Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v příruče Čeština - řeč a jazyk na informaci, že číslovka čtvrt je v genitivu čtvrti a čtvrtě. Já si nedokážu vybavit žádné spojení, kde bych použila „bez čtvrti“, aby to byla číslovka. Např. v ustálených spojeních typu tři čtvrti na jednu.
Klíčové slovo:
čtvrt
Odpověď:
Nejprve je třeba předeslat, že čtvrt není číslovka, ale podstatné jméno. Co se týče pádových tvarů, v různých ustálených spojeních jsme zvyklí na jeden tvar a ten druhý bychom neřekli, ale neznamená to, že by v tom kontextu nebylo možné ho použít. Říkáme tedy tři čtvrtě na jednu, ale mohli bychom říci i tři čtvrti na jednu. Viz např. Slovník spisovného jazyka českého, který uvádí příklad „tři čtvrti (nebo čtvrtě) na osm“. Ke skloňování tohoto slova ještě dodává, že „náležitý pád (mimo 1. a 4., kde je počítaný předmět v 2. pádě) se pak vyjadřuje tvarem jména počítaného předmětu, není-li v pádě předložkovém: č. hodiny, do čtvrt hodiny, ke čtvrt hodině“.
Zvažované varianty:
čtvrti
čtvrtě
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
čtvrt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
čtvrt
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na druhu vedlejší věty. Jedná se o souvětí „Je to zajímavější, než si myslíš“. Kolegyně je přesvědčená, že jde o vedlejší větu podmětnou, já zastávám názor, že jde o větu měrovou. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O podmětnou vedlejší větu zcela určitě nejde, protože pozice podmětu je v hlavní větě již obsazena zájmenem „to“. Nabízí se tedy vedlejší věta příslovečná. A to buď měrová (míra zajímavosti je ještě vyšší, než si myslíš), nebo věta způsobová srovnávací (mluvnice Čeština – řeč a jazyk uvádí příklad „Život je jiný, než jak jsi o něm slýchával“, příručka Skladba češtiny od Grepla a Karlíka „Udělal to jinak, než jsem si představoval“). Jaké pojetí upřednostňuje současná školská praxe, však nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Můžete se zkusit obrátit také na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 337 (vyd. 2011)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 77 (vyd. 1999)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Jaké je poslední vydání knihy Čeština – řeč a jazyk?
Klíčové slovo:
mluvnice
Odpověď:
Poslední vydání, které máme v jazykové poradně k dispozici, je z roku 2014. Bohužel nám není známo, zda v následujících letech vyšly další dotisky.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je možné v knihkupectvích zakoupit mluvnici Čeština – řeč a jazyk?
Klíčové slovo:
mluvnice
Odpověď:
Co je nám známo, tak ano. Daná publikace je v tuto chvíli běžně dostupná.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Je rozdíl mezi termíny přísudek jmenný se sponou a přísudek slovesně-jmenný?
Klíčové slovo:
přísudek
Odpověď:
V dostupných mluvnicích a dalších jazykových příručkách převládá spíše termín přísudek jmenný se sponou, popřípadě přísudek sponově-jmenný, pojmenování přísudek slovesně-jmenný užívá např. kniha M. Čechové a kol. Čeština – řeč a jazyk. Tyto termíny označují stejný typ přísudku, není mezi nimi rozdíl.
Poslední užití:
13.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.