Dotaz:
Ženský rod
Konkrétní dotaz:
Narazila jsem v příruče Čeština - řeč a jazyk na informaci, že číslovka čtvrt je v genitivu čtvrti a čtvrtě. Já si nedokážu vybavit žádné spojení, kde bych použila „bez čtvrti“, aby to byla číslovka. Např. v ustálených spojeních typu tři čtvrti na jednu.
Klíčové slovo:
čtvrt
Odpověď:
Nejprve je třeba předeslat, že čtvrt není číslovka, ale podstatné jméno. Co se týče pádových tvarů, v různých ustálených spojeních jsme zvyklí na jeden tvar a ten druhý bychom neřekli, ale neznamená to, že by v tom kontextu nebylo možné ho použít. Říkáme tedy tři čtvrtě na jednu, ale mohli bychom říci i tři čtvrti na jednu. Viz např. Slovník spisovného jazyka českého, který uvádí příklad „tři čtvrti (nebo čtvrtě) na osm“. Ke skloňování tohoto slova ještě dodává, že „náležitý pád (mimo 1. a 4., kde je počítaný předmět v 2. pádě) se pak vyjadřuje tvarem jména počítaného předmětu, není-li v pádě předložkovém: č. hodiny, do čtvrt hodiny, ke čtvrt hodině“.
Zvažované varianty:
čtvrti
čtvrtě
Poslední užití:
19.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
čtvrt
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
čtvrt
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Nemůžeme se s kolegy shodnout na druhu vedlejší věty. Jedná se o souvětí „Je to zajímavější, než si myslíš“. Kolegyně je přesvědčená, že jde o vedlejší větu podmětnou, já zastávám názor, že jde o větu měrovou. Jak to vidíte vy?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O podmětnou vedlejší větu zcela určitě nejde, protože pozice podmětu je v hlavní větě již obsazena zájmenem „to“. Nabízí se tedy vedlejší věta příslovečná. A to buď měrová (míra zajímavosti je ještě vyšší, než si myslíš), nebo věta způsobová srovnávací (mluvnice Čeština – řeč a jazyk uvádí příklad „Život je jiný, než jak jsi o něm slýchával“, příručka Skladba češtiny od Grepla a Karlíka „Udělal to jinak, než jsem si představoval“). Jaké pojetí upřednostňuje současná školská praxe, však nevíme, jelikož nejsme didaktické pracoviště. Můžete se zkusit obrátit také na Asociaci češtinářů (https://www.ascestinaru.cz/).
Poslední užití:
26.11.2018
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 337 (vyd. 2011)
Jazykový zdroj:
Skladba češtiny. Grepl – Karlík. 1998. (platí od 1998)
Upřesnění příručky, časopisu apod.:
s. 77 (vyd. 1999)
Dotaz:
Bibliografické údaje o příručkách
Konkrétní dotaz:
Jaké je poslední vydání knihy Čeština – řeč a jazyk?
Klíčové slovo:
mluvnice
Odpověď:
Poslední vydání, které máme v jazykové poradně k dispozici, je z roku 2014. Bohužel nám není známo, zda v následujících letech vyšly další dotisky.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Kde je možné získat/najít příručku daného typu?
Konkrétní dotaz:
Je možné v knihkupectvích zakoupit mluvnici Čeština – řeč a jazyk?
Klíčové slovo:
mluvnice
Odpověď:
Co je nám známo, tak ano. Daná publikace je v tuto chvíli běžně dostupná.
Poslední užití:
10.9.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Je rozdíl mezi termíny přísudek jmenný se sponou a přísudek slovesně-jmenný?
Klíčové slovo:
přísudek
Odpověď:
V dostupných mluvnicích a dalších jazykových příručkách převládá spíše termín přísudek jmenný se sponou, popřípadě přísudek sponově-jmenný, pojmenování přísudek slovesně-jmenný užívá např. kniha M. Čechové a kol. Čeština – řeč a jazyk. Tyto termíny označují stejný typ přísudku, není mezi nimi rozdíl.
Poslední užití:
13.5.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Obecná lingvistická terminologie
Konkrétní dotaz:
Jak se při určování tvaroslovných kategorií zkracuje mužský rod životný? M. živ., nebo m. ž.?
Klíčové slovo:
zkratka
Odpověď:
Obvyklá podoba, kterou užívá například Internetová jazyková příručka nebo mluvnice Čeština, řeč a jazyk, je m. živ.
Poslední užití:
23.2.2021
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Slovesa: časování
Konkrétní dotaz:
Jsou spisovné tvary množného čísla tisknem, minem apod.?
Klíčové slovo:
tisknout, minout
Odpověď:
Tvary tisknem, minem jsou hodnoceny v mluvnicích (Česká mluvnice Havránka–Jedličky, Čeština - řeč a jazyk, Mluvnice češtiny 2) jako hovorové. To by znamenalo, že jsou stále spisovné, jen vhodné pro méně formální projevy. My hodnotíme tyto tvary jako nespisovné a doklady z Českého národního korpusu i zkušenosti v jazykové poradně potvrzují, že v neutrálních spisovných textech tyto tvary nejsou běžně užívány a že je pisatelé nevnímají jako spisovné. Domníváme se, že v uvedených mluvnicích mohlo jít o špatnou predikci vývoje. Také bychom mohli spekulovat o tom, jak pojímají hovorovost. V každém případě toto hodnocení neodpovídá současnému stavu. Ani SSČ, PČP a IJP jako kodifikační příručky tyto tvary neuvádějí. Z absence dotazů na spisovnost těchto tvarů v jazykové poradně (toto je jediný zaznamenaný dotaz na dané téma) podle našeho názoru lze dovodit, že mluvčí tento jev považují za jednoznačně nespisovný.
Zvažované varianty:
tisknem
minem
tiskneme
mineme
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Internetová jazyková příručka. (platí od 2008)
Jazykový zdroj:
Česká mluvnice. Havránek – Jedlička. 1981. (platí od 1981)
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Jazykový zdroj:
Mluvnice češtiny 2. 1986. (platí od 1986)
Dotaz:
Vedlejší věta přísudková
Konkrétní dotaz:
Zajímal by mě druh vedlejší věty v souvětí „Jediný, kdo o včelách věděl opravdu všechno, byl tento včelař“. Jedná se o vedlejší větu podmětnou?
Klíčové slovo:
druh vedlejší věty
Odpověď:
Věta může mást tím, že je uvozena zájmenem „kdo“, které je typické právě pro podmětné vedlejší věty. Podmětem hlavní věty je však slovo „včelař“, takže o podmětnou vedlejší větu jít nemůže. Ve skutečnosti se jedná o vedlejší větu přísudkovou: v hlavní větě se nachází sponové sloveso „byl“ a vedlejší věta rozvíjí jmennou část přísudku. Pomoci si můžeme tím, že vedlejší větu shrneme do větného členu tak, abychom získali jedinou větu, např. takto: „Jediným znalcem včel byl tento včelař“. Základní skladební dvojici zde tvoří podmět „včelař“ a přísudek jmenný se sponou „byl znalcem“.
Poslední užití:
22.1.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Jaký druh vedlejší věty je v souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“?
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
Souvětí „Pokud jde o vaše rozhodnutí, nesouhlasíme s ním“ obsahuje vedlejší větu příslovečnou zřetelovou („pokud jde o vaše rozhodnutí“).
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Dotaz:
Vedlejší věta příslovečná - dvojí řešení
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat, o jaký druh vedlejší věty se jedná: „Byla mi taková zima, že jsem se celá rozklepala.“ Učitelka mého syna tvrdí, že se jedná o vedlejší větu příslovečnou měrovou. Já se domnívám, že jde o vedlejší větu přívlastkovou, protože závisí na podstatném jménu zima.
Klíčové slovo:
vedlejší věta
Odpověď:
O přívlastkovou vedlejší větu se nejedná, protože na podstatném jméně „zima“ nezávisí. Danou vedlejší větu bychom určili jako příslovečnou účinkovou (viz např. ve školách běžně používaná mluvnice M. Čechové a kol.: Čeština – řeč a jazyk, Praha: SPN, 2011, s. 339). Zároveň si dovolujeme upozornit, že nejsme didaktické pracoviště. Jsme si vědomi toho, že zejména na nižších stupních škol se problematika druhů vedlejších vět musí často zjednodušovat úměrně věku a schopnostem žáků (větám účinkovým jsou z významového hlediska nejbližší právě věty měrové). Nejen z tohoto důvodu není jazyková poradna určena k řešení domácích úkolů, doporučujeme obracet se s prosbou o vysvětlení přímo na učitele, kteří tyto úkoly zadávají. Odpovědi na dotazy týkající se jakéhokoli jazykového, slohového či literárního problému, který souvisí s výukou češtiny na školách, můžete také vyhledávat na webových stránkách Asociace češtinářů https://www.ascestinaru.cz/ nebo je pokládat v online diskusi na webu http://ascestinaru.cz/. Děkujeme za pochopení.
Poslední užití:
27.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Čeština – řeč a jazyk. Čechová. 2002. (platí od 2002)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.