spojkou „aby“) může studenty k této interpretaci snadno svádět (nadto se v první VV vyskytuje adverbium „účelně“). Každopádně však doporučujeme určit 5. a 6. VV stejným způsobem a za základní zde považujeme psaní bez čárky. Čárka by připadala v úvahu tehdy, pokud by pisatel chtěl mezi nimi vyjádřit jiný než slučovací poměr. Nabízí se poměr důsledkový, tj. „abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch, a tak dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku“.
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Co nefunguje jako větný člen
Konkrétní dotaz:
Dobrý den, děláme rozbor hlavních a vedlejších vět a narazili jsme na větu „Dovolte, čí jsou tyto zlaté hodinky?“ Lze tuto větu považovat za souvětí? Nevím, jestli si mám v duchu větu přeformulovat na „Dovolte mi se zeptat, čí jsou tyto zlaté hodinky?“ a považovat to celé za souvětí, nebo jestli zde zkrátka „dovolte“ nevstupuje do žádných skladebních vztahů.
Klíčové slovo:
přívětný výraz
Odpověď:
Existuje více možností, jak k tomuto problému přistupovat. Například mluvnice Čeština – řeč a jazyk řadí výraz „dovolte“ k tzv. přívětným výrazům, které nepovažuje za větné členy (podobně jako „no vidíš, ...“, „poslechněte, ...“ apod.). Naproti tomu podle výkladu Příruční mluvnice češtiny jsou „dovolte“ a „čí jsou tyto zlaté hodinky“ dvě věty hlavní spojené asyndeticky. Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení je ve školské praxi upřednostňováno. V podobných případech doručujeme obrátit se přímo na učitele, který úkol zadal. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
22.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Které nakladatelství vydalo Příruční mluvnici češtiny a knihu Čeština – řeč a jazyk?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Příruční mluvnici češtiny vydalo Nakladatelství Lidové noviny, publikaci Čeština – řeč a jazyk vydalo nejprve ISV nakladatelství, pozdější vydání bylo pod SPN-pedagogickým nakladatelstvím.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kterou příručku mi doporučíte, pokud chci získat podrobnější přehled o typech sloves a přísudků?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Tyto informace obsahují mluvnice češtiny, konkrétně například Příruční mluvnice češtiny nebo kniha Čeština – řeč a jazyk.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Učím češtinu pro cizince, podává nějaká příručka výklad pravidel ke vkladnému -e-?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Bohužel, příručky se pohybnému -e- nevěnují v jednom souhrnném výkladu, ale tato problematika je zpracovávána rozptýleně, v rámci jednotlivých skloňovacích typů (vzorů). Můžeme vám proto doporučit běžné mluvnice češtiny, pro hlubší vhled do celé problematiky historické mluvnice češtiny.
Poslední užití:
15.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Vyučuji češtinu jako cizí jazyk a potřebovala bych poradit, ve které jazykové příručce se dozvím pravidla pro pořadí příklonek a předklonek v české větě.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Z běžných českých mluvnic se příklonkám a předklonkám věnuje například mluvnice Čeština – řeč a jazyk, ne však zcela podrobně. Poučení najdete i v publikaci Knížka o slovosledu. Na tuto problematiku jsou podrobněji zaměřeny učebnice češtiny pro cizince, pro konkrétní doporučení se obraťte na vysokoškolská pracoviště, která se výuce češtiny jako cizího jazyka věnují.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Knížka o slovosledu. Uhlířová. 1987.
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Z kolika procent je ještě platná Česká mluvnice autorů Bohuslava Havránka a Aloise Jedličky z roku 1981?
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Odpověď:
Je obtížné platnost příručky vyjádřit procenty, jelikož i současné mluvnice, které vyšly jen několik málo let po sobě, se mohou lišit v přístupu k jednotlivým mluvnickým jevům, například v klasifikaci slovních druhů, ve stylovém hodnocení některých tvarů apod. Jisté však je, že od roku 1983 došlo mimo jiné ke změnám v pravopisné oblasti a ve výkladu ke slovesným vzorům. Doporučili bychom vám proto řídit se novějšími příručkami, konkrétně například publikacemi Základní česká mluvnice, Čeština – řeč a jazyk nebo Internetovou jazykovou příručkou.
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.