Dotaz:
Duál
Konkrétní dotaz:
Chtěla bych se zeptat na skloňování číslovek: zda je správný tvar s jejími dvěma nejlepšími kamarádkami?
S těma dvěma ? bychom si promluvili.
S těma dvěma těžkými příklady?
Klíčové slovo:
dvě
Odpověď:
spisovné tvary jsou následující:
s jejími dvěma nejlepšími kamarádkami;
s těmi dvěma bychom si promluvili;
s těmi dvěma těžkými případy;
Číslovka dvě má tvar duálu (dvěma), zájmena mají tvar množného čísla (těmi).
Zvažované varianty:
dvěma
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Vzor
Konkrétní dotaz:
Mám za to, že přivlastňovací přídavné jméno utvořené z podstatného jména rodu mužského se skloňuje podle vzoru „otec“ (soused: sousedovy jako otcovy) a přídavné jméno vytvořené z podstatného jména rodu ženského se skloňuje podle vzoru „matka“. Narazil jsem i na argument, že je jaksi „lepší” používat pro zdůvodnění zvolení určité koncovky vzor „matka“, a to i v případě, že jde o rod mužský. Při psaní diktátů dle mého nelze považovat za chybu (ani když přistoupim na výše uvedený argument), když žák napíše např: „pro sousedovy psy, vzor: otcovy“.
Klíčové slovo:
otcův; matčin
Odpověď:
Pokud je přivlastňovací přídavné jméno utvořeno od podstatného jména rodu mužského (např. Petr > Petrův), skloňuje se podle vzoru „otcův“, a pokud je přivlastňovací přídavné jméno utvořeno od podstatného jména rodu ženského (Alena > Alenin), je náležitý vzor „matčin“. Tímto způsobem by měli vzory určovat i žáci. Avšak vzhledem k tomu, že vzory „otcův“ a „matčin“ mají stejné koncovky, někdy se doporučuje řídit se v pravopisu vzorem „matčin“, neboť výslovnost [ň] nebo [n] dobře ukazuje, zda následuje -i či -y (matčini psi > sousedovi psi vs. pro matčiny psy > pro sousedovy psy). V tomto případě se však nejedná o určování vzorů, nýbrž o pravopisnou pomůcku.
Poslední užití:
25.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Mužský rod životný
Konkrétní dotaz:
Chtěl jsem se zeptat, podle jakého vzoru je podstatné jméno dospělý (plurál dospělí). Nedokáži k tomu přiřadit mužský životný vzor.
Klíčové slovo:
dospělý
Odpověď:
Jedná se o takzvané zpodstatnělé přídavné jméno. V tomto případě používáme vzor "hajný".
Poslední užití:
13.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přístavek
Konkrétní dotaz:
Jak bude vypadat větněčlenský rozbor věty „Náš milovaný syn Jan Novák mladší, chlouba naší rodiny, spáchal zločin“?
Klíčové slovo:
přístavek – větný člen
Odpověď:
Spojení, v němž je jedna skutečnost (osoba) označena dvěma různými výrazy s toutéž syntaktickou platností, např. Jan Novák, pan Novák ap., se obvykle analyzují jako jeden větný člen. V některých mluvnicích bývají tato spojení chápána jako specifický typ přístavku, v jiných se označují jako tzv. adordinační skupiny. Základní mluvnice českého jazyka (Styblík, Čechová, Hauser, Hošnová, 2005, SPN), která shrnuje učivo v rozsahu základního a středního vzdělávání, však doporučuje určovat zmíněné spojení jako jeden větný člen. Doporučujeme tedy větu rozebrat takto: „náš milovaný“ – přívlastek postupně rozvíjející; „syn Jan Novák“ – podmět; „chlouba naší rodiny“ – přístavek; „spáchal“ – přísudek; „zločin“ – předmět.
Poslední užití:
19.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Proč daná příručka neobsahuje určitou informaci?
Konkrétní dotaz:
Proč v Pravidlech českého pravopisu a výkladových slovnících češtiny nejsou tato slova: hrošík, pomelo, feta, kešu, nelétavý, neúčinný a další? Je k tomu nějaký důvod?
Klíčové slovo:
jazyková příručka
Odpověď:
Slovo hrošík ve slovnících uvedeno není, protože jde o zdrobnělinu, které se ve slovnících uvádějí jen výběrově. Kdyby se uváděly u každého slova, objem slovníku by neúnosně narostl. Ze stejného důvodu se neuvádějí záporné tvary slov, tedy ani výraz neúčinný a nelétavý v těchto slovnících nenaleznete. Slovo pomelo uvádí Příruční slovník jazyka českého. Pozdější slovníky je už neobsahují, patrně opět z důvodu omezeného rozsahu. Podstatné jméno kešú je uvedeno v Novém akademickém slovníku cizích slov. Výraz feta coby druh sýra zmíněné slovníky cizích slov dosud nezachycují. Uvádí jej jen Labužníkův lexikon Vladimíra Poštulky (Paseka, Praha 2004).
Poslední užití:
23.5.2019
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Jazykový zdroj:
Nový akademický slovník cizích slov. 2005. (platí od 2005)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Jazykový zdroj:
Slovník spisovného jazyka českého. 1989. (platí od 1960)
Dotaz:
Spřažení vazeb (zeugma)
Konkrétní dotaz:
Zajímalo by mě, jak se díváte na kumulaci předložek v tomto typu vět: „Čeští letečtí dopravci Smartwings a ČSA zastaví všechny své linky z a do České republiky.“ Je to gramaticky naprosto v pořádku, a tudíž ve zpravodajství vhodné? Nebo je to gramaticky sice v pořádku, ale stylisticky ne zcela vhodné? Jaká varianta by byla vhodnější? Nebo věta není v pořádku vůbec?
Klíčové slovo:
zanedbání dvojí vazby
Odpověď:
Tato formulace vhodná není. Souřadným spojením dvou předložek ve snaze ušetřit místo v praxi často vzniká tzv. zeugma (zanedbání dvojí vazby). Tato konkrétní formulace má tu výhodu, že předložky z i do se pojí s 2. pádem, a tvar „České republiky“ je tedy náležitý v obou případech (na rozdíl např. od spojení „cesta na a ze stadionu“). Stylisticky však uvedená věta pokulhává, vhodnější by se nám zdálo ji přeformulovat například takto: „Čeští letečtí dopravci Smartwings a ČSA zastaví všechny své linky z České republiky a do ní.“
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Přísudek jmenný se sponou
Konkrétní dotaz:
Dělám úkoly k domácímu studiu a jednomu cvičení nerozumím. Jde o to, že máme předělat větu s přísudkem slovesným na větu s přísudkem jmenným se sponou. Jedna z vět v zadání zní: „Těsto bylo špatně vykynuté.“ V této větě už ale přece přísudek jmenný je, nebo ne?
Klíčové slovo:
přídavné jméno jako součást přísudku jmenného se sponou
Odpověď:
Při vypracovávání školských úloh doporučujeme obrátit se na jiná pracoviště, viz zde: http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/zakladni-kontakty.html. A to zejména z toho důvodu, že školské pojetí některých jevů se může od akademického pojetí lišit. Už vůbec pak není v naší kompetenci rozklíčovávat zadání úkolů. Pokud zadání cvičení není jasné, mělo by se předvším konzultovat s vyučujícím. V tomto případě se skutečně zdá, že by mohlo jít o chybu v zadání (pokud tedy zadání zní: Předělejte větu s přísudkem slovesným na větu s přísudkem jmenným se sponou). Ve větě „Těsto bylo špatně vykynuté“ už skutečně přísudek jmenný se sponou přítomen je („bylo vykynuté“). Věta s přísudkem slovesným, která by tedy podle zadání měla být výchozí, by zněla „Těsto špatně vykynulo“ (přísudek slovesný „vykynulo“). Znovu však opakujeme, že bez znalosti celého cvičení a kontextu zapojení do výuky nedokážeme říct, jaké řešení je správné.
Poslední užití:
6.5.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Plnovýznamové sloveso ve funkci přísudku (určení VČ)
Konkrétní dotaz:
„Obraz je namalován.“ Slovo „namalován“ je sloveso a nejedná se zde o přísudek jmenný se sponou. Je to pravda?
Klíčové slovo:
slovesný přísudek
Odpověď:
Je to pravda, jedná se o přísudek slovesný (tzv. opisné pasivum), složený z pomocného slovesa být a příčestí trpného.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Dotaz:
Jméno ve funkci doplňku
Konkrétní dotaz:
„Petr je rád doma.“ „Iva ráda plave.“ Je v obou těchto větách slovo „rád(a)“ doplňkem?
Klíčové slovo:
jméno ve funkci doplňku
Odpověď:
Ano, „rád/ráda“ je zde doplňkem.
Poslední užití:
16.3.2020
Atributy odpovědi
Jazykový zdroj:
Základní mluvnice českého jazyka. 2017. (platí od 2007)
Jazykový zdroj:
Příruční mluvnice češtiny. 1995. (platí od 1995)
Graf užití odpovědi
Poprvé odpovězeno:
?
Naposledy odpovězeno:
?
* zobrazeny pouze záznamy, které jsou přístupné veřejnosti.