Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Je rozdíl mezi termíny přísudek jmenný se sponou a přísudek slovesně-jmenný?
Klíčové slovo:
přísudek
Odpověď:
V dostupných mluvnicích a dalších jazykových příručkách převládá spíše termín přísudek jmenný se sponou, popřípadě přísudek sponově-jmenný, pojmenování přísudek slovesně-jmenný užívá např. kniha M. Čechové a kol. Čeština – řeč a jazyk. Tyto termíny označují stejný typ přísudku, není mezi nimi rozdíl.
Poslední užití:
13.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se při určování tvaroslovných kategorií zkracuje mužský rod životný? M. živ., nebo m. ž.?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Obvyklá podoba, kterou užívá například Internetová jazyková příručka nebo mluvnice Čeština, řeč a jazyk, je m. živ.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jsou spisovné tvary množného čísla tisknem, minem apod.?
Klíčové slovo:
tisknout, minout
Odpověď:
Tvary tisknem, minem jsou hodnoceny v mluvnicích (Česká mluvnice Havránka–Jedličky, Čeština - řeč a jazyk, Mluvnice češtiny 2) jako hovorové. To by znamenalo, že jsou stále spisovné, jen vhodné pro méně formální projevy. My hodnotíme tyto tvary jako nespisovné a doklady z Českého národního korpusu i zkušenosti v jazykové poradně potvrzují, že v neutrálních spisovných textech tyto tvary nejsou běžně užívány a že je pisatelé nevnímají jako spisovné. Domníváme se, že v uvedených mluvnicích mohlo jít o špatnou predikci vývoje. Také bychom mohli spekulovat o tom, jak pojímají hovorovost. V každém případě toto hodnocení neodpovídá současnému stavu. Ani SSČ, PČP a IJP jako kodifikační příručky tyto tvary neuvádějí. Z absence dotazů na spisovnost těchto tvarů v jazykové poradně (toto je jediný zaznamenaný dotaz na dané téma) podle našeho názoru lze dovodit, že mluvčí tento jev považují za jednoznačně nespisovný.
Zvažované varianty:
tisknem
minem
tiskneme
mineme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Vedlejší věta přísudková
Konkrétní dotaz:
Zajímal by mě druh vedlejší věty v souvětí „Jediný, kdo o včelách věděl opravdu všechno, byl tento včelař“. Jedná se o vedlejší větu podmětnou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Věta může mást tím, že je uvozena zájmenem „kdo“, které je typické právě pro podmětné vedlejší věty. Podmětem hlavní věty je však slovo „včelař“, takže o podmětnou vedlejší větu jít nemůže. Ve skutečnosti se jedná o vedlejší větu přísudkovou: v hlavní větě se nachází sponové sloveso „byl“ a vedlejší věta rozvíjí jmennou část přísudku. Pomoci si můžeme tím, že vedlejší větu shrneme do větného členu tak, abychom získali jedinou větu, např. takto: „Jediným znalcem včel byl tento včelař“. Základní skladební dvojici zde tvoří podmět „včelař“ a přísudek jmenný se sponou „byl znalcem“.
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“ obsahuje vedlejší větu příslovečnou zřetelovou („pokud jde o vaše rozhodnutí“).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.