Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v příruče Čeština - řeč a jazyk na informaci, že číslovka čtvrt je v genitivu čtvrti a čtvrtě. Já si nedokážu vybavit žádné spojení, kde bych použila „bez čtvrti“, aby to byla číslovka. Např. v ustálených spojeních typu tři čtvrti na jednu.
Klíčové slovo:
čtvrt
Odpověď:
Nejprve je třeba předeslat, že čtvrt není číslovka, ale podstatné jméno. Co se týče pádových tvarů, v různých ustálených spojeních jsme zvyklí na jeden tvar a ten druhý bychom neřekli, ale neznamená to, že by v tom kontextu nebylo možné ho použít. Říkáme tedy tři čtvrtě na jednu, ale mohli bychom říci i tři čtvrti na jednu. Viz např. Slovník spisovného jazyka českého, který uvádí příklad „tři čtvrti (nebo čtvrtě) na osm“. Ke skloňování tohoto slova ještě dodává, že „náležitý pád (mimo 1. a 4., kde je počítaný předmět v 2. pádě) se pak vyjadřuje tvarem jména počítaného předmětu, není-li v pádě předložkovém: č. hodiny, do čtvrt hodiny, ke čtvrt hodině“.
Zvažované varianty:
čtvrti
čtvrtě
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
čtvrt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
čtvrt
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na druhu vedlejší věty. Jedná se o souvětí „Je to zajímavější, než si myslíš“. Kolegyně je přesvědčená, že jde o vedlejší větu podmětnou, já zastávám názor, že jde o větu měrovou. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O podmětnou vedlejší větu zcela určitě nejde, protože pozice podmětu je v hlavní větě již obsazena zájmenem „to“. Nabízí se tedy vedlejší věta příslovečná. A to buď měrová (míra zajímavosti je ještě vyšší, než si myslíš), nebo věta způsobová srovnávací (mluvnice Čeština – řeč a jazyk uvádí příklad „Život je jiný, než jak jsi o něm slýchával“, příručka Skladba češtiny od Grepla a Karlíka „Udělal to jinak, než jsem si představoval“). Jaké pojetí upřednostňuje současná školská praxe, však nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Můžete se zkusit obrátit také na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 337 (vyd. 2011)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 77 (vyd. 1999)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Jaké je poslední vydání knihy Čeština – řeč a jazyk?
Klíčové slovo:
mluvnice
Odpověď:
Poslední vydání, které máme v jazykové poradně k dispozici, je z roku 2014. Bohužel nám není známo, zda v následujících letech vyšly další dotisky.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je možné v knihkupectvích zakoupit mluvnici Čeština – řeč a jazyk?
Klíčové slovo:
mluvnice
Odpověď:
Co je nám známo, tak ano. Daná publikace je v tuto chvíli běžně dostupná.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Je rozdíl mezi termíny přísudek jmenný se sponou a přísudek slovesně-jmenný?
Klíčové slovo:
přísudek
Odpověď:
V dostupných mluvnicích a dalších jazykových příručkách převládá spíše termín přísudek jmenný se sponou, popřípadě přísudek sponově-jmenný, pojmenování přísudek slovesně-jmenný užívá např. kniha M. Čechové a kol. Čeština – řeč a jazyk. Tyto termíny označují stejný typ přísudku, není mezi nimi rozdíl.
Poslední užití:
13.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se při určování tvaroslovných kategorií zkracuje mužský rod životný? M. živ., nebo m. ž.?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Obvyklá podoba, kterou užívá například Internetová jazyková příručka nebo mluvnice Čeština, řeč a jazyk, je m. živ.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jsou spisovné tvary množného čísla tisknem, minem apod.?
Klíčové slovo:
tisknout, minout
Odpověď:
Tvary tisknem, minem jsou hodnoceny v mluvnicích (Česká mluvnice Havránka–Jedličky, Čeština - řeč a jazyk, Mluvnice češtiny 2) jako hovorové. To by znamenalo, že jsou stále spisovné, jen vhodné pro méně formální projevy. My hodnotíme tyto tvary jako nespisovné a doklady z Českého národního korpusu i zkušenosti v jazykové poradně potvrzují, že v neutrálních spisovných textech tyto tvary nejsou běžně užívány a že je pisatelé nevnímají jako spisovné. Domníváme se, že v uvedených mluvnicích mohlo jít o špatnou predikci vývoje. Také bychom mohli spekulovat o tom, jak pojímají hovorovost. V každém případě toto hodnocení neodpovídá současnému stavu. Ani SSČ, PČP a IJP jako kodifikační příručky tyto tvary neuvádějí. Z absence dotazů na spisovnost těchto tvarů v jazykové poradně (toto je jediný zaznamenaný dotaz na dané téma) podle našeho názoru lze dovodit, že mluvčí tento jev považují za jednoznačně nespisovný.
Zvažované varianty:
tisknem
minem
tiskneme
mineme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Vedlejší věta přísudková
Konkrétní dotaz:
Zajímal by mě druh vedlejší věty v souvětí „Jediný, kdo o včelách věděl opravdu všechno, byl tento včelař“. Jedná se o vedlejší větu podmětnou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Věta může mást tím, že je uvozena zájmenem „kdo“, které je typické právě pro podmětné vedlejší věty. Podmětem hlavní věty je však slovo „včelař“, takže o podmětnou vedlejší větu jít nemůže. Ve skutečnosti se jedná o vedlejší větu přísudkovou: v hlavní větě se nachází sponové sloveso „byl“ a vedlejší věta rozvíjí jmennou část přísudku. Pomoci si můžeme tím, že vedlejší větu shrneme do větného členu tak, abychom získali jedinou větu, např. takto: „Jediným znalcem včel byl tento včelař“. Základní skladební dvojici zde tvoří podmět „včelař“ a přísudek jmenný se sponou „byl znalcem“.
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“ obsahuje vedlejší větu příslovečnou zřetelovou („pokud jde o vaše rozhodnutí“).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, o jaký druh vedlejší věty se jedná: „Byla mi taková zima, že jsem se celá rozklepala.“ Učitelka mého syna tvrdí, že se jedná o vedlejší větu příslovečnou měrovou. Já se domnívám, že jde o vedlejší větu přívlastkovou, protože závisí na podstatném jménu zima.
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O přívlastkovou vedlejší větu se nejedná, protože na podstatném jméně „zima“ nezávisí. Danou vedlejší větu bychom určili jako příslovečnou účinkovou (viz např. ve školách běžně používaná mluvnice M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk, Praha: SPN, 2011, s. 339). Zároveň si dovolujeme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště. Jsme si vědomi toho, že zejména na nižších stupních škol se problematika druhů vedlejších vět musí často zjednodušovat úměrně věku a schopnostem žáků (větám účinkovým jsou z významového hlediska nejbližší právě věty měrové). Nejen z tohoto důvodu není jazyková poradna určena k řešení domácích úkolů, doporučujeme obracet se s prosbou o vysvětlení přímo na učitele, kteří tyto úkoly zadávají. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládat v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/. Děkujeme za pochopení.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jako učitelka jsem zaslala žákům souvětí, které mělo mít původně jen výchovný charakter, ale pak mě napadlo zadat jim jako úkol rozbor tohoto sdělení. Měla jsem za to, že poslední dvě věty jsou stejného rázu (způsobové), a proto jsem mezi nimi nenapsala čárku. V přicházejících řešeních se však často objevuje věta přísl. účelová. Začala jsem to tedy zkoumat do hloubky a už jsem se do toho tak zamotala, že si opravdu nejsem jistá. Prosím tedy o podání pomocné ruky z vaší strany a moc děkuji. Dané souvětí zní: „Doufám (1VH), že jste všichni rozumní(2VV předmětná) a neberete pobyt doma jako další prázdniny (3VV předmětná), že si dokážete zorganizovat svůj čas tak (4VV předmětná), abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch (5VV přísl. způsobová) a dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku (6VV ?).“
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Jak jistě víte, v české syntaxi neexistuje výhradně jediný „správný“ přístup k určování druhů vedlejších vět, jejich repertoár se v různých zdrojích liší a výsledek často záleží např. na tom, zda jako hlavní kritérium upřednostníme formu, nebo naopak význam. Na základě výkladu ve známé a ve školách hojně využívané mluvnici M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk (Praha 2011) se domníváme, že jde o věty příslovečné účinkové. Příklad na vedlejší větu uvozenou „tak, aby“ najdete však také ve výkladu o vedlejších větách způsobových. Tento zdroj rovněž pracuje s VV způsobově-účinkovými jako speciálním typem vět způsobových. V jiné odborné syntaktické literatuře se pak setkáme rovněž s VV měrově-účinkovými (viz např. J. Štěpán: Souvětí současné češtiny, Liberec, 2013, s. 57 aj.; tato část Moderní mluvnice češtiny je k dispozici i on-line: https://docs.google.com/viewer?a=v&pid=sites&srcid=ZGVmYXVsdGRvbWFpbnxtbHV2bmljZWNlc3Rpbnl8Z3g6NTA0MDQyNGM2ZmYyMmY3Yw). Podle našeho názoru lze v případě daného souvětí uvažovat o všech jmenovaných druzích VV. I vzhledem k nutnosti konzultovat řešení s jazykovou poradnou bychom však byli tolerantní i k určení VV jako účelových, neboť zejména jejich forma (tj. uvození spojkou „aby“) může studenty k této interpretaci snadno svádět (nadto se v první VV vyskytuje adverbium „účelně“). Každopádně však doporučujeme určit 5. a 6. VV stejným způsobem a za základní zde považujeme psaní bez čárky. Čárka by připadala v úvahu tehdy, pokud by pisatel chtěl mezi nimi vyjádřit jiný než slučovací poměr. Nabízí se poměr důsledkový, tj. „abyste jej účelně využili ve vlastní prospěch, a tak dosáhli ve zkoušce dospělosti nejlepšího možného výsledku“.
Poslední užití:
26.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Co nefunguje jako větný člen
Konkrétní dotaz:
Dobrý den, děláme rozbor hlavních a vedlejších vět a narazili jsme na větu „Dovolte, čí jsou tyto zlaté hodinky?“ Lze tuto větu považovat za souvětí? Nevím, jestli si mám v duchu větu přeformulovat na „Dovolte mi se zeptat, čí jsou tyto zlaté hodinky?“ a považovat to celé za souvětí, nebo jestli zde zkrátka „dovolte“ nevstupuje do žádných skladebních vztahů.
Klíčové slovo:
přívětný výraz
Odpověď:
Existuje více možností, jak k tomuto problému přistupovat. Například mluvnice Čeština – řeč a jazyk řadí výraz „dovolte“ k tzv. přívětným výrazům, které nepovažuje za větné členy (podobně jako „no vidíš, ...“, „poslechněte, ...“ apod.). Naproti tomu podle výkladu Příruční mluvnice češtiny jsou „dovolte“ a „čí jsou tyto zlaté hodinky“ dvě věty hlavní spojené asyndeticky. Upozorňujeme, že nejsme didaktické pracoviště, takže nevíme, jaké řešení je ve školské praxi upřednostňováno. V podobných případech doručujeme obrátit se přímo na učitele, který úkol zadal. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/.
Poslední užití:
22.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Které nakladatelství vydalo Příruční mluvnici češtiny a knihu Čeština – řeč a jazyk?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Příruční mluvnici češtiny vydalo Nakladatelství Lidové noviny, publikaci Čeština – řeč a jazyk vydalo nejprve ISV nakladatelství, pozdější vydání bylo pod SPN-pedagogickým nakladatelstvím.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Kterou příručku mi doporučíte, pokud chci získat podrobnější přehled o typech sloves a přísudků?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Tyto informace obsahují mluvnice češtiny, konkrétně například Příruční mluvnice češtiny nebo kniha Čeština – řeč a jazyk.
Poslední užití:
13.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Existuje příručka daného typu?
Konkrétní dotaz:
Učím češtinu pro cizince, podává nějaká příručka výklad pravidel ke vkladnému -e-?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Bohužel, příručky se pohybnému -e- nevěnují v jednom souhrnném výkladu, ale tato problematika je zpracovávána rozptýleně, v rámci jednotlivých skloňovacích typů (vzorů). Můžeme vám proto doporučit běžné mluvnice češtiny, pro hlubší vhled do celé problematiky historické mluvnice češtiny.
Poslední užití:
15.2.2017
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Dotaz:
Jakou doporučujete příručku pro danou problematiku?
Konkrétní dotaz:
Vyučuji češtinu jako cizí jazyk a potřebovala bych poradit, ve které jazykové příručce se dozvím pravidla pro pořadí příklonek a předklonek v české větě.
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Z běžných českých mluvnic se příklonkám a předklonkám věnuje například mluvnice Čeština – řeč a jazyk, ne však zcela podrobně. Poučení najdete i v publikaci Knížka o slovosledu. Na tuto problematiku jsou podrobněji zaměřeny učebnice češtiny pro cizince, pro konkrétní doporučení se obraťte na vysokoškolská pracoviště, která se výuce češtiny jako cizího jazyka věnují.
Poslední užití:
24.2.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Knížka o slovosledu. Uhlířová. 1987.
Dotaz:
Doporučujete užívání dané příručky?
Konkrétní dotaz:
Z kolika procent je ještě platná Česká mluvnice autorů Bohuslava Havránka a Aloise Jedličky z roku 1981?
Klíčové slovo:
důvěryhodnost jazykového zdroje
Odpověď:
Je obtížné platnost příručky vyjádřit procenty, jelikož i současné mluvnice, které vyšly jen několik málo let po sobě, se mohou lišit v přístupu k jednotlivým mluvnickým jevům, například v klasifikaci slovních druhů, ve stylovém hodnocení některých tvarů apod. Jisté však je, že od roku 1983 došlo mimo jiné ke změnám v pravopisné oblasti a ve výkladu ke slovesným vzorům. Doporučili bychom vám proto řídit se novějšími příručkami, konkrétně například publikacemi Základní česká mluvnice, Čeština – řeč a jazyk nebo Internetovou jazykovou příručkou.
Poslední užití:
6.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)